PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Jan Pařízek
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (900)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 16.6.2020)
Série scén a obrazů, jenž dokážou velmi dobře zasáhnout. Na mě každopádně zapůsobily a zanechaly nemalý pozitivní dojem. Skvěle postavená scéna, úžasně podmanivá hudba a v neposlední řadě ony krásné verše. To je ta účinná kombinace, která zde z mého pohledu rozhodně funguje. K tomu též po herecké stránce je to moc pěkná souhra všech aktérů. Nenamáhal jsem se příliš pojmout to jako celek, spíše si naopak užít ty jednotlivé pasáže a odcházel jsem spokojený. Za sebe takto doporučuji.
(zadáno: 4.3.2020)
V rámci daného žánru, tedy určitá crazy komedie a ještě k tomu s divadlem na divadle, je to rozhodně velmi povedená záležitost. Prakticky vše se daří držet správně v duchu dané hry, využívat toho co nabízí a nedochází příliš ke snižování se k nějakým laciným či podbízivým vtipům. Samotná hra to aktérům určitě nijak neulehčuje a o to větší pochvala pro herce i samotnou režii za udržení toho správného tempa, načasování jednotlivých zvratů i navazování na sebe a na to co se ve hře již stalo, aby to pak celé dávalo pro diváky smysl. To se zde myslím povedlo více než dobře a díky tomu mile rád doporučuji ke shlédnutí.
(zadáno: 9.2.2020)
Příjemně hravé a tím správným způsobem dětsky roztomilé. Dobře ztvárněné nebe i peklo, takže to žádné dítě myslím neurazí a je to vhodné i pro nejmenší. Několik vydařených vtipů a narážek, jež zase ocení především dospělí. Určitě pěkné kostýmy. Trochu škoda, že to nebylo o něco více hudební. Herecky velmi dobře fungující ústřední dvojice E. Hacurová a M. Matejka. Z ostatních potěšily hlavně K. Sedláčková (opravdu správně pekelná matka) a M. Zimová. Dětské představení, jak má být.
(zadáno: 5.2.2020)
Především vynikající, a místy opravdu nádherná, hudba D. Krále. Též velmi dobře zvládnutá choreografie, zdařilé pěvecké výkony, včetně několika krásných duetů. Obecně hudební pasáže se zde za mě povedly znamenitě a táhnou celé představení. I samotný příběh Sloního muže není nijak špatný, má své působivé momenty. Ale říznutím s dalšími historickými postavami to jde někdy až příliš do absurda a přináší to pasáže co jsou zbytečně navíc. Po herecké stránce pochvala pro T. Havlínka, T. Marečkovou, T. Krippnerovou, Z. Piškulu a F. Březinu. Také nelze nezmínit výtečné kostýmy. V součtu rozhodně originální a působivý kousek. 75%
(zadáno: 29.1.2020)
Vydařená hra, která dobře znázorňuje sílu přátelství, sourozenecké vazby i osudovost životních rozhodnutí. Nijak nenudí, dokáže zaujmout jak jednotlivými postavami, tak samotným příběhem. Ale její potenciál mohl být využit přeci jen více. Celé to výborně táhne skvělý J. Langmajer, jemuž věříte každé slovo a prožíváte to s ním. P. Liška mu v tomto zdárně sekunduje a spolu se zde dobře doplňují. Naproti tomu M. Hein působí značně ploše a bez větších emocí, zvláště v očividném kontrastu s předchozí dvojicí. Což je škoda hlavně v poslední třetině, která na něm dost stojí a místo aby závěr silně gradoval, tak spíše padá dolů.
(zadáno: 13.12.2019)
V mnoha ohledech řemeslně povedený kus. Krásně vykresleny jednotlivé charaktery, jejich jednání a motivace. V tomto směru výtečná ústřední čtveřice, tedy oba Donutilové, Z. Kronerová a V. Dvořák. Hlavní myšlenky jsou zde myslím jasně a srozumitelně podány. Celoživotní honba za něčím u čeho nakonec zjistíme, že nemá takový význam. Obelhávání sama sebe, obviňování druhých či život na dluh. Je tam toho hodně a jako divák jsem se určitě nijak nenudil. Přesto chybělo tomu něco co by z toho udělalo silnější zážitek. Samotný konec je dobře zvládnutý, ale myslím nijak nepřekvapí a vede k němu delší cesta než délka hry snese.
