Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.1.2017)
Když se střetne nepříliš kvalitní text, nešťastná dramaturgie, zbytečný nový překlad, scéna jak z předminulého století, děsivé kostýmy a průměrné herectví, nevyjde z toho nic jiného než bída s nouzí. Zaměnit titul hry nevhodnou aktualizací a stranit se autorova režimem zprofanovaného pseudonymu k dosažení přínosné inscenace opravdu nestačí. Hodnocení dávám jen za výtečného Tomáše Pavelku.
(zadáno: 10.1.2017)
Tvůrci využili Sofoklův opus k vytvoření moderní textové koláže o odvaze čelit nespravedlnosti a snaze činit správné skutky i za cenu oběti. Nápad propojení příběhu s Antigoninou zálibou v elektrikářství je zajímavý a do jisté míry nosný, ale například ke konci způsobuje určité znepřehlednění a rozmělnění dobře rozjeté inscenace. Kdyby měla rubínovská Antigona více sevřenější a kompaktnější tvar, určitě bych šla s hodnocením i výše, neboť po herecké stránce je to bez výhrad.
64%
(zadáno: 9.12.2016)
Pro mě příjemné překvapení a palec nahoru za zajímavou původní českou hru na scéně, kam takové počiny patří víc než kamkoliv jinam. Prostředí ústavů AV znám, bylo proto sympatické sledovat něco podobného na divadle. Bohužel ke konci jinak podnětná a zábavná inscenace výrazně ztrácí dynamiku. Rovněž mi vadilo, že zatímco všechny mužské postavy byly ztvárněny civilně, jejich ženské protějšky byly nereálnými karikaturami. Zvláště to zamrzí u P. Štorkové, jejíž postava je evidentně vinou tvůrců dosti neživotná. Ale pokud se má J. Frič skutečně stát kmenovým režisérem, nemohlo si ND vybrat lépe.
(zadáno: 24.11.2016)
"Co jsou muži ve srovnání se skalami a horami!"
Poctivá, propracovaná, dynamická a rozverná ansámblovka v moderním hávu. Dan Špinar si dal na dramatizaci záležet a nechal vyniknout všechny důležité a přínosné myšlenky a momenty emblematického austenovského díla. Scéna i kostýmy jsou ve vhodné symbióze. Velmi sympatická je práce herců s prostorem. Tentokrát musím rovněž vyzdvihnout krásnou a výraznou hudbu. Herecky je vše s určitými výjimkami na úrovni. Inscenace neobsahuje nijak pobuřující prvky a myslím, že by mohla sjednotit v názoru diváky napříč věkovým spektrem.
(zadáno: 22.11.2016)
Podle mě obrovský propadák. Inscenace se motá ve špatně strukturovaném vyprávění, příšerných, do očí bijících aktualizacích a manýrách a nonsensové dikci postav založené na přehozeném slovosledu a repetitivnosti, která navíc působí nechtěně směšně.Pokud má vyjadřování postav reflektovat stav oné společnosti,pak je to hodně chabá berlička. Chybí jakýkoliv náznak toho,že se zde jedná o ruskou společnost a ruskou duši, přitom Běsi jsou tak autenticky ruské dílo. Na malém prostoru všechny válcuje H. Čermáková, standardní je i E. Novotná,jinak je to herecky velká bída.
To nebyli Běsi,ale děs běs.
(zadáno: 30.10.2016)
"Do jakých já to přišla poměrů? To z nich je život tak ubohý. Tak dokonale groteskní. Takový totiž je."
Vizuál mě ze začátku trochu děsil, ale po zhlédnutí musím říci, že Nebeského koncepce je v případě Hedy zcela smysluplná a dotažená do detailů. Výborná práce s textem, funkční scéna i kostýmy, podporující feministické tendence hry. Typově vhodně obsazení herci podávají vyrovnané výkony, skvělý je civilní Miroslav Hanuš nebo Klára Sedláčková. Řada dobrých nápadů aktualizujících drama pro současného diváka. Podle mě jedna z nejpřínosnějších Nebeského režií Ibsena.
(zadáno: 23.10.2016)
V současnosti zřejmě jedno z nejlepších představení MDP. Vynikající scéna připomínající díla M. V. Vasněcovova a příjemná hudba (až na příšerné předěly po 1. a 3. dějství). Nejzajímavější postavou je jednoznačně doktor Astrov. Aleš Procházka jej hraje jako ryze čechovovskou figurku a naprosto tak zastiňuje V. Fridricha jako Váňu. Jde-li o dámy, Z. Kajnarová je bohužel velmi slabá, Jelenu ani v nejmenším nepostihla. Naopak, výborná N. Horáková zpodobňuje Soňu jako vnitřně velice silnou dívku bez známek patosu. A Věra Janků by měla zlepšit pravoslavné křižování se, to bylo hodně odbyté.
