PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (551)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 16.6.2023)
Sympatická oddechovka slovenské autorky na jeviště přivádí řadu značně odlišných postav setkávajících se v jednu chvíli na jednom místě, většinu z nich ve v podstatě stejné úvodní situaci, avšak se značně odlišným pozadím, s různými motivacemi, odlišnými zájmy, odlišnými povahami. Hezké a komické, odlehčené tóny úspěšně pojí s vážnými a vytváří přitom velmi podařenou inscenaci, již navíc zdobí výborné herecké výkony, mezi nimiž vedle Jana Hájka a Lucie Žáčkové výrazně vyniká i Jakub Burýšek.
(zadáno: 8.11.2023)
55% Ani druhá mnou viděná hra N.Raine mě nepřesvědčila, a v kvalitu jejích textů trochu přestávám doufat. V tomto případě dlouhý a neskutečně upovídaný text s nedynamickou režií, která se nedokázala oprostit od scénických klišé, zejména ve scénách umírání, bohužel netvoří nejpovedenější celek, a to ani přes velmi dobré herecké výkony. Sebastianovy rozpravy s manželkou Annou a spory se synem Karlem jsou nejsilnějšími momenty inscenace, právě díky nim. Podobně zaujala scéna, v níž se Bachovi hromadně setkávají s králem Bedřichem. Přidanou hodnotu žel ovšem inscenace nenabízí a i jako prosté "životopisné" dílo je příliš zdlouhavá a nezáživná.
(zadáno: 22.3.2023)
Jan Frič inscenuje antickou tragédii ve velmi moderním hávu: za zvuků hudby, jako by se chtěla stát spíš muzikálem, v barevné scénografii odkazující k sedmdesátým létům, promlouvající o stále aktuálních tématech dnešním jazykem v novém překladu. Herci předvádějí velmi vyrovnané výkony, poněkud odcizené, v mnoha momentech jako by jen s ironickým nadhledem glosovali jevištní dění. Do jisté míry to funguje. Barevné pozlátko, flitry, hudba a zpěv, vše dokonale připomíná atmosféru oslav Dionýsa a společně se všemi vtípky to k divákům zjevně efektně promlouvá. Na můj vkus ve vší té umírněné zábavě ovšem poněkud zapadají zásadní myšlenky hry. (více v článku na blogu)
(zadáno: 4.12.2013)
(zadáno: 23.11.2023)
75% - Za mě jedna z nejvýraznějších a nejzábavnějších inscenací posledních let v Divadle Na zábradlí, která pochopitelně víc zasáhne a zaujme znalce divadelního prostředí a zákulisí a nejvíce pak přímo znalce Divadla Na zábradlí. Už prostor baru sám v tomto případě výrazně hraje a inscenaci napomáhá, byť fakt, že ne vše je odevšad stoprocentně vidět, trochu zamrzí. Měla jsem nicméně pocit, že tato divadelní jednohubka mi um a chuť místního hereckého souboru a snad i jeho náladu a poetiku přiblížila výrazně víc, než mnohé další, jakkoli řemeslně dobré výkony vedle na jevišti.
(zadáno: 3.10.2016)
Doporučila bych jako rodinné letní představení - jako takové je to dobré a příjemné. Zvlášť hodnotný umělecký zážitek bych ale neočekávala.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 20.4.2023)
Starší/mladší bratr Emila: formu, jež se ukázala být vhodnou a nosnou v případě oceňované inscenace Emil aneb O Háchovi, využili autoři i ve svém dalším díle. Napodruhé je čistá, nerušená hospodským výstupem apod., věnuje se prostě a jednoduše prezidentu Benešovi. Slibovaný posel vystupuje zejm. jako jakési strašidlo, snad hlas svědomí, a především v této podobě vstupuje do inscenace o Benešovi v době 1.SV a vzniku ČSR, Mnichovské dohody a Vítězného února. Přílišné rozpětí (necelých 35 let) bohužel z mého pohledu inscenaci trochu ubližuje, v úzkém časovém horizontu, jemuž se věnovala, působila inscenace o Emilu Háchovi sevřeněji a efektněji.
