Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.12.2016)
Pro mě příjemné překvapení a palec nahoru za zajímavou původní českou hru na scéně, kam takové počiny patří víc než kamkoliv jinam. Prostředí ústavů AV znám, bylo proto sympatické sledovat něco podobného na divadle. Bohužel ke konci jinak podnětná a zábavná inscenace výrazně ztrácí dynamiku. Rovněž mi vadilo, že zatímco všechny mužské postavy byly ztvárněny civilně, jejich ženské protějšky byly nereálnými karikaturami. Zvláště to zamrzí u P. Štorkové, jejíž postava je evidentně vinou tvůrců dosti neživotná. Ale pokud se má J. Frič skutečně stát kmenovým režisérem, nemohlo si ND vybrat lépe.
(zadáno: 9.10.2016)
Zpětné vyprávění evoluce manželské nevěry, poměrně dobré dialogy a nápad s SMS činí ze Zrady jednu z těch lepších a zajímavějších inscenací repertoáru ČK. Tvůrci se bohužel nevyhnuli možnému zlu retrospektivy, tedy, že se divák nedozví téměř nic o samotných kořenech nevěry, ale spíše o jejím průběhu. Herecky zde vyčnívá Martin Finger, Ondřej Sokol hraje hodně nezúčastněně a trochu mi přišlo, že i lhostejně. A myslím si, že je dosti kontroverzním režisérským tahem dosadit do role zrazující manželky svou vlastní bývalou manželku.
(zadáno: 8.10.2016)
Příjemná komorní záležitost s dnes velmi aktuální problematikou. Bartlettův text nechává diváka v burcující nejistotě, zda je ústřední postava jen zoufalý člověk tápající ve svých citech a orientaci, či mladík, který si prostě jen nechce vybrat, protože by tak přišel o sobecké potěšení z obojího. A právě určitá nedořečenost a nabídka řady hlubokých otázek, dotýkající se nejen bisexuality, ale především etiky mezilidských vztahů, je největší devizou řeznického počinu.
(zadáno: 13.9.2016)
Jak Drábek s Beaumarchaisem vařili dort. Hodně bláznivá směs Drábkových asociací, Drábkových moralit a v poslední řadě trochu Beaumarchaise. Původní autor je zde výrazně utlumen, někdy povedenými, častěji primitivními vtipy a nejrůznějšími improvizacemi. Chvílemi mi bylo některých herců líto, že musí hrát v takové pitomině, ale třeba takový Jiří Zapletal, ten si to vyloženě užíval. Hodnocení dávám hlavně za odvážnou režisérskou licenci a nakažlivý optimismus všech herců.
65%
(zadáno: 9.9.2016)
Sympatická, groteskní stylizace, plný respekt k textu (kromě Andrejova hubnutí místo tloustnutí) a vynikající výkony všech. Výborně se s rolí Iriny popasovala hlavně Veronika Lazorčáková, skvělá byla i Tereza Vilišová. Ale upřímně, na to, že Dan Špinar označil inscenaci za svojí "best of" jsem od toho přece jen čekala více nápadů a wow momentů.
(zadáno: 21.6.2016)
Další ze série inscenací stvořených ze sledu improvizovaných minipříběhů. Scénky jsou tématicky dost nejednotné a s láskou často souvisejí jen velmi vzdáleně. Jejich kvalita je rovněž nevyrovnaná, některé příběhy byly zajímavé, některé vyzněly trochu lacině. Každopádně výborná je (opět) Jana Plodková, jejíž komediální talent je skutečně obdivuhodný. Osobně mě Posedlost bavila více než Hamleti, ale na Požitkáře nemá. A Mikulášek a spol. by na příští sezonu měli vymyslet zase nějaký nový koncept. Nejsem si jistá, jestli je rozumné vstupovat třikrát do téže řeky.
(zadáno: 17.6.2016)
"Láska se nevyžívá ve slovech. Raději mlčí a bere nám dech."
Sen, ze kterého jsem se v Národním divadle nechtěla probudit.
Zábavný, uvolněný, vizuálně působivý, bláznivý a svatební Shakespeare. Dobrá, fungující scéna, choreografie i kostýmy. Hodně mě vytáčely laciné vulgarity, příšerná postava Špulky, kvílející víla a nevýrazný Pavel Batěk. Výborný výkon Lucky Polišenské, Michala Kerna a Pavlíny Štorkové. Po této vydařené sezoně se definitivně stávám věrnou ND a těším se na další inscenace. Go, Špinar, go!
