PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (551)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 31.12.2021)
(zadáno: 25.11.2021)
Nová adaptace Cyrana z Bergeracu Martina Crimpa i v české premiéře nabízí výraznou hudbu, jednoduchou nepopisnou scénu, moderní kostýmy, povedený nový překlad a moderní jazyk. Bohužel chybí trochu víc charismatu hlavní postavy. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.11.2021)
První polovina inscenace je velmi slibná, střídmé svícení a stíny, v nichž se pohybuje postava Annie, napomáhají budovat napjaté očekávání stran pokračování, zejména od chvíle, kdy se naplno projevuje "šílenství" Annie. Bohužel v druhé polovině se tajemná atmosféra nedaří udržet, tajemství se rozplývá a inscenace místy sklouzává od thrilleru spíše ke komedii.
(zadáno: 18.11.2021)
75% - Komedie, která by z mého pohledu uspěla stejně dobře jako thriller. S lehkostí a jednoduchostí buduje příběh, na jehož začátku byl v podstatě šťastný člověk, který jen prostě nevěděl, zatímco na konci se celý svět mění v poměrně děsivé místo. Čím víc se původní postava ztrácí a ostatní unifikují, tím víc. Oceňuji jednoduchost scény i text hry, který inscenaci předepisuje nesnažit se realisticky zobrazit změnu hlavního hrdiny nebo ostatních, oceňuji práci s kostýmy i scénou plnou různých papírových krabic, jež postupně mizí. A oceňuji i herecké výkony - V. Kotka v roli hlavní, i třech dalších obsazených.
(zadáno: 18.11.2021)
65% - Miroslav Donutil se Zuzanou Kronerovou rozehrávají svůj stárnoucí manželský pár, neoblomně zahleděný do svých vlastních představ, iluzí a fantazií, tak dobře, že s jejich postavami téměř nelze sympatizovat. Zvlášť, když se svých představ nevzdávají ani v četných konfrontacích s realitou, představovanou postavami souseda, Bernarda či vlastního syna, jehož z té naučené zahleděnosti do vlastních představ kdysi vytrhl paradoxně neúmyslně právě sám jeho otec.
(zadáno: 18.11.2021)
Výrazná inscenace, která rozhodně nepřináší životopisný příběh italského vraha, byť je jím hra inspirovaná. Jedná se spíš o výrazně pohybovou a hudební inscenaci (skvělý závěrečný tanec Z.Piškuly a K.M.Fialové), která sleduje špínu, ohavnost a zlo ve světě, do nějž nesmyslné násilí páchané titulním hrdinou bez rozdílu zapadá, v němž působí normálně a běžně. Zdůrazňuje to i příběh dívky, kterou na počátku Roberto potkává, a jejíž život je plný hnusu a násilí a jediné hezké v něm paradoxně představuje on sám. Jednotlivé obrazy jsou zajímavé, působivé, nicméně v několika momentech mi mezi nimi scházela jasná nit.
(zadáno: 18.11.2021)
Tvůrci se rozhodli zlepšit povědomí o třetím československém prezidentovi a všem, co udělal či se snažil udělat dobrého - v podstatě mu vystavět obhajobu. Využití kabaretních prvků, písniček i klaunů, které stvořili V+W a kterým obsazené herečky vdechly život, a kontrastně k nim klidný, uměřený projev P.Reifa vytvářejí velmi povedenou inscenaci, jejíž zábavné a příjemné plynutí narušuje až výstup klavíristy - dlouhý a ukřičený. Divák si jej snadno představí jako typický hospodský výstup při hádce místních štamgastů, v němž padají zajímavé myšlenky, jenže právě formou tuto jinak až do konce v podstatě lehkou inscenaci ruší.
(zadáno: 18.11.2021)
Inscenaci se v počátku výborně daří budovat atmosféru ospalé americké samoty (efektní scénografie tomu napomáhá) a klidného, nudného života tam, do nějž zasahuje příchod mladého cizince. Buduje slibně vztah mezi ním a ústřední manželskou dvojicí, nicméně slibný začátek se nedaří zužitkovat a posunout. Titul hovoří o posedlosti, Viscontiho text vychází z Cainovy detektivky tzv. drsné školy. Na jevišti se však neodehrává ani jedno z toho. Režie si (zřejmě) s předlohou moc nedokázala poradit a nehraje se detektivka, ale nehraje se bohužel ani temný příběh o spalující vášni a posedlosti - přes všechnu snahu obsazených.
(zadáno: 18.11.2021)
Hutná inscenace o různých formách a podobách životních krizí a způsobech, jak se s nimi utkat - třeba snahou najít v životě trochu krásy - nabízí výrazné herecké výkony, mezi nimiž zaujal především Jiří Hána (ačkoli s jistým časovým odstupem nezbývá než konstatovat, že nejživotnější a najzajímavější postavou této hry pro mě trochu paradoxně zůstává Mona). Bohužel slibovaný okamžik osvícení u mě nepřišel - ani v souvislosti s okouzlující hudbou - přes ono množství hutného textu se ke mně jaksi nedostal.
