Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (214)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.6.2016)
Nepamatuji si, že by mě kdy v životě nějaké divadlo pohltilo takovým způsobem jako právě hradecké zpracování Puškinova mistrovského díla. Jedná se o inscenaci s nesmírně silnou a snovou atmosférou. Původní verše zde neexistují - s výjimkou obou dopisů(a i ty jsou značně zkráceny).Co chybí hře na textu, vynahradí však bohatě jevištní akce a chórové i individuální výstupy.Velmi dobrá scéna, elegantní a funkční kostýmy a skvělá hudba. Geniální výkony všech herců, Pavlína Štorková však přece jen o třídu všechny převyšuje.
Ještě hodinu po zhlédnutí jsem byla jako v transu. Neskutečný zážitek.
97%
(zadáno: 4.6.2016)
"Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy.Že jednou potkám anděla, a že ten anděl bude živý."
Update - po několikerém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. Vynikající zpracování sentimentálního příběhu s nádhernými verši v uzavřenou operně stylizovanou inscenaci. Invenční scéna skvěle využívající celý prostor jeviště. Jde-li o herce, P. Štorková a V. Polívka jsou oba výborní, i když Polívka je méně zkušenější v práci s textem. V porovnání s P. Děrgelem působí navíc dost prkenně.
Inscenace, která do ND jednoznačně patří.
86%
(zadáno: 3.6.2016)
Hodně slabá rádoby italská holomajzna s amatérskými výkony Václava Chalupy a Terezy Kopsové, která jen tak mimochodem naznačuje, že promiskuita a sexuální nevázanost je vlastně príma věc. Jediným pozitivem byl Petr Vacek, který je rozeným komediálním hercem.
(zadáno: 30.5.2016)
Přiznám se, že mě to moc neoslovilo, i když se Dan Špinar snaží pracovat s moderním textem, příběhy i prostředky. Atraktivita je zde ale jen povrchní a skutečný impact nepřináší. Třetí příběh je jednoznačně nejslabší, navzdory výborným hercům jsem ho prakticky nepobrala. Příjemně mě jinak potěšil výkon Davida Matáska.
(zadáno: 22.5.2016)
Viz hodnocení inscenace z Reduty.
(zadáno: 22.5.2016)
Skutečně nechápu, co je na špatně napsané, zcela primitivní hře postavené v podstatě jen na nesčetných vulgarismech zajímavého k uvedení. Kdyby to alespoň byla ta "řachanda", ale ono to není ani vtipné, a to vůbec. Legraci si z toho dělali jen sami herci, kteří se konstantně odbourávali, podle mě by ale mohli myslet trochu více na diváky. Strašně mě iritoval Václav Liška. Doslova jsem cítila, jak mi při sledování klesalo IQ někam do minusové roviny. Děs.
(zadáno: 18.5.2016)
Kvalitní konverzačka. Vynikající výkon Jany Pidrmanové, takový typ postav jí sedí nejlépe, a to rozhodně nemyslím nějak špatně. A jak řekla evidentně spokojená Tereza Vilišová sedící vedle mě: "uteklo to raz dva".
74%
(zadáno: 1.5.2016)
Inscenace stejná jako samotná Olga Havlová - neokázalá, ironická a inteligentní. Vynikajícím způsobem napsaná, zrežírovaná i ztvárněná hra o ženě, jejíž vlastnosti jsou dnes tak zoufale potřebné, a proto inspirující. Zaujal mě sympaticky familiérní přístup - herečka kontrolovala lístky a režisérka usazovala diváky. Výborné využití prostoru, řada vtipných scén (stavění plotu, Hrobka) a jako obvykle bezchybná a skvělá Pavlína Štorková. Můj divadelní zážitek sezony.
94%
(zadáno: 17.4.2016)
Update. Kritika je na místě, ale je třeba si uvědomit,že se jedná o složitě uchopitelnou, i když navýsost symbolistickou pohádku,která by měla zaujmout rovným dílem děti i dospělé.V takovém případě je těžké zavděčit se všem. Samozřejmě, jednotlivé scény by možná mohly být zdařileji propojeny a méně statické. Jako feministku mě hrozně mrzí,že z typicky ženské kočky se stal nemastný neslaný kočkokocour, čímž se inscenátoři připravili o působivý žensko-mužský antagonismus se psem. Jinak jsem ale byla jednoduše nadšená. Výborné výkony všech herců, hlavně P. Štorková je v této roli nedostižná.