76%
(zadáno: 9.10.2016)
Zpětné vyprávění evoluce manželské nevěry, poměrně dobré dialogy a nápad s SMS činí ze Zrady jednu z těch lepších a zajímavějších inscenací repertoáru ČK. Tvůrci se bohužel nevyhnuli možnému zlu retrospektivy, tedy, že se divák nedozví téměř nic o samotných kořenech nevěry, ale spíše o jejím průběhu. Herecky zde vyčnívá Martin Finger, Ondřej Sokol hraje hodně nezúčastněně a trochu mi přišlo, že i lhostejně. A myslím si, že je dosti kontroverzním režisérským tahem dosadit do role zrazující manželky svou vlastní bývalou manželku.
(zadáno: 8.10.2016)
Příjemná komorní záležitost s dnes velmi aktuální problematikou. Bartlettův text nechává diváka v burcující nejistotě, zda je ústřední postava jen zoufalý člověk tápající ve svých citech a orientaci, či mladík, který si prostě jen nechce vybrat, protože by tak přišel o sobecké potěšení z obojího. A právě určitá nedořečenost a nabídka řady hlubokých otázek, dotýkající se nejen bisexuality, ale především etiky mezilidských vztahů, je největší devizou řeznického počinu.
(zadáno: 29.9.2016)
Hra sama o sobě je dosti prostoduchou moralitkou bez pořádného děje, což inscenaci hodně ubírá na možné působivosti. Balašova režie je už tradičně neslaná nemastná, z letargie mě vytrhl jen vtip se Slavkovem. A Jiřina Bohdalová bohužel začíná hodně ztrácet hlas, i když energie má stále na rozdávání.
(zadáno: 13.9.2016)
Jak Drábek s Beaumarchaisem vařili dort. Hodně bláznivá směs Drábkových asociací, Drábkových moralit a v poslední řadě trochu Beaumarchaise. Původní autor je zde výrazně utlumen, někdy povedenými, častěji primitivními vtipy a nejrůznějšími improvizacemi. Chvílemi mi bylo některých herců líto, že musí hrát v takové pitomině, ale třeba takový Jiří Zapletal, ten si to vyloženě užíval. Hodnocení dávám hlavně za odvážnou režisérskou licenci a nakažlivý optimismus všech herců.
65%
(zadáno: 11.9.2016)
Na to, že se jedná o sukces měsíce Divadelních novin, jsem asi čekala něco jiného. Skutrovská extrémně snová a lyrická stylizace se zde dosti nešťastně a nevhodně míjí se syrovostí a drsností příběhu Vojcka, jako jednoho z nejdepresivnějších dramat vůbec. Poetiku režisérského dua mám moc ráda, ale není možné ji využívat všude. Herecké výkony v pořádku, trochu mě jen iritoval přístup Petra Konáše.
Špinarova rebelantská verze Vojcka z Vinohrad mě asi upoutala více (i když jí uváděli jen 16x).
64%
(zadáno: 9.9.2016)
Sympatická, groteskní stylizace, plný respekt k textu (kromě Andrejova hubnutí místo tloustnutí) a vynikající výkony všech. Výborně se s rolí Iriny popasovala hlavně Veronika Lazorčáková, skvělá byla i Tereza Vilišová. Ale upřímně, na to, že Dan Špinar označil inscenaci za svojí "best of" jsem od toho přece jen čekala více nápadů a wow momentů.
(zadáno: 21.6.2016)
Další ze série inscenací stvořených ze sledu improvizovaných minipříběhů. Scénky jsou tématicky dost nejednotné a s láskou často souvisejí jen velmi vzdáleně. Jejich kvalita je rovněž nevyrovnaná, některé příběhy byly zajímavé, některé vyzněly trochu lacině. Každopádně výborná je (opět) Jana Plodková, jejíž komediální talent je skutečně obdivuhodný. Osobně mě Posedlost bavila více než Hamleti, ale na Požitkáře nemá. A Mikulášek a spol. by na příští sezonu měli vymyslet zase nějaký nový koncept. Nejsem si jistá, jestli je rozumné vstupovat třikrát do téže řeky.
(zadáno: 17.6.2016)
"Láska se nevyžívá ve slovech. Raději mlčí a bere nám dech."
Sen, ze kterého jsem se v Národním divadle nechtěla probudit.
Zábavný, uvolněný, vizuálně působivý, bláznivý a svatební Shakespeare. Dobrá, fungující scéna, choreografie i kostýmy. Hodně mě vytáčely laciné vulgarity, příšerná postava Špulky, kvílející víla a nevýrazný Pavel Batěk. Výborný výkon Lucky Polišenské, Michala Kerna a Pavlíny Štorkové. Po této vydařené sezoně se definitivně stávám věrnou ND a těším se na další inscenace. Go, Špinar, go!
