Redakce

Anežka Kotoučová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (230)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 17.3.2013)
Maska a tvář - Činoherní klub  40 %
Kdyby v této hře nehráli tak dobří a zajímaví herci, považovala bych jí za adekvátní maximálně pro nějaký amatérské divadlo v Horní Dolní.Nicméně se stále jedná o mírně lascivní oddechovku a prakticky nechápu, proč jí takové divadlo i takový režisér zatěžují svůj repertoár a tvorbu.
(zadáno: 4.6.2021)
Mikulášovy prázdniny - Divadelní spolek Kašpar  40 %
Viděno v rámci letní scény na Kašperku. Po extrémně dlouhé divadelní pauze bych zhlédla s radostí opravdu cokoli, proto jsem zde mírnější. Inscenace není vysloveně nepodařená, ale nedokáže upoutat, je nekonzistentní a občas nudí. Nezachrání to ani Matouš Ruml, ani Milena Steinmasslová. Ale kašperská hradní scéna je skutečně působivá.
Mikve - Národní divadlo  80 %
Přínosné ženské drama-takových by mělo být více=))I když bych možná raději viděla místo V.Hybnerové P.Špalkovou a místo J.Pidrmanové M.Borovou výkon všech byl skvělý a T.Talacková je komickou třešničkou na dortu.
(zadáno: 7.11.2015)
Misantrop - Švandovo divadlo  70 %
Misantrop dle mého názoru není ani asociál ani idealista, nýbrž vzor toho, jak by se k sobě měli lidé chovat. Proto tuto navýsost aktuální Molierovu hru mám tolik ráda a Švanďácké pojetí je kvalitně zinscenovanou klasikou. Kostýmy jsou výborné, scéna v pořádku, výkony herců ale nerovnoměrné. Je dosti velký rozpor sledovat dynamického, správně nadurděného M. Čapku nebo nenápadnou, ale o to zajímavější M. Krátkou na jedné straně, když na opačné straně zrovna nezáří mírně přehrávající B. Pavlíková a slabší D. Punčochář nebo J. Erftemeijer. Ve výsledku ale spokojenost.
74%
(zadáno: 26.11.2011)
Misantrop - BuranTeatr  80 %
Velice povedená a svěží aktualizace, která jako by v některých rysech dokonce překonávala Molierův originál. Michal Isteník jako Alcest -pouštějící si nezávislé íránské filmy- příjemně důrazný a technicky přesný. Burani by podle mě potřebovali jen trochu šířeji rozvést zápletku a ubrat na vulgaritách, jinak naprostá spokojenost.
(zadáno: 25.5.2017)
Mlynářova opička - Národní divadlo  60 %
Klicperovský kompilát stvořený Milanem Šotkem tak obratně, že téměř není poznat, že se jedná o kompilaci. Hranice mezi dominancí anachronického Klicperova jazyka a snahou pobavit a zaujmout dnešního diváka je skutečně tenká a ne vždy se jí daří dodržet. Hlavním neduhem inscenace je zdlouhavost některých pasáží,pro Pácla typické statické scény a nedostatečná plynulost a svižnost.Trochu vadí primitivní zpívané části a nadbytečná postava Ládoně. Herci si účinkování vyloženě užívají,timing gagů se spoluprací s diváky určitě zdokonalí. Výborní jsou především V. Beneš, F. Rajmont a P. Štorková.
64%
(zadáno: 12.7.2014)
Mnoho povyku pro nic - Divadlo v Dlouhé  60 %
No, opravdu to nebyla žádná sláva. Poměrně sympatickou stylizaci inscenace narušují zbytečné,nepříjemně překvapivé vulgarismy, malá výpovědní hodnota a nevyrovnanost v hereckých výkonech(H. Dvořákovou už jsem dlouho neviděla hrát takto průměrně,její Beatrice je dosti prvoplánově pojatá, zbytečně expresivní až přehrávaná;o to více vyniká Marek Němec,jehož Benedik byl pro mě nejsympatičtější postavou.Scén se strážníky jsem se předem obávala, ale nakonec to taková hrůza nebyla. Souhlasím s názorem, že kdekoliv jinde by to bylo bráno jako kvalitní inscenace, ale na Dlouhou je tohle prostě málo.
