Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (897)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 30.1.2014)
Dobře zpracované představení, které aktuálně reflektuje hrozby a negativní stránky rozšiřující se závislosti na internetu. S humorem, občas dosti černým, hezky ukazuje jak snadno lze v online světě, pod roušku jakési anonymity sociálních sítí, ventilovat svoji "temnou stránku" a že se tak často děje u lidí, od kterých by to mnohdy nikdo nečekal. V samotném provedení jsou dobře využity tablety a jejich technické možnosti, které hru příjemně zpestřují. Celkově to jistě stojí za vidění.
(zadáno: 1.4.2016)
Bohužel mi to přišlo slabší hlavně po obsahové stránce. Vidím tam sice určité znázornění nesmyslné honby za něčím co vlastně ve skutečnosti ani nechceme. A to celé pak hozeno do jakéhosi vědecko-technického faustovského hávu. Což samo o sobě není špatné, ale stále jsem tam čekal na nějaké hlubší odhalení nebo větší pochopení celého procesu, které jsem si z toho však nakonec neodnesl. Hlavním kladem této inscenace jsou proto hlavně skvělé výkony J. Prachaře a O. Pavelky, jež dobře doplňuje také K. Fuitová-Nováková. Společně vytvoří několikero vydařených scén. 65%
(zadáno: 20.10.2016)
Veskrze povedená záležitost. Našlo by se sice pár věcí, kde mě to přišlo buď přehnané nebo naopak neúčinné, ale většina scén je opravdu vydařená a se spoustou vyjádření se trefili do černého. Originálně pojaté, vtipné a humorné, s líbivou doprovodnou hudbou. Sice místy trochu obscénní a více přisprostlé, ale to se zde myslím dá čekat. Pokud toto nevadí tak dobrá zábava zaručena.
(zadáno: 6.2.2023)
Brilantní literární dílo, které je třeba si připomínat a já jsem určitě rád, že jeho dramatizaci zde ve Švandově divadle uvádějí. Nicméně i přes nespornou kvalitu předlohy ve mě toto zpracování výraznější dojem bohužel nezanechalo. Převládající pocity jsou hlavně zdlouhavé a roztahané. Řada pasáží, jenž mají potenciál zasáhnout, silnější emoce nevyvolaly. Příliš tomu nepomáhaly ani herecké výkony, ze kterých mile rád vyzdvihuji hlavně A. Šťastnou, scény s ní patří k nejlepším a hlavně tyto utkvěly nejvíce v paměti. Stejně tak opravdu dobře zvolená doprovodná hudba. Ve výsledku však pro mě spíše menší zklamání. 55%
(zadáno: 21.9.2020)
Přiznávám, že mi zde úplně nesedl ten koncept střídání crazy scén s těmi vážnými, zvláště v první polovině. Více by mě sedlo držení se té vážnější linie, což z větší části splnila druhá polovina a určitě pro mě vylepšila celkový dojem. Samotný závěr byl též hodně vydařený a správně silný. Mimo to se hodně povedla hudební složka, která spoustu scén krásně dokresluje. V každém případě jsem určitě rád za tuto poctu všem, co se jakkoli podíleli na operaci Anthropoid a v mnoha případech jejímu úspěchu obětovali své životy. Zajděte se na toto podívat a připomenout si to.
(zadáno: 9.9.2023)
Dobře namíchaný koktejl humoru, napětí, strašidelnosti a dramatu. Atmosféra houstne tím správným tempem a samotný závěr přinesl moc pěkné vyvrcholení. Jednotlivé charaktery jsou hezky rozdílné, sami o sobě zajímavé a postupné odhalování jejich minulosti a vzájemných vztahů dokáže více než dobře udržet divákovu pozornost. Po herecké stránce též příjemná souhra všech aktérů, výborný především J. Hájek. Celé to pak doplňuje vynikající scéna, která se zde opravdu nadmíru povedla. V součtu tedy rozhodně inscenace, jenž nijak nenudí, zaujme a zůstane v hlavě i nějakou dobu po skončení. To není vůbec málo a mile rád doporučuji. 75%
(zadáno: 22.1.2014)
Pro mě stejně vydařená inscenace jako Bůh masakru, se kterou zde lze najít několik společných prvků. Dva manželské páry, jeden na návštěvě u toho druhého, čtyři různorodé charaktery, které se navzájem zdařile doplňují a hlavně výborně napsané jednotlivé dialogy. Hra není nijak plochá s jednoduchým stereotypním humorem, naopak neustále mění svoje polohy, od melancholické, přes tragikomickou po absurdní, takže nijak nehrozí, že byste se mohli začít nudit. Tomu napomáhá i vhodně zvolená časová stopáž. A bezesporu také skvělé herecké výkony. Nelze někoho vynechat, všichni zahráli opravdu výtečně.
