Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (551)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.3.2023)
65% Ve velmi nápadité scénografii rozehrává D.Kranich postavu psychopatického vraha, který ve vraždách spatřuje umění, touží jimi vytvořit nesmrtelné dílo a zařadit se po bok dalších nesmrtelných umělců. Cituje Božskou komedii i další básníky, své činy klade do výrazných paralel s dnešní mezinárodní situací a vede dialogy se svými oběťmi, zatímco svět si jej nevšímá a spravedlnost dlouho nejeví zájem. Inscenace jeho ústy klade divákům nepříjemné otázky včetně zásadní: "oč by svět přišel, kdybyste tu vy vůbec nebyli?" Bohužel ač přináší zajímavé otázky, povedené herecké i hudební výkony a výrazná inscenační řešení, zasáhnout mě nedokázala.
(zadáno: 7.8.2023)
65% Sympatická vánoční inscenace, jejíž poetičtější první polovina velmi umně spojuje humornou složku s klasickým vánočním příběhem protkaným značným množstvím koled, zatímco v druhé získává výraznější roli slibovaná komedie. Celou inscenaci provázejí odkazy na lokální (liberecké a jizerské) zvyky a v druhé části své místo získávají i vděčné (nejen) lokální narážky a vtípky. V sehraném hereckém obsazení výrazněji zaujmou E.Jansová a J.Kabeš v rolích příběhem provázejících postav Anděla a Čerta a zvláštní pozornost zasluhuje samotnými herci (hereckým orchestrem NE-KLIŠÉ) zajištěná hudební složka inscenace i zapojení dětského sboru Severáček.
(zadáno: 6.4.2022)
V inscenaci Dejvického divadla zaujme komiksová stylizace i nadsázka, která mně osobně velmi připomněla i československé komiksové a krimi parodie 60.let. Je škoda, že přes skvělý herecký výkon Jaroslava Plesla ve výrazné stylizaci poněkud zanikají ty nejdůležitější myšlenky - které zaznívají právě v jeho promluvě. Jinak potěší i herecké výkony ostatních obsazených.
(zadáno: 16.3.2022)
75% Vajdičkova inscenace nabízí skvělou hereckou souhru (výrazně zaujali Vondráček, Tesařová, Fingerhutová, Neškudla i Poulová), vedle ní výraznou a povedenou hudbu a v Majlingově adaptaci textů Alexijevičové skutečně poměrně děsivý náhled do mysli sovětského člověka na příkladu dvou blízkých rodin. Podrobný pohled na pro nás podivný způsob uvažování i jednání a podivnou logiku; navíc pohled, na jehož konci nepřichází osvobozující nebo alespoň nadějný "happy-end". Čím déle od představení, tím větší smysl dává i konec. V aktuální situaci je pak celý ten pohled ještě mnohem děsivější. Doporučuji a oceňuji i texty v programu.
(zadáno: 16.6.2023)
55% Text, který by bylo možné předkládat jako důkaz toho, jak nevhodné je "honit mnoho zajíců najednou". Bez ohledu na výborné herecké výkony ve skvělé souhře všech zúčastněných inscenaci ničí nadměrné množství (v podstatě zajímavých) témat, z nichž žádné není dotažené, a tudíž možné jednoznačně označit za stěžejní. V souladu s tím pak není možné inscenaci a to, co se autorka či následně tvůrci snažili divákům sdělit, rozklíčovat, a nepomáhá tomu ani nevěrohodné chování postav.
(zadáno: 12.2.2018)
Nesmírně působivá hra, jak co se týče textu, tak stran provedení: skvělé výkony všech tří představitelů, zajímavá choreografie.
(zadáno: 5.6.2016)
Herecky velmi dobré, zajímavé a poměrně výstižně osobní téma, ale nějak z toho na mě nepřešlo tolik emocí, kolik bych čekala.
(zadáno: 1.7.2022)
85% - První polovina Kouzelné flétny v Dlouhé funguje téměř stoprocentně: zdobená svěží hravou nadsázkou, výbornými hereckými a pěveckými výkony, živou hudbou; to vše v tradičně výrazné a nápadité výpravě.
Druhá polovina za tou první, ač stále zdobená stejnými klady, trochu kulhá, příběh ztrácí na lehkosti a tempu. Zamrzí v ní navíc doslovné opakování některých již dříve použitých scénických nápadů, jakkoli zajímavých. (Proč?!)