(zadáno: 17.4.2016)
Modrý pták - Národní divadlo  90 %
Update. Kritika je na místě, ale je třeba si uvědomit,že se jedná o složitě uchopitelnou, i když navýsost symbolistickou pohádku,která by měla zaujmout rovným dílem děti i dospělé.V takovém případě je těžké zavděčit se všem. Samozřejmě, jednotlivé scény by možná mohly být zdařileji propojeny a méně statické. Jako feministku mě hrozně mrzí,že z typicky ženské kočky se stal nemastný neslaný kočkokocour, čímž se inscenátoři připravili o působivý žensko-mužský antagonismus se psem. Jinak jsem ale byla jednoduše nadšená. Výborné výkony všech herců, hlavně P. Štorková je v této roli nedostižná.
94%
Momo a zloději času - Divadlo v Dlouhé  80 %
Příběh je poměrně kvalitní, pro menší děti možná trošku složitější v zápletce, výhodou je, že díky filosofickému nádechu se nenudí ani dospělí. A i kdyby Momo přece jen někoho nebavila, vždy se na scéně v pravý čas objeví perfektní M. Zimová, která dětské publikum svým Paolem, dokonalou pannou a především želvou Kassiopoeiou zaujala rozhodně nejvíc. Kniha je samozřejmě zkrácená, ale podle mě velmi racionálně. A navíc-na Dlouhou velmi využitá a dobrá hudba.
(zadáno: 25.8.2020)
Můj báječný rozvod - agentura ADF  70 %
Takhle si představuji kvalitní oddechovku. Vtipnou, ale bez zbytečných vulgarit a lacinností. S lehkým dějem nevyžadujícím přemýšlení, přesto s nosnými myšlenkami a názory. Můj báječný rozvod to vše splňuje. Ano, text není zrovna nějaký vrchol kvality, ale zato pomáhá udržet pozornost po celou poměrně dlouhou dobu monodramatu. Eliška Balzerová je nepřekonatelná, bryskně a s gracií přeskakuje do dalších rolí, v inscenaci je viditelně "zabydlená". Překonalo mé očekávání.
75%
(zadáno: 26.11.2013)
Můj romantický příběh - Divadlo Petra Bezruče  50 %
Podařená a aktuální hra, se skvělými hereckými výkony (pouze O. Brett by neměl tak přehrávat, vtipné to moc nebylo). S její pointou však rozhodně nemohu morálně souhlasit, neboť ukazuje jinak sympatickou subkulturu singles jako pokřivené sobce netečně se zbavující vlastní nedisciplinovaností způsobené zodpovědnosti, jimž je vztah dražší než lidský život. Bezruče mám ráda, ale konec mi celkový dojem ze hry hodně pokazil.
(zadáno: 18.9.2015)
Musíme si pomáhat - Divadlo Na Jezerce  60 %
"Já se jen tak nenakazím - já jsem nordische typ."
No nebyla to taková holomajzna, jakou jsem očekávala.
Zbylé hry z Jezerky neznám, ale jsem si jistá, že Musíme si pomáhat mezi nimi zřetelně vybočuje jistými kvalitami. Je nutné zmínit dobré herce-zvlášť mě příjemně překvapil Mirek Vladyka. Jen mi taky trochu přišlo, že to napětí ze smrtelného nebezpečí tam nebylo moc šikovně vystavěné. Já jsem tam žádný strach necítila, v tomto to bylo trochu umělé. 63%
(zadáno: 28.10.2011)
Muž bez minulosti - Dejvické divadlo  60 %
"Attila, pro přátele-bič Boží." 65% za bezchybného psího herce.
