Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (794)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 30.11.2019)
Určité rezervy tam bezpochyby jsou, hlavně poslední dějství o odjezdu dokáže myslím zanechat ještě silnější dojem. Nicméně jinak to bylo opravdu povedené a zapůsobilo to na mě moc pěkně. Všichni aktéři se s tím poprali se ctí, hlavně bych rád vyzdvihl Z. Černou, K. Dvořáčka a V. Kuzníka. Jako host pak výtečný D. Klapka, jeho výstupy neměly chybu. K tomu hezky udělaná scéna a příjemná živá doprovodná hudba. Celkově je to pro mě velmi slušně zpracovaná klasika co rozhodně nijak neurazí, ba naopak.
(zadáno: 22.10.2019)
Dosti neotřelý pohled na dnešní svět mezilidských vztahů, ve kterém vidím určité nastavení zrcadla všem složitým analýzám a komplexním vysvětlením všeho co je v zásadě jednoduché a přímočaré. Ale dost možná to v tom dnešním, relativně složitém, světě ani jinak pořádně nejde. V každém případě svojí formou působivá hra, která používá výborný slovník, jenž tvoří opravdu výtečné dialogy. Ty vás budou jak bavit, tak donutí k zamyšlení a udrží vaši pozornost i když to třeba nebude zrovna jasně srozumitelné. Po herecké stránce dobře odvedená práce od všech aktérů a samotný závěr měl pro mě nečekaně zajímavý "lynchovský" nádech.
(zadáno: 17.9.2019)
Pro mě vydařený pohled na osobnost K. H. Hilara. Ač jsem ho do dnešního dne prakticky neznal, tak mě toto provedení velmi upoutalo a jeho život, i situaci v českém divadle za první republiky (potažmo dnes), dobře přiblížilo. Samotné pojetí hry je uděláno opravdu pěknou formou a zaujme hned od prvních okamžiků. I po herecké stránce není výhrad, přičemž zaujala hlavně J. Stryková, jenž zde má asi nejlepší scénu se zkoušením Macbetha. Celkově jde o počin co jistě stojí za pozornost.
(zadáno: 4.9.2019)
Líbilo se. Modernější pojetí a zasazení do současnosti mi zde vůbec nevadilo a naopak přišlo velmi dobře zakomponované. Pokrytectví a přetvářka nikdy nezmizí a zde se ho povedlo vcelku trefně zobrazit na aktuálních trendech a prvcích současné společnosti. Z hlediska scénického hodnotím velmi povedeně též využití projekcí videí z mobilních telefonů. Na druhou stranu souhlasím, že některé pasáže by si zasloužily větší prostor a i celkové vyznění na mě nemělo bohužel až tak silný dopad. Nicméně pozitivní dojem převládá, za což patří i nemalý dík výtečnému herectví V. Javorského a K. Winterové. Má to co sdělit.
(zadáno: 5.8.2019)
Povedená inscenace hlavně po hudební stránce. Výborné trio kytaristů v černém, přehrávající všechny známé melodie. Též většina zpívaných scén se myslím podařila opravdu moc pěkně, k čemuž nemálo přispěla i svižná živá hudba. Činoherní pasáže jsou pak spíše ta slabší část. Hlavně zdejší, více humorné, pojetí třídní učitelky mi v podání Z. Adamovské příliš nesedlo, vedle ní působil předseda družstva J. Carda výrazně lepším dojmem. Naštěstí ale hlavně I. Lupták předvádí skvělý výkon a jeho scény s B. Kohoutovou jsou opravdu výborné. Z ostatních musím ještě vyzdvihnout výtečnou A. Holou, jenž zaujala jak pěvecky tak herecky.