(zadáno: 26.7.2016)
Rozhodně velmi vydařené zpracování. V první části mi to sice místy přišlo až trochu moc hozené do grotesky, nicméně druhá část i řada opravdu výtečných scén celkový dojem hodně vylepšuje. Hlavní devízou je zde bezpochyby vynikající práce s prostorem a minimalistickou scénou, jen málokde jsem viděl něco podobného. A k tomu výtečný M. Isteník, jenž to celé parádně táhne. Ale i ostatní se hodně snaží a zdatně mu ve všech scénách sekundují. Určitě nezklamalo a mohu jen doporučit.
(zadáno: 25.1.2012)
Komediální anglická detektivka na motivy Hitchcockových filmů, které se povedlo velmi dobře vystihnout a zparodovat. Atmosféra filmů 30.let je místy opravdu výborná. Nutno přiznat, že jsem se bavil velmi dobře, jen občas mi přišlo těch komických prvků až trochu příliš. Nicméně chápu, že to je záměr této hry a celkově se to každopádně vydařilo. Herecky, jak je v Dejvickém ostatně zvykem, na jedničku. Ani jeden z herců nezklamal a svoji roli/role zahrál výtečně.
(zadáno: 19.7.2016)
Přišlo mi to jako takový zvláštní "kočkopes", mix všeho možného. Na jednu stranu je zde relativně vážně nastíněno několik silných témat (nevěra, problémy s početím, sociální problémy, samota), ale vždy jsou dost rychle odlehčeny a následně i často shozeny nějakou absurditou. Ano, jedná se o primárně o komedii, takže to má své opodstatnění a v první části to funguje relativně slušně. Nicméně ve druhé to již sklouzne k jedné šílenější scénce za druhou ve snaze to nějak zábavně ukončit. Naštěstí situaci často zachraňují dobré herecké výkony, hlavně oceňuji J. Strykovou a I. Chýlkovou.
(zadáno: 13.6.2017)
Začátek je vyloženě pozvolný a nemohu říct, že by mě probíhající děj nějak více strhl. Naštěstí to dobře zachraňuje herecký um H. Maciuchové a P. Stacha, jejichž dialogy patří k nejlepším scénám této inscenace. Postupně se přeci jen zvýší dramatičnost a směřování hry dostane jasnější směr, byť s větším melancholickým vyzněním v druhé části. I tak se na to však pěkně kouká a téma vzpomínek, vlastního sebezastřeného pohledu na vše proběhlé, je zde velmi dobře vykresleno. Donutí vás to tak trochu podívat se na sebe očima z minulosti a popřemýšlet o tom co se vám vykreslí. A to není málo.
(zadáno: 1.12.2014)
Dalo by říct, že až na jeden "zabijácký" monolog to bylo docela povedené představení. Zejména začátek a pak skoro celá druhá polovina měla příjemnou atmosféru, něco té hrabalovské poetiky a obecně se to dobře poslouchalo. Ale monolog J. Pokorné v závěru první půle jsem bohužel nezvládl, od cca jeho pětiny jsem pevně doufal v konec, který stále nepřicházel. Nic však proti přednesu paní Pokorné, naopak její menší výstupy s milostnými dopisy jsou dosti vydařené. Obecně herecké výkony hodnotím velmi dobře. Zejména pak M. Doležalovou, M. Hanuše, M. Matejku a V. Lazorčákovou.
(zadáno: 13.10.2015)
Tak trochu jiná romantická komedie, která na hledání toho pravého (nebo spíše alespoň nějakého) partnera nahlíží bez jakéhokoli přikrášlení a pozlátka. Aneb není třeba si nic idealizovat, důležité je nečekat zázraky a nepropadat sebelítosti, potom jde vše mnohem lépe. Toť z mého pohledu hlavní poselství této hry. Nic co by tady už nebylo, nebo bychom nevěděli. Ale je to podané zdařilou formou s přiměřenou mírou nadsázky a humoru, takže nuda zde určitě nehrozí. K tomu velmi dobrá A. Polívková i P. Vaněk, kteří nijak nezklamali.
(zadáno: 15.2.2017)
Emotivní, trefné, vtipné a správně reflektující. Věřím, že hru asi nejvíce ocení matky či dcery, nicméně myslím, že dokáže dobře zasáhnout všechny jimž táhne pomalu na 40. Moc pěkně znázorněná konfrontace dvou generací, dvou světů, mladické sny a odvážné plány vs. rodičovská realita středního věku. To vše v kompaktním balení s funkční nenáročnou scénou, povedenými a vyrovnanými hereckými výkony, které dokáží zaujmout a udržet pozornost. Další zajímavý kousek z dílny Letí co stojí za návštěvu. 75%
(zadáno: 25.2.2022)
Ne úplně lehce stravitelný kousek. V první třetině jsem měl vcelku problém to nějak zpracovat a aspoň trochu se v tom zorientovat. Ale postupem času to moc pěkně vykrystalizovalo a spousta věcí do sebe hezky zapadla. K tomu začátek mi přišel dobře melancholicky depresivní a naopak závěr až trochu nečekaně pozitivní. Hlavní téma prožitého života, jeho smyslu a zda bude po čem se ohlédnout zpět, si z této inscenace dozajista odnesete. Hra drží dobře pohromadě, nijak nenudí a mezi všemi třemi herečkami je cítit ta správná souhra. Všechny podávají velmi dobré výkony, především pak výborná P. Nesvačilová. Zasloužený potlesk.