(zadáno: 28.12.2013)
My Fair Lady - Divadlo Na Fidlovačce  80 %
Fidlovačce bych nikdy tak vysoké hodnocení nedala, nebýt skutečnosti, že My Fair lady zbožňuju a zdejší inscenace navodí alespoň příjemnou náladu. Souhlasím, že výprava i choreografie jsou velmi nenáročné a celkově to působí nuzně, komorně a trochu utahaně, což by zrovna u tohoto muzikálu být nemuselo. Z obsazení mě příjemně překvapila B. Mošnová s dobrým hlasem a "dlouhý" M. Hanuš, který je pro Doolittla zcela jistě lepší alternativou než V. Svoboda. Jako Higginse bych si dokázala představit někoho jiného, než poměrně nudného T. Töpfera. Ale ten konec, ten mě vždycky obměkčí.
75%
(zadáno: 9.3.2017)
Na moři, zírám nahoru - Národní divadlo  80 %
Ze zajímavého, neotřelého textu vytvořil Štěpán Pácl na Nové scéně inscenaci o pěti lidech, jejichž osudy se v jednom okamžiku propojí. Na moři... je svérázná poetická hra,která za různými magickými kotrmelci skrývá řadu bytostně dnešních situací. Umístění do prádelny dává smysl a černá díra je skutečně nápaditý a zábavný scénický prostředek.Herecky je inscenace kvalitativně vyrovnaná - tradičně skvělá L. Polišenská,roztomilý J. Suchý, mile překvapil P. Vaněk i M. Borová,které se podařilo oprostit se od obvyklé herecké polohy. Nová scéna od Špinarova nástupu sympaticky ožila, jen tak dál.
76%
(zadáno: 8.10.2010)
Na útěku - Divadlo Ungelt  70 %
(zadáno: 26.1.2020)
Na Větrné hůrce - Švandovo divadlo  60 %
Martin Františák se pokusil vytvořit epickou rodinnou fresku plnou živočišnosti a nespoutanosti z anglických vřesovišť.Bohužel se mu však inscenace rozpadá pod rukama vlivem řady faktorů.Scéna s o stěnu postavenými větvemi a herci zavírajícími se do výlohy na dorty není ani zajímavá, ani nápaditá.Obraz umírajících postav kráčejících za světlem už není originální vůbec.Metalové hudební vsuvky jsou rušivé a rvou uši. Herci nedokáží utáhnout postavy,jejichž příběh trvá několik desítek let. Velmi slabý a jednotvárný je Jan Grundman jako Heathcliff a Petr Buchta-jeho Linton nemá být tak dětinský. Bezruči před lety zasáhli víc.
(zadáno: 11.4.2012)
Na Větrné hůrce - Divadlo Petra Bezruče  90 %
Docela dost mě to dostalo.
Značně subjektivně osekané,ale zhuštěné, což vůbec není na škodu, neboť po takovém zážitku by už nikdo nemohl prohlásit,že Bronteová vytvořila něco na způsob červené knihovny.
Pesimistické, ale realistické,zobrazující stále aktuální neduhy společnosti a jedince (rasismus, emoce).
A jako obvykle symbolistické,ale srozumitelné i pro neobeznámené diváky.
Opět vynikající Tomáš Dastlík i živočišná Sylvie Krupanská.
Jen škoda,že se Mikulášek neobjeví u Bezručů i příští sezonu - bude mi tam chybět.
(zadáno: 19.6.2020)
Naprostí cizinci - Divadlo Na Jezerce  70 %
Jezerkovská veskrze poctivá adaptace úspěšného italského filmu Paula Genoveseho, který letos dostal i německou verzi. Přiznám se, že jsem nečekala mnoho, ale byla jsem velmi příjemně překvapená. Hlavní devizou je především svižný a trefný text, který je vtipný a současně tne do živého. K tomu lze připočítat všechny herecké výkony (Jan Řezníček a pro mě překvapivě uvolněná a civilní Patricie Pagáčová) a dobrou scénu. V současné chvíli určitě jedna z nejlepších věcí na Jezerce. Chválím.
