Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (551)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 16.6.2023)
75% Životní příběh Almy Rosé patří k těm osudově poznamenaným velkými dějinami 20.století, v tomto případě konkrétně druhou světovou válkou a obludným nacistickým režimem, který nadanou houslitsku dovedl až do koncentračního tábora, kde její život ukončil. I zde přitom dokázala dlouho přežívat díky neustálému těsnému sepjetí se svou milovanou hudbou, s jejíž pomocí rovněž zachraňovala další. Těsné sepjetí malého (co do času, počtu herců i např. výpravy) činoherního kousku právě s hudbou, činí z inscenace BodyVoiceBandu výrazný projekt, který by bylo škoda minout.
(zadáno: 25.10.2019)
O tři a půl roku starší sourozenec Posledního důvodu, a dost mu podobný. Sled jednotlivých obrazů, scének a vtipů s podobnými náměty a v podstatě stejné herecké obsazení, které tu podobnost ještě zvyšuje. Jen v tomto případě to na mě nezapůsobilo tak vtipně, trefně a působivě jako onen Poslední důvod. Spojuji to i s méně jednotnou linkou všechny scény propojující.
(zadáno: 3.2.2023)
55% - Realisticky pojatá inscenace na scéně Švandova divadla vcelku povedeně ilustruje Orwellův román. V jednoduché, byť funkční scéně, s výraznou hudbou a silnými hereckými výkony, jak Davida Punčocháře, či Anežky Šťastné, tak zejména Tomáše Petříka. Místy je ovšem příliš dlouhá a pomalá, a navíc nepřináší nic víc - prostou ilustraci (takže ji vřele doporučuji budoucím maturantům či všem ostatním pro seznámení s románem) zbavenou nějaké přidané hodnoty, či v mém případě i silnější emoce. Bohužel ty na mě skutečně nezapůsobily.
(zadáno: 9.10.2023)
Sympatická duchařina, která nastoluje až klasické téma rozporu rozumu a pověrčivosti. Ona je přesvědčená, že v jejich domě straší, on je pragmatik, podle nějž se všechno musí vysvětlit. Na návštěvě mají podobný pár výrazně odlišných osobností a jejich duchařský rozpor se navíc mísí s běžnými problémy: někdejší city, dnešní city, povahově rozdílní partneři a složitosti partnerských vztahů, děti a rodiče v nich. To vše ve zprvu vtipné a odlehčené atmosféře večírku, která postupně houstne – kvůli duchům i kvůli lidem – a přináší zajímavé rozuzlení. (Mírné připomínky k němu si snad budu pamatovat i jednou po derniéře.)
(zadáno: 16.9.2021)
Ne. Bohužel. Nepotkala jsem se ani s humorem, ani s příběhem, ani s žádnou jinou složkou, včetně hereckých výkonů, této inscenace, jíž navíc nijak neprospěla letní scéna s velmi rušivými okolními vlivy ve Stromovce v Holešovicích. Mezi jednotlivými scénkami a situacemi sice byly i povedenější momenty, ale celkový obraz a nějakou konkrétní myšlenku jsem z nich stejně ve výsledku neměla.
(zadáno: 7.8.2023)
65% - Sympatickou letní inscenaci zdobí zejména silný herecký výkon Dany Černé, která svou milující matku vystavěla do skvělé podoby ženy chytající se první příležitosti k tomu, aby život svého syna změnila k obrazu svému. Jinak mě inscenace bohužel tolik nezasáhla. Výrazněji působila v druhé části, kdy už se Paul pomalu vzdává a najednou se jeho představiteli výrazně lépe podařilo jej i nastolenou nejistotu vystihnout.
(zadáno: 5.10.2013)
Prostě to není divadlo.
Hudebně je to skvělé. Ale zvuk je strašný, zpravidla, jak začne zpívat víc než jeden, tak je to o hádání toho, co zrovna vlastně chce/nechce...
A proti dvěma starším bratříčkům tak nějak méně zajímavé.
(zadáno: 7.3.2022)
55% - Inscenace po výtvarné i herecké stránce velmi výrazná. Myšlenka Čapkova díla, které sloužilo jako námět, z mého pohledu zůstala jasná a patrná, obávám se ovšem, že po delší době od zhlédnutí zůstane nejvýraznějším dojmem z celé inscenace právě její výtvarná složka - ať už stříbrná scéna či extravagantní kostýmy, a ona myšlenka, v první chvíli jasná a zřetelná, se vytratí v sestřihu výrazných a většinou povedených kabaretních momentů a hereckých výkonů - zaujali zejména V. Neužil, J. Plesl, a A. Schmidtmajerová.
(zadáno: 6.5.2022)
Skvělé herecké výkony, efektní, byť velmi jednoduchá, scéna a zejména výborně napsaná hra, v níž nedochází jen k odhalení těch "jednoduchých" pravd o tom, že ne všichni byli hrdinové. Blíže v blogu, který však rovněž více a detailněji přibližuje děj (varování!). (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.10.2013)
Je prostě katastrofální, co s dobrým muzikálem v Karlíně dokázali udělat. To hudební nastudování úplně zabilo původní hudbu, která je výborná, katastrofické texty tomu jen napomohly. Výprava byla sice výpravná, ale absolutně nezajímavá, vlastně nudná. A fakt hodně tomu ublížily i výkony - katastrofální M. Vojtko a špatná a nezajímavá Kamila Nývltová - na hlavní roli nebetyčně málo charisma - jakéhokoli.
