Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Výborný J. Vondráček. Goldoni by měl radost. Update: Po několika letech a dalších zhlédnutích: i když se některé vtipné situace začaly až příliš rozehrávat, zmizeli psí herci i někteří turisti, stále je to inscenace, která mi jako jediná dovede navodit skvělou náladu do dalších dnů. A už jsem psala, že Vondráček je úžasný?
Inscenace osvěžující jako pohled na norskou krajinu na kulisách její scény, jíž prospívá i netěžkopádný moderní Frohlichův překlad. Hudba se kromě tématického singlu (jsem potěšena, že Ibsena jsem si zde nemusela spojovat s Rammsteiny) omezuje na strohé tóny, vyznačující důležitost okamžiku. Líbila se mi narážka ("a další novinka:Nora se vrátila k manželovi"). Heda je podle mého suverénní Janou Strykovou až osobnostně prožitá. Text je rozumně zkrácen, ale nijak postmodernisticky pozměňován.
Velice příjemná záležitost. Martin Finger (i když možná K. místy trošku ironizuje)je vážně profík. A navíc skvělá vsuvka s postavičkou Blocka.
Vinohrady zvládly proslulou romantiku lehce nad průměr. Pro mě stále efektivní točna(z Brna)se navzdory varování M. Stropnického točila vesele bez potíží a D. Bambas s palci za opaskem nevypadal špatně(z kritického, nikoliv ženského pohledu:-). Andrea Elsnerová je pro Lízu tím nejlepším možným výběrem a i F. Blažek má pro Starbucka určité předpoklady. Jen se mi trochu zdá (ale třeba to tak není), že Michal Novotný dostává stále podobné role-zde mi připadal nejuvolněnější ve scénách, kdy byl naštvaný. Jinak jsem měla pocit jeho velice jemného přehrávání.
Faidra je kapitolou sama pro sebe. Hra precizní po všech stránkách je připomínkou starých dobrých antických děl. Úspornou scénu ovládají výkony skvělého Miroslava Táborského a především Heleny Dvořákové, pro níž je cena Alfréda Radoka za postavu Faidry více než zasloužená. Navíc, dobovou atmosféru jako by přibližovala i sugestivní "patetická"(myšleno pozitivně) dikce Emmy Černé. Skvost Dlouhé.
Helverova noc snad může prvotně budit dojem lacinosti svou tématikou retardardace hlavního hrdiny (s využíváním podobných lidí pro kulturní trháky typu Forest Gump dost nesouhlasím), pro mě se ale v Celetné stala příjemným překvapením. Helver Petra Lněničky je velmi realistický, skutečně budí dojem dítěte v celém spektru stupně mentality na které se nachází. M.Zoubková je sympaťačka, tady se ale zdála nadmíru úsporná, takže i emocionální výstupy byly spíše rozpačitější.
Zítra, v Augsburgu.
Představení, které pohladí po duši. Příjemní herci a nakonec Medvěd,což je pro mě ta nejúžasnější věc od Čechova:-)
Vějíř s broskvovými květy je ztělesněním skutečného umění na divadle. Hra pro herce zajisté nesmírně náročná, je úchvatná už jen na pohled, natož pak na celkové vnímání. Pitínský zde zcela uplatnil svou častou oblibu v estetice. Upřímně řečeno ze sledované návštěvnosti, hra bohužel doplácí na (zde samozřejmou)absenci humoru, na který se do Dlouhé chodí především (ve Vějíři tuto složku zastupuje pouze tradičně výborný J. Vondráček jako Vypravěč) Jsou zde zkrátka vyvíjeny náročnější požadavky, odměnou je pak ale pro diváka nadmíru kulturní zážitek. Osobně-takhle pro mě vypadá opravdové divadlo.
První setkání s V. Morávkem a jeho příjemným uchopením Čechovovovy skvělé hry. Výborná hudba(především předěly mezi scénami a figurami) a scéna. Možná trochu nadbytečně mi připadala J. Jirásková a častější hysterické výstupy,ale k dotvoření atmosféry to spíše sedí. Úplně jsem propadla výkonu M.Stropnického-svého Lopachina, jako ostatně nejdůležitější postavu hry formuje z úlisného, přihrbeného otloukánka k triumfálnímu vlastníkovi. To on symbolizuje novou, nastupující dobu Ruska. Pro mě rozhodně nejlépe zahraná postava inscenace.
Příběh je poměrně kvalitní, pro menší děti možná trošku složitější v zápletce, výhodou je, že díky filosofickému nádechu se nenudí ani dospělí. A i kdyby Momo přece jen někoho nebavila, vždy se na scéně v pravý čas objeví perfektní M. Zimová, která dětské publikum svým Paolem, dokonalou pannou a především želvou Kassiopoeiou zaujala rozhodně nejvíc. Kniha je samozřejmě zkrácená, ale podle mě velmi racionálně. A navíc-na Dlouhou velmi využitá a dobrá hudba.
Skvělý Čechov, dobře řešená scéna, typická utkvělá hudba. Všichni herci uvěřitelní-nezapomenutelný je pro mě J. Ornest, ale samozřejmě i Chmela a Medvecká, + humor ("odjedeme na měsíc..na dva..")
Asi Čechova nemusím v každém divadle, provedení není špatné, ale prostě mě to nějak nevzalo, zdálo se mi to bez jakéhokoliv nápadu. Překvapivě mě asi nejvíce zaujala I.Pazderková. A hodně mě překvapily dvě nominace na cenu Thálie z této hry.