Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (552)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 16.5.2022)
Silný text v Divadle v Řeznické ještě umocňují výrazné a velmi povedené herecké výkony všech tří obsazených dam, které přitom nejsou přepjaté a právě svou civilností dodávají představení na síle. Každý z jejich pohledů je jiný a z každého je diváku úzko. Zajímavé je i scénické řešení, které by si však zasloužilo i výraznější využití - přímo k tomu vybízí.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 26.3.2017)
69% - Mám prostě ráda Steinbeckovy "Myši" a ten příběh hraje hlavní roli i tady. Scéna je jednoduchá a působivá, dobré jsou kostýmy, nesmírně mě iritoval dětský hlas během zatemňovaček, ani pořád nevím, proč vlastně tam byl on, když jej vystřídala scénická hudba, ocenila jsem to mnohem víc. Výborný byl J. Uličník, dobří i V. Skála a K. Mišurec. Pozitivně překvapil i O. Studénka, zajímavá K. M. Fialová.
(zadáno: 25.5.2023)
75% DNz vykročilo z obvyklého modelu spojených epizodek užitého v řadě předchozích inscenací, a úspěšně! Malé jeviště mění v malý exilový byt, v němž inscenace dokonale vykresluje ubíjející společný život dvou individualit vyhnaných z vlasti, od dosavadních životů, jenž se postupně mění spíš v boj o život, jen občas narušovaný nijak nepomáhajícími návštěvami. Zásadní rámec pro vyznění inscenace přitom dodává hned úvodní hořký, ale láskyplný a již povznesený monolog A.Kubátové, která v hlavní roli předvádí suverénní výkon, přičemž zbývající obsazení jí zdatně sekundují a ve svých hereckých výkonech přitom přinášejí typickou poetiku DNz.
(zadáno: 31.12.2021)
65% - Naprosto klasická inscenace Obchodníka s deštěm na Vinohradech nepřináší nic divadelně nového či objevného, ale v podstatě se povedla - včetně zajímavé, sice rozlehlé, ale funkční scény. Po herecké stránce ji zcela jasně (po letech znovu, byť tentokrát v úplně jiné roli) táhne Igor Bareš, ani ostatní výkony však nejsou špatné - zejména Aleše Petráše, ale i Jiřího Roskota. Přesvědčivý výkon podává Marek Lambora v titulní roli. Bohužel finální scéna, která má (alespoň z mého pohledu) být vrcholem, se nepovedla. V té místo emocí přišlo na řadu přehrávání do té doby dobré Zuzany Vejvodové a podivná křeč všech ostatních.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 15.3.2024)
55% - Obrazově pohybová inscenace vycházející z deníků Petra Lébla nabízí nejintenzivnější zážitky a nejlépe působí tam, kde se skutečně drží zmíněného - obrazu a pohybu. Scéna s výstupem odkazujícím k Léblově nastudování Cabaretu či scéna finálová patří k vrcholům. Zaměření na milostný trojúhelník mi ale nestačilo, to vnímám až jako degradaci námětu a nevyužitý potenciál. Pro zobrazení milostného trojúhelníku za mě nebyl nutný Petr Lébl. Když se zmiňuje on, čekala jsem víc.
(zadáno: 22.11.2023)
Jakkoli podstatnému a podnětnému scénickému čtení o F.Peroutkovi, jeho době a známých, by prospěla výraznější a nápaditější režie a obecně jevištní práce. Zejména stran druhého hlasu, který zaznívá tak často, že by si zasloužil víc než zvukovou podobu ze záznamu. Bez ohledu na sympatické taneční výkony v doprovodu bych víc než tanečníky na jevišti ocenila právě jej. A vedle toho menší závislost na textu. Herecký výkon O.Kepky v podstatě "degraduje" na rozhlasový, přičemž zejména v humornějších pasážích a kontaktnějších částech je to škoda. Text tak místy těžce udržuje diváckou pozornost, dobová hudba a lehké světelné změny to samy nezachrání.