Výborní jsou Ondřej Rychlý, Sára Venclovská, Martin Zavičár a Jan Sklenář.
(zadáno: 6.3.2024)
75% - Magická inscenace, v níž se osudy postav žijících proplétají s osudy postav dávno mrtvých, s ozvuky minulosti - to vše v západní pohraniční oblasti republiky, v kraji, na němž se dějiny 20.století podepsaly zvlášť urputně a nesmazatelně. Inscenaci se ponurou atmosféru mnoha míst v Sudetech, odtrženost těchto periferií - skladů, ubytoven a odpočivadel u silnic - a bezvýchodnost života v nich daří vykreslovat velmi působivě a za mě i věrně, a to i přes zmiňovanou magičnost a místy nepřehlednost danou jak množstvím postav, tak onou kombinací magičnosti a realističnosti. Na pozornost je inscenace náročnější, ale zaujala velmi.
(zadáno: 17.2.2022)
55% - V inscenaci se objevuje značné množství metafor a odkazů - zaujme využití kostýmů odkazujících ke katolické církvi; i převlek hlavního hrdiny a odkazy na detektivky, místy však působí, že je těch nápadů přeci jen trochu moc. Po herecké stránce zaujmou zejména P.Batěk, D.Prachař a I.Orozovič. Scénografie je výrazná a zajímavá podobně jako kostýmy, i ty však naráží na přehršel možností a nápadů. Dlouhá scéna ve tmě mě rušila a vytrhávala z koncentrace a závěr pak nezapůsobil patřičně dramaticky. Obecně se všechny dramatické konflikty poněkud ztratily právě v onom množství různých nápadů, a závěr zejména.
(zadáno: 29.10.2023)
55% - Boleslavské divadlo našlo bez pochyb vděčný divácký titul, který však bohužel nepřináší víc než působivý (známý) příběh a vcelku slušnou inscenaci. Té v první řadě ubližují neustálé přestavby (četnost výskytu jevištních techniků na scéně by si zasloužila jejich uvedení jako plnohodnotných účinkujících vedle herců, ne-li před nimi), zejm. přejezdy schodů, které se ne vždy zdají plně pod kontrolou. Vedle toho i nedostatek invence - sama výrazně vybočující hudební složka to nezachrání. Přes slušnou režii i herecké výkony tak zůstává celkem příjemný, ale vcelku zapomenutelný zážitek. Za mě navíc trochu hapruje obsazení královských bratrů.
(zadáno: 3.4.2014)
Srovnávání s filmem rychle přejde. Je to prostě jiné. Asi nejvíc v tom, že proti filmu mi vlastně všechny vedlejší postavy přišly významně méně sympatické.
Trochu mě rozčilovaly rychlé "střihy" (zatěmňovačka a změna scény), ačkoli na prostoru, který byl, to těžko udělat jinak.
Především hra ale stojí a padá s výkony Lionela a Bertieho a Dušan Sitek i Martin Stránský byli výborní. Oba jsou výborní (ač i oni své role podávají jinak, než herci ve filmu) a jejich společné scény jsou skutečně vrcholem představení. (Osobně bych víc vyzdvihla Dušana Sitka, tak nějak zapůsobil výrazněji.)
(zadáno: 30.12.2022)
Inscenaci v Klubovně DvC zdobí dokonale hutná a bezútěšná atmosféra, v níž si místy nachází prostor černý a často i velmi zraňující humor, a kterou v komorním prostoru nelze nepocítit. Neuspokojivá současnost neprosperujícího irského venkova se pojí s hutnou atmosférou v domě Folanových, kde žijí matka s dcerou ve vztahu, v němž už nad láskou dávno vyhrálo vzájemné ubližování: ve své zlosti dokonale obludná M.Steinmasslová i zoufalá a matce se v mnoha momentech až děsivě podobající I.Kristeková. Muži vstupující do jejich nešťastného soužití, nejen rozčeřují vody neuspokojivého, byť klidného soužití, rovnou je dovedou k dramatickému finále.
(zadáno: 17.2.2022)
Divácky velmi vděčná komedie, v níž na společně prožitá léta 20 let po její smrti vzpomíná klavírista nejhorší zpěvačky všech dob, nabízí divákům vcelku jednoduchý příběh, byť fascinující, neuvěřitelného úspěchu napříč veškerému talentu a umění. Inscenaci v Ungeltu přitom zdobí především skvělé výkony: Ondřej Brousek i Barbora Štěpánová excelují - Brousek jako vynikající klavírista, Štěpánová po pěvecké stránce, když se jí daří výborně interpretovat příšerně falešný zpěv Florence a nesklouznout přitom k parodii či přehrávání, a oba po herecké stránce neodlučitelně spojené s tou hudební.