(zadáno: 16.6.2016)
Asi to nejlepší co v současné době na Jezerce mají, ale že by to bylo zase nějaké terno, to ne. Milan Kňažko je více než důstojná náhrada za Jana Třísku, je to skutečný profesionál a utáhne celé představení naprosto bez problémů. Hra je zajímavá, ale nejsem si příliš jistá konkrétní silou její výpovědní hodnoty realizované navíc v nepatrně vyčerpávající monologové formě.
(zadáno: 18.5.2016)
Kvalitní konverzačka. Vynikající výkon Jany Pidrmanové, takový typ postav jí sedí nejlépe, a to rozhodně nemyslím nějak špatně. A jak řekla evidentně spokojená Tereza Vilišová sedící vedle mě: "uteklo to raz dva".
74%
(zadáno: 15.4.2016)
"Nic lidského mi není cizí." Trochu vyhypovaná inscenace na to, kolik dostala ocenění. Nicméně je to příjemně strávená chvíle s osobností, která by v dnešní době byla potřeba jako sůl a kterou je třeba si proto neustále připomínat. Hezké písně. Smysl postavy Univerzála jsem příliš nepochopila. A tradičně výborný Petr Jeništa.
66%
(zadáno: 8.4.2016)
Oblomov je moje milovaná kniha, proto jsem moc ráda, že se jí poslední dobou dostává pozornosti, ať už v Dejvicích, v Dlouhé nebo Na Zábradlí. Jedná se o morálně nesmírně stimulující dílo, Hana Burešová to ovšem pojala trochu jinak. Oblomovův lenivý způsob života je zde v podstatě omlouván, zatímco agilní Štolc je vykreslen jako plochá, křečovitě kladná karikatura-netuším, zda je to režií nebo hercem. Inscenace je sice kvalitní, Michal Isteník jí hodně zvedá, ale co je to platné, když to režijně patří do 90. let. Nevšimla jsem si jediné inovace či dobrého nápadu. Příliš klasická klasika.
(zadáno: 27.3.2016)
Městská divadla by si měla Pavla Kheka předcházet - zvyšuje jim svou režií pokleslou úroveň kvality. Hodnotné zinscenování, které nenapodobuje film. Neobvyklá scéna a zapamatováníhodná kreace Vasila Fridricha, který se do Jozy vtělil skutečně dokonale.
(zadáno: 13.2.2016)
Akurátní inscenace vícežánrové a neprávem zapomínané hry. Tradičně výborní herci a rozumně zkrácený text. Působivá je scéna obživení Hermiony.
(zadáno: 23.11.2015)
"Hup na hostitelku!"
Jako takové dusnější vztahové drama - proč ne? Herci jsou výborně vybraní, zvlášť V. Kubařové role naivní myšky seděla.
66%
(zadáno: 7.11.2015)
Misantrop dle mého názoru není ani asociál ani idealista, nýbrž vzor toho, jak by se k sobě měli lidé chovat. Proto tuto navýsost aktuální Molierovu hru mám tolik ráda a Švanďácké pojetí je kvalitně zinscenovanou klasikou. Kostýmy jsou výborné, scéna v pořádku, výkony herců ale nerovnoměrné. Je dosti velký rozpor sledovat dynamického, správně nadurděného M. Čapku nebo nenápadnou, ale o to zajímavější M. Krátkou na jedné straně, když na opačné straně zrovna nezáří mírně přehrávající B. Pavlíková a slabší D. Punčochář nebo J. Erftemeijer. Ve výsledku ale spokojenost.
74%
(zadáno: 13.10.2015)
Jezerka si touto hrou u mě trochu napravuje reputaci. Je třeba pochopit, že Allen nikdy nevytvářel hlubokomyslné filmy. Zahraj to znovu Same ale zdůrazňuje to, co mám na Woodym nejraději-skvěle dávkovaný suchý humor a typický hlavní hrdina, v jehož ztvárnění Jan Hrušínský skutečně vynikl. Odbourávací scénky i s M. Šplechtovou byly příjemným bonusem. Takto si představuji lehkou jednoduchou komedii.
68%
(zadáno: 26.4.2015)
Vůbec to nebylo špatné. Vlastně mě nejvíc překvapilo, jak hodně tam ze Zeyera bylo a jak text koresponduje s gay tématikou - koneckonců, on možná i sám Zeyer byl homosexuál.
