Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.12.2023)
Když se audiovizuální opulence SKUTRů setká se silným a nádherným textem, vznikají z toho většinou podařené kusy. Hamlet je poctivou, propracovanou inscenací s minimem inovací, jež by mohly diváka podráždit, přičemž duo režisérů akcentuje zejména ambivalentní téma odplaty za cenu smrti nevinných. Vyzdvihla bych působivou a stylovou scénu (houpačka, tribuna), která pracuje s hloubkou jeviště ND, krásné kostýmy Simony Rybákové a výbornou hudbu. Z herců mě nejvíce oslovila Berenika Anna Mikeschová, vynikající zejména ve scéně zešílení Ofelie, naopak slabší mi přišel Filip Březina. Inscenace vděčná pro místní publikum i školy.
75%
(zadáno: 6.8.2020)
Velmi obtížné hodnotit. Vajdička Hilského nádherný text osekal tak nemilosrdně, že zmizely nejen klíčové monology (Jak mistrovský kousek je člověk, Náš synovče a synu, Být či nebýt), ale hlavně většina důležitých dějových oblouků a motivace všech postav. Nelze tak pochopit vývoj Ofélie a její vztah k Hamletovi, u Gertrudy je zase až přemrštěně zdůrazňována mateřská láska hraničící s Oidipovským komplexem. Horacio jako Hamletovo alter ego nemá opodstatnění, byť vlivem něho je konec natolik neortodoxní.Jde tu spíše o zhuštěné rodinné drama, ale to v tomto případě nestačí. Malou kompenzací je vynikající hudba M. Novinského.
(zadáno: 28.3.2014)
Výborné! Další originální Špinarova režie, ocenila jsem především skvělé nápady při scéně s duchem Hamletova otce a divadla na divadle.P.Děrgel je energický, ale možná by mohl přece jen trošičku ubrat na expresivitě.Zuzanu Onufrákovou mám ráda a její Ofélie je dost neortodoxní, přesto si nejsem jistá vhodností jejího obsazení.Zbytečné a nelogické mi přišly Oféliiny sexuální prvky v rámci šílené fáze,stejně tak jako Hamletův exhibicionismus ve vitríně.Opravdu skvělá je P.Hřebíčková i K.Halbich. Troufám si říci,že navzdory některým mouchám je to mnohem lepší,než kdejaké konzervativní zpracování.
(zadáno: 5.2.2016)
Trošku vyčpělejší oproti Požitkářům, možná proto, že Hamleti nemají tak "smrtelně" vážné téma jako předchozí inscenace. Pár dobrých nápadů a skutečně vynikající kreace Jany Plodkové. To pouze její ztvárnění staré herečky mě pobavilo, jinak to byla spíše nuda. Co se mi ale vůbec nelíbilo, byl nezdravě vyhublý Jakub Žáček.
63%
(zadáno: 6.10.2015)
Klasický průměr Městských divadel pražských zachraňuje v tomto případě hlavně dobré herectví Dany Batulkové a super Jitka Smutná. Častější kabaretní výstupy mi v kontextu hry ani tolik nevadily, přece jen by to pak bylo dost depresivní. Co mě ale iritovalo byl vysloveně děsivý výkon Jiřího Hány-to má být doopravdy herec?
Zhruba 40% návštěvnost svědčí o pravděpodobném jepičím životě inscenace.
Ale s mojí oblíbenou kurkumou mě potěšili:-)
(zadáno: 30.10.2016)
"Do jakých já to přišla poměrů? To z nich je život tak ubohý. Tak dokonale groteskní. Takový totiž je."
Vizuál mě ze začátku trochu děsil, ale po zhlédnutí musím říci, že Nebeského koncepce je v případě Hedy zcela smysluplná a dotažená do detailů. Výborná práce s textem, funkční scéna i kostýmy, podporující feministické tendence hry. Typově vhodně obsazení herci podávají vyrovnané výkony, skvělý je civilní Miroslav Hanuš nebo Klára Sedláčková. Řada dobrých nápadů aktualizujících drama pro současného diváka. Podle mě jedna z nejpřínosnějších Nebeského režií Ibsena.
