Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 21.6.2016)
Další ze série inscenací stvořených ze sledu improvizovaných minipříběhů. Scénky jsou tématicky dost nejednotné a s láskou často souvisejí jen velmi vzdáleně. Jejich kvalita je rovněž nevyrovnaná, některé příběhy byly zajímavé, některé vyzněly trochu lacině. Každopádně výborná je (opět) Jana Plodková, jejíž komediální talent je skutečně obdivuhodný. Osobně mě Posedlost bavila více než Hamleti, ale na Požitkáře nemá. A Mikulášek a spol. by na příští sezonu měli vymyslet zase nějaký nový koncept. Nejsem si jistá, jestli je rozumné vstupovat třikrát do téže řeky.
(zadáno: 16.4.2015)
"Mám smysl pro humry."
Nápadité, na téma, jež tak rádi vypouštíme z mysli, plné černého humoru, s perfektní scénou a vynikajícím souborem, krátké, ale zhuštěné, nefilozofující, přesto bytostně se nás dotýkající a konečně, se stylovým finálním danse macabre. Směřování divadla Na zábradlí stylem této hry je možná trochu monotónní, přesto - které jiné české divadlo by si trouflo vytvořit autorskou inscenaci na podobné, žádoucí téma? Jen tak dál, prosím.
84%
(zadáno: 22.5.2016)
Skutečně nechápu, co je na špatně napsané, zcela primitivní hře postavené v podstatě jen na nesčetných vulgarismech zajímavého k uvedení. Kdyby to alespoň byla ta "řachanda", ale ono to není ani vtipné, a to vůbec. Legraci si z toho dělali jen sami herci, kteří se konstantně odbourávali, podle mě by ale mohli myslet trochu více na diváky. Strašně mě iritoval Václav Liška. Doslova jsem cítila, jak mi při sledování klesalo IQ někam do minusové roviny. Děs.
(zadáno: 23.6.2020)
Tejnorové víceméně povedená intenzivní politická satira, který je dán rámec formou televizního programu k výročí 17. listopadu. Hodina za vtipného využití zeleného plátna příjemně uteče, jen vsuvka s hlasováním diváků o pokračování už je trochu "vynuceně demokratická". Představení podle mě mělo skončit právě vystoupením z role a osobními výpověďmi aktérů, jelikož následná etuda s angažovanými herci a úpravou hymny je zbytečně upachtěná.Je hrozivé si uvědomit, že za tři roky by to takto nějak skutečně mohlo vypadat.Co se týče hereckých výkonů, zaujala mě především Tereza Volánková a její přirozené herecké proměny.
(zadáno: 12.3.2016)
Z tak zajímavého námětu se dala vytvořit perspektivnější inscenace. Toto působí nějak neslaně, nemastně, jakoby hra nebyla dozkoušená. Strašně dlouhé a otravné pauzy kvůli výměně scény, neartikulující Ondřej Vetchý a nechtěně vtipná Diana Šoltýsová. Inscenaci zachraňují pouze společné scény Petra Nárožného a Zuzany Stavné. A konec naprosto postrádá jakoukoliv gradaci.
(zadáno: 6.1.2020)
Tradicionalistické, vynikající zpracování Ibsenova živého rodinného thrilleru. Dejvičtí zachovávají úctu k Fröhlichovu překladu, ale přitom si dovedou i zde najít chvilku pro decentní a spontánní odlehčení, jak to umí snad jen oni. Leitmotiv Griegovy Solvejginy písně z Peera Gynta na pozadí je sice zprofanovaný, ale skvěle podbarvuje atmosféru děje. O hereckých výkonech asi nemá cenu diskutovat, snad jen, že poslední scéna Kláry Melíškové a Vladimíra Polívky mě zcela odrovnala. Za mě výborné. 86%
(zadáno: 21.4.2015)
Ibsena zbožňuji pro jeho vždy aktuální analýzu rodinných vztahů a jejich rozpadu.Kladenské Přízraky jsou kvalitní inscenací s vynikajícím ztlumeným a civilním výkonem A.Štréblové a stejně skvělým T.Petříkem v roli falešného a pokryteckého modrookého moralisty Manderse s růžovými lennonkami.Za slabinu pak považuji M.Königa,který svým postavám vždy dává stejné výrazové prostředky a dikci a vůbec není tím hercem-chameleonem a hlavně E.Josefíkovou,jejíž Regina je skutečně režijně a hlavně herecky nedostatečně uchopená.