(zadáno: 11.7.2019)
Příjemný letní Shakespeare. Povedené střízlivé zpracování, bez zbytečných výstřelků či symbolik, jež je složitější pochopit. Naopak toto drželo dobře pohromadě a fungovalo to spolu, aniž by bylo výraznějších slabších míst. V hlavní roli předvedl M. Hofmann přesvědčivý výkon, jak v poloze žárlivého šílence tak i pak jako lítostivého chudáka. Z ostatních byla výtečná hlavně A. Mihulová, jež své scény zvládla s velkou grácií. Dále zaujali S. Rašilov, P. Špalková či V. Arichteva. Za zmínku stojí též dobře zvolená doprovodná hudba. Celkově to hezky uteklo aniž bych se kdykoli nějak nudil. 75%
(zadáno: 27.2.2019)
Moc pěkně napsaná hra plná brilantních dialogů. Vzájemné slovní přestřelky mezi Freudem a Lewisem jsou opravdu výborné. Jsme zde svědky krásné slovní disputace o víře a existenci boha v kombinaci s lidskou psychoanalýzou a výsledek je rozhodně hodně poutavý. Herecké obsazení se též velmi povedlo, P. Rímský a M. Finger si vzájemně dobře sednou a předvádí výtečné výkony. Snad jen trochu škoda, že inscenace nemá z mého pohledu nějaký silnější závěr či zajímavější vyústění, nicméně to je u daného tématu asi jen těžko možné. I tak nemalý zážitek. 75%
(zadáno: 14.2.2019)
V konečném důsledku inscenace dobře ukazuje, že uzavřít se sám do sebe a zanevřít na všechny k ničemu nevede. Což ano, není nijak převratná myšlenka, ale zde je to šikovně podáno a mimo to přináší i další témata jako příliš nucený pozitivismus nebo zbytečně nízká sebedůvěra. Jako celek to pro mě fungovalo dobře, ale některé scény mi přišly přeci jen trochu moc umělé a nepřirozeně navozené, místy i lehce přehrávané. I přesto je to inscenace jenž má co říct a stojí za vidění. Herecky zaujala hlavně A. Talacková, T. Terberová a též V. Javořík.
(zadáno: 11.2.2019)
Veskrze příjemné a milé představení. Krásné písně P. Skoumala s neméně povedenými texty J. Vodňanského potěší již sami o sobě. Vedle toho pak velmi trefně napsané texty K. Čapka dokáží navodit tu správnou atmosféru Anglie na počátku 20. století. Přičemž je na nich i hezky vidět, že některé věci se v Anglii prostě nemění a zvláště jeden Čapkův text působil velice aktuálně vztažen k dnešními Brexitu a to je psaný před 90 lety. V tomto směru tedy ještě jeden rozměr navíc. Primárně ale hlavně úsměvné a velice gentlemanské vyprávění.
(zadáno: 7.2.2019)
Skvěle zvolená forma pojetí této inscenace. Zasazení do temnoty krásně zvýrazní pocity nevidomých a posune vaše vnímání směrem k jednotlivým hlasům a zvukům se kterými se zde dobře pracuje. Výtečná P. Štorková, nebo lépe řečeno její hlasový projev, jeho zabarvení a intonace. Moc pěkně se to poslouchalo.
(zadáno: 25.1.2019)
Aktualizace a posunutí děje do současnosti se docela povedlo. Zvláště první část mi přišla v této nové podobě funkční a dobře uchopená, obsahujíc spoustu důležitých odkazů na dnešní společnost a vnímání toho, že ne vše je samozřejmé. Proto trochu škoda druhé části, která mi přijde přeci jen slabší, jak po obsahové tak hudební stránce. Naštěstí samotný závěr je i zde stále hodně silný a dokáže emočně strhnout stejně dobře jako film. Z dalších faktorů bych vyzdvihl zdařilou choreografii, silné společné pasáže, vydařené doplňující projekce. Zaujali pak hlavně R. Tomeš, L. Adam a F. Hořejš. 75%
(zadáno: 14.1.2019)
Stejně jako absolutno nebo konec světa jsou pojmy dosti těžce uchopitelné, tak i tento kabaret není jednoduché obsáhnout a popsat. Je třeba se tomu odevzdat a nechat to volně působit, neb energie kterou to vyzařuje je rozhodně nabíjející. Ve výsledku pak dost možná budete i nemálo ohromeni celkovým účinkem. A kdyby ne tak jistě potěší alespoň vydařená scéna, hudební složka a kvalitní herecké výkony. Zaujali hlavně A. Schmidtmajerová a J. Plesl.