(zadáno: 2.3.2023)
Naši furianti - Národní divadlo  80 %
Slavné české drama se do Zlaté kapličky vrátilo po poměrně krátké době a troufnu si říci, že v lepší formě. Martin Františák akcentuje v této bytostné klasice velice aktuální panoptikum typicky českých postaviček řešící své vážné i malicherné půtky a problémy. Klasické kostýmy i skvělá hudba Matěje Kroupy se sborovými zpěvy jsou v hezké symbióze. Z herců vyniká Ondřej Pavelka, který si svého Buška vysloveně užívá. Inscenace odsýpá a je na správných místech odlehčená. Představení je vděčné a málokoho urazí, zkrátka, klasika, která v ND může vydržet dlouho.
(zadáno: 28.10.2011)
Naši furianti - Divadlo v Dlouhé  70 %
(zadáno: 5.5.2023)
Nebezpečné známosti - Národní divadlo  70 %
SKUTŘi ve své první režii v nové pozici rozehrávají ve Stavovském divadle monumentální drama akcentující tehdejší i dnešní rozvrácenost některých romantických vztahů ovlivňovaných sobeckostí, manipulací a pomstou. Režiséři mají s adaptací děl epistolárního charakteru zkušenosti, zde jsem však postrádala jejich tradiční vynalézavost či nějaký wow moment. Představení se tak neúprosně táhne a text by zasloužil proškrtat. Saša Rašilov hraje jako o život, Valmonta jako prototyp svůdníka si však představuji jinak. Výborná je ale Jana Pidrmanová a její linka, která je nejpůsobivější. Tradičně skvělá scéna a hudba. Stojí za vidění.
65 %
(zadáno: 6.11.2012)
Nenápadný půvab buržoazie - Národní divadlo Brno  80 %
Až mi byla hanba, když jsem se místy smála, jelikož Mikuláškův Nenápadný půvab buržoazie naší společnosti skutečně nastavuje nemilosrdné gogolovské zrcadlo.Povedený sled absurdních scének namáhavých svou symboličností na diváka a svým provedením na skvělé představitele všech rolí. Mimochodem, Petr Jeništa je podle mě geniální komediální herec. Celkově paráda - 85%.
(zadáno: 12.12.2018)
Netrpělivost srdce - Národní divadlo  70 %
Dan Špinar v Zweigově díle hodně akcentuje absenci lidské asertivity a rozhodnosti, což je určitě chvalitebné a celá inscenace se nese komplexně v tomto duchu. Bohužel však příliš upřednostnil expresivní herectví a hororovou stylizaci na úkor pečlivé psychologické drobnokresby, která je výsostným Zweigovým trademarkem. Tento, u Špinara bohužel recidivující neduh se nejvýrazněji projevuje právě u té nejsložitější postavy. Edita je v inscenaci nešťastně zobrazena jako hysterická, ukřičená fúrie. Režisérovo (nikoliv hereččino!) pojetí této figury je hlavní slabinou jinak poměrně podařeného kusu.
(zadáno: 22.2.2023)
Neviditelný - Městská divadla pražská  90 %  Tip Anežka Kotoučová
Martin Františák v Rokoku vytvořil inscenaci mrazivou, dusivou, při níž Vám je fyzicky špatně. Neviditelného předkládá jako sugestivní psychologický horor, v níž se chladný kariérista Švajcar zamotává čím dál více do osidel degradujícího šílenství Hajnových. První polovina je opravdu děsivá, druhá pak zase dává na odiv skvělý a propracovaný výkon Petry Tejnorové (Soňa), jejíž postupující šílenství je zde líčeno skutečně realisticky, plíživě a nenápadně. Za zmínku určitě stojí i výborná, až filmová hudba. Přiznám se, že už dlouho mi nějaká inscenace nenavodila takový pocit, bravo! 87%
<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>