Inscenace osvěžující jako pohled na norskou krajinu na kulisách její scény, jíž prospívá i netěžkopádný moderní Frohlichův překlad. Hudba se kromě tématického singlu (jsem potěšena, že Ibsena jsem si zde nemusela spojovat s Rammsteiny) omezuje na strohé tóny, vyznačující důležitost okamžiku. Líbila se mi narážka ("a další novinka:Nora se vrátila k manželovi"). Heda je podle mého suverénní Janou Strykovou až osobnostně prožitá. Text je rozumně zkrácen, ale nijak postmodernisticky pozměňován.
Helverova noc snad může prvotně budit dojem lacinosti svou tématikou retardardace hlavního hrdiny (s využíváním podobných lidí pro kulturní trháky typu Forest Gump dost nesouhlasím), pro mě se ale v Celetné stala příjemným překvapením. Helver Petra Lněničky je velmi realistický, skutečně budí dojem dítěte v celém spektru stupně mentality na které se nachází. M.Zoubková je sympaťačka, tady se ale zdála nadmíru úsporná, takže i emocionální výstupy byly spíše rozpačitější.
(zadáno: 28.10.2011)
Na české podmínky překvapivě pečlivě pojatý Gogol.
(zadáno: 16.3.2016)
"Tak s kym jsem se to teda vožrala?" - "No s Janičkou Machalickou."
Čtyři jednohubkové skeče založené na symbióze dvou výborných švanďáckých hereček. Obsahově a významově to tedy opravdu není terno, za slovo stojí jen první a poslední výstup. Při prvním jsem dostala osobně vynadáno od postavy Petry Hřebíčkové,že jsem jí nepomohla,poté co záměrně spadla vedle mě ze židle. Při posledním jsem se dozvěděla,že se "ta hovadina zas nebude nadlouho hrát". Zkrátka, dramaticky to stojí za houby, herecky je to hravé:-)
No a řekněte, komu se poštěstí, aby mu osobně vyhubovala samotná Petra Hřebíčková?
(zadáno: 23.9.2018)
Ne. Opravdu laciná hra s nepřekvapivou pointou, která by se možná vyjímala v jiných divadlech, ale v Dejvicích je toto strašně málo. Existuje mnoho lepších dramat založených na soupeřivém dialogu ženy a muže. Myslím, že Martin Myšička mohl na začátek svého uměleckého vedení zvolit vhodnější titul.
(zadáno: 28.6.2023)
Shakespearova vrcholná sváteční komedie je okouzlující ódou na lásku, svobodu a přírodu, a poskytuje tak mnoho možností k zajímavému výkladu. Pojetí Jakuba Nvoty však nepovažuji za příliš podařené. Představení je nekoherentní (na premiéře to bylo posíleno i vracejícím se deštěm), téměř nudné a chybí mu jiskra. Jinak dokonalé autorovo dílo je zbytečně "obohaceno" o laciné scény typu sebeuspokojování se basovým smyčcem atd. Herecky překvapil Vašek Matějovský, který má se zkušenou a výbornou Lucií Štěpánkovou nečekaně dobrou chemii. Scéna, hudba ani kostýmy úplně nenadchly. Nevydařený je i nemastný neslaný konec. Velká škoda.
(zadáno: 30.9.2012)
Viděno v televizním záznamu.
Jejda,to jsem asi o něco přišla.Protože,tohle musel být navzdory méně využitému otáčku úžasný zážitek. Až na pár zbytečných dvojsmyslů a několik zkrácení sympatické nastudování mojí nejoblíbenější komedie od Shakespeara.Zuzana Stavná je jako Ganymédés naprosto geniální. Doufám, že tenhle kus nasadí ještě alespoň na přespříští sezonu.
89%
(zadáno: 26.3.2011)
(zadáno: 22.5.2017)
Ze hry dnes bohužel zoufale anachronické a hloupoučké dokázal Drábek vytřískat pár docela dobrých nápadů a popkulturních gagů. Opulentní je především výprava (použití vznášedel, zorbingové koule, propadla atd.) Tradičně skvělá je Králova hudba a písně. Vulgarismy se dají přežít, mnohem horší je však rádoby vtipný neetický dialog o dosud nenarozeném potomkovi. Herecky v pořádku, opravdu moc mile mě překvapil Martin Pechlát - netušila jsem, že je tak skvělý komik.
