PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Anežka Kotoučová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (230)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 21.3.2015)
Na starou dobrou verzi Sluhy dvou pánů v podání kladenského divadla prostě nemá ani pan Donutil, ani otáčko. V tomto případě šlo o klasicky průměrné, provinciální zpracování, nic víc, nic míň.
(zadáno: 17.1.2017)
Když se střetne nepříliš kvalitní text, nešťastná dramaturgie, zbytečný nový překlad, scéna jak z předminulého století, děsivé kostýmy a průměrné herectví, nevyjde z toho nic jiného než bída s nouzí. Zaměnit titul hry nevhodnou aktualizací a stranit se autorova režimem zprofanovaného pseudonymu k dosažení přínosné inscenace opravdu nestačí. Hodnocení dávám jen za výtečného Tomáše Pavelku.
(zadáno: 29.6.2020)
Příjemná biografická inscenace s feministickým ražením oslavující dílo u nás málo známé vědkyně. Eva Elsnerová je typově skvělá volba. Její skutečně vynikající, ztlumený civilní výkon však narušují v protipólu zbytečně přehrávající mužští kolegové. To se týká především velmi slabého Jana Zadražila, kterému jsem navíc jeho prošedivělého doktoranda moc nevěřila, Daniela Ondráčka, ale i Marka Němce, který má překvapivě velmi špatnou jevištní dikci a téměř jsem mu nerozuměla. Výrazný je pouze Matouš Ruml jako klukovsky nadšený Watson. Celkově slabý výkon mužské části souboru mě tak bohužel nutí jít s hodnocením níže.
(zadáno: 26.3.2011)
(zadáno: 25.1.2017)
Je dobře, že se Jan Mikulášek opět vrátil k pevnému textu. Ve Stavovském divadle se mu díky tomu podařilo vytvořit inscenaci chladnou, ale současně oduševnělou, zcela nezávislou na kultovním filmu. Tvůrci úspěšně využili řadu v knize skrytých myšlenek. Scénografické pojetí je možná až příliš nuceně aktualizační, ale má své opodstatnění. Téměř civilní Martin Pechlát je tradičně skvělý. Za jednoznačně nejlepší považuji poslední scénu Marie/Lakmé, kterou k mému velkému potěšení ztvárnila Pavla Beretová jako nepasivní, energickou a vroucně milující postavu.
(zadáno: 30.5.2016)
Přiznám se, že mě to moc neoslovilo, i když se Dan Špinar snaží pracovat s moderním textem, příběhy i prostředky. Atraktivita je zde ale jen povrchní a skutečný impact nepřináší. Třetí příběh je jednoznačně nejslabší, navzdory výborným hercům jsem ho prakticky nepobrala. Příjemně mě jinak potěšil výkon Davida Matáska.
(zadáno: 28.1.2014)
Goethe nikdy nebyl můj velký oblíbenec.
Jediné, co si z inscenace pamatuji je úmorná délka a pár osvěžujících gagů.
Jediné, co si z inscenace pamatuji je úmorná délka a pár osvěžujících gagů.
Moderním hrám příliš nerozumím, ale Srpen se mi zdál jako schematicky komplexní drama. Nemusím častější neslušná slova,ale k moderním hrám to dnes asi patří. Výkon K.Burianové je skutečně obdivuhodný-její hattrick za těžkou roli závislé je zasloužený,dobrá je též M. Šplechtová.
(zadáno: 23.10.2016)
V současnosti zřejmě jedno z nejlepších představení MDP. Vynikající scéna připomínající díla M. V. Vasněcovova a příjemná hudba (až na příšerné předěly po 1. a 3. dějství). Nejzajímavější postavou je jednoznačně doktor Astrov. Aleš Procházka jej hraje jako ryze čechovovskou figurku a naprosto tak zastiňuje V. Fridricha jako Váňu. Jde-li o dámy, Z. Kajnarová je bohužel velmi slabá, Jelenu ani v nejmenším nepostihla. Naopak, výborná N. Horáková zpodobňuje Soňu jako vnitřně velice silnou dívku bez známek patosu. A Věra Janků by měla zlepšit pravoslavné křižování se, to bylo hodně odbyté.
