PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (551)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 31.10.2023)
85% McDonaghova bravurní hra se v MDP dočkala velmi zdařilé inscenace. J.Peruth na jevišti vytvořil efektní zašlý pokojík, kde se celý příběh odehrává. Pouze zřídka jej doplňuje minimalistická, ale i o to působivější hudba, jež mě zaujala zejména v první polovině, a v hlavní řadě jej táhnou mimořádné herecké výkony všech obsazených pánů, kteří dokonale balancují mezi naprostou depresí a černočernou groteskou s tak temnou nadějí v závěru. Katurian A.Bílíka je skvěle propracovanou studií člověka rozpolceného mezi dennodenní realitou, minulostí a svou až patologickou fantazií spisovatele a T.Havlínek, R.Kalvoda i T.Dalecký mu výborně sekundují.
(zadáno: 10.4.2017)
Výborná hra, silné a zajímavé téma, příběhy pěti žen, které se snažily přežít válku a přežily ji, byť si každá nějak zadala a potkávají se v jedné cele i se všemi paradoxy, které to setkání vyvolává. Napětí neopadá, ani když člověk předem ví, jak minimálně ve větší části osudů hra musí končit, ať už je to způsobené neznámou identitou dvou zadržených, či tou šibenicí, která hrdinkám hrozí.
Výborné herecké výkony - standardně R. Derzsi a K. Cibulková, překvapila E. Josefíková.
Výborné herecké výkony - standardně R. Derzsi a K. Cibulková, překvapila E. Josefíková.
(zadáno: 5.10.2013)
Skvělá scéna, výborné texty, excelentní výkony, zajímavá hudba a především výborný příběh a dokonale plná, hutná a jímavá atmosféra.
(zadáno: 16.6.2023)
65% Vinohradská Past na myši je milá, sympatická klasická detektivka v povedené realisticky pojaté scéně a kostýmech a s velmi slušnými hereckými výkony (zaujali zejména Ondřej Kraus a Simona Postlerová), které však z mého pohledu trochu chybělo gradující napětí. Jak sympaticky a příjemně hra probíhá, tak náhle končí - bez výraznějšího napětí, bez pocitu zvědavosti, který by diváka zasáhl. Ten se nedostavuje ani na začátku, kdy se diváci dozvídají o v Londýně spáchané vraždě, ovšem ani v průběhu, kdy k dalším zločinům dochází již přímo v rámci syžetu a "před diváky" a postavy se dostávají do nebezpečí na životech.
(zadáno: 6.12.2023)
Sugestivní výkon Roberta Finty v roli Jidáše a jeho monologu o zradě, vině, lítosti, ale i o hrdosti, o zásadních rozhodnutích. Silný po stránce herecké i pohybové. A v inscenaci, který si sympaticky pohrává s jednoduchým prostorem a světly. Zamrzí slabé propojení s druhou polovinou, v níž se v Sartrově hře představují v silných hereckých výkonech M. Georgievová, M. Holcová a J. Fišar. Točí se okolo podobných témat - vina, přijetí zodpovědnosti, rozhodnutí, to ano, ale když už se obě formálně značně rozdílné části hrají spolu, možná by si zasloužily i výraznější propojení.
(zadáno: 7.3.2023)
75% Natália Deáková v inscenaci Mayenburgovy hry s citem pro vtip a pointu nechává rozehrát jednotlivé scénky. Jedna absurdní situace střídá druhou a stejně tak herci přecházejí z jedné postavy do druhé místy tak rychle a plynule, že divák sotva stačí změny včas zaznamenat. Vedle velmi podařené komedie přitom inscenace neopomíná existenciální otázky a myšlenky a smysl absurdní komedie se tak vyjevuje postupně a v plné míře krystalizuje v poslední scéně.
(zadáno: 21.12.2018)
Zásadní chybou a mínusem téhle inscenace je, jak strašně moc je její úspěch a pochopení závislé na znalosti Bergmanových filmů. Bez jejich alespoň elementární znalosti prostě nefunguje. Bohužel. Zrůdnosti a zhůvěřilosti jednotlivých scének jsou působivé, ale jsou to jen jednotlivé scénky. Byť skvělé, spojující linii jsem neodhalila.