Velice mě mrzí prázdné hlediště.Na Ibsena by se dnes mělo chodit povinně.
75%
Velice příjemná záležitost. Martin Finger (i když možná K. místy trošku ironizuje)je vážně profík. A navíc skvělá vsuvka s postavičkou Blocka.
(zadáno: 24.11.2016)
"Co jsou muži ve srovnání se skalami a horami!"
Poctivá, propracovaná, dynamická a rozverná ansámblovka v moderním hávu. Dan Špinar si dal na dramatizaci záležet a nechal vyniknout všechny důležité a přínosné myšlenky a momenty emblematického austenovského díla. Scéna i kostýmy jsou ve vhodné symbióze. Velmi sympatická je práce herců s prostorem. Tentokrát musím rovněž vyzdvihnout krásnou a výraznou hudbu. Herecky je vše s určitými výjimkami na úrovni. Inscenace neobsahuje nijak pobuřující prvky a myslím, že by mohla sjednotit v názoru diváky napříč věkovým spektrem.
(zadáno: 4.3.2017)
Vinohrady mají v Pygmalionu nový hit a Šárka Vaculíková je jako Líza typově snad ještě vhodnější, než původní Markéta Frösslová, ale co je to platné, když tomu chybí to zásadní. Na jevišti se odehrává klasická, průměrná komedie, bez jakéhokoliv náznaku distingovaného britského humoru a břitkosti G. B. Shawa. Lepší vžití do role v tomto smyslu nelze upřít výborné L. Švormové a S. Skopalovi, tomu však jen v první polovině. Jan Šťastný je místy zbytečně expresivní a evidentně podléhá režisérovu směřování k okaté komičnosti. Klasicky aranžované inscenaci příliš nesluší moderní Joskův překlad.
64%
(zadáno: 3.6.2017)
V několika směrech inovativní pojetí Čechova. Tradičně vizuálně opulentní Skutrovská režie akcentuje především uměleckou nótu dramatu a vnitřní svět Trepleva. Čechovovské pachtění po lásce zde není tak hmatatelné, proto ty zmínky o chladnosti inscenace. Výklad Trigorina jako homosexuála je zajímavý, nicméně poměrně značně posouvá vyznění celého děje. Zapamatování hodná je především dominantní scéna uvedení Treplevovy hry. Pavel Neškudla a Marie Poulová velmi dobří, skvělý výkon podává i K. Sedláčková-Oltová a J. Vondráček. Řada diváků o přestávce odešla - na Skutry se zkrátka musí zvykat.
74%
(zadáno: 28.1.2014)
Čechov nesmírně výstižný - směšný, smutný, stále aktuální. Sisyfovská touha po životadárné lásce druhé osoby pro mě ještě nikdy na divadle nebyla tak autenticky doléhající, jako kdyby to byla přímo Rackova premiéra v roce 1896.
Herce je vysloveně radost sledovat, převažuje výrazně civilní herectví, výborná je Klára Melíšková, "sluníčko" Veronika Kubařová, příjemně mě překvapil Treplev Jaroslava Plesla, Ivan Trojan no comment, jen si Trigorina představuji maličko stylizovanějšího. Nádhera, která si Radoka zaslouží.
(zadáno: 5.3.2011)
Kladno mě po hrozně dlouhé době příjemně potěšilo skvělým výběrem hry, režiséra i herců. Výborná A. Štréblová a E. Nadáždyová, stylizace v obou polovinách potěší.
(zadáno: 28.10.2011)
"Svůj omyl poznáš Radúze,.."
Velmi "mladistvé", nemusí upoutat každého, nicméně snaha Pitínského o autenticitu a opravdový prožitek ze Zeyera je zřetelná a obdivuhodná.
75%
(zadáno: 23.3.2014)
Bezručovský Revizor není špatný, ale jeho základní chyba je obsažena už v podtitulku - Nikolaj V. Gogol totiž nikdy nechtěl, aby se z Revizora stala groteska či fraška, aby se tomu lidé pouze smáli a nespatřovali v tom mnohem hlubší a mnohem smutnější rysy naší společnosti.Tak to bylo se mnou - jinak vcelku dobré inscenaci jsem se místy smála, ale aby v tom bylo radikálněji vyjádřeno stále aktuální poselství, to se bohužel říci nedá...