94%
(zadáno: 15.4.2016)
"Nic lidského mi není cizí." Trochu vyhypovaná inscenace na to, kolik dostala ocenění. Nicméně je to příjemně strávená chvíle s osobností, která by v dnešní době byla potřeba jako sůl a kterou je třeba si proto neustále připomínat. Hezké písně. Smysl postavy Univerzála jsem příliš nepochopila. A tradičně výborný Petr Jeništa.
66%
(zadáno: 8.4.2016)
Oblomov je moje milovaná kniha, proto jsem moc ráda, že se jí poslední dobou dostává pozornosti, ať už v Dejvicích, v Dlouhé nebo Na Zábradlí. Jedná se o morálně nesmírně stimulující dílo, Hana Burešová to ovšem pojala trochu jinak. Oblomovův lenivý způsob života je zde v podstatě omlouván, zatímco agilní Štolc je vykreslen jako plochá, křečovitě kladná karikatura-netuším, zda je to režií nebo hercem. Inscenace je sice kvalitní, Michal Isteník jí hodně zvedá, ale co je to platné, když to režijně patří do 90. let. Nevšimla jsem si jediné inovace či dobrého nápadu. Příliš klasická klasika.
(zadáno: 5.4.2016)
Činoherní fiasko. Základní problém samozřejmě tkví v samotné Kačerově hře. Zápletka se blíží kvalitám telenovel, text je nekvalitní, řídký, plný nenavazujících sentimentálních monologů bez větší interakce mezi postavami. Scéna je doslova příšerná. Osobně mě hrozně iritoval stále omílaný lascivně znějící patvar "hotýlek". Smočkova režie ani Zuzana Bydžovská to potom nezachrání. Nafukovací svatební dort už byl WTF moment par excellence. Hodnocení dávám jen proto, že se autor z nějakého neznámého důvodu často opírá o ruské klasiky.
(zadáno: 28.3.2016)
Ano, bulvární, leč svěží, a pro laického diváka přístupné divadlo z francouzské historie. P. Štorková je dynamická, nekarikuje, zcela ovládá jeviště. To díky ní dávám vyšší hodnocení. A závěrečný monolog o tom, že právě historie umožňuje lidem žít i po smrti mě jako historičku příjemně potěšil.
Pokaždé, když vidím hru z Přibylovy éry na Kladně, jen si říkám, jak nepředstavitelná škoda je, že tohle vše už brzy bude nahrazeno něčím zcela odlišným... Zkrátka, všechno hezké jednou skončí.
(zadáno: 27.3.2016)
Městská divadla by si měla Pavla Kheka předcházet - zvyšuje jim svou režií pokleslou úroveň kvality. Hodnotné zinscenování, které nenapodobuje film. Neobvyklá scéna a zapamatováníhodná kreace Vasila Fridricha, který se do Jozy vtělil skutečně dokonale.
(zadáno: 19.3.2016)
Nového obsazení titulní postavy jsem se trochu bála, ale Petr Vacek hrál velmi dobře a vůbec se nepitvořil, jak to měl ve stylu Radek Holub. Od této hry ani člověk nemůže očekávat kvalitnější výsledek, jelikož je limitovaná už samotným obsahem. Já jsem, v rámci těchto podmínek, byla nakonec spokojená.
(zadáno: 16.3.2016)
"Tak s kym jsem se to teda vožrala?" - "No s Janičkou Machalickou."
Čtyři jednohubkové skeče založené na symbióze dvou výborných švanďáckých hereček. Obsahově a významově to tedy opravdu není terno, za slovo stojí jen první a poslední výstup. Při prvním jsem dostala osobně vynadáno od postavy Petry Hřebíčkové,že jsem jí nepomohla,poté co záměrně spadla vedle mě ze židle. Při posledním jsem se dozvěděla,že se "ta hovadina zas nebude nadlouho hrát". Zkrátka, dramaticky to stojí za houby, herecky je to hravé:-)
No a řekněte, komu se poštěstí, aby mu osobně vyhubovala samotná Petra Hřebíčková?