76%
76%
(zadáno: 16.4.2011)
Neurazí,ale ani nenadchne, což u inscenování tak dobré hry od Shawa jakou Svatá Jana je,zamrzí.Celkově nepříjemně statické,scéna bez fantazie,nenápaditá hudba.Autorův skvělý text,(který divadlo mimochodem slibovalo uvést v novém překladu,ale zůstalo u celkem archaizující Tetaurovy verze)je naprosto neutilitárně přecházen,prakticky žádný nápad.Zvýšené hodnocení je pouze a jen za velmi dobrou M.Procházkovou,která se vyhla jakékoliv patetičnosti a sympaticky se snaží zobrazit Janinu komplikovanou postavu.
(zadáno: 5.4.2016)
Činoherní fiasko. Základní problém samozřejmě tkví v samotné Kačerově hře. Zápletka se blíží kvalitám telenovel, text je nekvalitní, řídký, plný nenavazujících sentimentálních monologů bez větší interakce mezi postavami. Scéna je doslova příšerná. Osobně mě hrozně iritoval stále omílaný lascivně znějící patvar "hotýlek". Smočkova režie ani Zuzana Bydžovská to potom nezachrání. Nafukovací svatební dort už byl WTF moment par excellence. Hodnocení dávám jen proto, že se autor z nějakého neznámého důvodu často opírá o ruské klasiky.
(zadáno: 16.10.2017)
Vynikající groteska, která o některých rysech Ruska tehdejšího i dnešního vypovídá více než kdejaké realistické drama. Zároveň se jedná o navýsost zábavnou a vtipnou podívanou na tradičních inscenačních základech. Skvělý Petr Nárožný a naprosto přesná Lucie Žáčková. Zřejmě nejlepší kus, jaký jsem v Činoherním klubu dosud viděla.
74%
74%
(zadáno: 22.7.2020)
Poměrně příjemná romantická komedie o odvaze měnit se díky těm, které milujeme. Miroslav Táborský je jako autista skvělý a má dobrý timing humorných situací. Na Petře Nesvačilové je trochu vidět, že to není zcela primárně divadelní herečka. Stačí si jen zvyknout na její specifickou "americkou" dikci, jinak je velmi autentická a uvolněná. Bylo moc fajn slyšet zase Alenu Vránovou, byť pouze ze záznamu. Možná bych jen pozměnila název, který je poněkud matoucí, protože o tanec v této inscenaci jde až v poslední řadě.
(zadáno: 28.10.2011)
Představení, které pohladí po duši. Příjemní herci a nakonec Medvěd,což je pro mě ta nejúžasnější věc od Čechova:-)
(zadáno: 13.7.2020)
Sympatická ukázka toho, jak lze v současné dramatice uplatňovat magický realismus. Tohoto směru je představení v Ungeltu plné, ale současně nijak nedráždí a nevyčnívá, autor jej implementuje velmi přirozeně a s citem. Text tedy vůbec není špatný,naopak, dovede navodit příjemnou "magickou" atmosféru. Děj je sice předvídatelný, ale rozhodně nenudí, k čemuž přispívají velmi dobré herecké výkony.František Němec se pro role zahořklých morousů a glosátorů přímo narodil, jednoznačně je vidět nejvíce. Klára Sedláčková-Oltová utlumila svůj dříve trochu "hysterizující" styl a Ladislav Hampl má rozhodně charisma. Celkově nadprůměr.
(zadáno: 21.3.2015)
Trakl - Divadlo X10 50 %
Hodnocení dávám hlavně za autorský text a snahu seznámit s osudem zapomenutého básníka. Nápadné čtení textu hry ze scénářů některými herci vypadalo hodně pofidérně, ale předpokládám, že se mělo jednat o uměleckou pózu a ne lajdáctví.
(zadáno: 20.4.2012)
Opravdu hodně klasické, co dodat.