(zadáno: 16.6.2016)
Asi to nejlepší co v současné době na Jezerce mají, ale že by to bylo zase nějaké terno, to ne. Milan Kňažko je více než důstojná náhrada za Jana Třísku, je to skutečný profesionál a utáhne celé představení naprosto bez problémů. Hra je zajímavá, ale nejsem si příliš jistá konkrétní silou její výpovědní hodnoty realizované navíc v nepatrně vyčerpávající monologové formě.
(zadáno: 5.6.2016)
Nepamatuji si, že by mě kdy v životě nějaké divadlo pohltilo takovým způsobem jako právě hradecké zpracování Puškinova mistrovského díla. Jedná se o inscenaci s nesmírně silnou a snovou atmosférou. Původní verše zde neexistují - s výjimkou obou dopisů(a i ty jsou značně zkráceny).Co chybí hře na textu, vynahradí však bohatě jevištní akce a chórové i individuální výstupy.Velmi dobrá scéna, elegantní a funkční kostýmy a skvělá hudba. Geniální výkony všech herců, Pavlína Štorková však přece jen o třídu všechny převyšuje.
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
(zadáno: 4.6.2016)
"Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy.Že jednou potkám anděla, a že ten anděl bude živý."
Update - po několikerém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. Vynikající zpracování sentimentálního příběhu s nádhernými verši v uzavřenou operně stylizovanou inscenaci. Invenční scéna skvěle využívající celý prostor jeviště. Jde-li o herce, P. Štorková a V. Polívka jsou oba výborní, i když Polívka je méně zkušenější v práci s textem. V porovnání s P. Děrgelem působí navíc dost prkenně.
Inscenace, která do ND jednoznačně patří.
86%
(zadáno: 3.6.2016)
Hodně slabá rádoby italská holomajzna s amatérskými výkony Václava Chalupy a Terezy Kopsové, která jen tak mimochodem naznačuje, že promiskuita a sexuální nevázanost je vlastně príma věc. Jediným pozitivem byl Petr Vacek, který je rozeným komediálním hercem.
(zadáno: 30.5.2016)
Přiznám se, že mě to moc neoslovilo, i když se Dan Špinar snaží pracovat s moderním textem, příběhy i prostředky. Atraktivita je zde ale jen povrchní a skutečný impact nepřináší. Třetí příběh je jednoznačně nejslabší, navzdory výborným hercům jsem ho prakticky nepobrala. Příjemně mě jinak potěšil výkon Davida Matáska.
(zadáno: 22.5.2016)
Viz hodnocení inscenace z Reduty.
(zadáno: 22.5.2016)
Skutečně nechápu, co je na špatně napsané, zcela primitivní hře postavené v podstatě jen na nesčetných vulgarismech zajímavého k uvedení. Kdyby to alespoň byla ta "řachanda", ale ono to není ani vtipné, a to vůbec. Legraci si z toho dělali jen sami herci, kteří se konstantně odbourávali, podle mě by ale mohli myslet trochu více na diváky. Strašně mě iritoval Václav Liška. Doslova jsem cítila, jak mi při sledování klesalo IQ někam do minusové roviny. Děs.
(zadáno: 18.5.2016)
Kvalitní konverzačka. Vynikající výkon Jany Pidrmanové, takový typ postav jí sedí nejlépe, a to rozhodně nemyslím nějak špatně. A jak řekla evidentně spokojená Tereza Vilišová sedící vedle mě: "uteklo to raz dva".
74%
(zadáno: 1.5.2016)
Inscenace stejná jako samotná Olga Havlová - neokázalá, ironická a inteligentní. Vynikajícím způsobem napsaná, zrežírovaná i ztvárněná hra o ženě, jejíž vlastnosti jsou dnes tak zoufale potřebné, a proto inspirující. Zaujal mě sympaticky familiérní přístup - herečka kontrolovala lístky a režisérka usazovala diváky. Výborné využití prostoru, řada vtipných scén (stavění plotu, Hrobka) a jako obvykle bezchybná a skvělá Pavlína Štorková. Můj divadelní zážitek sezony.
94%
(zadáno: 17.4.2016)
Update. Kritika je na místě, ale je třeba si uvědomit,že se jedná o složitě uchopitelnou, i když navýsost symbolistickou pohádku,která by měla zaujmout rovným dílem děti i dospělé.V takovém případě je těžké zavděčit se všem. Samozřejmě, jednotlivé scény by možná mohly být zdařileji propojeny a méně statické. Jako feministku mě hrozně mrzí,že z typicky ženské kočky se stal nemastný neslaný kočkokocour, čímž se inscenátoři připravili o působivý žensko-mužský antagonismus se psem. Jinak jsem ale byla jednoduše nadšená. Výborné výkony všech herců, hlavně P. Štorková je v této roli nedostižná.
94%