(zadáno: 17.11.2021)
Svižný, jednoduchý pohádkový příběh boje dobra se zlem, v tomto případě představovaných postavami Petra Pana a jeho chlapců a Kapitána Háka a jeho pirátů, v inscenaci, které se nedá upřít, že děti se při ní zcela zjevně výborně baví. Hudba je povedená, pěvecké části také (byť mi to mnohdy velmi výrazně připomnělo Elefantazii), povedly se mnohé vtipy, ale přes to všechno jsem celou dobu měla pocit, že mi chybí Země Nezemě, její kouzla, fantazie, a celý ten pohádkový boj že je na mě až zbytečně jednoduchý a tvrdý.
(zadáno: 23.11.2015)
85% - Skvělá hudba, atmosféra, dobrý, působivý, intimní příběh (může být českému divákovi dost vzdálený), v druhé polovině i celkem napínavý. Jednoduchá, funkční, efektní scéna, kostýmy i choreografie odpovídají příběhu, skvělý, výrazný sound design (zatím ale company není vždy zcela rozumět). Výborné výkony, zejména dětské, a to jak v hlavních rolích (J.Gazdík a A.Juráčková), tak v company, a poté výkony E.Skálové a P.Gazdíka - ten si pro sebe roli vybral naprosto dokonale, kromě toho že odvedl dobrou práci na režii, překladu a úpravě. (D.Vitázek by se do role skvěle hodil před deseti lety.)
(zadáno: 26.3.2017)
75% - To dílo je kouzelné samo o sobě, skvělá hudba, dobrý a výborně vypointovaný vtipný příběh. Původní skvělé choreografie se podařilo udržet i v Prahy, což je skvělé. Zajímavé, byť netradiční jsou kostýmy, strašná je ovšem scéna. V první polovině je dobrá až do jejího závěru, kdy se to zlomí a pak to prostě už jen bolí. Zvláštní pojetí některých postav, ovšem obecně celkem dobře podané. ? Některé výkony zaujaly méně, některé víc, obecně chyběly lepší herecké výkony. Skvělí hlavně Randák a Gemrotová, Hudec Šubrt, Vaněk. Z mého pohledu to chtělo víc investovat do výpravy a do herců.
(zadáno: 19.11.2018)
Pásmo zajímavé, jen místo Hilského průvodního slova bych ocenila spíš víc ukázek, kombinovaných jen se sonety.
(zadáno: 5.6.2016)
Fakt, že jsem již před zhlédnutím téhle inscenace viděla a znala jinou, mi hlavně ze začátku hodně pomohl. Hodně mě zaujalo, v pozitivním slova smyslu, režijní pojetí Christophera a Siobhan, která za něj nejen mluví. Zaujaly i výkony J. Ciny a H. Vagnerové. Vlastně se mi podání SKUTRu líbilo, jen si nejsem jistá, nakolik bych se ztotožnila i se zlehčením a vykloubením některých scén, ať už to měl jakkoli být či nebýt režijní záměr.
(zadáno: 20.8.2015)
Před zhlédnutím jsem nestihla knihu přečíst, takže srovnání nemám, nicméně hra se mi líbila, zaujala příběhem sama o sobě. Zajímavá byla scéna i nápad s chórem - průvodcem děje, výborné výkony, zejména V. Blahuty a H. Holišové.
(zadáno: 23.11.2023)
Výrazná, zajímavá a nápaditá hra o ovlivňování a (ne)schopnosti udržet si vlastní osobnost, osobitost a postoje, i o vztazích, milostných i přátelských, hranicích v nich, o malých i velkých pomstách a hrách atd. Pavel Khek ji ve Studiu Beseda hradeckého divadla inscenuje na jednoduché scéně, s velmi výraznou hudbou, která hereckou akci a celou inscenaci skvěle doplňuje. Všichni čtyři představitelé pak přidávají vynikající a skvěle propracované herecké výkony.