Možná jen, že jsem měla přece jen trochu problém s uchopením a sžitím se s Žáčkové Blanche, na druhou stranu ale nepopírám, že hraje vyspěle a se zjevným zapálením pro určitě obtížnou postavu.
A že Marika Procházková je ve svém hereckém výrazu sympaticky upřímná a uvolněná.
Možná jen, že jsem měla přece jen trochu problém s uchopením a sžitím se s Žáčkové Blanche, na druhou stranu ale nepopírám, že hraje vyspěle a se zjevným zapálením pro určitě obtížnou postavu.
A že Marika Procházková je ve svém hereckém výrazu sympaticky upřímná a uvolněná.
(zadáno: 23.4.2013)
V podstatě souhlasím s redaktorkou V. Steffanovou.Povídky jsou sice ztvárněním hodně diferencované,těžko se však od sebe rozlišují a ve vší úctě k Čapkovi ani nemají ten správný obsahový "impact". Navozují pouze určitý pocit,atmosféru melancholie, nevedou však k adekvátní katarzi.
Na druhou stranu - scéna je skvělá a originální, herci velmi sympatičtí a tentokrát mě dostala i hudba.
75%
Na druhou stranu - scéna je skvělá a originální, herci velmi sympatičtí a tentokrát mě dostala i hudba.
75%
(zadáno: 28.7.2020)
Komorní tragikomedie rozehrává motiv závislostí, ať už na drogách, alkoholu, či prášcích. Z hlediska komediálního je její potenciál velmi dobře využit, otázkou však je, zda vlivem neposkytnutí nějaké skutečné katarze a procitnutí jejím postavám dá něco více i samotnému divákovi. Téma je to totiž citlivé, problematické a rozšířené. Vyústění hry jaksi do prázdna a stále dosti nevážně člověku moc optimismu paradoxně nedodá, zvlášť má-li s problematikou zkušenosti. Každopádně vedle jednostrunného Vincenta Navrátila a Petra Stacha, který trochu bojuje s protiúkolem, jednoznačně vyniká Bára Štěpánová. Role jí velice sedla.
(zadáno: 9.9.2016)
Sympatická, groteskní stylizace, plný respekt k textu (kromě Andrejova hubnutí místo tloustnutí) a vynikající výkony všech. Výborně se s rolí Iriny popasovala hlavně Veronika Lazorčáková, skvělá byla i Tereza Vilišová. Ale upřímně, na to, že Dan Špinar označil inscenaci za svojí "best of" jsem od toho přece jen čekala více nápadů a wow momentů.
Asi Čechova nemusím v každém divadle, provedení není špatné, ale prostě mě to nějak nevzalo, zdálo se mi to bez jakéhokoliv nápadu. Překvapivě mě asi nejvíce zaujala I.Pazderková. A hodně mě překvapily dvě nominace na cenu Thálie z této hry.
(zadáno: 3.6.2016)
Hodně slabá rádoby italská holomajzna s amatérskými výkony Václava Chalupy a Terezy Kopsové, která jen tak mimochodem naznačuje, že promiskuita a sexuální nevázanost je vlastně príma věc. Jediným pozitivem byl Petr Vacek, který je rozeným komediálním hercem.
(zadáno: 4.3.2019)
Jedná se rozhodně o nejsprostší hru, kterou jsem zatím viděla, ale je nutno říci, že vulgarismy zde mají své opodstatnění. Děj je navzdory řadě gagů hodně pesimistický. Trochu mě vykolejil až kafkovsky vyznívající absurdní závěr. Každopádně lze představení doporučit už jen kvůli vynikajícím výkonům všech herců, výborná je tu i na malém prostoru třeba Lenka Krobotová.
Osobně si myslím, že Klíma není nijak jednoduchý ke zdramatizování, ale v Komedii se s tím poprali dost obstojně a hlavně po svém, což není na škodu. Velmi účelné a sympatické využití hlediště. A Martin Finger-i když je postavou a vzhledem spíše pravým opakem Sternenhocha-se vážně snaží. Pozoruhodný zážitek pro ty kdo Klímovi přišli na chuť.
