PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (551)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 30.8.2022)
Povedená adaptace a aktualizace románu Mary Shelley z per Michaela Sodomky a Michala Zetela vrací na jeviště Viktora Frankensteina i jeho monstrum v dnešní době a v dnešním kabátu a velmi efektně nastoluje otázku, kdo je vlastně monstrum a co dělá člověka člověkem. Vít Hofmann v roli mladého Frankensteina celé představení táhne, ostatní obsazení mu zdatně sekundují, přičemž nejvýraznější jsou Adam Joura jako monstrum a Jan Hönig coby otec.
(zadáno: 20.8.2022)
75% Velmi intenzivní růžový parfém, skvělé české texty písní, tři "stejné" postavy Edith a Jana Zenáhlíková jako vzpomínající hvězda na samém sklonku života; zejména její fascinující výkon, který je silný po stránce herecké, nejsilnější však v pěveckých výstupech; přesně taková je Smrt v růžovém. Nabízí silný herecký i pěvecký výkon hlavní představitelky, kterou hudebně provází výborní Tomáš Alferi jako Editin poslední muž a Veronika Svojtková, jež současně představuje všechny ostatní postavy. Ta je výborná v roli sv. Terezy, v ostatních bych ocenila větší herecké rozlišení.
(zadáno: 15.7.2022)
Recitál k 80. narozeninám Marty Kubišové je příjemnou letní záležitostí, kterou na vyšší úroveň povyšuje skvělý herecký i pěvecký výkon Hany Holišové a rovněž skvělý nápad obsadit kapelu zajišťující živou hudbu herci. Všichni zhlédnutí byli výborní! Představitelé V. Neckáře zaujali oba, z představitelek H. Vondráčkové zejména herecky výrazně víc Zuzana Stavná. Rozdíl v náladě i pojetí mezi 1. a 2. polovinou je pochopitelný (s ohledem k ději), ale na mě až příliš horentní a bohužel mě úplně neuspokojil závěr a vlastně i k výběru hudby/písní Marty bych měla výhrady. Škoda i malého množství nápaditě rozehraných scén, prostor by pro ně byl.
(zadáno: 1.7.2022)
65% - Inscenace Švandova divadla přináší na jeviště znovu příběh vraždy Alexandra Litviněnka, tentokrát s ještě naléhavějším poselstvím. Inscenaci by v první řadě prospěl dramaturgický zásah a svižnější tempo, podařilo se nicméně velmi efektně zvládnout práci s živými dotáčkami a výborné jsou i herecké výkony, zejm. Anny Stropnické, Tomáše Červinka a Petra Lněničky. (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.5.2022)
75% - Stále stejná a zoufale nezajímavá a utahaná Eva Režnarová a příliš početný a k tomu příliš statický sbor místních sedláků, z nichž mnozí působí skutečně jen jako němý sbor, jsou v podstatě jediná zásadní negativa inscenace. Jinak se Pavlu Khekovi velmi dobře a efektně daří v klasické inscenací budovat dusivou atmosféru. Výrazně k tomu napomáhá sólo na cello, a vůbec hudba. Matek Holý, Tomáš Dastlík a Daniel Bambas pak kralují hereckému obsazení, v němž vedle nich zaujmou i Aleš Procházka, Svatopluk Skopal a Jaroslav Satoranský. A pocit hnusu a odporu vůči všem (velmi správně) v průběhu představení vzrůstá a vzrůstá.
(zadáno: 16.5.2022)
Výrazná hudební a v tomto případě zejména výtvarná stylizace, společně se zkráceními a zjednodušeními textu, jak je již v případě SKUTRu obvyklé, mají své nezastupitelné místo i v inscenaci Richarda III. Jejich (SKUTRů) režijní styl si navíc s Dejvickým divadlem skutečně sedl. Inscenace je tak plná symbolů a režijních nápadů (svlékání a oblékání kostýmů, šípy, sekáček atp.), objevuje se zcizení typické pro Dejvice a stejně tak výrazné herecké výkony. Za mě nejvýraznější Lukáše Příkazského, Václava Neužila, Tomáše Havlínka a všech čtyř dam.
(zadáno: 6.5.2022)
75 % - Zajímavá a efektní výprava i využití živé hudby a zpěvu, vedle toho výrazné a podařené herecké výkony a především Millerova skvělá a nestárnoucí hra - společně vytvářejí velmi dobrou kombinaci, která rozhodně činí z této inscenace záležitost, jež stojí za vidění. (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.5.2022)
Ve velmi rozvleklé a zdlouhavé první části se objevuje velké množství zbytečně natahovaných a v podstatě pro příběh tak, jak jej SKUTR podává, úplně nepodstatných motivů a scén - jako německý kabaret a skutečně neskutečně otravná píseň v něm. Další dvě části inscenace však již naštěstí fungují. Velmi efektní je ples příšer v druhé části, i celá třetí část. SKUTři jako obvykle pracují s krácením, výraznou výpravou i hudbou. Mistra a Markétku však zdobí především herecké výkony, zejména pak Jana Vondráčka, Ondřeje Rychlého a Marie Poulové. Velmi výrazní jsou i tři Ďáblovi průvodci a Vypravěčka v podání Zuzany Stavné.
