Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 12.4.2014)
Opravdu nikdy bych neřekla, že na Fidlovačce uvidím tak dobré představení. Dobové, hravé, s minimem laciností a skvělými výkony - výborná byla M. Doležalová, Denny Ratajský, Aneta Krejčíková, skvěle se s postavou sžila Martina Randová. Místy dobře napodobená prvorepubliková dikce. Výborně jsem se bavila a určitě jsem na "Evě" nebyla naposledy.
(zadáno: 28.3.2014)
Výborné! Další originální Špinarova režie, ocenila jsem především skvělé nápady při scéně s duchem Hamletova otce a divadla na divadle.P.Děrgel je energický, ale možná by mohl přece jen trošičku ubrat na expresivitě.Zuzanu Onufrákovou mám ráda a její Ofélie je dost neortodoxní, přesto si nejsem jistá vhodností jejího obsazení.Zbytečné a nelogické mi přišly Oféliiny sexuální prvky v rámci šílené fáze,stejně tak jako Hamletův exhibicionismus ve vitríně.Opravdu skvělá je P.Hřebíčková i K.Halbich. Troufám si říci,že navzdory některým mouchám je to mnohem lepší,než kdejaké konzervativní zpracování.
(zadáno: 28.12.2013)
Fidlovačce bych nikdy tak vysoké hodnocení nedala, nebýt skutečnosti, že My Fair lady zbožňuju a zdejší inscenace navodí alespoň příjemnou náladu. Souhlasím, že výprava i choreografie jsou velmi nenáročné a celkově to působí nuzně, komorně a trochu utahaně, což by zrovna u tohoto muzikálu být nemuselo. Z obsazení mě příjemně překvapila B. Mošnová s dobrým hlasem a "dlouhý" M. Hanuš, který je pro Doolittla zcela jistě lepší alternativou než V. Svoboda. Jako Higginse bych si dokázala představit někoho jiného, než poměrně nudného T. Töpfera. Ale ten konec, ten mě vždycky obměkčí.
75%
(zadáno: 11.12.2013)
K originálu jsem se dosud trestuhodně nedostala, Bezručovská Pěna dní mě přesto spontánně velmi potěšila. Vianův román je obrazotvorný a opojný a inscenace se toho dobře drží. Nebylo tam tolik věcí, které jsem nepochopila, nebo bych je považovala za nadbytečné. Naopak, moc se mi líbila skvělá práce s textem a různé slovní hříčky. Ondřeji Brettovi sedí méně komediální postavy mnohem lépe a Terezka Vilišová bezchybná jako obvykle, byť už jí není jednadvacet či devatenáct, nebo kolik to té Chloé bylo.
(zadáno: 19.3.2013)
"Já jsem nevěsta a chci ty pojistky nahodit!"
Skvělá ukázka kvalitního a zároveň nesofistikovaného divadla. Přestože je tu humor prosazovaný trochu s viditelnou snahou se zavděčit a jedná se jen o povrchní, nic nepřinášející sondu do ženských trablů, prostě vám to nedá a ta hodina se vám bude ještě zdát strašně krátká.
Zuzana Stavná v roli nevěsty-slepice je slibná. Hedonistická Jana Stryková rules forever!
Pro subjektivní zážitek a zvláštní oblibu těchto tří hereček: 85%
(zadáno: 6.11.2012)
Až mi byla hanba, když jsem se místy smála, jelikož Mikuláškův Nenápadný půvab buržoazie naší společnosti skutečně nastavuje nemilosrdné gogolovské zrcadlo.Povedený sled absurdních scének namáhavých svou symboličností na diváka a svým provedením na skvělé představitele všech rolí. Mimochodem, Petr Jeništa je podle mě geniální komediální herec. Celkově paráda - 85%.
(zadáno: 3.11.2012)
Na Pitínském si vážím toho, jak citlivě a působivě dovede pracovat s klasickou českou literaturou. Uherskohradišťský soubor je nadmíru sympatický a prezentuje se překvapivě pečlivými výkony (Tomáš Šulaj, Irena Vacková).Jen když na konci přestávky začali herci prozpěvovat prostonárodní písně a seniorka za mnou se tklivě přidala, připadala jsem si spíše v lokále než na divadle. Jinak ale jednoznačný zážitek s nevynecháním žádného Raisova ofenzivního sociálního motivu generačního soužití na vesnici konce 19. století.
(zadáno: 19.4.2012)
Harmonické propojení Mannova genia a Mikuláškovy obrazotvornosti.
Autor zde především skrze nemocného hlavního hrdinu vypráví o stejně nemocném a nakaženém meziválečném Německu, není to však vyprávění historizující, nýbrž zůstává stále v některých rysech aktuálním, a v tom spočívá jeho největší síla.
Oceňuji zde především občerstvující "choreografii", živou hudbu a perfektní "prvorepublikovou" dikci jinak nenápadné a šikovné A. Kubátové.