(zadáno: 3.8.2018)
Velmi dobrá černá komedie. Byť v první polovině působí zbytečně hystericky a ukřičeně - některé zvraty a hádky jsou až zbytečně a někdy jen stěží uvěřitelně vygradované. Postupem si však divák na tempo hry a její styl a atmosféru rodinného setkání právě téhle "povedené" rodinky zvykne. Herecké výkony jsou hodně dobré a skvělá je scéna. (Jen by v tom názvu vlastně pohřeb být vůbec nemusel, mohla by to být jakákoli jiná rodinná večeře (vzhledem k prostoru pro babi), ale to by nepůsobilo marketingově tak dobře...)
(zadáno: 2.3.2014)
95% - hodnoceno z derniéry.
Příběh je jednoduchý a výborný. Scéna efektní a přitom jednoduchá, odpovídající a povedené kostýmy. Povedené hudební nastudování a jednou zase dobrý text (byť po dramaturgických úpravách).
A skvělé výkony: zejména Hana Holišová, Aleš Slanina, Jiří Mach, Lenka Janíková a Svetlana Janotová. I když výborní byli všichni.
Škoda krátkého uvádění. Dalo by se vidět opravdu hodněkrát.
Příběh je jednoduchý a výborný. Scéna efektní a přitom jednoduchá, odpovídající a povedené kostýmy. Povedené hudební nastudování a jednou zase dobrý text (byť po dramaturgických úpravách).
A skvělé výkony: zejména Hana Holišová, Aleš Slanina, Jiří Mach, Lenka Janíková a Svetlana Janotová. I když výborní byli všichni.
Škoda krátkého uvádění. Dalo by se vidět opravdu hodněkrát.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 5.10.2013)
Jednoznačně bomba plná energie. Vynikající choreografie, naprosto vyrovnané výkony - výborné. Příběh je stejně jednoduchý jako ten filmový. Ale u toho divadla vás výkony přimějí tolik to neprožívat.
(zadáno: 7.8.2023)
65% - Sympatická inscenace působivě nahlíží na životní osudy S.Renaud, citlivě ilustruje jak její vztah s B.Reynkem - tedy vztah dvou výrazných a tolik odlišných osobností, tak i její život rozdělený do dvou zemí - mezi Vysočinu a Grenoble - a s tím spojené pocity vykořenění. Přes silný výkon L.Schreiberové a těsně po zhlédnutí inscenace rozhodně pozitivní dojmy, bohužel čím víc času uplývá, tím méně z ní v paměti zůstává, a když, tak životopisný obrázek, který je zajímavý, ale v němž zaniká, že jeho hlavním "předmětem" byla umělkyně. Vstupy s jejími texty, které by autorku nejvíc přiblížily, ač obsaženy byly, se čím dál tím víc vytrácí.
(zadáno: 7.8.2023)
Hutný a drsný text inscenuje D.Šoltýsová odpovídajícím způsobem; jako velmi temný příběh, plný násilí, neštěstí, ale i vášně a živočišnosti. Působivě jej dokresluje irská hudba a neutěšené prostředí odloučené irské vesnice ilustruje i výprava, až industriální scénografie, jež před diváky vytváří špinavý kout světa, evokující spíš pouliční prostředí, než městečko s rodinným sídlem mezi řekami. Strhující výkon podává v roli titulní Porcie J.Košková, jejíž postavou zprvu snad skrývané šílenství a vynořující se stíny prostupují stále naléhavěji a urputněji, aby až po jejím předsunutém finále, mohlo dojít i k poodhalení rodinného dramatu.
(zadáno: 18.11.2021)
Inscenaci se v počátku výborně daří budovat atmosféru ospalé americké samoty (efektní scénografie tomu napomáhá) a klidného, nudného života tam, do nějž zasahuje příchod mladého cizince. Buduje slibně vztah mezi ním a ústřední manželskou dvojicí, nicméně slibný začátek se nedaří zužitkovat a posunout. Titul hovoří o posedlosti, Viscontiho text vychází z Cainovy detektivky tzv. drsné školy. Na jevišti se však neodehrává ani jedno z toho. Režie si (zřejmě) s předlohou moc nedokázala poradit a nehraje se detektivka, ale nehraje se bohužel ani temný příběh o spalující vášni a posedlosti - přes všechnu snahu obsazených.
(zadáno: 13.3.2019)
Humorné, trefné - a pro mě osobně ještě mnohem životnější než Donna. Víc a lépe se trefuje do problémů běžného života.