(zadáno: 25.9.2022)
Inscenace velmi trefně zobrazuje panoptikum všech možných nefunkčních mezilidských vztahů, jejichž dysfunkce výrazně vynikají v konfrontacích s Phoebe, cizí bytostí, jež slovům rozumí, a přesto zůstává ztracená. Absurdita a obludnost vyplouvá na povrch postupně, po první třetině naprostého bloudění zejm. v momentech, kdy poslouchá a učí se, i na konci, kdy naučené používá, aby se stejně znovu ocitla mimo celou společnost. Fantaskní existenciální závěr už toto trvalé odcizení jen zesiluje. Výrazné výkony A.Glässnerové, K.Jedličkové, B.A.Mikeshové a G.Maiella.
(zadáno: 4.6.2018)
Tohle je práce SKUTRu přesně podle mého gusta. Po výpravné, hudební (hudba mě naprosto nadchla) i choreografické stránce je to prostě skvělé a neuvěřitelně mě to bavilo. Moc se mi líbilo propojení s naším folklorem. A neměla jsem ani při nejmenším pocit, že by všechny tyto tvůrčí složky jakkoli upozadily příběh - ten fungoval naprosto dokonale a emoce na mě rovněž dýchaly velmi silně, a to od první scény. Z hereckého obsazení musím vypíchnout hlavně dámy - T.Medveckou, P.Štorkovou, T.Vilišovou, P.Beretovou, A.Fialovou a kromě nich pak R.Máchu jako mrtvého bratra a C.Kassaie.
(zadáno: 19.11.2017)
Aktuální inscenace je významně lepší, než předchozí. Má skvělou atmosféru, jednotlivé linky a celé téma stále působí neuvěřitelně silně, když nad ním člověk přemýšlí, dnes snad ještě znepokojivěji. Jen mi pořád chybí to výjimečné, co jsem kdysi našla, když jsem začala poslouchat CD - na jevišti jsem to stále nepocítila. Ale rozhodně tomu dám šanci a zkusím jej nyní zhlédnout víckrát. (Napodruhé už to fungovalo mnohem lépe.)
Iritovala mě jen krysí choreografie a absence živé hudby. Oceňuji novou, efektní a funkční scénu a výborné výkony - Pálek, Jašków, Tomeš, Steinerová, Apolenář i další.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 5.10.2013)
Moc dobré výkony, výborná výprava, skvělá hudba i texty... Jen to chvílemi bylo příliš dlouhé a zdlouhavé.
(zadáno: 2.8.2014)
(zadáno: 15.5.2018)
75% - Inscenace velice podobná předchozímu brněnskému uvedení - což je bezesporu dané účastí velmi podobného tvůrčího týmu, ať už jde o režii, výpravu či choreografii, a všechny tyto složky se prostě povedly.
Moc dobré je hudební nastudování a velmi šťastnou ruku měli tvůrci i při výběru obsazení (skvělá je zejm. Martina Sikorová). To vše pak už jen podtrhlo skvělý výsledek.
(zadáno: 5.10.2013)
75%
(zadáno: 4.4.2024)
Koncept pro mě zajímavější než mnoha poetická převedení literární Kytice do jevištního tvaru - jen kdyby skutečně držel pohromadě a fungoval v každé baladě a každé scéně. Některé jsou nápadité, nadchnou provedením, žel v jiných trapnost a pocit až nezáměrné parodie získává navrch. Mnohdy dokonale rozpracované detaily (často na pozadí) se vzápětí (i v prvním sledu) ztrácejí, a to je velká škoda. Neporozuměla jsem výraznému a v závěru značně násilnému a zbytečnému propojení s liturgií - zvlášť když jsem jej ve výsledku vnímala až jako "na úkor" provedení všech balad, ani vynechání konkrétních JEN dvou.
(zadáno: 24.11.2019)
Esteticky a výtvarně velmi povedená inscenace s výbornými (byť ne zcela vyrovnanými) hereckými výkony, která však z předchozí tvůrčí praxe SKUTRů nijak zvlášť nevyčnívá a nepřináší nic příliš nového a objevného.
(zadáno: 5.10.2013)