(zadáno: 9.12.2019)
Svým způsobem opravdu ten správný "divadelní bizár". Je to absurdní a strhující, šílené a pohlcující. Určitě bude dost individuální co si z toho kdo odnese. Pro mě pohled do života lidí, kteří pohrdají vlastními životy, ale nejsou schopni si to sami přiznat a připustit. Sourozenci, jenž se nenávidí a obviňují, ale nejsou schopni bez sebe žít. Ne vždy je to jasně čitelné, nicméně je to rozhodně zajímavý pohled do lidské duše a svůj odraz tam může spatřit každý. Pochvala za jednoduchou a výraznou doprovodnou hudbu a výtečné herecké výkony všech aktérů. Hlavně S. Rašilov měl několik skvělých výstupů. 75%
(zadáno: 1.12.2019)
Příjemné, vtipné a smysluplné pojednání o mužské nevěře a vlastně i tak trochu celkově o mezilidských vztazích. Je pravda, že v některých momentech mi chování postav přišlo už trochu za hranou a čistě nucené pro prospěch hry, nicméně uznávám, že to má svůj smysl. Neb za někdy i lehce laciným humorem se zde skrývá řada trefných a poučných situací či pravd, jenž si stojí za to poslechnout a odnést si je k zamyšlení. Potěšila mě forma zpracování i samotné tempo hry, oboje mi dobře sedlo. Též herecké výkony nezklamaly, pochvala hlavně pro R. Stärze, D. Švába, Z. Žáka i M. Šteindlera. Celkově za mě opravdu povedené. 75%
(zadáno: 30.11.2019)
Určité rezervy tam bezpochyby jsou, hlavně poslední dějství o odjezdu dokáže myslím zanechat ještě silnější dojem. Nicméně jinak to bylo opravdu povedené a zapůsobilo to na mě moc pěkně. Všichni aktéři se s tím poprali se ctí, hlavně bych rád vyzdvihl Z. Černou, K. Dvořáčka a V. Kuzníka. Jako host pak výtečný D. Klapka, jeho výstupy neměly chybu. K tomu hezky udělaná scéna a příjemná živá doprovodná hudba. Celkově je to pro mě velmi slušně zpracovaná klasika co rozhodně nijak neurazí, ba naopak.
(zadáno: 22.10.2019)
Dosti neotřelý pohled na dnešní svět mezilidských vztahů, ve kterém vidím určité nastavení zrcadla všem složitým analýzám a komplexním vysvětlením všeho co je v zásadě jednoduché a přímočaré. Ale dost možná to v tom dnešním, relativně složitém, světě ani jinak pořádně nejde. V každém případě svojí formou působivá hra, která používá výborný slovník, jenž tvoří opravdu výtečné dialogy. Ty vás budou jak bavit, tak donutí k zamyšlení a udrží vaši pozornost i když to třeba nebude zrovna jasně srozumitelné. Po herecké stránce dobře odvedená práce od všech aktérů a samotný závěr měl pro mě nečekaně zajímavý "lynchovský" nádech.
(zadáno: 17.9.2019)
Pro mě vydařený pohled na osobnost K. H. Hilara. Ač jsem ho do dnešního dne prakticky neznal, tak mě toto provedení velmi upoutalo a jeho život, i situaci v českém divadle za první republiky (potažmo dnes), dobře přiblížilo. Samotné pojetí hry je uděláno opravdu pěknou formou a zaujme hned od prvních okamžiků. I po herecké stránce není výhrad, přičemž zaujala hlavně J. Stryková, jenž zde má asi nejlepší scénu se zkoušením Macbetha. Celkově jde o počin co jistě stojí za pozornost.
(zadáno: 4.9.2019)
Líbilo se. Modernější pojetí a zasazení do současnosti mi zde vůbec nevadilo a naopak přišlo velmi dobře zakomponované. Pokrytectví a přetvářka nikdy nezmizí a zde se ho povedlo vcelku trefně zobrazit na aktuálních trendech a prvcích současné společnosti. Z hlediska scénického hodnotím velmi povedeně též využití projekcí videí z mobilních telefonů. Na druhou stranu souhlasím, že některé pasáže by si zasloužily větší prostor a i celkové vyznění na mě nemělo bohužel až tak silný dopad. Nicméně pozitivní dojem převládá, za což patří i nemalý dík výtečnému herectví V. Javorského a K. Winterové. Má to co sdělit.