57%
(zadáno: 5.4.2017)
"Vypadáš jako ibalgin."
Je to skutečně typický Drábek se všemi svými přednostmi (skvělé gagy, popkulturní odkazy, zobrazení aktuálních společenských problémů) i slabostmi (sklon k moralizování, místy nekompaktnost, svérázná poetika). Super výběr hudby (Hana Hegerová a Zuzka Navarová!) a Jiří Zapletal, který je kapitolou sám pro sebe. Jako kritik bych neměla přehlížet jeho snahu získat si publikum za každou cenu, jako divák se však nemohu ubránit jeho neskutečnému komediálnímu talentu.
64%
(zadáno: 16.2.2017)
Což o to, je to poctivé a pro spíše seniorské publikum Vinohrad jako stvořené. Ale co naplat, když ve mně celou dobu hlodal červíček pochybnosti, že z toho Martin Františák udělal přece jen moc těžkotonážní klasiku, bez špetky jakékoliv invence či exprese. Zkrátka něčeho, co by to konzervativní diváctvo alespoň na okamžik na just zvedlo ze židlí. Dagmar Havlová je soustředěná,ale od obtížné role Kostelničky jsem čekala trochu více. Zpočátku nevýrazná Tereza Terberová vyniká hlavně v druhé polovině, obdivuhodně profesionálně ovládá rozlehlé vinohradské jeviště. Potěší Cpinova puritánská scéna.
(zadáno: 25.10.2017)
Hodně volnomyšlenkářský a "americký" počin na bázi stand-up výstupu. Je to místy
docela vtipné a otevřené, vzácně se daří tnout do živého, netuším ale, jak se k inscenaci postaví spíše konzervativní české divadelní publikum. Velmi dobré jsou výstupy Lucie Juřičkové a Jany Bouškové. Přepjaté homosexuální pitvoření Jana Bidlase a Patrika Děrgela mi přišlo spíše trapné a k ničemu. Překvapením bylo přímé zapojení transgender nápovědky ND do inscenace.
(zadáno: 1.12.2017)
Citlivá, komorní, niterná inscenace, soustředící se sympaticky nikoliv na Kafkovo dílo, ale jeho osobní vztah k ženám. Naprosto výborná je tu Lenka Krobotová, tato poloha jí vysloveně svědčí. Možná bych oželela zbytečnou obrazovku a ubrala na stmívačkách, ale jinak v pořádku.
64%
(zadáno: 22.2.2019)
Velmi povedená inscenace, vypovídající o autismu vyrovnaně, nezaujatě a realisticky. Havelka využívá vhodných inscenačních prostředků, například klipovitost není vůbec na škodu tvorbě podivuhodně komplexního dějového oblouku a zároveň umocňuje výpověď tvůrců. Výborná a uvěřitelná Simona Babčáková ve své takřka životní roli. Předčilo očekávání.
(zadáno: 3.11.2012)
Na Pitínském si vážím toho, jak citlivě a působivě dovede pracovat s klasickou českou literaturou. Uherskohradišťský soubor je nadmíru sympatický a prezentuje se překvapivě pečlivými výkony (Tomáš Šulaj, Irena Vacková).Jen když na konci přestávky začali herci prozpěvovat prostonárodní písně a seniorka za mnou se tklivě přidala, připadala jsem si spíše v lokále než na divadle. Jinak ale jednoznačný zážitek s nevynecháním žádného Raisova ofenzivního sociálního motivu generačního soužití na vesnici konce 19. století.
(zadáno: 9.5.2023)
Dejvičtí tentokrát zapluli do vod pro ně méně obvyklého žánru autorského muzikálu/černé komedie, a je nutné říct, že se jim to povedlo na výbornou. Kde je ta ryba? je černohumorná groteska se skvělými hudebními čísly. Na hercích je vidět, jak si to moc užívají, vyniká Simona Babčáková, Antonie Formanová i Jaroslav Plesl. Že inscenace vznikala v autorském kolektivu poněkud živelně je poznat na jisté zpřeházenosti a chaotičnosti scén, ale ničemu to nevadí. Navzdory závažnému tématu je inscenace výrazně komediální a oddechová, nikoli však pod úroveň. V DD vznikl další divácký hit.