Viděno v divadle v Celetné, 65%
(zadáno: 1.5.2014)
Update po 2. zhlédnutí 30. 6. 2016: Zajímavé, zábavné, kabaretní pojetí s rysy povedenými (muži hrající ženské postavy a koncepce titulního hrdiny/hrdinky; Shakespeare a Marlowe) i méně povedenými (někdy trochu estrádní vtípky; pitvořící se žába Jana Vápeníka; dosti primitivní a do očí bijící moralizace by mohla být trochu omezena; co měla znamenat ta chobotnice?). Vynikající je tu Lubor Novotný jako vévodkyně z Yorku.
Úžasná Pavlína Štorková si standing ovations jistojistě zaslouží a navíc nádherně zpívá.
74%
(zadáno: 29.8.2012)
Klasicky průměrná inscenace provinčního divadla - nic proti Českým Budějovicím. Nehumorně populistické vsuvky ze současnosti a zbytečné veseloherní pitvoření. Ale pravda je, že otáčivé hlediště má, alespoň pro mě jako přespolního diváka, své neocenitelné kouzlo, díky čemuž se z Robina Hooda vyklubaly poměrně příjemně strávené dvě hodiny.
(zadáno: 3.3.2015)
Po Hamletovi ze Švanďáku další svěží aktualizace Shakespeara. Druhou polovinu a závěr inscenace Drábek sice moc neukočíroval,stejně tak jako si opět neodpustil zvířecí masky.Nepochopila jsem Kapuletovo jednání v závěru a některé scény byly zbytečné,lacinné a natahované.Přesto mě první polovina dostala svojí neotřelostí, potěšila mě hudba i sehranost klicperáckého ansámblu i velice sympatický výkon talentované Marie Poulové. Metateatrální odříkávání textu hry,jež se postupně stalo spontánní realitou byla třešnička na dortu.Není to dokonalé, ale za nápad si to standing ovations určitě zaslouží.
(zadáno: 13.10.2015)
Hodně slabá inscenace Dürrenmatta. Pro MDP typické podprůměrné herecké výkony (divoce gestikulující M. Delišová a hlavně amatérsky působící N. Kouklová) nedokáže vyrovnat ani usilovně se snažící a sympatický A. Procházka.
(zadáno: 17.6.2016)
"Láska se nevyžívá ve slovech. Raději mlčí a bere nám dech."
Sen, ze kterého jsem se v Národním divadle nechtěla probudit.
Zábavný, uvolněný, vizuálně působivý, bláznivý a svatební Shakespeare. Dobrá, fungující scéna, choreografie i kostýmy. Hodně mě vytáčely laciné vulgarity, příšerná postava Špulky, kvílející víla a nevýrazný Pavel Batěk. Výborný výkon Lucky Polišenské, Michala Kerna a Pavlíny Štorkové. Po této vydařené sezoně se definitivně stávám věrnou ND a těším se na další inscenace. Go, Špinar, go!
(zadáno: 16.6.2016)
Asi to nejlepší co v současné době na Jezerce mají, ale že by to bylo zase nějaké terno, to ne. Milan Kňažko je více než důstojná náhrada za Jana Třísku, je to skutečný profesionál a utáhne celé představení naprosto bez problémů. Hra je zajímavá, ale nejsem si příliš jistá konkrétní silou její výpovědní hodnoty realizované navíc v nepatrně vyčerpávající monologové formě.
Zítra, v Augsburgu.
(zadáno: 16.4.2011)
Miluju Brno a Petra Štěpána:-)
(zadáno: 29.4.2014)
Obdivuji Hanu Burešovou,že se pustila do něčeho tak obsahově i stylisticky ojedinělého.Slečna Jairová má dar navodit naprosto perfektní atmosféru, opravdu jako z Boschových pláten.Výborná scéna, kostýmy, hudba i herecké výkony - z mého hlediska věřící to bylo sice spíše smutné, ale Honza Vondráček jako zkarikovaný prelát byl prostě zkrátka úžasný.Hře schází jen značné proškrtání,v některých pasážích to skutečně bylo rozvleklé.Trochu jsem s hodnocením váhala,ale tahle inscenace si to zaslouží. Koneckonců, závěrečné zvolání "Peccata mundi" donutí člověka zamyslet se...
78%