(zadáno: 17.11.2021)
Svižný, jednoduchý pohádkový příběh boje dobra se zlem, v tomto případě představovaných postavami Petra Pana a jeho chlapců a Kapitána Háka a jeho pirátů, v inscenaci, které se nedá upřít, že děti se při ní zcela zjevně výborně baví. Hudba je povedená, pěvecké části také (byť mi to mnohdy velmi výrazně připomnělo Elefantazii), povedly se mnohé vtipy, ale přes to všechno jsem celou dobu měla pocit, že mi chybí Země Nezemě, její kouzla, fantazie, a celý ten pohádkový boj že je na mě až zbytečně jednoduchý a tvrdý.
(zadáno: 18.10.2021)
65% - Sázka na jistotu, velmi povedená inscenace na divadelní jeviště adaptovaného známého romantického filmu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.10.2021)
Inscenace, která nabízí silný pohled na realitu Německa a jeho občanů v dvacátých až čtyřicátých letech, a znepokojuje vnímáním lidí, kteří si ani celé roky a desetiletí poté, co byly odhaleny všechny hrůzy Hitlerova režimu, nepřipouští vinu za podíl na jeho fungování.
Skvělý herecký výkon Kateřiny Macháčkové, která na scéně vytváří naprosto dokonalou podobu staré Brunhilde, včetně úžasné mimiky, gest i práce s hlasem. A celé představení tak utáhne, aniž by k tomu potřebovala cokoli víc.
Skvělý herecký výkon Kateřiny Macháčkové, která na scéně vytváří naprosto dokonalou podobu staré Brunhilde, včetně úžasné mimiky, gest i práce s hlasem. A celé představení tak utáhne, aniž by k tomu potřebovala cokoli víc.
(zadáno: 18.10.2021)
Další z dokladů toho, že se dá udělat kvalitní muzikál i na malém divadle a málem jevišti. Skvělá živá hudba, velmi dobré herecké i pěvecké výkony (vyzdvihnout mezi nimi zaslouží v roli Kabaretiéra Karel Heřmánek ml., Jan Fanta i představitelé starší milenecký dvojice, Jitka Sedláčková a Dušan Sitek), a i při malém prostoru velmi dobré choreografie. Obludnost nastupujícího režimu v Německu třicátých let podtrhuje i výrazná výtvarná stylizace, která se projevuje zejména v líčení.
(zadáno: 18.10.2021)
Sympatická inscenace s velmi dobrými hereckými výkony Elišky Balzerové i Davida Novotného v hlavních rolích, která přináší silný příběh a společně s ním jak situace humorné, či hořce humorné, tak i dramatické.
(zadáno: 16.9.2021)
Inscenaci chvíli trvá, než se přes pozvolnější úvod dostane až k hlavnímu příběhu, který Básník vypráví - příběh Hektóra a Achillea a jejich hněvu. Právě v nich je Karel Heřmánek nejpřesvědčivější, když se převtěluje do všech konkrétních (nejen těchto dvou) postav svého vyprávění, tím spíš, čím víc si ve svém hněvu jsou právě jeho dva hlavní hrdinové podobní.
Značné množství zcizovacích prostředků a momentů, kdy vypravěč vystupuje ze svého příběhu, aby jej o to víc přiblížil divákům - i mnohými paralelami s pozdějšími válečnými konflikty - paradoxně někdy diváky z onoho příběhu až příliš vytrhávají. Skvělá hudba!
Značné množství zcizovacích prostředků a momentů, kdy vypravěč vystupuje ze svého příběhu, aby jej o to víc přiblížil divákům - i mnohými paralelami s pozdějšími válečnými konflikty - paradoxně někdy diváky z onoho příběhu až příliš vytrhávají. Skvělá hudba!
(zadáno: 16.9.2021)
Inscenace, která je milá, příjemná, sympatická, v podstatě povedená, ale nepřináší bohužel žádnou přidanou hodnotu - po emoční stránce, ani stran toho, proč se právě Chaplinův Diktátor vlastně uvádí právě dnes.
(zadáno: 16.9.2021)
Sympaticky pozvolně plynoucí příběh, funkční a jednoduché kostýmy i scéna a velmi dobré výkony ve vedlejších rolích - výrazní R. Zima a Z. Kalina. Vedle nich i zajímavé výkony B. Hrzánové a R. Holuba v rolích hlavních, přičemž zaujala zejména B. Hrzánová. Bohužel po Zampanóvě konfliktu s Bláznem jako by jejich výkonům došla síla. Od onoho zásadního konfliktu a jejich následků ztrácely na síle, emocích i uvěřitelnosti.
(zadáno: 16.9.2021)
Velmi povedená inscenace s výraznou scénickou úpravou a hlavně s výraznými hereckými výkony v rolích tří sourozenců - tj. Evy Hacurové jako Élektry, která je svou až hysterickou urputností leckdy až otravná (velmi správně), Marie Poulové (Chrysothemis) a Pavla Neškudly (v roli Orestéa).
(zadáno: 16.9.2021)
Ne. Bohužel. Nepotkala jsem se ani s humorem, ani s příběhem, ani s žádnou jinou složkou, včetně hereckých výkonů, této inscenace, jíž navíc nijak neprospěla letní scéna s velmi rušivými okolními vlivy ve Stromovce v Holešovicích. Mezi jednotlivými scénkami a situacemi sice byly i povedenější momenty, ale celkový obraz a nějakou konkrétní myšlenku jsem z nich stejně ve výsledku neměla.
(zadáno: 16.9.2021)
Příjemná inscenace pro letní scény, na níž nejvíce potěší živá hudba a poté výkony hlavních představitelů, zejména Ivana Luptáka, a celé company.
(zadáno: 16.9.2021)