(zadáno: 6.12.2023)
45% - V celé délce inscenovaná a do všech extrémů dohnaná fraška. Herci výrazně přehrávají, omlátí se o podlahu i o stěny, vtipy - zejména v první části - se neustále opakují. Větší rozehrání charakterů postav herců přitom chybí, zejména první část se usilovně soustředí pouze na jejich ztvárnění rolí v divadle na divadle. Jakkoli tato komedie zjevně mnohé diváky baví, mně chyběla nadsázka, krácení (místy je inscenace velmi zdlouhavá) a větší hravost a lehkost na místo doslovnosti a síly.
(zadáno: 30.9.2020)
75%
První polovina inscenace je výborná - skvěle načasované vtipy, výstupy, výborné herecké výkony celého velmi dobře sehraného obsazení, v němž nikdo výrazně nevyčnívá. V druhé jsem měla v několika momentech pocit, že se v tom "zmatku" na jevišti ztrácím i já.
První polovina inscenace je výborná - skvěle načasované vtipy, výstupy, výborné herecké výkony celého velmi dobře sehraného obsazení, v němž nikdo výrazně nevyčnívá. V druhé jsem měla v několika momentech pocit, že se v tom "zmatku" na jevišti ztrácím i já.
(zadáno: 17.11.2019)
Fascinující příběh, velmi sympaticky a působivě inscenovaný – výborné žánrové uchopení, které při převyprávění životního osudu výrazně pracuje s humorem (leckdy značně černým), ale nejen s ním, i působivá, ve své podstatě jednoduchá scéna. Výborné herecké výkony v čele s Jakubem Albrechtem, skvělým nejen s ohledem na fyzický výkon, který předvádí.
(zadáno: 21.11.2018)
Naprosto skvělá výprava, neuvěřitelně energické choreografie, u nichž nesmírně potěší chuť, nadšení a souhra celé, i dětské, company. Dobré výkony - skvělý Adam Gazdík, moc dobrý Jonáš Florián, dobří Jan Mazák, Robert Jícha, méně výrazný Josef Gazdík, V. Matušovová a J.Gazdíková slabší po pěvecké stránce.
A k tomu všemu zoufale nezábavné dílo. Nijaká hudba, příběh ničím nový a podaný dokonale nezáživně. Tatam je energie, chuť a zábava loňského, navíc tolik podobného Děsného pátku. A ke srovnání s Mary Poppins - samo divadlo by udělalo lépe, kdyby s ním vůbec nezačínalo.
A k tomu všemu zoufale nezábavné dílo. Nijaká hudba, příběh ničím nový a podaný dokonale nezáživně. Tatam je energie, chuť a zábava loňského, navíc tolik podobného Děsného pátku. A ke srovnání s Mary Poppins - samo divadlo by udělalo lépe, kdyby s ním vůbec nezačínalo.
(zadáno: 27.4.2023)
65% Moderní a výrazně obrazotvorné pojetí klasiky, jak je pro M.Dočekala typické, baví. I když je hlučné, zpívá nesrozumitelně (snad latinsky), i když je text zkrácený a proložený zcizovacími prvky (promluvy autora, scénické poznámky, anonymy či zcela konkrétní, podepsané, komentáře na adresu autora, který svými postoji vyvolával značnou nevoli). Nebo spíš DÍKY tomu všemu, díky částečnému odtržení od prosté předlohy baví a funguje. Bohužel také spoléhá na hlavní dvojroli a M.Donutil pro ni za mě nebyl dobrou volbou. Stylizace unaveného doktora je pochopitelná, ale primárně v obou rolích předvádí polohy již dříve užité/viděné a nepřesvědčil.
(zadáno: 24.3.2024)
75% - Gombárova adaptace a inscenace Bílé Vody v MdB je v první řadě velmi věrná předloze, a mě to jako čtenáře románu K.Tučkové značně potěšilo - včetně toho, že zachovala za mě zásadní postavy v obou propojených příbězích. Ano, na divadelní inscenaci je toho moc. Dokumentární pátrání Leny je místy zdlouhavé, živější detektivní a dramatičtější styl by mu nejspíš prospěl víc, případně celé inscenaci krácení a osekání části témat a úhlů pohledu. Oceňuji nicméně velmi herecké výkony (Janíková, Sedláčková, Coufalová) i hudební složku.
(zadáno: 22.2.2020)
Povedený kousek na plzeňské scéně. Podařil se překlad, výprava. Jaromír Dezort, Lukáš Ondruš, Lucie Zvoníková i Martin Davídek a Ludmila Molínová jsou skvělí. Přesto tomu k dokonalosti ještě kousek chybí. Ať už perfektní a nezapomenutelné choreografie a fenomenální Billy (Miloslav Frýdl byl skvělý herecky, podal obstojný taneční výkon, ale pěvecky mu to opravdu nesedlo), nebo i bezchybné vypointování jednotlivých situací, zejména činoherních scén - ani to nebylo vždy bez chyb.