(zadáno: 23.4.2022)
65% - Milá komedie, jejíž inscenaci by slušel i menší prostor, než je velký sál Divadla Kalich. Už proto, že v zadních řadách v úvodech obou polovin byl zjevně problém herce (zejména Václava Vydru) slyšet. A slušelo by jí zejména v první polovině i zkrácení, či svižnější tempo. Druhá polovina je svižnější a je to výrazně lepší. Oceňuji herecké výkony. O něco víc mě zaujala výborná Jana Paulová a Václav Vydra poté následně výrazně v druhé, svižnější, polovině.
(zadáno: 23.4.2022)
75% - Alena Mihulová a její energie společně s velmi povedeným výběrem hudby společně vytvářejí skutečně velmi autentickou italskou atmosféru milé komedie, která se, jak bylo avizováno, zabývá i existenciálními otázkami lidského života. Výběr hry se tentokrát Divadlu Ungelt povedl, výborné jsou herecké výkony všech tří obsazených, a kdo zná a má ve svém okolí nějakého zapáleného rybáře, jistě si ji užije o to víc.
(zadáno: 29.3.2022)
65% - Ostravská inscenace jako by chvílemi nevěděla, čím chce být, v úvodní scéně to vypadá na moderní divadlo, následně ale přes řadu moderních prvků (jednoduchá, až prázdná scéna, hudba a několik podivných scén, které do celkového konceptu příliš nezapadají, ač významy se v nich hledat dají - indiáni, hmyz) jde zejména v první polovině o v podstatě klasickou činoherní inscenaci. A její nejsilnější stránkou jsou výrazné herecké výkony. Skvělý je zejm. Václav Švarc v roli Aljoši, ale velmi dobré jsou i výkony ostatních.
(zadáno: 29.3.2022)
75% - Jak blízko k sobě mají láska a strach (ze smrti) a jak snadné je se tím strachem nechat paralyzovat a pokusit se před ním utéct - třeba i nekonvenčními způsoby... Velmi hutný a zajímavý text, velmi dobré herecké výkony v čele s Martinem Donutilem a zejména skvělá výprava - ve spojení klasické scény, kdy scénograf skutečně využívá celé divadlo, a to velmi efektně a nápaditě, i výborných projekcí.
(zadáno: 29.3.2022)
Skvělé herecké výkony, zejména Jakuba Burýška a Lukáše Melníka. Oceňuji způsob ztvárnění bezbřehého násilí formou výpovědí či vyprávění a choreografií, jež umocňují vyznění klasické hudby. (A podobně to platí pro léčbu.) Nezaujalo a nebavilo mě však podání nového ministra vnitra - tahle "aktuální" stylizace sice může být vděčná, ale za mě je příliš prvoplánová a nyní, pouhý rok po premiéře navíc už působí i "staře". A obecné varování před autokracií i kvůli ní pak nevyznívá tak silně, ztrácí se v konkrétním zpodobnění či karikatuře.
(zadáno: 16.3.2022)
65% - Skvělá G.Míčová a velmi výrazný i zbytek hereckého obsazení - zaujali P.Gajdošíková, A.Vacula, K.Trnková, J.Teplý či D.Krečmar. Zajímavá je výrazná výtvarná stylizace: višňový sad se neobjevuje - kromě jediné symbolicky utržené větve, kouzlo a poezii místa místo něj supluje umělý trávník, koberec, mizející v okamžiku, kdy je osud sadu zpečetěn. Zato řeka na pozadí, kterou jakékoli změny nezajímají a neovlivňují a která zůstává vytrvalou připomínkou někdejších tragédií, zůstává přítomná po celé představení a lidské osudy, do nichž hlavní hrdinové čechovovsky hlavně sami proaktivně nezasahují, se odehrávají před ní.
(zadáno: 16.3.2022)
75% Vajdičkova inscenace nabízí skvělou hereckou souhru (výrazně zaujali Vondráček, Tesařová, Fingerhutová, Neškudla i Poulová), vedle ní výraznou a povedenou hudbu a v Majlingově adaptaci textů Alexijevičové skutečně poměrně děsivý náhled do mysli sovětského člověka na příkladu dvou blízkých rodin. Podrobný pohled na pro nás podivný způsob uvažování i jednání a podivnou logiku; navíc pohled, na jehož konci nepřichází osvobozující nebo alespoň nadějný "happy-end". Čím déle od představení, tím větší smysl dává i konec. V aktuální situaci je pak celý ten pohled ještě mnohem děsivější. Doporučuji a oceňuji i texty v programu.
