PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (551)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 18.11.2021)
První polovina inscenace je velmi slibná, střídmé svícení a stíny, v nichž se pohybuje postava Annie, napomáhají budovat napjaté očekávání stran pokračování, zejména od chvíle, kdy se naplno projevuje "šílenství" Annie. Bohužel v druhé polovině se tajemná atmosféra nedaří udržet, tajemství se rozplývá a inscenace místy sklouzává od thrilleru spíše ke komedii.
(zadáno: 4.6.2018)
75% - Hra sama o sobě mi nepřišla ničím extra zvláštní (témata a motivy a napjatý rodinný vztah - to vše už někde bylo), inscenace v divadle Ungelt je navíc jednoduše klasická - bez jakýchkoli modernizací apod.
Celé to tedy stojí na výkonech obou hereček a ty tuto hru a inscenaci posouvají výrazně výš. Skvělá volba obsazení a skvělé výkony obou dam nelze než vyzdvihnout. S R.Rázlovou a S.Postlerovou hra rozhodně stojí za vidění a je skutečně zážitkem.
Celé to tedy stojí na výkonech obou hereček a ty tuto hru a inscenaci posouvají výrazně výš. Skvělá volba obsazení a skvělé výkony obou dam nelze než vyzdvihnout. S R.Rázlovou a S.Postlerovou hra rozhodně stojí za vidění a je skutečně zážitkem.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 6.5.2022)
Ve velmi rozvleklé a zdlouhavé první části se objevuje velké množství zbytečně natahovaných a v podstatě pro příběh tak, jak jej SKUTR podává, úplně nepodstatných motivů a scén - jako německý kabaret a skutečně neskutečně otravná píseň v něm. Další dvě části inscenace však již naštěstí fungují. Velmi efektní je ples příšer v druhé části, i celá třetí část. SKUTři jako obvykle pracují s krácením, výraznou výpravou i hudbou. Mistra a Markétku však zdobí především herecké výkony, zejména pak Jana Vondráčka, Ondřeje Rychlého a Marie Poulové. Velmi výrazní jsou i tři Ďáblovi průvodci a Vypravěčka v podání Zuzany Stavné.
(zadáno: 9.11.2022)
Výborný herecký výkon Dagmar Peckové, který doplňují i celkem povedené výkony ostatních obsazených představujících žáky Madame Callas. První polovina funguje výborně, druhá ji ovšem bohužel už v podstatě jen opakuje, aniž by do příběhu vnesla ještě něco navíc.
(zadáno: 13.3.2019)
Dokonale absurdní "horor" o stejně absurdní situaci v hrůzném období politických procesů padesátých let. Využití vulgárních a kontroverzních prvků mu výborně pomáhá a ten až groteskně absurdní příběh o to víc zdůrazňuje. Skvělá hra a nesmírně povedená inscenace.
(zadáno: 28.1.2023)
Jakkoli je stylizace Mnoha povyku Daniely Špinar v podstatě zábavná a působivá, zejm. pokud jde o scénu či kostýmy, a jakkoli oceňuji projev pěvecký L.Brychtové a herecké S.Rašilova, D.Matáska, J.Řezníčka či I.Orozoviče, čeho je moc, toho je moc. Některé postavy a charaktery (Benedik a Beatrice jsou toho zásadním(!) příkladem) se v té míře stylizace a karikatury bohužel ztrácejí. Projevuje se to i v případě strážníků, jejichž stylizace a věčné poletování jsem přijímala až do chvíle, kdy jejich pro hru zásadní vstupy (jediné za mě opravňující jejich existenci) pohřbila laciná karikatura dosluhujícího prezidenta(proč?) a další hrátky kolem.
(zadáno: 11.9.2014)
75%
Příjemná konverzační komedie. Zaujaly výkony Petry Horváthové, Václava Jílka, Jana Jankovského a obou Claudiů.
Příjemná konverzační komedie. Zaujaly výkony Petry Horváthové, Václava Jílka, Jana Jankovského a obou Claudiů.
(zadáno: 15.3.2024)
V anotaci inscenace slibuje horor, humornou nadsázku, hudbu a rovněž apel k dnešní společnosti. Výsledný produkt mi žel žádný z těchto slibů nevyplnil, forma využití diváků za mě působí spíš rušivě než zábavně, trhá atmosféru a apel k dnešku vyzněl uměle a prázdně.
(zadáno: 31.12.2021)
(zadáno: 28.1.2023)
75% Jevištně velmi efektní inscenace, jak díky projekcím, velmi strohé a skromné výpravě a výrazné hudbě, tak díky práci se sborem, který vytváří živé obrazy a ilustruje vybrané scény. Přiznávám však, že nedostatek světla ve zvoleném light designu mě místy iritoval. Skvělý herecký výkon S.Rašilova pak dává společně s výše uvedeným vzniknout inscenaci působivě znázorňující Borchertovy texty, myšlenky a život a vytváří silné poselství na konci. Jen je těch myšlenek a propojených textů pro neznalce Borcherta poněkud moc, a v podání místy velmi zběsilém, jak ostatně působí i úryvky jeho děl, což místy ztěžuje udržení pozornosti a pochycení všeho.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 15.5.2018)
75% - Velmi povedená inscenace, jak po stránce výkonů všech obsazených (Vlček, Rymeš, Vitázek, Halámek, Slanina, Holišová, Ressler, Biravský), tak po stránce inscenační. Nesmírně mě nadchla scéna (výprava je ostatně celkově moc povedená), skvělé jsou choreografie - se spoustou neokoukaných prvků, povedlo se hudební nastudování a velice oceňuji i kooperaci s dirigentem a jeho nasazení.
