Redakce
Anežka Kotoučová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (230)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 28.10.2011)
(zadáno: 28.10.2011)
Skutečně jsem se(,byť už bohužel nikoli jako dítě)výtečně bavila.
(zadáno: 28.10.2011)
"Svůj omyl poznáš Radúze,.."
Velmi "mladistvé", nemusí upoutat každého, nicméně snaha Pitínského o autenticitu a opravdový prožitek ze Zeyera je zřetelná a obdivuhodná.
75%
Velmi "mladistvé", nemusí upoutat každého, nicméně snaha Pitínského o autenticitu a opravdový prožitek ze Zeyera je zřetelná a obdivuhodná.
75%
(zadáno: 28.10.2011)
Komedie mi Vírou, láskou, nadějí definitivně dokázala, že si umí parádně vybírat inteligentní a trefné hry. Ivana Uhlířová rules forever:-)
(zadáno: 5.3.2011)
Kladno mě po hrozně dlouhé době příjemně potěšilo skvělým výběrem hry, režiséra i herců. Výborná A. Štréblová a E. Nadáždyová, stylizace v obou polovinách potěší.
(zadáno: 17.12.2010)
Příběh Cyrana je působivý a vždy lidi táhnul do divadel.Zde jsem byla navzdory průměrným recenzím spokojenější než s verzí divadla v Celetné. Příjemná hudba a pár vtipných míst.
(zadáno: 17.12.2010)
Pro Mikuláškovy inscenace mám od odob E.Oněgina velikou slabost,ale tohle bylo moc i na mě.Přemíra stylizace a symbolů činí z Macbetha něco neharmonického,čemu jsem nerozuměla a ani rozumět nechtěla.Okatá scéna mi připadala relativně disfunkční,hudba příliš slabá v kvalitě a příliš silná během monologů herců.Dobře koncipované jsou postavy čarodějnic a zmínění hodný je kvalitní výkon J.Vondráčka,K.Sedláčkové)a Banquo příjemně civilního T.Turka.
(zadáno: 8.10.2010)
Osobně si myslím, že Klíma není nijak jednoduchý ke zdramatizování, ale v Komedii se s tím poprali dost obstojně a hlavně po svém, což není na škodu. Velmi účelné a sympatické využití hlediště. A Martin Finger-i když je postavou a vzhledem spíše pravým opakem Sternenhocha-se vážně snaží. Pozoruhodný zážitek pro ty kdo Klímovi přišli na chuť.
Inscenace očividně a logicky se distancující od Burešové Běsů z Dlouhé.M.Hofmann je jako vždy suverénní,jenom jako by si od svého Stavrogina držel chladný odstup,nepoložil se do něj plně.P.Lněnička se mi líbil ještě více než J.Vondráček z Dlouhé-vím nemá se srovnávat.Dobře hráli též M. Němec,J.Špalek a M.Zoubková.Hudba nenáročná,konec(hlavně pasáž se sviněmi a důležitá epizoda s Šatovovou rodinou)nerovnoměrně redukován v poměru k předchozímu ději.Vypravěč E.Bouškové bohužel spíše iritujícím prvkem-asi už neměli v souboru muže.
Moderním hrám příliš nerozumím, ale Srpen se mi zdál jako schematicky komplexní drama. Nemusím častější neslušná slova,ale k moderním hrám to dnes asi patří. Výkon K.Burianové je skutečně obdivuhodný-její hattrick za těžkou roli závislé je zasloužený,dobrá je též M. Šplechtová.
Nejsem odborník,ale stavět vedle Feydeauových-byť sebepozdějších-her jméno A.Strindberga není zrovna na místě.Feydeau byl a vždy zůstane autorem lehkovážných komedií fraškovitého rázu.On purge bébé etc.ale drží hlavně herci(Tesař,Zimová),kteří s vervou zobrazují realisticky dnešní rysy manželů,především manželek. Lehce zábavný nadprůměr.
