Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (540)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 8.11.2023)
Muzikál o oblíbené, dnes už všeobecně známé rodince se zvláštním morbidním vkusem a černočerným humorem je proti filmovým verzím, které ji proslavily, bohužel poněkud krotký a bezzubý a ani slibného nápadu, střetu dvou tak odlišných rodin, který by s sebou mohl přinést celou řadu komických i dramatických situací a konfliktů, nevyužívá. Příliš nezaujímá ani hudebně. V MdB z něj i tak dostali téměř vše, co šlo. V hlavních rolích zaujali zejm. A.Zelová, A.Kaňák a Š.Pekar, přesvědčili i R.Jícha, L.Janíková a I.Ondříček. Wednesday E.Mertové byla však až příliš něžná, a i pěvecky je role bohužel nad její možnosti.
(zadáno: 8.11.2023)
Inscenace Divadla Na zábradlí je kombinací dvou výborných hereckých výkonů, celé řady sympatických režijních a scénických nápadů a textu - korespondence dvou autorů, u nichž a u níž mě celou dobu nepřestala trápit otázka, proč právě tohle? Proč tihle autoři a tahle jejich konverzace v dopisech. Domnívám se, že do menšího prostoru určená pro znalce by fungovala přeci jen lépe, nic zvlášť objevného nepřinesla.
(zadáno: 8.11.2023)
55% Vyrypajev předkládá divákům řadu absurdit dneška v šíleném příběhu podivného setkání po letech. Neschopnost komunikovat, lpění na banalitách, obelhávání i ignoraci problémů světa, to vše jsem v textu našla. I jakýsi smysl související s koncem epochy. Hned po zhlédnutí inscenace, která mě bavila asi do půlky, mě však napadlo, a přečtení textu utvrdilo v tom, že by Višňový muž potřeboval střízlivější režii. Tam, kde je expresivita a přebujelost postav i situací tak výrazná, by to pro vyznění bylo vhodnější. Pak by nevadilo, že absurdita nevychází z nejobyčejnějšího, že jsou postavy přepálené, o to víc by vše vyniklo a snad bavilo déle.
(zadáno: 8.11.2023)
55% Ani druhá mnou viděná hra N.Raine mě nepřesvědčila, a v kvalitu jejích textů trochu přestávám doufat. V tomto případě dlouhý a neskutečně upovídaný text s nedynamickou režií, která se nedokázala oprostit od scénických klišé, zejména ve scénách umírání, bohužel netvoří nejpovedenější celek, a to ani přes velmi dobré herecké výkony. Sebastianovy rozpravy s manželkou Annou a spory se synem Karlem jsou nejsilnějšími momenty inscenace, právě díky nim. Podobně zaujala scéna, v níž se Bachovi hromadně setkávají s králem Bedřichem. Přidanou hodnotu žel ovšem inscenace nenabízí a i jako prosté "životopisné" dílo je příliš zdlouhavá a nezáživná.
(zadáno: 31.10.2023)
85% McDonaghova bravurní hra se v MDP dočkala velmi zdařilé inscenace. J.Peruth na jevišti vytvořil efektní zašlý pokojík, kde se celý příběh odehrává. Pouze zřídka jej doplňuje minimalistická, ale i o to působivější hudba, jež mě zaujala zejména v první polovině, a v hlavní řadě jej táhnou mimořádné herecké výkony všech obsazených pánů, kteří dokonale balancují mezi naprostou depresí a černočernou groteskou s tak temnou nadějí v závěru. Katurian A.Bílíka je skvěle propracovanou studií člověka rozpolceného mezi dennodenní realitou, minulostí a svou až patologickou fantazií spisovatele a T.Havlínek, R.Kalvoda i T.Dalecký mu výborně sekundují.
(zadáno: 29.10.2023)
65% Zejména první polovině vcelku povedené inscenace by prospělo buď krácení některých i často vynechávaných pasáží, nebo alespoň zrychlení tempa. To druhá část drží výrazně lépe a i herecký výkon V.Pokorného, jehož Richard je nejprve obrazem na první pohled až okatě manipulativního zla, je v ní značně jistější, na jistotě získává právě až po korunovaci. Krom toho je škoda, že inscenace v poměrně moderním hávu, pokud jde o rozsáhlou scénu, protáhlou na několik úrovní, jež efektně využívá, a působivý hudební doprovod, opět zajištěný živě čtveřicí hudebníků, nevolí i výraznější výklad, v tom jde v podstatě o klasiku ve skvěle zvoleném překladu.
