Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (299)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.11.2021)
Výrazná inscenace, která rozhodně nepřináší životopisný příběh italského vraha, byť je jím hra inspirovaná. Jedná se spíš o výrazně pohybovou a hudební inscenaci (skvělý závěrečný tanec Z.Piškuly a K.M.Fialové), která sleduje špínu, ohavnost a zlo ve světě, do nějž nesmyslné násilí páchané titulním hrdinou bez rozdílu zapadá, v němž působí normálně a běžně. Zdůrazňuje to i příběh dívky, kterou na počátku Roberto potkává, a jejíž život je plný hnusu a násilí a jediné hezké v něm paradoxně představuje on sám. Jednotlivé obrazy jsou zajímavé, působivé, nicméně v několika momentech mi mezi nimi scházela jasná nit.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 26.3.2017)
Pomalejší první polovina, nijak zvlášť zajímavá a zapamatovatelná originální hudba (navíc prostě strašný zvuk v KC), skvělé hity jsou jen Eye of The Tiger a Gonna Fly Now. Ostatní zaujmou až při opakovaném poslechu. Skvělá výprava, perfektní scéna, kterou strašně ruší technici přesouvající kulisy, skvělý nápad v druhé polovině, kdy se scéna mění v boxerskou arénu. Hodně dobrý český překlad. Výborná hlavně choreografie boxu, taneční v díle moc není. Skvělá obě obsazení, dominují mu zejména Hana Holišová a Jan Kříž. L.R.Simon skvělý herecky i pěvecky, ale při zpěvu v ČJ mu není moc rozumět.
(zadáno: 15.9.2019)
75%
(zadáno: 30.9.2020)
35%
(zadáno: 22.11.2015)
70% (blíž viz blog) (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.8.2015)
Zajímavé režijní pojetí - přesun k modernímu a snovému vyznění, ovšem na začátku se zbytečně velkým množstvím laciného humoru, zejména v podání Benvolia, Merkucia, Parise a madame Kapuletové a částečně i chůvy, což ovšem bývá obecně problém s tou postavou, výborná hudba, zdařilá snová atmosféra, neotřelé scénické řešení - skleník, choreografie i režijní pojetí některých postav - Romea, Julie, Montekové, Benvolia, Merkucia, Parise, knížete, kněze, méně zajímavé pojetí chůvy, Kapuleta, Monteka - nevýrazné. Jen pojetí Kapuletové a Parise nenadchlo. Velmi příjemné překvapení.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 15.9.2019)
75%
(zadáno: 20.3.2019)
55% - stáří té inscenace už je na ní prostě znát. Jakkoli téma je nosné a zajímavé a herecký výkon Jana Potměšila výborný, nezapůsobilo na mě tak, jak jsem očekávala. Celý příběh a vývoj hlavního hrdiny je vlastně jen naznačen a převyprávěn jím samým. Na prosté scéně a s minimem kontaktu s dalšími postavy mi to přišlo všechno zoufale nevyužité a "nedohrané"... Až příliš se dle mého názoru projevilo, že je ta inscenace dělaná prostě J. Potměšila (jako jeho one-man-show) a všichni ostatní mu jen sekundují - s prostorem, na němž téměř ani nevynikne, že tam vůbec jsou, i kdyby byli sebelepší.
(zadáno: 28.4.2017)
Jak bylo avizováno předem v některých rozhovorech, hra skutečně "funguje" i bez znalosti předchozí "Královny". Jak si ji užijí jí znalí diváci těžko soudit. Mě bavila víc, než jsem původně čekala.
Co z mého pohledu ale chybělo, byla ruka šikovného dramaturga, který by některé scény zkrátil či vystřihl a dal prostor jiným, aby si s nimi mohli režisér a herci víc pohrát; např. s tou "převýchovou". Oba Polívkové jsou výborní jak v "klauniádách", tak v těch vážnějších momentech, ale některé scény tu původní linku avizovaného příběhu zbytečně rozmělňují.
(zadáno: 22.11.2015)
Typická SKUTRovská poetika, s kterou je představení pojaté, mi celkem vyhovuje. Ovšem některé vtípky a scény na mě byly přeci jen až příliš vulgární (což u SKUTRu taky není neobvyklé). Oceňuji výkony ústřední milenecké čtveřice i Davida Prachaře a Vandy Hybnerové. Líbilo se mi pojetí choreografií, zaujala působivá hudba i zpěv Zuzany Stavné a světelný design. U výstupů řemeslníků jsem se ale nudila.
(zadáno: 25.10.2019)
Sled jednotlivých vzpomínek ohraničený jednotným rámcem, zajímavým a nápaditým. Působivé využití hudby, tentokrát s menším množstvím choreografií a pohybové složky než bývá u Skutrů obvyklé, výborné herecké výkony. Ale ač tam nějaká původní a průvodní myšlenka je, z celé hry ve výsledku zůstává spíš pocit, než právě ona - byť příjemný.
