Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (552)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.11.2021)
Hutná inscenace o různých formách a podobách životních krizí a způsobech, jak se s nimi utkat - třeba snahou najít v životě trochu krásy - nabízí výrazné herecké výkony, mezi nimiž zaujal především Jiří Hána (ačkoli s jistým časovým odstupem nezbývá než konstatovat, že nejživotnější a najzajímavější postavou této hry pro mě trochu paradoxně zůstává Mona). Bohužel slibovaný okamžik osvícení u mě nepřišel - ani v souvislosti s okouzlující hudbou - přes ono množství hutného textu se ke mně jaksi nedostal.
(zadáno: 18.11.2021)
Výrazná inscenace, která rozhodně nepřináší životopisný příběh italského vraha, byť je jím hra inspirovaná. Jedná se spíš o výrazně pohybovou a hudební inscenaci (skvělý závěrečný tanec Z.Piškuly a K.M.Fialové), která sleduje špínu, ohavnost a zlo ve světě, do nějž nesmyslné násilí páchané titulním hrdinou bez rozdílu zapadá, v němž působí normálně a běžně. Zdůrazňuje to i příběh dívky, kterou na počátku Roberto potkává, a jejíž život je plný hnusu a násilí a jediné hezké v něm paradoxně představuje on sám. Jednotlivé obrazy jsou zajímavé, působivé, nicméně v několika momentech mi mezi nimi scházela jasná nit.
(zadáno: 18.10.2021)
Sympatická inscenace s velmi dobrými hereckými výkony Elišky Balzerové i Davida Novotného v hlavních rolích, která přináší silný příběh a společně s ním jak situace humorné, či hořce humorné, tak i dramatické.
(zadáno: 16.9.2021)
Inscenaci chvíli trvá, než se přes pozvolnější úvod dostane až k hlavnímu příběhu, který Básník vypráví - příběh Hektóra a Achillea a jejich hněvu. Právě v nich je Karel Heřmánek nejpřesvědčivější, když se převtěluje do všech konkrétních (nejen těchto dvou) postav svého vyprávění, tím spíš, čím víc si ve svém hněvu jsou právě jeho dva hlavní hrdinové podobní.
Značné množství zcizovacích prostředků a momentů, kdy vypravěč vystupuje ze svého příběhu, aby jej o to víc přiblížil divákům - i mnohými paralelami s pozdějšími válečnými konflikty - paradoxně někdy diváky z onoho příběhu až příliš vytrhávají. Skvělá hudba!
(zadáno: 16.9.2021)
(zadáno: 1.10.2020)
75% - Inscenace plná energie, výborných tanečních a pěveckých scén, s velmi dobrým obsazením v čele s Peterem Pechou a Kateřinou Marií Fialovou, kde však nikdo není výrazně slabší. Podařily se choreografie, funguje i scéna a kostýmní výprava.
(zadáno: 30.9.2020)
75%
První polovina inscenace je výborná - skvěle načasované vtipy, výstupy, výborné herecké výkony celého velmi dobře sehraného obsazení, v němž nikdo výrazně nevyčnívá. V druhé jsem měla v několika momentech pocit, že se v tom "zmatku" na jevišti ztrácím i já.
(zadáno: 6.3.2020)
65% Velmi vizuálně působivá inscenace (první okouzlení přináší už v úvodu efektní scénou i výrazným světelným designem), v níž místy forma vítězí nad obsahem. Platí to zejména pro případ vnucené (ne)přestávky, v jejímž rámci se diváci společně s herci stěhují na bar a zase zpět. I tak nicméně přináší zajímavý příběh a vedle něj i výrazné herecké výkony.
(zadáno: 22.2.2020)
Povedený kousek na plzeňské scéně. Podařil se překlad, výprava. Jaromír Dezort, Lukáš Ondruš, Lucie Zvoníková i Martin Davídek a Ludmila Molínová jsou skvělí. Přesto tomu k dokonalosti ještě kousek chybí. Ať už perfektní a nezapomenutelné choreografie a fenomenální Billy (Miloslav Frýdl byl skvělý herecky, podal obstojný taneční výkon, ale pěvecky mu to opravdu nesedlo), nebo i bezchybné vypointování jednotlivých situací, zejména činoherních scén - ani to nebylo vždy bez chyb.
(zadáno: 24.11.2019)
Esteticky a výtvarně velmi povedená inscenace s výbornými (byť ne zcela vyrovnanými) hereckými výkony, která však z předchozí tvůrčí praxe SKUTRů nijak zvlášť nevyčnívá a nepřináší nic příliš nového a objevného.
(zadáno: 25.10.2019)
75% - Ač v podstatě všechny složky pracují naplno a skvěle fungují, dohromady ve mně Lazarus v Komedii nevyvolal pocity, jaké jsem očekávala. Oceňuji už muzikál jako takový - hudbu, příběh. Výkony - O.Rumla, E.Stárkové, N.Horákové i P.Smolárika - byly skvělé, stejně jako je výborná živá (byť tvrdší a příliš jednotně působící) hudba a kapela. Expresivní kostýmy "jako z klipů D.Bowieho" jsou sympatický nápad. Rozumím i použití strohé prosté scény, ale právě ta mi nesedla a ještě umocnila ten zásadní pocit - ne nepodobný Andělům v Americe - a sice, že to je tvrdé a nevyvolává emoce, jak by mělo.