(zadáno: 29.10.2023)
(zadáno: 29.10.2023)
55% - Celá řada velkých a dlouhých muzikálových čísel v klasickém broadwayském stylu a spousta otravných doslovností jsou hlavními problémy muzikálové adaptace, které způsobují zásadní nedostatky v tempu. Zážitek z mnoha povedených, často činoherních (ale i hudebních, pokud zrovna posouvají děj a fungují v něm) scén, výborných hereckých výkonů - zaujali zejm. Marek Lambora, Ondřej Rychlý (skvělá ústřední dvojice) a Anna Fialová - a kouzelného příběhu se tím poněkud kazí. Hudba mě příliš nezaujala - připomíná mnohé již slyšené, takže zbylo jen kouzlo několika okamžiků a jinak vlastně nuda.
(zadáno: 29.10.2023)
85% Blog o nesnadném životě s filmovým kritikem, respektive vlastně jakýmkoli méně prakticky použitelným intelektuálem, Tomáš Dianiška mistrně inscenuje v příjemné aktovce, která v prostém, ale v podstatě léty prověřeném univerzálním příběhu zaujme jak OBĚMA hereckými výkony, přičemž Barbora Kubátová je v úloze titulní hrdinky skutečně skvělá, tak "zrcadlovou" scénou i vtipem, lehkostí a mnoha sympatickými režijními nápady v čele s nejprve televizním loutkovým divadlem, posléze i dál kreativně využitým.
(zadáno: 29.10.2023)
75% Z kabaretní grotesky plné černého humoru na mě díky režii Miroslava Hanuše velmi výrazně dýchl duch někdejší Dlouhé. Kvituji jak samotné uvedení hry, protože střet všech diktátorů a postav německého nacismu s nejkomičtějšími domácími a rodinnými situacemi dohnaný až ad absurdum, je platný vždy - dnes nejinak, tak i její výběr pro právě tento ročník, který je pro kabaretní formu - nejen herecky - tak výborně vybaven.
(zadáno: 29.10.2023)
55% - Boleslavské divadlo našlo bez pochyb vděčný divácký titul, který však bohužel nepřináší víc než působivý (známý) příběh a vcelku slušnou inscenaci. Té v první řadě ubližují neustálé přestavby (četnost výskytu jevištních techniků na scéně by si zasloužila jejich uvedení jako plnohodnotných účinkujících vedle herců, ne-li před nimi), zejm. přejezdy schodů, které se ne vždy zdají plně pod kontrolou. Vedle toho i nedostatek invence - sama výrazně vybočující hudební složka to nezachrání. Přes slušnou režii i herecké výkony tak zůstává celkem příjemný, ale vcelku zapomenutelný zážitek. Za mě navíc trochu hapruje obsazení královských bratrů.
(zadáno: 29.10.2023)
Hravou formou zachycená problematika podvodů všech možných druhů dává svou fornou výrazně vzpomenout na předcházející inscenaci NoDu, The Legend of Lunetic. Bohužel kvůli dlouhému poslednímu "romantickému" podvodu inscenace k závěru poněkud ztrácí tempo. Do té doby se i Šmejdům daří s energickými a podařenými výkony, jednoduchou scénou a výraznou hudební složkou ovládnout a plně získat celé hlediště.
(zadáno: 29.10.2023)
75% Silný životní příběh Růženy Vackové připomíná neméně silná inscenace, která ji zachycuje v padesátých letech v komunistickém lágru. Zejména první polovina, v níž se "prostá" vězenkyně s nesmírným morálním kreditem a bohatým duchovním životem neustálé střetává s primitivním, ale o tolik mocnějším bachařem (tento rozdíl ještě zdůrazňuje jeho výrazný kostým) je značně působivá. Když později duchovní svět hrdinky a křesťanská filosofie získávají navrch, trochu pro mě zmiňované působivosti ubylo, i tak však inscenaci i herecké výkony a výrazné pěvecké vsuvky velmi doporučuji. Všem.