(zadáno: 6.3.2024)
Bohužel s inscenací Tomáše Loužného jsem se opět nepotkala. Jakkoli působivě a obrazotvorně svou inscenaci buduje, opět jsem bojovala s temporytmem a ani v sebeabsurdnějších situacích, plných výsměchu lidstvu a jeho pochybnému pinožení jsem nedokázala udržet plnou pozornost. Výstup se vzpomínkou na někdejší utrpení mi bohužel nepomohl, z celkového kontextu spíš vytrhoval. Vzpomněla jsem si při sledování na předvánoční hostování Krajiny se sklady, jež na mě přes svou neuchopitelnost paradoxně působila mnohem intenzivněji a pochopitelněji.
(zadáno: 27.9.2022)
75% - Biograf láska je romantický a sladký tzv. "až to bolí", vedle toho jde však o velmi povedený kousek na repertoáru Divadla Kalich. Zdobí jej výborné výkony účinkujících, mezi nimiž výrazně zaujaly Kateřina Šildová Bohatová a Michaela Tomešová, povedená choreografie, kostýmy i scéna. Příběh příjemně plyne, písně Hany Zagorové jsou velmi povedeně zakomponované do děje, škoda, že Kalich nedisponuje živou hudbou a v příběhu není o něco víc humoru a nadsázky.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 26.3.2017)
67% - Příběh zajímavý, poeticky a zvláštně řešený, byť někdy až trochu moc střihově a zmateně, když se soustředil spíš na jednotlivé scény, než na plynulý příběh - což zdůraznilo i natáčení filmu. Skvělé výkony, zejména T. Vilhelmové.
(zadáno: 3.10.2016)
65% - Muzikál není nezajímavý - dobrá hudba, skvělý příběh, byť se rozjíždí dost pomalu a má své mouchy - jako třeba velmi nevýraznou postavu Bonnie. Příliš mě nezaujala výprava, zejména scéna. Nedostatek energie a nedokonalé výkony to ale celé kazí. Kdyby měli všichni tolik energie jako Roman Tomeš jako Clyde a podávali tak výborné výkony jako on, Kateřina Falcová a Petr Ryšavý, představení by zářilo. Takhle je prostě jen řemeslně dobré, až na několik nedobrých výkonů, ale nic víc.
(zadáno: 19.11.2017)
Hra je sympatická a milá, pobaví a potěší. Iva Janžurová je výborná a Igor Orozovič jí zdatně sekunduje. Chápu výběr hry i důvody, proč se hraje, jak se hraje - aby naprosto vyniklo herectví Ivy Janžurové v dostatečné míře, ale sneslo by to výrazné zkrácení, protože je to velmi, velmi dlouhé a upovídané.
(zadáno: 25.5.2023)
V podstatě jednoduchý milostný trojúhelník, který Simon Gray ve své hře představuje, k zajímavější poloze posouvá jak délka jeho trvání (20 let), tak jeho zhoubná povaha vzhledem k blízkému vztahu mezi milostnými rivaly či přiznaná inspirace skutečnými životními osudy a vztahy autora. Divadlu Ungelt se navíc podařilo v podstatě dokonale vybrat obsazení, kdy jak Marek Němec v roli svého alkoholika, tak Veronika Khek Kubařová v rolích dvou velmi odlišných žen/dívek předvádějí velmi výrazné a silné herecké výkony, stejně jako Igor Orozovič v méně vděčné a výrazné herecké úloze.
(zadáno: 29.3.2022)
65% - Ostravská inscenace jako by chvílemi nevěděla, čím chce být, v úvodní scéně to vypadá na moderní divadlo, následně ale přes řadu moderních prvků (jednoduchá, až prázdná scéna, hudba a několik podivných scén, které do celkového konceptu příliš nezapadají, ač významy se v nich hledat dají - indiáni, hmyz) jde zejména v první polovině o v podstatě klasickou činoherní inscenaci. A její nejsilnější stránkou jsou výrazné herecké výkony. Skvělý je zejm. Václav Švarc v roli Aljoši, ale velmi dobré jsou i výkony ostatních.