(zadáno: 3.1.2019)
Moc pěkně zpracované téma milosrdné lži a přehnaného soucitu. Ve výsledku pak krásně ukázáno, že jen máloco je horší než falešná naděje. Sice nemohu tvrdit, že by mě to výrazně strhlo, vcelku dlouho jsem to pozoroval bez většího zaujetí. Nicméně rozhodně to má dobrou gradaci a závěr je pak správně emoční a působivý, což je podpořeno také přesvědčivými výkony ze strany R. Máchy a P. Štorkové. Celkově inscenace zanechaná dosti silný dojem. 75%
(zadáno: 2.12.2018)
Příjemně absurdní hra, ve které není lehké se nějak více zorientovat a něco smysluplného si z ní odnést. Vlastně spíše otevírá dosti otázek a neklade mnoho odpovědí, přesto působí jako zajímavá disputace o tom co je vlastně pravda, jak se jí lze dobrat, jak to může ovlivnit naše víra (v boha, lásku, přátelství) a jak lze sám sebe vlastně spasit? Nic lehkého a jednoduchého na strávení, ale zvolený formát je rozhodně vtipní a nemá daleko k nějaké zvláštní grotesce, takže se nudit rozhodně nebudete. Po herecké stránce potom velmi pěkný výkon všech aktérů.
(zadáno: 26.11.2018)
Nemohu se ubránit menšímu srovnání s verzí ze Zlína, která je svým pojetím odlišná a zasáhla mě ještě výrazněji. Přijde mi, že ve zdejším zpracování se akcentuje více ona syrová vražednost celého příběhu a též detektivní odkrývání stop minulosti, na úkor určité větší mystičnosti síly daného kraje i samotných bohyň. Byť i ta je zde samozřejmě zachována. Rozhodně to ale i tomto poměru funguje více než dobře a umí to správně zasáhnout. Všemu pak vévodí výtečná T. Dočkalová, která táhne strmě nahoru mnoho působivých scén. Hodně udělá též velmi povedená hudba, zpěvy a dobrá práce s chórem. 75%
(zadáno: 5.11.2018)
Opravdu moc krásná přehlídka arogance, namyšlenosti, sebestřednosti, předstírané lítosti, povrchnosti, malosti a dalších milých vlastností. Velmi zdařile vykresleno vše podstatné, místy snad až přehnaně kruté a cynické, ale rozhodně trefné a nijak nešetřící. Je však horší ten kdo je takový nebo ten kdo to vnitřně odsuzuje a navenek s tím souhlasí? Aneb nic není černobílé. Po všech stránkách dobře zpracováno, byť v určité chvíli jsem měl pocit, že to nic nového nepřináší, tak samotný závěr rozhodně nezklamal. Velmi silný kolektivní herecký výkon všech zúčastněných. 75%
(zadáno: 31.10.2018)
Ve výsledku přeci jen vydařený počin. Je to vtipné, servilní, trefné, na paškál si toho ze současné společnosti bere opravdu hodně a máloco je ušetřeno. První část mi však přišla až zbytečně chaotická, ve snaze dostat tam co nejvíce odkazů na všechno možné se trochu vytrácí nějaká stavba samotného děje. V druhé půli je to pak přeci jen výrazně kompaktnější a také daleko lépe zacílené. Přesto u mě převládají spíše jednotlivé povedené scény a narážky nad sourodým vyzněním inscenace jako celku. Po herecké stránce potom výtečný J. Hána a též skvělá hudba D. Krále spolu s výbornou ústřední písní.
(zadáno: 29.10.2018)
Výborný koncept, skvělá myšlenka i zdařilé zpracování. Vzniklo tak funkční a úderné propojení Prodané nevěsty s významnými okamžiky naší historie i našeho divadla. Vkusně odlehčené, ale nijak zlehčující a s několika silnými momenty. Za mě rozhodně díky za tuto poučnou a originální produkci. 75%
(zadáno: 23.9.2018)
Tři scény, každá od jiného autora s odlišným rukopisem, stylem a pojetím. Jedna vyniká mysteriozní atmosférou, druhá precizní choreografií a vytvořenou energií, třetí pak vtipnými momenty a originálním humorem. Všechny mají ale společné téma a hlavně výborné spojení pohybové a hudební složky, takže ani v tomto případě Dekkadancers rozhodně nezklamou. Za vyzdvižení pak stojí vynikající výkon v podání K. Kornové a K. Němečkové. 75%
(zadáno: 5.9.2018)
Vydařená inscenace, jenž dobře čerpá z žánrově ne úplně typického spojení komediálního thrilleru. Dramatický příběh je dobře odlehčen vtipnými glosy a svéráznými charaktery obou postav, byť samozřejmě šílená obdivovatelka má v tomto jasně navrch. Její postava, ztvárněná velice věrohodně výtečnou Z. Adamovskou, je bezesporu hlavní tahoun této hry. Ale i P. Štěpánek nijak nezklame a společně jim funguje více než dobře. Z mého pohledu bych ale přeci jen ubral komediální roviny a zvýšil napětí. Trochu větší strach o osudy postav by přineslo, myslím, ještě silnější zážitek.