(zadáno: 14.1.2019)
Stejně jako absolutno nebo konec světa jsou pojmy dosti těžce uchopitelné, tak i tento kabaret není jednoduché obsáhnout a popsat. Je třeba se tomu odevzdat a nechat to volně působit, neb energie kterou to vyzařuje je rozhodně nabíjející. Ve výsledku pak dost možná budete i nemálo ohromeni celkovým účinkem. A kdyby ne tak jistě potěší alespoň vydařená scéna, hudební složka a kvalitní herecké výkony. Zaujali hlavně A. Schmidtmajerová a J. Plesl.
(zadáno: 24.1.2011)
Tak tato hra se mi opravdu líbila. Jednoduchá, ale dobře fungující scéna. Též zpracování je povedené a hra se svoji atmosférou vyrovná i známému filmovému zpracování. K tomu všemu pak skvěle hrající dvojice Rybová-Čermák (charakterově výstižně obsazené, funguje jim to spolu na jedničku), přičemž Linda Rybová byla opravdu znamenitá. Celkově tato inscenace stojí rozhodně za vidění.
(zadáno: 16.11.2011)
Pěkná, úsměvná hra, která na mě ale bohužel nijak více nezapůsobila. Obsahuje několik moc pěkných momentů, oba herci se snaží a hrají dobře, i závěr hodnotím kladně. Nicméně jako celek je to spíše průměrné a ve srovnání s jinými tituly v tomto divadle nemohu hodnotit příliš vysoko. 65%
(zadáno: 2.2.2014)
Jedním slovem nádhera. Jedno lepší číslo střídá druhé, a to jak na zemi, tak hlavně ve vzduchu. Všechny tři holky jsou výborné a to co předvádějí na lanech a látkách visících ze stropu je parádní. Ale nejde jen o akrobacii, nýbrž celkově o sladění všech těch pohybů s velmi dobrou doprovodnou hudbou. Choreografie na jedničku. Jako celek dle mého názoru působivé a musím přiznat, že mě to opravdu strhlo.
(zadáno: 29.12.2014)
Strhující zážitek se u mě sice nedostavil, přesto se z mého pohledu jedná o povedenou inscenaci. Co bych vytkl je až přílišná podobnost s filmovým zpracováním, místy zbytečně moc popisné pasáže a trochu zdlouhavá druhá část (zvláště ztvárnění Figarovy svatby), samotný závěr je však povedený. Hlavním kladem je herecké obsazení, ústřední dvojice J. Dvořák a O. Brousek hraje znamenitě. Zvlášť pan Brousek je, i díky klavíru, opravdu famózní. Vedle nich pak nelze opomenout I. Uhlířovou, která též ve své roli nezklamala. Především díky této trojici Amadeus stojí za vidění.
(zadáno: 27.11.2017)
Intenzivní nářez syrovosti, výbušnosti, bojovnosti, síly a násilí. Bij, zabij! Já nebo ty! Je to bezpochyby strhující a některé scény vás doslova pohltí. Zvláště v kombinaci s impulsivní, nabitou hudební složkou, které všechny scény krásně doplňuje. Přesto místy toho na mě bylo už přespříliš a měl jsem i pocit, že se to nikam moc neposouvá. Což v zásadě ano a nemusí to být nutně jen špatně. V každém případě se L. Vágnerové povedl další výtečný kus, jenž je opět originální a dosti odlišný vůči těm předchozím. 75%
(zadáno: 27.6.2023)
Snaha skloubit hravost a dramatičnost příběhu zde skončila jakýmsi kompromisem kdy pořádně nevyniká ani jedno. Inscenace má rozhodně řadu vtipných momentů a povedených scén, ale ve výsledku to ve mě bohužel nezanechalo nějaký silnější dojem či větší nadšení. Rozhodně však oceňuji nádherné kostýmy a celkové herecké ztvárnění všech plyšáků. To se myslím povedlo opravdu na jedničku a herci si s tím vyhráli znamenitě. Za všechny pak mile rád vyzdvihuji skvělého J. Vondráčka aka Vránu a vedle něj též S. Tomana aka Gazelu, kteří oba přinášeli nejlepší scény. Též krásná živá hudba, jen trochu škoda, že jí nebylo o něco více.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>