Přiznám se, že k zasmání mi pomalu stačilo, aby Michal Kern nasadil ten svůj vykulený výraz a bylo to. Jinak dobrý výběr hudby (LOTR), Špinarovy typické prvky (souboj ve zpomalovačce, mikrofon) a skvělá sehranost A. i A. Potěšilo.
74%
(zadáno: 31.5.2014)
"Kerestešová - no to už snad musí být nějaká Maďarka!"
Ale nebylo to špatné. Pár vtípků a dobří herci. Jen jsem trochu doufala, že tam bude přece jen znatelnější kompatibilita mezi zvířecími a lidskými vlastnostmi.
Určitě bych doporučila rodičům, jejichž děti chtějí dělat herectví. Ironické vzhledem k obsahu inscenace bylo více než poloprázdné hlediště, takže bych hru doporučila už jen kvůli větší návštěvnosti.
65%
(zadáno: 1.5.2014)
Update po 2. zhlédnutí 30. 6. 2016: Zajímavé, zábavné, kabaretní pojetí s rysy povedenými (muži hrající ženské postavy a koncepce titulního hrdiny/hrdinky; Shakespeare a Marlowe) i méně povedenými (někdy trochu estrádní vtípky; pitvořící se žába Jana Vápeníka; dosti primitivní a do očí bijící moralizace by mohla být trochu omezena; co měla znamenat ta chobotnice?). Vynikající je tu Lubor Novotný jako vévodkyně z Yorku.
Úžasná Pavlína Štorková si standing ovations jistojistě zaslouží a navíc nádherně zpívá.
74%
(zadáno: 29.4.2014)
Myslím si, že není vůbec jednoduché vytvořit představení, které by nadchlo současně čtyřleté dítě přede mnou, mojí sedmnáctiletou sestru po mojí levici i postarší dámu po mé pravici. To, že se to Líné Babičce povedlo, je bezpochyby její největší deviza.
75% za bezkonkurenční scénu s důchodci na počítačovém kurzu
(zadáno: 12.4.2014)
Mé první setkání s Nebeského režií. Zajímavé, aktualizované(jen ten Trierův Antikrist mě na začátku trochu vyrušoval), ovšem s rozptylujícími kostýmy. Skvělé herecké výkony v čele s Lucií Trmíkovou. Odbourala mě scénka se skládáním stolečku, ta byla bezvadná.
75% za naprosto nejlepšího psího herce:-)
(zadáno: 23.3.2014)
Bezručovský Revizor není špatný, ale jeho základní chyba je obsažena už v podtitulku - Nikolaj V. Gogol totiž nikdy nechtěl, aby se z Revizora stala groteska či fraška, aby se tomu lidé pouze smáli a nespatřovali v tom mnohem hlubší a mnohem smutnější rysy naší společnosti.Tak to bylo se mnou - jinak vcelku dobré inscenaci jsem se místy smála, ale aby v tom bylo radikálněji vyjádřeno stále aktuální poselství, to se bohužel říci nedá...
Viděno v divadle v Celetné, 65%
(zadáno: 21.5.2013)
K oběma scénám MDP jsem už hodně dlouho nedůvěřivá, ale Důkaz je víceméně výjimkou, ačkoliv se ve zdejším podání stále jedná o kvalitativně průměrnou hru. Veronika Kubařová se herecky stále ještě formuje, rozhodně je však velkým talentem a troufnu si říci, že momentálně i hlavní devizou Městských divadel. Písaříkovo extempore s bicími velmi rušivé a nekompatibilní. Režijně jsou tam poměrně velké mezery.
(zadáno: 23.4.2013)
V podstatě souhlasím s redaktorkou V. Steffanovou.Povídky jsou sice ztvárněním hodně diferencované,těžko se však od sebe rozlišují a ve vší úctě k Čapkovi ani nemají ten správný obsahový "impact". Navozují pouze určitý pocit,atmosféru melancholie, nevedou však k adekvátní katarzi.
Na druhou stranu - scéna je skvělá a originální, herci velmi sympatičtí a tentokrát mě dostala i hudba.
75%
(zadáno: 20.4.2012)
Opravdu hodně klasické, co dodat.
Možná jen, že jsem měla přece jen trochu problém s uchopením a sžitím se s Žáčkové Blanche, na druhou stranu ale nepopírám, že hraje vyspěle a se zjevným zapálením pro určitě obtížnou postavu.
A že Marika Procházková je ve svém hereckém výrazu sympaticky upřímná a uvolněná.