Skvělý Čechov, dobře řešená scéna, typická utkvělá hudba. Všichni herci uvěřitelní-nezapomenutelný je pro mě J. Ornest, ale samozřejmě i Chmela a Medvecká, + humor ("odjedeme na měsíc..na dva..")
Představení, které pohladí po duši. Příjemní herci a nakonec Medvěd,což je pro mě ta nejúžasnější věc od Čechova:-)
Vinohrady zvládly proslulou romantiku lehce nad průměr. Pro mě stále efektivní točna(z Brna)se navzdory varování M. Stropnického točila vesele bez potíží a D. Bambas s palci za opaskem nevypadal špatně(z kritického, nikoliv ženského pohledu:-). Andrea Elsnerová je pro Lízu tím nejlepším možným výběrem a i F. Blažek má pro Starbucka určité předpoklady. Jen se mi trochu zdá (ale třeba to tak není), že Michal Novotný dostává stále podobné role-zde mi připadal nejuvolněnější ve scénách, kdy byl naštvaný. Jinak jsem měla pocit jeho velice jemného přehrávání.
(zadáno: 28.6.2023)
Shakespearova vrcholná sváteční komedie je okouzlující ódou na lásku, svobodu a přírodu, a poskytuje tak mnoho možností k zajímavému výkladu. Pojetí Jakuba Nvoty však nepovažuji za příliš podařené. Představení je nekoherentní (na premiéře to bylo posíleno i vracejícím se deštěm), téměř nudné a chybí mu jiskra. Jinak dokonalé autorovo dílo je zbytečně "obohaceno" o laciné scény typu sebeuspokojování se basovým smyčcem atd. Herecky překvapil Vašek Matějovský, který má se zkušenou a výbornou Lucií Štěpánkovou nečekaně dobrou chemii. Scéna, hudba ani kostýmy úplně nenadchly. Nevydařený je i nemastný neslaný konec. Velká škoda.
(zadáno: 29.3.2023)
Hru režiséra Jana Horáka považuji za dosti slabou. Kdo nic neví o životě a osobnosti Sylvie Plath, může se velmi snadno ztratit v nepřehledné změti fragmentárních textů a úvah. Představení je pro diváka náročné a občas vlekoucí se. Rovněž konec je naprosto nepochopitelný a v kontextu zbytečně hlasitý a rušivý.
Ovšem, co schází hře, kompenzuje zcela fascinující výkon Pavlíny Štorkové. Hypnotizujícím způsobem přechází mezi nejrůznějšími polohami složité osobnosti Plath a samotným herectví ji přibližuje lépe než jí citovaný text. Na představení se tak vyplatí zajít především kvůli ní.
Ovšem, co schází hře, kompenzuje zcela fascinující výkon Pavlíny Štorkové. Hypnotizujícím způsobem přechází mezi nejrůznějšími polohami složité osobnosti Plath a samotným herectví ji přibližuje lépe než jí citovaný text. Na představení se tak vyplatí zajít především kvůli ní.
(zadáno: 8.1.2022)
Špinarova poslední šéfovská režie v Hlavní budově ND dopadla velmi dobře. Výsledkem je působivý pohádkový příběh určený pro dospělé a větší děti o síle lásky, jež není založena na zevnějšku druhého. Špinar pracuje s několika dobrými nápady, prostředí cirkusu na forbíně je osvěžující a nevtíravé, pojetí Zvířete s chůdami, akustickou rukavicí a černým sborem efektivní, vložené zpívání podařené. Určitě bych zapracovala na lepší akustice, Davidu Prachařovi nebyla polovina slov rozumět. Výborná hudba, scéna i herecké výkony. Kromě Prachaře a A. Fialové jsou skvělá i "siamská dvojčata" P. Štorková a M. Borová.