(zadáno: 29.10.2023)
75% Oblíbenou úvodní situaci, setkání dvou zcela odlišných osobností na jednom místě, v Ungeltu tentokrát objevili ve velmi příjemném textu, s příběhem, který prostřednictvím následného dalšího setkávání těchto dvou odlišných postav někam směřuje, oběma postavám nabízí výrazný rozvoj stran jejich charakterů i chování, a toho beze zbytku využívají obě obsazené dámy, které předvádějí skvělé herecké výkony. Ve výsledku tedy velmi příjemná inscenace a večer s ní strávený.
(zadáno: 29.10.2023)
75% Méně uváděnou adaptaci příběhu N.Šuhaje, za níž po hudební stránce stojí P.Ulrych a J.Janouch, v Liberci uchopili velmi kreativně. Scéna s výraznými industriálními prvky má daleko k představě divoké koločavské krajiny, o to víc upomíná na nepříliš šťastnou dobu krátce po 1.SV, kdy se příběh odehrává. Rockovější háv vlastní hudební úpravy, do níž byly vedle skladeb že stejnojmenného alba vybrané i další Ulrychovy, mj. použité i v Markétě Lazarové, sluší jak inscenaci, tak celému obsazení. V něm, velmi povedeném, zaujala nejvýrazněji K.Baranová v roli Eržiky a poté "její muži". Nejde neocenit skvělý živý hudební doprovod divadelní kapely.
(zadáno: 29.10.2023)
I televiznímu záznamu této inscenace se podařilo výborně zachytit mnohé její klady, jak výborné herecké výkony všech sedmi účinkujících, i jejich sympatické překračování čtvrté stěny a zapojení diváků "do hry", tak výraznou a jednoduchými prostředky velmi efektně konstruovanou a rozehranou scénografii či podařený zvuk, světla i hudební složku. Zaujal i příběh sám, zajímavý mimo jiné i tím, jak hravě a poutavě dětským i dospělým divákům předává ne právě lehké téma. Živě předpokládám ještě výraznější a lepší zážitek.
(zadáno: 9.10.2023)
85% Příběh H.Krupkové se T.Dianiškovi daří v Hradci obvyklou kombinací „nemístné“ zábavy s historickými fakty zobrazit zábavně, energicky i působivě. Na síle nabírá v druhé části, kdy ubývá na začátku častějších pop-kulturních odkazů a odlehčení, jež se při mé repríze žel nesetkaly s vnímavým publikem. Mezi výraznými a povedenými hereckými výkony vyniká N.Holíková, jíž se daří skvěle zachytit všechny podoby hrdinky od odhodlané, byť vystrašené odbojářky až ke koly dějin již jednou převálcované ženě, jež se odmítá poddat, ale zaujmou i ostatní, M.Lurie, J.Zapletal a M.Klapil jako tři osudoví muži, či K.Sedlárová v roli obyčejné ženské odvedle.
(zadáno: 9.10.2023)
Druhý díl Feuchtwangerovy trilogie je z mého pohledu výrazně silnějším zážitkem a povedenější inscenací než první: hutnější, sevřenější, působivější. Druhá polovina, jak uvedli kolegové, přináší ve zcizovacím výstupu pádný komentář i k dnešku. Mrazivý, ale vlastně bych jej nepotřebovala, v podstatě doslovně, byť hlasitě i trefně, mi komentoval a opakoval to, co bylo v první části prostě a efektně inscenováno: rozdílné přístupy a postoje jedinců ke zlu, jež už není abstraktní, ale vzrůstá přímo mezi nimi a úzce se dotýká jich samých, jedné rodiny a jednoho jejího člena. Výborné herecké výkony a strhující dílo rozhodně zasluhují pozornost.
(zadáno: 9.10.2023)
Sympatická duchařina, která nastoluje až klasické téma rozporu rozumu a pověrčivosti. Ona je přesvědčená, že v jejich domě straší, on je pragmatik, podle nějž se všechno musí vysvětlit. Na návštěvě mají podobný pár výrazně odlišných osobností a jejich duchařský rozpor se navíc mísí s běžnými problémy: někdejší city, dnešní city, povahově rozdílní partneři a složitosti partnerských vztahů, děti a rodiče v nich. To vše ve zprvu vtipné a odlehčené atmosféře večírku, která postupně houstne – kvůli duchům i kvůli lidem – a přináší zajímavé rozuzlení. (Mírné připomínky k němu si snad budu pamatovat i jednou po derniéře.)
