Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 28.10.2011)
(zadáno: 28.10.2011)
Skutečně jsem se(,byť už bohužel nikoli jako dítě)výtečně bavila.
(zadáno: 28.10.2011)
"Svůj omyl poznáš Radúze,.."
Velmi "mladistvé", nemusí upoutat každého, nicméně snaha Pitínského o autenticitu a opravdový prožitek ze Zeyera je zřetelná a obdivuhodná.
75%
(zadáno: 28.10.2011)
Komedie mi Vírou, láskou, nadějí definitivně dokázala, že si umí parádně vybírat inteligentní a trefné hry. Ivana Uhlířová rules forever:-)
(zadáno: 5.3.2011)
Kladno mě po hrozně dlouhé době příjemně potěšilo skvělým výběrem hry, režiséra i herců. Výborná A. Štréblová a E. Nadáždyová, stylizace v obou polovinách potěší.
(zadáno: 17.12.2010)
Příběh Cyrana je působivý a vždy lidi táhnul do divadel.Zde jsem byla navzdory průměrným recenzím spokojenější než s verzí divadla v Celetné. Příjemná hudba a pár vtipných míst.
(zadáno: 17.12.2010)
Pro Mikuláškovy inscenace mám od odob E.Oněgina velikou slabost,ale tohle bylo moc i na mě.Přemíra stylizace a symbolů činí z Macbetha něco neharmonického,čemu jsem nerozuměla a ani rozumět nechtěla.Okatá scéna mi připadala relativně disfunkční,hudba příliš slabá v kvalitě a příliš silná během monologů herců.Dobře koncipované jsou postavy čarodějnic a zmínění hodný je kvalitní výkon J.Vondráčka,K.Sedláčkové)a Banquo příjemně civilního T.Turka.
(zadáno: 6.11.2010)
Akurátní záležitost.
(zadáno: 8.10.2010)
Osobně si myslím, že Klíma není nijak jednoduchý ke zdramatizování, ale v Komedii se s tím poprali dost obstojně a hlavně po svém, což není na škodu. Velmi účelné a sympatické využití hlediště. A  Martin Finger-i když je postavou a vzhledem spíše pravým opakem Sternenhocha-se vážně snaží. Pozoruhodný zážitek pro ty kdo Klímovi přišli na chuť.
Inscenace očividně a logicky se distancující od Burešové Běsů z Dlouhé.M.Hofmann je jako vždy suverénní,jenom jako by si od svého Stavrogina držel chladný odstup,nepoložil se do něj plně.P.Lněnička se mi líbil ještě více než J.Vondráček z Dlouhé-vím nemá se srovnávat.Dobře hráli též M. Němec,J.Špalek a M.Zoubková.Hudba nenáročná,konec(hlavně pasáž se sviněmi a důležitá epizoda s Šatovovou rodinou)nerovnoměrně redukován v poměru k předchozímu ději.Vypravěč E.Bouškové bohužel spíše iritujícím prvkem-asi už neměli v souboru muže.
Moderním hrám příliš nerozumím, ale Srpen se mi zdál jako schematicky komplexní drama. Nemusím častější neslušná slova,ale k moderním hrám to dnes asi patří. Výkon K.Burianové je skutečně obdivuhodný-její hattrick za těžkou roli závislé je zasloužený,dobrá je též M. Šplechtová.
Nejsem odborník,ale stavět vedle Feydeauových-byť sebepozdějších-her jméno A.Strindberga není zrovna na místě.Feydeau byl a vždy zůstane autorem lehkovážných komedií fraškovitého rázu.On purge bébé etc.ale drží hlavně herci(Tesař,Zimová),kteří s vervou zobrazují realisticky dnešní rysy manželů,především manželek. Lehce zábavný nadprůměr.
Skvělý Čechov, dobře řešená scéna, typická utkvělá hudba. Všichni herci uvěřitelní-nezapomenutelný je pro mě J. Ornest, ale samozřejmě i Chmela a Medvecká, + humor ("odjedeme na měsíc..na dva..")
Představení, které pohladí po duši. Příjemní herci a nakonec Medvěd,což je pro mě ta nejúžasnější věc od Čechova:-)
Vinohrady zvládly proslulou romantiku lehce nad průměr. Pro mě stále efektivní točna(z Brna)se navzdory varování M. Stropnického točila vesele bez potíží a D. Bambas s palci za opaskem nevypadal špatně(z kritického, nikoliv ženského pohledu:-). Andrea Elsnerová je pro Lízu tím nejlepším možným výběrem a i F. Blažek má pro Starbucka určité předpoklady. Jen se mi trochu zdá (ale třeba to tak není), že Michal Novotný dostává stále podobné role-zde mi připadal nejuvolněnější ve scénách, kdy byl naštvaný. Jinak jsem měla pocit jeho velice jemného přehrávání.
(zadáno: 28.6.2023)
Shakespearova vrcholná sváteční komedie je okouzlující ódou na lásku, svobodu a přírodu, a poskytuje tak mnoho možností k zajímavému výkladu. Pojetí Jakuba Nvoty však nepovažuji za příliš podařené. Představení je nekoherentní (na premiéře to bylo posíleno i vracejícím se deštěm), téměř nudné a chybí mu jiskra. Jinak dokonalé autorovo dílo je zbytečně "obohaceno" o laciné scény typu sebeuspokojování se basovým smyčcem atd. Herecky překvapil Vašek Matějovský, který má se zkušenou a výbornou Lucií Štěpánkovou nečekaně dobrou chemii. Scéna, hudba ani kostýmy úplně nenadchly. Nevydařený je i nemastný neslaný konec. Velká škoda.