(zadáno: 27.3.2018)
Výborná klasická inscenace - vtipná, napínavá, realistická, jen někdy až hodně dlouhá - v obou polovinách se najdou některé pasáže, které na mě působily úmorně. Ale i tak jsem si představení nesmírně "užila", až mi z něj bylo chvílemi úzko.
Výborný Michal Isteník, a zaujali mě i Veronika Lazorčáková a Jan Meduna.
(zadáno: 26.3.2017)
Zajímavé téma, moc dobrá hra a skvělé výkony.
(zadáno: 9.10.2023)
65% Zajímavý kompilát oslabilo slabé propojení tří dílů – ocenila bych výraznější, než postavou či herečkou, když už se inscenují dohromady – i jejich značná žánrová odlišnost. Taneční Propast i neosobní – deklamační, dokumentární, politický – Král Oidipús zaujaly. Nejvýrazněji však působila první část, Láios, moderní fraška, v níž mezi vtípky, hysterií, vulgaritou, nadsázkou a pozlátkem dnešní doby střetávajícími se s antikou postupně houstne atmosféra a zdůrazněním aktuálních témat a konfliktů působí ještě naléhavěji. Je škoda, že podobný drive a přesah se nepodařilo udržet v dalších částech, kde nejvíc zaujaly herecké výkony, zejm. M.Kern.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 30.12.2022)
45% - Komediální výstupy v inscenaci působí výrazně lépe, než jakékoli vážnější - napětí a tlak se bohužel nedaří budovat tak přesvědčivě, a to bez ohledu na podařené herecké výkony, které podávají pánové Heřmánek, Žák, Batěk a Pokorný. Sara Sandeva za nimi bohužel výrazně zaostává a z celé inscenace tak zůstává především poněkud útrpný pocit.
(zadáno: 16.9.2021)
(zadáno: 9.10.2023)
Druhý díl Feuchtwangerovy trilogie je z mého pohledu výrazně silnějším zážitkem a povedenější inscenací než první: hutnější, sevřenější, působivější. Druhá polovina, jak uvedli kolegové, přináší ve zcizovacím výstupu pádný komentář i k dnešku. Mrazivý, ale vlastně bych jej nepotřebovala, v podstatě doslovně, byť hlasitě i trefně, mi komentoval a opakoval to, co bylo v první části prostě a efektně inscenováno: rozdílné přístupy a postoje jedinců ke zlu, jež už není abstraktní, ale vzrůstá přímo mezi nimi a úzce se dotýká jich samých, jedné rodiny a jednoho jejího člena. Výborné herecké výkony a strhující dílo rozhodně zasluhují pozornost.
(zadáno: 7.8.2023)
Citace z deníků Jiřího Ortena provází působivá koláž z jeho textů, básní, próz, úvah, i z útržků korespondencí, jež společně vedle silného svědectví o komplikované době přinášejí i intenzivní a jímavý vhled do života autora, jehož přibližují jako obyčejného mladého člověka. To vše v herecky i pohybově efektní interpretaci Ondřeje Kolína s moderním hudebním doprovodem a výrazně efektní světelnou výpravou, které ovšem rovněž bohužel bližší pohled na titulní postavu místy ztěžují a zastiňují.
(zadáno: 28.1.2023)
Komorní scéna Klubovny sluší i závěrečnému dílu této trilogie, který vedle vlastního příběhu působivě dotahuje a zapracovává oba díly předchozí a jejich postavy. Doporučuji tedy zhlédnutí všech ideálně co nejblíž sobě (byť nejlepší v DvC - Kráska - je bohužel již začátkem). Samotný Osiřelý západ pak opět efektně buduje atmosféru podivného zapomenutého místa a zobrazuje stejně podivný, bolestný vztah - sourozenecký. Pánové Ruml i Lněnička jsou výborní, černý humor dokonalý, stejně jako finální výměna přiznání a zlomyslností. Bohužel L.Jůza mě podáním kněze příliš nepřesvědčil a obávám se, že to pak ovlivnilo i mé vnímání celé inscenace.