(zadáno: 9.10.2023)
Jednoaktovka z Krátké Dlouhé dle Urzidilovy povídky je hořkou studií toho, kam až mohou zajít neuvážené činy, k čemu vede ignorace svého okolí, nikoli ve smyslu běžných sousedů, ale celé historicko-geografické a politické situace, a neopatrnost a rozmařilost jedné (nebo dvou) prostých holek, které se náhle dostanou k jakémusi postavení a následně musí projevit své charaktery. V hlavních rolích krátké, ovšem zábavné i napínavé aktovky předvádí velmi působivé herecké výkony Eva Hacurová i Berenika Anna Mikeschová, vedle kterých herecky i jako hudební doprovod zaujme i Ondřej Rychlý.
(zadáno: 9.10.2023)
75% - Inscenace jednoznačně a přitom vtipně i mrazivě dokládající fakt, že manželství nezřídka bývá boj. Na případu jednoho konkrétního vztahu vystavuje celou řadu známých situací, když otevírá celou řadu zásadních témat, od věrnosti a žárlivosti, přes děti, kariéru, sliby a očekávání, často nevy/nenaplněné. Výrazné kostýmy, scéna i hudební doprovod přitom provázejí podobně expresivní herecké a povedené pěvecké výkony celé trojice, které pomáhají inscenaci dotvářet i rovinu tu lehce, tu až hořce komediální a zábavnou.
(zadáno: 9.10.2023)
65% Zajímavý kompilát oslabilo slabé propojení tří dílů – ocenila bych výraznější, než postavou či herečkou, když už se inscenují dohromady – i jejich značná žánrová odlišnost. Taneční Propast i neosobní – deklamační, dokumentární, politický – Král Oidipús zaujaly. Nejvýrazněji však působila první část, Láios, moderní fraška, v níž mezi vtípky, hysterií, vulgaritou, nadsázkou a pozlátkem dnešní doby střetávajícími se s antikou postupně houstne atmosféra a zdůrazněním aktuálních témat a konfliktů působí ještě naléhavěji. Je škoda, že podobný drive a přesah se nepodařilo udržet v dalších částech, kde nejvíc zaujaly herecké výkony, zejm. M.Kern.
(zadáno: 9.10.2023)
65% - Úprava a režie M.Háby mě po čase opět bavila, velmi - zpočátku. Sen efektně zkrátil, učinil z něj zábavnou pouť kouzelným lesem, která, ano, pomrkává i směrem k aktuálním tématům, zejména stran romantických a rodinných vztahů či ve vztahu k mocenským autoritám. Jenže závěrečná pointa ční v inscenaci po na začátku opuštěné myšlence náhle osamoceně, v průběhu tomuhle vyznění nic dalšího neodpovídá. Společně s neustálým zdůrazňováním sexu a sexuality nade vším mi to dost říká o pohledu na svět autora inscenace, málo o jeho pohledu na Sen čarovné noci a mě to v průběhu, přes slibný start a množství výborných nápadů, bavit zase přestalo.
(zadáno: 9.10.2023)
55% - Na Hamletovi MdB je vedle výtvarného provedení, spočívajícího v prázdné scéně doplněné led panely střídajícími barvy i rozložení, a v modernizovaných kostýmech v uniformní černé, nejvýraznější i nejpovedenější myšlenka zdvojení Hamleta (a jistá nekonzistence komunikace a projevů této dvojaké postavy a hlasů ve vztahu k sobě vzájemně i k okolí mě netrápila). Ta jinak až zdlouhavé a v podstatě velmi klasicky, až staticky provedené inscenaci dodává náboj. Ve výborné formě se představil M.Mihál, vedle nějž herecky potěší i M.Isteník. Další herecké výkony jsou bohužel značně nevyrovnané: od méně výrazných až po ty zcela nepatřičně přepjaté.
(zadáno: 7.8.2023)
75% - Výrazná hudební i výtvarná stránka společně s krásným překladem pana Joska a se silnými hereckými výkony, kde vedle Radka Melši a Renáty Matějíčkové zaujmou i Viktor Dvořák či Sára Affašová, společně inscenaci velmi napomáhají v tom, aby bavila a ani na moment nenechala diváky v klidu, ač zpravidla dobře vědí, nebo minimálně tuší, kam směřuje.