(zadáno: 30.10.2017)
Po letech konečně hra v HDK, která se mi líbila. Muzikálu ubližuje několik hluchých míst a absence hitů podobného kalibru, jaké proslavil film. Strašný je překlad do češtiny. Choreografie nepřináší nic nového, ale baví, efektní scéna. Nejzábavnější jsou části v klášteře, kdy se hlavní hrdinka skrývá mezi jeptiškami a jejich vystoupení. Obsazení se obecně hodně (posouzeno po zhlédnutí téměř všech alternací) povedlo. Bílá je prostě Bílá, žádná Deloris, ale "Deloris" si užívá a není to zdaleka tak zlé, jak by mohlo být. (Výrazně zaujali: Pazderková, Dulava, Tomeš, Příhodová, Šampalíková ...)
(zadáno: 20.8.2015)
75% - Vtipný, trefný příběh, výborné vtipy, výborní Konvalinková a Zadražil. O něco rozvleklejší druhá polovina.
(zadáno: 26.3.2017)
Výborné výkony, hlavně hlavní dvojice. Rozčilovala mě mizerná scénografie, jako z velmi slabé studiové pohádky. Hudba je prostě dobrá, přidané písničky rovněž, pomáhá jí skvělé živé provedení. Modernizace někdy funguje, někdy mi přišla skutečně zbytečná a mimo mísu, zejména závěr mi prostě nesedl.
(zadáno: 16.9.2021)
Sympaticky pozvolně plynoucí příběh, funkční a jednoduché kostýmy i scéna a velmi dobré výkony ve vedlejších rolích - výrazní R. Zima a Z. Kalina. Vedle nich i zajímavé výkony B. Hrzánové a R. Holuba v rolích hlavních, přičemž zaujala zejména B. Hrzánová. Bohužel po Zampanóvě konfliktu s Bláznem jako by jejich výkonům došla síla. Od onoho zásadního konfliktu a jejich následků ztrácely na síle, emocích i uvěřitelnosti.
(zadáno: 15.5.2018)
Pro mě velké překvapení na brněnské scéně v podobě nesmírně zdařilé divadelní adaptace románu Skleněný pokoj (bála jsem se, že to zase bude jen prostě dobré, ale bez náboje, naštěstí se ho tady podařilo zachovat a celá délka představení uteče skutečně "hned"). Zaujal mě nápad se skicami a barevným pozadím vytvářejícím scénu, i způsob, jakým v divadle simulovali prostředí skleněné vily. Jen mi chvíli trvalo, než jsem si na ty až filmově rychlé střihy zvykla. Z povedeného hereckého obsazení pak musím jednoznačně vyzdvihnout I. Vaňkovou a M. Isteníka.
(zadáno: 17.11.2019)
75% - Není divu, že se Grillparzerova hra na česká jeviště v českém jazyce dostala až nyní – z historie si bere jen postavy a základní události, na něž nahlíží jednostranně, volně a leckdy velmi nepřesně. Možnost hrát ji „vážně“ se tak dnes vlastně nenabízí a Michal Hába se o to ani nesnaží. Jeho inscenace v Divadle Komedie je jedna velká show, hravá, plná nadhledu, ironie, hudby. Byť je místy až příliš ukřičená a v několika částech trochu ztrácí tempo, mě fraška o touze po moci, pádu a různých způsobech vládnutí bavila. Skvěle ji podtrhují herecké výkony, zejména Martina Pechláta v titulní roli.
(zadáno: 5.6.2016)
Tahle hra mě prostě dostala. Skvělý, silný příběh. Člověk v podstatě už na úplném začátku při prvním vyslovení obvinění ví, o co vlastně jde, valnou část příběhu se dozví ze synopse, a přesto s napětím čeká a sleduje, co a jak bude dál. Intimní prostředí Ungeltu příběhu ještě pomáhá. Výborné herecké výkony. Zaujala i hudba - její výběr v souvislosti s příběhem.
(zadáno: 18.11.2021)
65% - Miroslav Donutil se Zuzanou Kronerovou rozehrávají svůj stárnoucí manželský pár, neoblomně zahleděný do svých vlastních představ, iluzí a fantazií tak dobře, že s jejich postavami téměř nelze sympatizovat. Zvlášť, když se svých představ nevzdávají ani v četných konfrontacích s realitou, představovanou postavami souseda, Bernarda či vlastního syna, jehož z té naučené zahleděnosti do vlastních představ kdysi vytrhl paradoxně neúmyslně právě sám jeho otec.
(zadáno: 26.3.2017)
75% - Tolikrát vyprávěné, už dobře známé, a přesto pořád nosné. Silné příběhy, zajímavé zpracování, působivé scénické řešení a skvělé výkony Z. Onufrákové a M. Hrušky.