(zadáno: 25.10.2019)
75% - Skvělé herecké výkony - zejména S.Rašilova a vedle něj i M.Pechláta, P.Štorkové, J.Dudziakové a J.Suchého -, velmi výrazná, nápaditá a působivá scénografie. Modernizace a režijní pojetí v první polovině jsou sice lehce psychedelické, ale stále účinné, v druhé polovině pak převládá hlavně ta psychedeličnost - v některých momentech velmi působivá, jinde až přílišná a příliš zdlouhavá.
(zadáno: 15.9.2019)
Viděno už v upravené verzi v podobě v podstatě jakéhosi scénického čtení, nezbývá než říct, že bych ráda někdy viděla zase plnou verzi. Protože je to skvělý příběh a výborné výkony obou obsazených hereček, i v té verzi scénického čtení.
(zadáno: 15.9.2019)
75%
(zadáno: 24.3.2019)
Velmi působivé jevištní zpracování, a to zejména pokud jde o zvuk - hudba, ruchy, to vše vytváří dohromady s klipovitým podáním celého příběhu skvělou iluzi autistického vnímání světa. K tomu skvělý herecký výkon Simony Babčákové, ale i Jaroslava Plesla, Davida Novotného a Veroniky Kubařové.
(zadáno: 13.3.2019)
Od inscenace označované za jeden ze sukcesů sezóny jsem očekávala víc. Hra je skvělá, herecké výkony výborné, ale scénické provedení mě nezaujalo zdaleka tak, jak jsem čekala. - Čekala jsem výtvarně zajímavější výpravu i scény halucinací a zjevení. (Ty na mě působily až chudě a nezajímavě, což považuji za škodu.) Čekala jsem i zajímavější režijní pojetí. - Takže ve výsledku oceňuji odvahu uvést takhle dlouhou hru (která uteče skutečně velmi rychle, vázne až úplný závěr) a v podstatě klasické provedení.
(zadáno: 21.12.2018)
Zásadní chybou a mínusem téhle inscenace je, jak strašně moc je její úspěch a pochopení závislé na znalosti Bergmanových filmů. Bez jejich alespoň elementární znalosti prostě nefunguje. Bohužel. Zrůdnosti a zhůvěřilosti jednotlivých scének jsou působivé, ale jsou to jen jednotlivé scénky. Byť skvělé, spojující linii jsem neodhalila.
(zadáno: 21.12.2018)
75% (tahle hodnota mi tu hodně chybí).
Je to vtipné, je to trefné - je skoro až děsivé, s jakou přesností se trefuje do konzumní kultury 90. let a reality 90. let v tehdy nové České republice, jejíž kriminální kauzy jsou dnes notoricky známé a děsí čím dál víc.
A hlavně - je to skvělá zábava!
(zadáno: 19.11.2018)
Pásmo zajímavé, jen místo Hilského průvodního slova bych ocenila spíš víc ukázek, kombinovaných jen se sonety.
(zadáno: 3.8.2018)
Velmi dobrá černá komedie. Byť v první polovině působí zbytečně hystericky a ukřičeně - některé zvraty a hádky jsou až zbytečně a někdy jen stěží uvěřitelně vygradované. Postupem si však divák na tempo hry a její styl a atmosféru rodinného setkání právě téhle "povedené" rodinky zvykne. Herecké výkony jsou hodně dobré a skvělá je scéna. (Jen by v tom názvu vlastně pohřeb být vůbec nemusel, mohla by to být jakákoli jiná rodinná večeře (vzhledem k prostoru pro babi), ale to by nepůsobilo marketingově tak dobře...)
(zadáno: 4.6.2018)
75% - Hra sama o sobě mi nepřišla ničím extra zvláštní (témata a motivy a napjatý rodinný vztah - to vše už někde bylo), inscenace v divadle Ungelt je navíc jednoduše klasická - bez jakýchkoli modernizací apod.
Celé to tedy stojí na výkonech obou hereček a ty tuto hru a inscenaci posouvají výrazně výš. Skvělá volba obsazení a skvělé výkony obou dam nelze než vyzdvihnout. S R.Rázlovou a S.Postlerovou hra rozhodně stojí za vidění a je skutečně zážitkem.
(zadáno: 15.5.2018)
75% - Velmi povedená inscenace, jak po stránce výkonů všech obsazených (Vlček, Rymeš, Vitázek, Halámek, Slanina, Holišová, Ressler, Biravský), tak po stránce inscenační. Nesmírně mě nadchla scéna (výprava je ostatně celkově moc povedená), skvělé jsou choreografie - se spoustou neokoukaných prvků, povedlo se hudební nastudování a velice oceňuji i kooperaci s dirigentem a jeho nasazení.
Jen to prostě není můj šálek čaje... (Což se projevilo v průběhu - první polovina s uceleným dějem mě bavila víc než ta druhá, na mě už dost rozvleklá.)