(zadáno: 5.8.2019)
Povedená inscenace hlavně po hudební stránce. Výborné trio kytaristů v černém, přehrávající všechny známé melodie. Též většina zpívaných scén se myslím podařila opravdu moc pěkně, k čemuž nemálo přispěla i svižná živá hudba. Činoherní pasáže jsou pak spíše ta slabší část. Hlavně zdejší, více humorné, pojetí třídní učitelky mi v podání Z. Adamovské příliš nesedlo, vedle ní působil předseda družstva J. Carda výrazně lepším dojmem. Naštěstí ale hlavně I. Lupták předvádí skvělý výkon a jeho scény s B. Kohoutovou jsou opravdu výborné. Z ostatních musím ještě vyzdvihnout výtečnou A. Holou, jenž zaujala jak pěvecky tak herecky.
(zadáno: 11.7.2019)
Příjemný letní Shakespeare. Povedené střízlivé zpracování, bez zbytečných výstřelků či symbolik, jež je složitější pochopit. Naopak toto drželo dobře pohromadě a fungovalo to spolu, aniž by bylo výraznějších slabších míst. V hlavní roli předvedl M. Hofmann přesvědčivý výkon, jak v poloze žárlivého šílence tak i pak jako lítostivého chudáka. Z ostatních byla výtečná hlavně A. Mihulová, jež své scény zvládla s velkou grácií. Dále zaujali S. Rašilov, P. Špalková či V. Arichteva. Za zmínku stojí též dobře zvolená doprovodná hudba. Celkově to hezky uteklo aniž bych se kdykoli nějak nudil. 75%
(zadáno: 27.2.2019)
Moc pěkně napsaná hra plná brilantních dialogů. Vzájemné slovní přestřelky mezi Freudem a Lewisem jsou opravdu výborné. Jsme zde svědky krásné slovní disputace o víře a existenci boha v kombinaci s lidskou psychoanalýzou a výsledek je rozhodně hodně poutavý. Herecké obsazení se též velmi povedlo, P. Rímský a M. Finger si vzájemně dobře sednou a předvádí výtečné výkony. Snad jen trochu škoda, že inscenace nemá z mého pohledu nějaký silnější závěr či zajímavější vyústění, nicméně to je u daného tématu asi jen těžko možné. I tak nemalý zážitek. 75%
(zadáno: 14.2.2019)
V konečném důsledku inscenace dobře ukazuje, že uzavřít se sám do sebe a zanevřít na všechny k ničemu nevede. Což ano, není nijak převratná myšlenka, ale zde je to šikovně podáno a mimo to přináší i další témata jako příliš nucený pozitivismus nebo zbytečně nízká sebedůvěra. Jako celek to pro mě fungovalo dobře, ale některé scény mi přišly přeci jen trochu moc umělé a nepřirozeně navozené, místy i lehce přehrávané. I přesto je to inscenace jenž má co říct a stojí za vidění. Herecky zaujala hlavně A. Talacková, T. Terberová a též V. Javořík.
(zadáno: 11.2.2019)
Veskrze příjemné a milé představení. Krásné písně P. Skoumala s neméně povedenými texty J. Vodňanského potěší již sami o sobě. Vedle toho pak velmi trefně napsané texty K. Čapka dokáží navodit tu správnou atmosféru Anglie na počátku 20. století. Přičemž je na nich i hezky vidět, že některé věci se v Anglii prostě nemění a zvláště jeden Čapkův text působil velice aktuálně vztažen k dnešními Brexitu a to je psaný před 90 lety. V tomto směru tedy ještě jeden rozměr navíc. Primárně ale hlavně úsměvné a velice gentlemanské vyprávění.