(zadáno: 12.3.2016)
Z tak zajímavého námětu se dala vytvořit perspektivnější inscenace. Toto působí nějak neslaně, nemastně, jakoby hra nebyla dozkoušená. Strašně dlouhé a otravné pauzy kvůli výměně scény, neartikulující Ondřej Vetchý a nechtěně vtipná Diana Šoltýsová. Inscenaci zachraňují pouze společné scény Petra Nárožného a Zuzany Stavné. A konec naprosto postrádá jakoukoliv gradaci.
(zadáno: 13.2.2016)
Akurátní inscenace vícežánrové a neprávem zapomínané hry. Tradičně výborní herci a rozumně zkrácený text. Působivá je scéna obživení Hermiony.
(zadáno: 5.2.2016)
Trošku vyčpělejší oproti Požitkářům, možná proto, že Hamleti nemají tak "smrtelně" vážné téma jako předchozí inscenace. Pár dobrých nápadů a skutečně vynikající kreace Jany Plodkové. To pouze její ztvárnění staré herečky mě pobavilo, jinak to byla spíše nuda. Co se mi ale vůbec nelíbilo, byl nezdravě vyhublý Jakub Žáček.
63%
(zadáno: 31.1.2016)
Povedený a nápaditý experiment s výbornou a soustředěnou Alenou Štréblovou. Ačkoliv se jedná do velké míry o inscenaci plnou každodenních úkonů, závěrečná výpověď je zcela adekvátní a smysluplná. Sice prostá, ale hluboká. Oceňuji zařazenou neformální diskuzi s herečkou po představení. Jen mě strašně mrzí, že hry podobné kvality na Kladně asi v budoucnu na dlouho neuvidím...
(zadáno: 23.11.2015)
Emma je moje velká srdcovka a v Olomouci si s její českou premiérou poradili na výbornou. Vendula Fialová neudělala z Harriet šaška, ale rozumně komickou postavičku, důležitá postava pana Knightleyho je dobře formovaná, jen představitelka paní Eltonové vypadala, jako by do hry vstoupila z jiného žánru. Lenka Kočišová si zaslouží pochvalu za rozvernost, která k Emmě patří. Perfektní byl nápad dostat do inscenace dobové řadové tance.
Velké nadšení na poměrně málo chválené divadlo.
84%
(zadáno: 23.11.2015)
M. Františák umí kvalitně a klasicky inscenovat klasiky, to se mu musí nechat. V bezručovských Petrolejových lampách exceluje především po právu oceňovaný Lukáš Melník, který mě především proměnou a finálním stádiem syfilidy v druhé polovině dostal jako málokdo. A Sylvii Krupanskou prostě nelze nepochválit.
76%
(zadáno: 23.11.2015)
"Hup na hostitelku!"
Jako takové dusnější vztahové drama - proč ne? Herci jsou výborně vybraní, zvlášť V. Kubařové role naivní myšky seděla.
66%
(zadáno: 7.11.2015)
Misantrop dle mého názoru není ani asociál ani idealista, nýbrž vzor toho, jak by se k sobě měli lidé chovat. Proto tuto navýsost aktuální Molierovu hru mám tolik ráda a Švanďácké pojetí je kvalitně zinscenovanou klasikou. Kostýmy jsou výborné, scéna v pořádku, výkony herců ale nerovnoměrné. Je dosti velký rozpor sledovat dynamického, správně nadurděného M. Čapku nebo nenápadnou, ale o to zajímavější M. Krátkou na jedné straně, když na opačné straně zrovna nezáří mírně přehrávající B. Pavlíková a slabší D. Punčochář nebo J. Erftemeijer. Ve výsledku ale spokojenost.
74%
(zadáno: 19.10.2015)
"Alkohol nepiji - je to velmi neblahá neřest."
Kvůli chytré výpravě a skvěle vybraným a hrajícím hercům se do divadla Palace přece jen vyplatí zajít. Scházel snad jen citlivější temporytmus a pár gagů navíc. Ale scénka Milý Bože/lodičko stojí za to a mé feministické já při ní doslova plesalo.
Veskrze příjemná záležitost.
75%