(zadáno: 7.3.2022)
Inscenace využívá zajímavé jevištní nápady a prvky, přes "moderní" kabát - představovaný příjemnou a jednoduchou severskou scénou, v Hamletovi již obvyklými škrty, či citacemi dalších děl - je vlastně velmi klasická. Nabízí skvělé herecké výkony T.Havlínka, P.Konáše (byť ten typově roli zatím neodpovídá), T.Milostného, B.Kaňokové i dalších. Výrazně odlišně proti běžnému zobrazení působí I.Uhlířová (v jejím podání mi královna přišla v mnoha momentech až odporná a zavrženíhodná). Bohužel useknutý "ilustrovaný" závěr sráží výsledné hodnocení: jako by se tvůrci náhle báli výrazných emocí, které by v klasickém podání vzbuzoval.
(zadáno: 17.2.2022)
75% - Skvělá herecká souhra a skvělé zobrazení společnosti plné snobismu, egoismu, přetvářky, povrchnosti, pocitů nadřazenosti a výjimečnosti i falešné představy vlastní důležitosti a současně zoufale postrádající jakoukoli sebereflexi. Tedy až na jedinou výjimku - tak trochu. Musím ovšem konstatovat, že mi chybělo ostřejší vyznění - jak co se týče zmiňované kritiky společnosti, tak co se týče závěru samotného.
(zadáno: 17.2.2022)
Velmi působivá inscenace spojující výraznou hudební, taneční i výtvarnou složku a silné výkony - pěvecké i taneční. Přiznávám, že mi ve výrazně moderním (a hlasitém) hudebním nastudování chybělo o něco víc tanga. Španělština, která v průběhu představení zaznívá, mi ten nedostatek výrazně podtrhla. Bohužel stále titulky nefungují po technické stránce tak, jak by bylo vhodné - poměrně často se tak divák španělštiny neznalý trochu ztrácí.
(zadáno: 17.2.2022)
Povedená životopisná inscenace o ostravské rodačce, která sice primárně neopomíjí stinné stránky - některé negativní povahové rysy hlavní hrdinky či tzv. životní kotrmelce, ovšem v kontextu Dianiškovy tvorby působí přeci jen poněkud krotce - velmi pietně. Přitom obvyklá nadsázka a výraznější a ostřejší humor by jistě i zde našly své uplatnění a místo. Použití pravděpodobně nejznámějšího Špinarové hitu v závěru pak sice v inscenaci a příběhu působí po emocionální stránce tak jak má, ale nelze se vyhnout dojmu, že jde o poněkud prvoplánové použití - takříkajíc "na sílu". Markéta Matulová je ovšem vynikající.
(zadáno: 17.2.2022)
Výrazná, bohatá a efektní výprava, skvělá hudba A. Lloyd Webbera, výborné pěvecké výkony jak ústřední dvojice, tj. S. Topinkové Fořtové a P. Režného, tak Ch. Režné - to vše jsou klady plzeňské inscenace. Co bohužel příliš nefunguje, je dramatický oblouk - vývoj vztahu mezi Normou a jejím scénáristou, v němž od počátku nejsou příliš jasné motivace a záměry ani jedné z ostav. Samotné texty písní je sice částečně osvětlují, ale uvěřitelnost tomu vývoji bohužel příliš nedávají. (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.12.2021)
Inscenace Ondřeje Sokola je postavena především na silných hereckých výkonech a tento základ výborně funguje. První polovina je svěží, je vtipná, i když se zaobírá vážnými tématy. Druhá je výrazně vážnější. Až do rozhovoru Kitty a Antonie je stále všechno velmi dobré. Poté však nastupuje klišé, moralizování a již mnohokrát viděný střet těch hodných z odvrácené strany společnosti s těmi povrchními středními vrstvami. Bohužel bez větší invence, což je však zjevně problém samotné hry.
(zadáno: 31.12.2021)
75% - Velmi milá a sympatická komedie, kterou táhnou herecké výkony Terezy Kostkové a Carmen Mayerové.
(zadáno: 31.12.2021)
(zadáno: 25.11.2021)
Nová adaptace Cyrana z Bergeracu Martina Crimpa i v české premiéře nabízí výraznou hudbu, jednoduchou nepopisnou scénu, moderní kostýmy, povedený nový překlad a moderní jazyk. Bohužel chybí trochu víc charismatu hlavní postavy. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.11.2021)
Hutná inscenace o různých formách a podobách životních krizí a způsobech, jak se s nimi utkat - třeba snahou najít v životě trochu krásy - nabízí výrazné herecké výkony, mezi nimiž zaujal především Jiří Hána (ačkoli s jistým časovým odstupem nezbývá než konstatovat, že nejživotnější a najzajímavější postavou této hry pro mě trochu paradoxně zůstává Mona). Bohužel slibovaný okamžik osvícení u mě nepřišel - ani v souvislosti s okouzlující hudbou - přes ono množství hutného textu se ke mně jaksi nedostal.