(zadáno: 6.3.2020)
Působivé jevištní ztvárnění silného tématu (vedle velmi efektní scény i výrazná hudba a zvuky, či světelná režie) - spíš než jednotlivých příběhů, z nichž po prvním zhlédnutí zůstávají hlavně střípky - společně se skvělým hereckým výkonem Johany Schmidtmajerové vytváří výraznou inscenaci, která zanechává silné dojmy a na kterou se vyplatí vrátit vícekrát. Bez ohledu na to, jak náročné a "depresivní" téma zpracovává. (Mrzí jen nevhodné umístění obrazovky s titulky, zvlášť v momentech, kdy hovoří více hlasů současně.)
(zadáno: 20.8.2015)
85% - Inscenace těží především z výborných výkonů, zejména J. Dvořáka, I. Uhlířové a O. Brouska, který ve hře skvěle interpretuje Mozartovu hudbu, nápad s loutkami byl efektní a celkem zajímavý, ale řekla bych, že i poměrně nejasný.
(zadáno: 7.8.2023)
Tvůrci plyšové gangsterky si zřejmě dostatečně neujasnili, pro koho svou inscenaci vlastně chystají. Místy divákům předkládají inscenaci jasně vycházejí z tradice detektivky drsné školy - drsnou, byť plyšovou hříčku pro dospělé, kterou však poměrně často narušují vtípky a scénky hodné inscenace pro školky a první stupeň základní školy. Dohromady to příliš nefunguje už s ohledem na to, že dětinské vtipy střídají scény pro rodinnou inscenaci a děti, alespoň z mého pohledu, krajně nevhodné. Mezi všemi snaživými hereckými výkony, které inscenaci bohužel nemohou zachránit, pak nejvýrazněji působí Jan Vondráček jako Vrána.
(zadáno: 15.9.2019)
Viděno už v upravené verzi v podobě v podstatě jakéhosi scénického čtení, nezbývá než říct, že bych ráda někdy viděla zase plnou verzi. Protože je to skvělý příběh a výborné výkony obou obsazených hereček, i v té verzi scénického čtení.
(zadáno: 29.10.2023)
55% - Celá řada velkých a dlouhých muzikálových čísel v klasickém broadwayském stylu a spousta otravných doslovností jsou hlavními problémy muzikálové adaptace, které způsobují zásadní nedostatky v tempu. Zážitek z mnoha povedených, často činoherních (ale i hudebních, pokud zrovna posouvají děj a fungují v něm) scén, výborných hereckých výkonů - zaujali zejm. Marek Lambora, Ondřej Rychlý (skvělá ústřední dvojice) a Anna Fialová - a kouzelného příběhu se tím poněkud kazí. Hudba mě příliš nezaujala - připomíná mnohé již slyšené, takže zbylo jen kouzlo několika okamžiků a jinak vlastně nuda.
(zadáno: 13.3.2019)
Od inscenace označované za jeden ze sukcesů sezóny jsem očekávala víc. Hra je skvělá, herecké výkony výborné, ale scénické provedení mě nezaujalo zdaleka tak, jak jsem čekala. - Čekala jsem výtvarně zajímavější výpravu i scény halucinací a zjevení. (Ty na mě působily až chudě a nezajímavě, což považuji za škodu.) Čekala jsem i zajímavější režijní pojetí. - Takže ve výsledku oceňuji odvahu uvést takhle dlouhou hru (která uteče skutečně velmi rychle, vázne až úplný závěr) a v podstatě klasické provedení.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 22.11.2023)
Rozsáhlý román ve Švandově divadle adaptovali velice zdařile, inscenace je beze sporu dlouhá, nicméně z mého pohledu jí široké množství postav a jejich jednotlivých linek prospívá (titulní hrdinka k mým oblíbencům sama prostě nepatří). Díky nim a proplétání jejich osudů se inscenaci působivě daří držet pozornost. Povedla se i výprava, zejména pokud jde o způsoby, jakými se proměňuje scéna, jako by onen v příběhu zásadní vlak byl přítomen již od začátku. Oceňuji herecké výkony celého obsazení. Hana Briešťanská pochopitelně vládne největším prostorem, zcela suverénně, potěšily mě však i herecké výkony obou jejích mužů, A. Šťastné a J. Tvrdíka.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 1.5.2014)
(Marešová, Novotný, Vitázek, Marek, Uličník, Károlyi-Konečná, Kříž, Bartůněk, Vaněk, Šemík, Jackuliak)
Chtě nechtě první, co si vybavím, je strašně přeplácaná scéna a projekce, některé podoby jsem asi úplně nepobrala. Bohaté kostýmy se hodily, ale zbytek...
Hudba je dobrá, jen na první poslech příliš nezaujme. Výborné byly výkony - Novotný, Vitázek, Marešová i další.
Největší chybu bych rozhodně viděla v tom, co to vlastně mělo být. Proč se to jmenovalo Antoinetta? To je dost zavádějící název, vezmeme-li v úvahu, že ona tak nějak nebyla hlavní postava. Ale kdo byl? Co přesně chtěli říct?
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 7.8.2023)
Dvě jednoaktovky, dva díly jednoho příběhu dvou různých autorů, byť blízce spojených podobnými životními zkušenostmi přináší inscenace, která texty Václava Havla a Jiřího Dienstbiera navíc doplňuje o básně Ivana "Magora" Jirouse. Ty velmi působivě ve své civilnosti interpretuje Václav Helšus, který tak Magora zbavuje aureoly vyšinutého buřiče a ve spojení s oběma aktovkami o to intenzivněji ilustruje podivnou dobu. Jako Sládek a Vaněk se v obou aktovkách ve skvělých hereckých výkonech představují Martin Polách a Tomáš Váhala, jimž v Příjmu následně zdatně sekundují i další členové souboru s přesvědčivou drobnokresbou jednotlivých figurek.
(zadáno: 16.9.2021)
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>