(zadáno: 29.3.2023)
Hru režiséra Jana Horáka považuji za dosti slabou. Kdo nic neví o životě a osobnosti Sylvie Plath, může se velmi snadno ztratit v nepřehledné změti fragmentárních textů a úvah. Představení je pro diváka náročné a občas vlekoucí se. Rovněž konec je naprosto nepochopitelný a v kontextu zbytečně hlasitý a rušivý.
Ovšem, co schází hře, kompenzuje zcela fascinující výkon Pavlíny Štorkové. Hypnotizujícím způsobem přechází mezi nejrůznějšími polohami složité osobnosti Plath a samotným herectví ji přibližuje lépe než jí citovaný text. Na představení se tak vyplatí zajít především kvůli ní.
(zadáno: 8.1.2022)
Špinarova poslední šéfovská režie v Hlavní budově ND dopadla velmi dobře. Výsledkem je působivý pohádkový příběh určený pro dospělé a větší děti o síle lásky, jež není založena na zevnějšku druhého. Špinar pracuje s několika dobrými nápady, prostředí cirkusu na forbíně je osvěžující a nevtíravé, pojetí Zvířete s chůdami, akustickou rukavicí a černým sborem efektivní, vložené zpívání podařené. Určitě bych zapracovala na lepší akustice, Davidu Prachařovi nebyla polovina slov rozumět. Výborná hudba, scéna i herecké výkony. Kromě Prachaře a A. Fialové jsou skvělá i "siamská dvojčata" P. Štorková a M. Borová.
(zadáno: 27.10.2021)
Oproti svým předchozím hrám v ND nemá Frič u Vassy tolik možností filozofovat, tudíž se jde rovnou k jádru a obnažení rodinných vztahů a jejich totálnímu rozpadu. Text je vhodně přepracován a aktualizován, smysl tentokrát dávají i mikroporty, které navozují komorní pocit rozhlasové hry. Fričovi se znovu podařilo množství scén, stejně tak ale v některých okamžicích divák tápe po smyslu jevištní akce. Skvělé jsou každopádně herecké výkony: dominantní Zuzana Stivínová, Veronika Lazorčáková v neobvyklé poloze i skvělá Jana Pidrmanová jako prostoduchá Natálie. Lehce nadprůměrná inscenace stále komplikovaného autora Gorkého.
(zadáno: 6.8.2020)
Velmi obtížné hodnotit. Vajdička Hilského nádherný text osekal tak nemilosrdně, že zmizely nejen klíčové monology (Jak mistrovský kousek je člověk, Náš synovče a synu, Být či nebýt), ale hlavně většina důležitých dějových oblouků a motivace všech postav. Nelze tak pochopit vývoj Ofélie a její vztah k Hamletovi, u Gertrudy je zase až přemrštěně zdůrazňována mateřská láska hraničící s Oidipovským komplexem. Horacio jako Hamletovo alter ego nemá opodstatnění, byť vlivem něho je konec natolik neortodoxní.Jde tu spíše o zhuštěné rodinné drama, ale to v tomto případě nestačí. Malou kompenzací je vynikající hudba M. Novinského.
(zadáno: 22.7.2020)
Poměrně příjemná romantická komedie o odvaze měnit se díky těm, které milujeme. Miroslav Táborský je jako autista skvělý a má dobrý timing humorných situací. Na Petře Nesvačilové je trochu vidět, že to není zcela primárně divadelní herečka. Stačí si jen zvyknout na její specifickou "americkou" dikci, jinak je velmi autentická a uvolněná. Bylo moc fajn slyšet zase Alenu Vránovou, byť pouze ze záznamu. Možná bych jen pozměnila název, který je poněkud matoucí, protože o tanec v této inscenaci jde až v poslední řadě.
(zadáno: 6.7.2020)
Nutno uznat, že syžet i styl hry jde Dejvickým na ruku. Je vidět, jak jsou všichni herci ve svých rolích spontánně ponořeni. Bohužel, kvalitu hodně sráží velmi předvídatelný děj a nepříliš důrazné vyznění včetně poselství. Spolu s nadbytečnými vulgaritami to přispívá až k trochu lacinému výslednému dojmu. Herecké výkony jsou však vynikající, ať už se jedná o hyperaktivního Václava Neužila, lehce "gay" Martina Myšičku či jako obvykle ztišeného Ivana Trojana. Velmi lehký nadprůměr.
(zadáno: 29.6.2020)
Příjemná biografická inscenace s feministickým ražením oslavující dílo u nás málo známé vědkyně. Eva Elsnerová je typově skvělá volba. Její skutečně vynikající, ztlumený civilní výkon však narušují v protipólu zbytečně přehrávající mužští kolegové. To se týká především velmi slabého Jana Zadražila, kterému jsem navíc jeho prošedivělého doktoranda moc nevěřila, Daniela Ondráčka, ale i Marka Němce, který má překvapivě velmi špatnou jevištní dikci a téměř jsem mu nerozuměla. Výrazný je pouze Matouš Ruml jako klukovsky nadšený Watson. Celkově slabý výkon mužské části souboru mě tak bohužel nutí jít s hodnocením níže.
(zadáno: 23.6.2020)
Tejnorové víceméně povedená intenzivní politická satira, který je dán rámec formou televizního programu k výročí 17. listopadu. Hodina za vtipného využití zeleného plátna příjemně uteče, jen vsuvka s hlasováním diváků o pokračování už je trochu "vynuceně demokratická". Představení podle mě mělo skončit právě vystoupením z role a osobními výpověďmi aktérů, jelikož následná etuda s angažovanými herci a úpravou hymny je zbytečně upachtěná.Je hrozivé si uvědomit, že za tři roky by to takto nějak skutečně mohlo vypadat.Co se týče hereckých výkonů, zaujala mě především Tereza Volánková a její přirozené herecké proměny.