(zadáno: 18.11.2021)
75% - Komedie, která by z mého pohledu uspěla stejně dobře jako thriller. S lehkostí a jednoduchostí buduje příběh, na jehož začátku byl v podstatě šťastný člověk, který jen prostě nevěděl, zatímco na konci se celý svět mění v poměrně děsivé místo. Čím víc se původní postava ztrácí a ostatní unifikují, tím víc. Oceňuji jednoduchost scény i text hry, který inscenaci předepisuje nesnažit se realisticky zobrazit změnu hlavního hrdiny nebo ostatních, oceňuji práci s kostýmy i scénou plnou různých papírových krabic, jež postupně mizí. A oceňuji i herecké výkony - V. Kotka v roli hlavní, i třech dalších obsazených.
(zadáno: 5.10.2013)
Příběh při každém vidění víc a víc ničí diváka svou debilitou.
Ale výkony výborné. Skvělé choreografie, má to i vtip. A hity Elánů - sázka na jistotu. Velmi povedeně upravené pro představení.
Má to spoustu energie a z účinkujících vyložené sálá nadšení.
(zadáno: 23.11.2015)
Zajímavý příběh, pro rodinný muzikál možná až příliš komplikovaně propojené dva příběhy, zvlášť vezmeme-li v úvahu obsazení všech herců v hlavních rolích do dvou postav, s výjimkou hlavního hrdiny, který je vlastně rovnou trojrolí. Hudba je dobrá, kdo zná Papežku, uslyší nejspíš několik podobných melodií, texty rovněž povedené. Velmi podařená scéna, velkolepá v příběhu Ostrova pokladů (kterému by mohl být věnován i větší prostor), intimnější v příběhu Louise Stevensona. Poklona A.Slaninovi za jeho výkon v ústřední trojroli, výborně obsazený i P.Štěpán.
(zadáno: 6.12.2023)
Silný herecký výkon Norberta Lichého v roli muže ztrácejícího vinou nemoci pevnou půdu pod nohama i jasný pojem o světě kolem táhne celé představení. Jeho kolegové mu zdatně sekundují a zejména Markéta Haroková v roli jeho dcery bojující s tím vším předvádí rovněž velmi silný výkon. Jde o inscenaci textu sympatického tím, jak nahlíží na Alzheimerovu chorobu, domnívám se ovšem, že by snesl víc. Přes počáteční obavy, je vlastně ještě krotká. Oceňuji však inscenaci i stran scénografie, která je sevřená jako inscenace celá a současně jednoduše a efektně ilustruje svět, jak se nemocnému mění před očima.
(zadáno: 27.4.2023)
Fričova inscenace textu O.Novotného beze sporu je generační zpovědí; zábavnou, hravou i patřičně mrazivou. Zmiňuje mnohá témata, která nás zasahují, více či méně ovlivňují a trápí, jak v partnerských vztazích či vnímání sebe sama, tak pokud jde o nejrůznější společenské problémy a nejzásadnější rodinné vztahy. V dokonalé herecké souhře hravě vykresluje přímo, a často i nepřímými zcizujícími komentáři, zásadní okamžiky a situace v životě otce a dítěte; v období dětství jednoho i poté v období stáří druhého. A přes značnou odlišnost nálad obou částí k sobě tyto neoddělitelně náleží a teprve společně dodávají inscenaci skutečnou sílu i katarzi.
(zadáno: 3.10.2016)
65% - Zajímavá koncepce - s využitím moderní technologie a scény ve středu hlediště, výborný Ľuboš Kostelný jako Jago i Rebeka Poláková v úloze jeho ženy, herecky dobří byli i Jozef Vajda jako Othello a Veronika Kubařová jako Desdemona, nicméně Jagův zásah Othella a změna u něj v žárlivce mi přišla poněkud rychlá a zběsilá (vytváří to i celkem nejasný motiv). A trochu mi vadily málo výrazné či v podstatě absolutně osekané ostatní postavy - včetně Cassia nebo Desdemony - i ta mohla mít víc prostoru.