Viděno v Divadle Archa. 85%
(zadáno: 26.11.2011)
Ačkoli mi literární podoba Poledního údělu připadala nesnesitelně sentimentální,inscenace podle mě není ani patetická ani složitá, pouze stačí akceptovat její intenzivně emocionální a filosofický charakter. Výborná výprava a celková vnější stránka (hřbitov mezi sedadly mi připomněl podobné využití hlediště z Utrpení knížete Sternenhocha v Komedii)i herecké výkony.Zatímco De Ciz a Amalric jsou poměrně jednostrunní,Marek Němec a především jako vždy perfektní Helena Dvořáková pracují s mnohovrstevnatými postavami.Je zážitek je pozorovat.
(zadáno: 26.11.2011)
Velice povedená a svěží aktualizace, která jako by v některých rysech dokonce překonávala Molierův originál. Michal Isteník jako Alcest -pouštějící si nezávislé íránské filmy- příjemně důrazný a technicky přesný. Burani by podle mě potřebovali jen trochu šířeji rozvést zápletku a ubrat na vulgaritách, jinak naprostá spokojenost.
(zadáno: 28.10.2011)
Na české podmínky překvapivě pečlivě pojatý Gogol.
(zadáno: 28.10.2011)
(zadáno: 28.10.2011)
"Hobluuj!" Některé scény jsou nezapomenutelné.
(zadáno: 28.10.2011)
(zadáno: 16.4.2011)
Miluju Brno a Petra Štěpána:-)
(zadáno: 27.11.2010)
Takhle si Kafku představuji na divadle.Perfektní a přesný J.Dvořák, ale i J.Stryková, J.Plachý a P.Batěk. Výborná hudba, stylizace, scéna. Jen M. Stropnického ze záznamu jsem navzdory místu v 2.řadě příliš neslyšela. N. Deáková se na velké scéně překonává.
(zadáno: 6.11.2010)
Brand jako pozitivní předobraz Peera Gynta je Ibsenova vyhraněná individualita a vyžaduje silného herce,což M. Konig splňuje.Drama odehrávající se ze značné části v horských exteriérech-především klíčový konec-vyžaduje velkou míru improvizace, proto se dramatizace Branda objevuje tak vzácně. Mladý, invenční soubor si s většinou nástrah-až na mírné překarikaturování obecní opozice vůči Brandovi- poradil.
(zadáno: 6.11.2010)
Inscenace osvěžující jako pohled na norskou krajinu na kulisách její scény, jíž prospívá i netěžkopádný moderní Frohlichův překlad. Hudba se kromě tématického singlu (jsem potěšena, že Ibsena jsem si zde nemusela spojovat s Rammsteiny) omezuje na strohé tóny, vyznačující důležitost okamžiku. Líbila se mi narážka ("a další novinka:Nora se vrátila k manželovi"). Heda je podle mého suverénní Janou Strykovou až osobnostně prožitá. Text je rozumně zkrácen, ale nijak postmodernisticky pozměňován.
Velice příjemná záležitost. Martin Finger (i když možná K. místy trošku ironizuje)je vážně profík. A navíc skvělá vsuvka s postavičkou Blocka.
První setkání s V. Morávkem a jeho příjemným uchopením Čechovovovy skvělé hry. Výborná hudba(především předěly mezi scénami a figurami) a scéna. Možná trochu nadbytečně mi připadala J. Jirásková a častější hysterické výstupy,ale k dotvoření atmosféry to spíše sedí. Úplně jsem propadla výkonu M.Stropnického-svého Lopachina, jako ostatně nejdůležitější postavu hry formuje z úlisného, přihrbeného otloukánka k triumfálnímu vlastníkovi. To on symbolizuje novou, nastupující dobu Ruska. Pro mě rozhodně nejlépe zahraná postava inscenace.
Příběh je poměrně kvalitní, pro menší děti možná trošku složitější v zápletce, výhodou je, že díky filosofickému nádechu se nenudí ani dospělí. A i kdyby Momo přece jen někoho nebavila, vždy se na scéně v pravý čas objeví perfektní M. Zimová, která dětské publikum svým Paolem, dokonalou pannou a především želvou Kassiopoeiou zaujala rozhodně nejvíc. Kniha je samozřejmě zkrácená, ale podle mě velmi racionálně. A navíc-na Dlouhou velmi využitá a dobrá hudba.
Přínosné ženské drama-takových by mělo být více=))I když bych možná raději viděla místo V.Hybnerové P.Špalkovou a místo J.Pidrmanové M.Borovou výkon všech byl skvělý a T.Talacková je komickou třešničkou na dortu.
Helverova noc snad může prvotně budit dojem lacinosti svou tématikou retardardace hlavního hrdiny (s využíváním podobných lidí pro kulturní trháky typu Forest Gump dost nesouhlasím), pro mě se ale v Celetné stala příjemným překvapením. Helver Petra Lněničky je velmi realistický, skutečně budí dojem dítěte v celém spektru stupně mentality na které se nachází. M.Zoubková je sympaťačka, tady se ale zdála nadmíru úsporná, takže i emocionální výstupy byly spíše rozpačitější.