(zadáno: 27.10.2021)
Oproti svým předchozím hrám v ND nemá Frič u Vassy tolik možností filozofovat, tudíž se jde rovnou k jádru a obnažení rodinných vztahů a jejich totálnímu rozpadu. Text je vhodně přepracován a aktualizován, smysl tentokrát dávají i mikroporty, které navozují komorní pocit rozhlasové hry. Fričovi se znovu podařilo množství scén, stejně tak ale v některých okamžicích divák tápe po smyslu jevištní akce. Skvělé jsou každopádně herecké výkony: dominantní Zuzana Stivínová, Veronika Lazorčáková v neobvyklé poloze i skvělá Jana Pidrmanová jako prostoduchá Natálie. Lehce nadprůměrná inscenace stále komplikovaného autora Gorkého.
(zadáno: 6.8.2020)
Velmi obtížné hodnotit. Vajdička Hilského nádherný text osekal tak nemilosrdně, že zmizely nejen klíčové monology (Jak mistrovský kousek je člověk, Náš synovče a synu, Být či nebýt), ale hlavně většina důležitých dějových oblouků a motivace všech postav. Nelze tak pochopit vývoj Ofélie a její vztah k Hamletovi, u Gertrudy je zase až přemrštěně zdůrazňována mateřská láska hraničící s Oidipovským komplexem. Horacio jako Hamletovo alter ego nemá opodstatnění, byť vlivem něho je konec natolik neortodoxní.Jde tu spíše o zhuštěné rodinné drama, ale to v tomto případě nestačí. Malou kompenzací je vynikající hudba M. Novinského.
(zadáno: 22.7.2020)
Poměrně příjemná romantická komedie o odvaze měnit se díky těm, které milujeme. Miroslav Táborský je jako autista skvělý a má dobrý timing humorných situací. Na Petře Nesvačilové je trochu vidět, že to není zcela primárně divadelní herečka. Stačí si jen zvyknout na její specifickou "americkou" dikci, jinak je velmi autentická a uvolněná. Bylo moc fajn slyšet zase Alenu Vránovou, byť pouze ze záznamu. Možná bych jen pozměnila název, který je poněkud matoucí, protože o tanec v této inscenaci jde až v poslední řadě.
(zadáno: 6.7.2020)
Nutno uznat, že syžet i styl hry jde Dejvickým na ruku. Je vidět, jak jsou všichni herci ve svých rolích spontánně ponořeni. Bohužel, kvalitu hodně sráží velmi předvídatelný děj a nepříliš důrazné vyznění včetně poselství. Spolu s nadbytečnými vulgaritami to přispívá až k trochu lacinému výslednému dojmu. Herecké výkony jsou však vynikající, ať už se jedná o hyperaktivního Václava Neužila, lehce "gay" Martina Myšičku či jako obvykle ztišeného Ivana Trojana. Velmi lehký nadprůměr.
(zadáno: 29.6.2020)
Příjemná biografická inscenace s feministickým ražením oslavující dílo u nás málo známé vědkyně. Eva Elsnerová je typově skvělá volba. Její skutečně vynikající, ztlumený civilní výkon však narušují v protipólu zbytečně přehrávající mužští kolegové. To se týká především velmi slabého Jana Zadražila, kterému jsem navíc jeho prošedivělého doktoranda moc nevěřila, Daniela Ondráčka, ale i Marka Němce, který má překvapivě velmi špatnou jevištní dikci a téměř jsem mu nerozuměla. Výrazný je pouze Matouš Ruml jako klukovsky nadšený Watson. Celkově slabý výkon mužské části souboru mě tak bohužel nutí jít s hodnocením níže.
(zadáno: 23.6.2020)
Tejnorové víceméně povedená intenzivní politická satira, který je dán rámec formou televizního programu k výročí 17. listopadu. Hodina za vtipného využití zeleného plátna příjemně uteče, jen vsuvka s hlasováním diváků o pokračování už je trochu "vynuceně demokratická". Představení podle mě mělo skončit právě vystoupením z role a osobními výpověďmi aktérů, jelikož následná etuda s angažovanými herci a úpravou hymny je zbytečně upachtěná.Je hrozivé si uvědomit, že za tři roky by to takto nějak skutečně mohlo vypadat.Co se týče hereckých výkonů, zaujala mě především Tereza Volánková a její přirozené herecké proměny.