(zadáno: 29.8.2018)
Losers i nadále drží laťku svých vystoupení dosti vysoko. Další velmi povedený kus, ve kterém hraje hlavní prim velmi dobrá choreografie. Výtečná pohybová složka jenž se i zde skvěle sladila s podmanivě harmonickou hudbou. Vedle toho také pochvala za nápadité využití scény (vynikající tyče!) a její efektivní přestavbu v průběhu vystoupení. Pokud něco vytknout pak je to přeci jen trochu slabší závěr, kterému chyběl nějaký silnější moment jako vyvrcholení. Stále však krásná podívaná. 75%
(zadáno: 27.8.2018)
Příjemná konverzační hra, jenž nijak nenudí. První půlka spíše nenáročný úvod do děje a představení postav, druhá část výrazně svižnější a zajímavější. Několik velmi pěkných dialogových výměn, které dokázaly správně strhnout pozornost a povedená závěrečná pasáž. Větší přesah v tom sice nevidím, nicméně jako pestrá přestřelka názorů dvou (ne)rozešlých milenců to funguje více než dobře. Herecké výkony vyrovnané, v první části mě více přesvědčila T. Vilhelmová, v druhé pak J. Langmajer. Oba nijak nezklamali a vzájemně se hezky doplňují. Vedle nich se pak neztratil ani V. Pokorný. 75%
(zadáno: 11.7.2018)
Příjemná nenáročná komedie, která dostojí tomu co se od ní očekává. Samotná hra je dobře napsaná a dává příležitost pro řadu vtipných momentů. Nakonec to ani nebylo tak "crazy" jak jsem se obával a většina situací pobaví i bez zbytečného eskalování trapností či jiného zesměšňování. Zdejší zpracování ničím neurazilo a hra utekla bez větších hluchých míst. Vynikající R. Štabrňák je hlavním tahounem, jenž zastíní i jinak též velmi dobrého F. Blažka. Z ostatních zaujali ještě L. Pernetová a M. Slaný. Určité rezervy bych viděl u L. Krále či J. Ployhara z jejichž rolí se dalo vytěžit myslím i více.
(zadáno: 12.6.2018)
Rozhodně velmi zajímavé spojení antiky se současným světem, které se povedlo moc pěkně skloubit dohromady. Díky tomu vzniká řada unikátních obrazů, replik a narážek, jenž jsou hlavní devízou této inscenace. Zároveň, paradoxně, mi toto částečně bránilo k nějakému silnějšímu prožitku, neb jsem to bral hlavně jako fikci a nenašel si k tomu osobnější vazbu. Mísí se tady jak satira, tak antické drama a syrový obraz aktuální světové politiky, ale vlastně to není pořádně ani jedno. Přesto všechno ale platí, že to dokáže zaujmout a vyvolat otázky. Navíc musím pochválit výbornou doprovodnou hudbu.
(zadáno: 8.6.2018)
Příjemně snové a tak trochu i hezky poetické. Není lehké to nějak specifikovat, ale popsal bych to jako takovou cestu do hlubin nenarozené duše a její pohled na své budoucí já ze světa tam za zrcadlem. Má to své specifické kouzlo a pokud se podaří naladit na tu správnou notu, tak i dobře pohlcující atmosféru. Ale hrozí i opak. Kdo je už před začátkem unaven, tak tohle ho rozhodně neprobere, spíše naopak. Určité soustředění je zde potřeba neb většina obrazů je spíše uspávací. Co se nejvíce povedlo je myslím hudební složka, jež je hodně působivá. Jinak dost záleží jak to komu sedne. 65%