Jen to prostě není můj šálek čaje... (Což se projevilo v průběhu - první polovina s uceleným dějem mě bavila víc než ta druhá, na mě už dost rozvleklá.)
Jen to prostě není můj šálek čaje... (Což se projevilo v průběhu - první polovina s uceleným dějem mě bavila víc než ta druhá, na mě už dost rozvleklá.)
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 5.10.2013)
75%
Výkony byly perfektní, výprava, hudební nastudování, dobré i texty... Jen se nějak nedostavil ten správný pocit.
Výkony byly perfektní, výprava, hudební nastudování, dobré i texty... Jen se nějak nedostavil ten správný pocit.
(zadáno: 16.5.2022)
Plzeňská inscenace muzikálu je naprosto klasická. Po výpravné (k tomu účelu zcela adekvátní a povedené) stránce i po stránce hudebního nastudování. Milovníkům naprosté klasiky tak jistě přijde vhod a na scéně velkého regionálního divadla najde své místo. Z hereckých výkonů jednoznačně nejvíce vyniká profesor Higgins Lumíra Olšovského, přesvědčí i Roman Krebs jako Plukovník Pickering. Inscenaci by nicméně rozhodně prospělo zkrácení. Zejména první polovina první poloviny se opravdu táhne a potřebovala by výrazně rychlejší tempo.
(zadáno: 20.8.2015)
Je fascinující, jak skvěle funguje klasika jen lehce zmodernizovaná a upravená - doplněná o místní složku, vynikající výkony (ačkoli M. Sedláčková byla nejspíš lehce hlasově indisponovaná). Skvělá živá hudba, příjemné prostředí Biskupského dvora. Člověka ani nenapadne, že je to hra, která se hraje, byť s pauzou, již tak dlouho.
(zadáno: 17.2.2022)
75% - Skvělá herecká souhra a skvělé zobrazení společnosti plné snobismu, egoismu, přetvářky, povrchnosti, pocitů nadřazenosti a výjimečnosti i falešné představy vlastní důležitosti a současně zoufale postrádající jakoukoli sebereflexi. Tedy až na jedinou výjimku - tak trochu. Musím ovšem konstatovat, že mi chybělo ostřejší vyznění - jak co se týče zmiňované kritiky společnosti, tak co se týče závěru samotného.
(zadáno: 6.12.2023)
75% Skvělé herecké výkony, nápaditá scéna fungující velmi symbolicky a využívající v podstatě jen rám, v němž se děj odehrává a který vytváří potřebné prostory bez velkých přestaveb a změn a slouží současně jako promítací plátno. Skvělá režie, která herce vede k výrazným výkonům a divákům nedává příliš prostor se zamýšlet, ani nad tím, jak se děj hry cyklí a cyklí. Téma, jakkoli dobře zpracované, mi prostě není blízké a trochu mě mrzelo poněkud rychlé (a vůči ostatním postavám vlastně jen částečné) odhalení toho nejzajímavějšího tajemství.
(zadáno: 24.3.2024)
Největší slabinou kladenské inscenace je špatný temporytmus. Hudba tohoto původně polského muzikálu mě nikdy příliš nezaujala, zde ale zpívané scény fungují nejlépe. Tam se J.Slánskému daří budovat působivé mizanscény (např. obě využívající v první polovině točnu), herci navíc pěvecky plně obstojí. Činoherní scény ovšem váznou, výstupy ďábla a anděla jsou svým na sílu tlačeným humorem poněkud otravné a celý značně statický a nedramatický model vyprávění si o hrdinovi je dle mého v této podobě přežitý. Zvlášť když o Jánošíkovi neříká v podstatě nic.
(zadáno: 31.12.2021)
75% - Velmi milá a sympatická komedie, kterou táhnou herecké výkony Terezy Kostkové a Carmen Mayerové.
(zadáno: 15.3.2024)
85% - Velmi intenzivní inscenace, které za mě chybí větší propojení obou jejích částí. D.D.Pařízkovi se podařilo skvěle uchopit adaptaci Remarqua, vybírá z něj konkrétní střípky: monology, situace a inscenuje je v působivém tvaru po stránce výtvarné, hudební i herecké. V druhé části jej pak propojuje s hrou N.Vorožbyt a přináší s jejím textem i ženský pohled na válku, ze světa mimo bojovou linii, v exilu, a stejně tolik válkou ovlivněný. Podobně působivý, ač nemohu nepřiznat, že tam, kde se Koridory přímo propojovaly s Remarquem a čistě ten mě zasáhly víc. Být od počátku propojené důsledněji a intenzivněji byla bych ještě víc nadšená.
(zadáno: 21.3.2024)
Dianiškova inscenace vychází ze stejných principů jako např. nedávná Žena filmového kritika: prostý příběh o seznámení a počátku jednoho vztahu prokládá humorným základem. Ve Zlozvycích vychází z projektu stejného názvu, upozorňujícího na naše zlozvyky, a utahuje si z nich. Kde užívá standardní činoherní postupy, funguje povedeně jako předchozí inscenace tohoto stylu ve Studiu PalmOFF, problém nastává s cirkusovými vstupy: jen některé se podařilo do děje funkčně vtělit (scéna na lustru). Tam, kde tak nosné, funkční a logické nebyly, jsem s jejich využitím bojovala. Je to jako v muzikálu: píseň vložená jen proto, aby tam byla, nefunguje.
(zadáno: 5.6.2016)
75% - Zajímavý, silný příběh. Čekala jsem trochu větší zastoupení těch nepřeživších a přeci jen větší sebereflexi těch přeživších, byť její nedostatek, v mých očích, byl rozhodně stejně působivý. Skvělí: J. Nosek, J. Racek, M. Slaný, J. Hofman, K. Leichtová, E. Vrbková a H. Kusnjerová.