(zadáno: 7.2.2019)
Skvěle zvolená forma pojetí této inscenace. Zasazení do temnoty krásně zvýrazní pocity nevidomých a posune vaše vnímání směrem k jednotlivým hlasům a zvukům se kterými se zde dobře pracuje. Výtečná P. Štorková, nebo lépe řečeno její hlasový projev, jeho zabarvení a intonace. Moc pěkně se to poslouchalo.
(zadáno: 25.1.2019)
Aktualizace a posunutí děje do současnosti se docela povedlo. Zvláště první část mi přišla v této nové podobě funkční a dobře uchopená, obsahujíc spoustu důležitých odkazů na dnešní společnost a vnímání toho, že ne vše je samozřejmé. Proto trochu škoda druhé části, která mi přijde přeci jen slabší, jak po obsahové tak hudební stránce. Naštěstí samotný závěr je i zde stále hodně silný a dokáže emočně strhnout stejně dobře jako film. Z dalších faktorů bych vyzdvihl zdařilou choreografii, silné společné pasáže, vydařené doplňující projekce. Zaujali pak hlavně R. Tomeš, L. Adam a F. Hořejš. 75%
(zadáno: 14.1.2019)
Stejně jako absolutno nebo konec světa jsou pojmy dosti těžce uchopitelné, tak i tento kabaret není jednoduché obsáhnout a popsat. Je třeba se tomu odevzdat a nechat to volně působit, neb energie kterou to vyzařuje je rozhodně nabíjející. Ve výsledku pak dost možná budete i nemálo ohromeni celkovým účinkem. A kdyby ne tak jistě potěší alespoň vydařená scéna, hudební složka a kvalitní herecké výkony. Zaujali hlavně A. Schmidtmajerová a J. Plesl.
(zadáno: 3.1.2019)
Moc pěkně zpracované téma milosrdné lži a přehnaného soucitu. Ve výsledku pak krásně ukázáno, že jen máloco je horší než falešná naděje. Sice nemohu tvrdit, že by mě to výrazně strhlo, vcelku dlouho jsem to pozoroval bez většího zaujetí. Nicméně rozhodně to má dobrou gradaci a závěr je pak správně emoční a působivý, což je podpořeno také přesvědčivými výkony ze strany R. Máchy a P. Štorkové. Celkově inscenace zanechaná dosti silný dojem. 75%
(zadáno: 2.12.2018)
Příjemně absurdní hra, ve které není lehké se nějak více zorientovat a něco smysluplného si z ní odnést. Vlastně spíše otevírá dosti otázek a neklade mnoho odpovědí, přesto působí jako zajímavá disputace o tom co je vlastně pravda, jak se jí lze dobrat, jak to může ovlivnit naše víra (v boha, lásku, přátelství) a jak lze sám sebe vlastně spasit? Nic lehkého a jednoduchého na strávení, ale zvolený formát je rozhodně vtipní a nemá daleko k nějaké zvláštní grotesce, takže se nudit rozhodně nebudete. Po herecké stránce potom velmi pěkný výkon všech aktérů.
(zadáno: 26.11.2018)
Nemohu se ubránit menšímu srovnání s verzí ze Zlína, která je svým pojetím odlišná a zasáhla mě ještě výrazněji. Přijde mi, že ve zdejším zpracování se akcentuje více ona syrová vražednost celého příběhu a též detektivní odkrývání stop minulosti, na úkor určité větší mystičnosti síly daného kraje i samotných bohyň. Byť i ta je zde samozřejmě zachována. Rozhodně to ale i tomto poměru funguje více než dobře a umí to správně zasáhnout. Všemu pak vévodí výtečná T. Dočkalová, která táhne strmě nahoru mnoho působivých scén. Hodně udělá též velmi povedená hudba, zpěvy a dobrá práce s chórem. 75%
(zadáno: 5.11.2018)
Opravdu moc krásná přehlídka arogance, namyšlenosti, sebestřednosti, předstírané lítosti, povrchnosti, malosti a dalších milých vlastností. Velmi zdařile vykresleno vše podstatné, místy snad až přehnaně kruté a cynické, ale rozhodně trefné a nijak nešetřící. Je však horší ten kdo je takový nebo ten kdo to vnitřně odsuzuje a navenek s tím souhlasí? Aneb nic není černobílé. Po všech stránkách dobře zpracováno, byť v určité chvíli jsem měl pocit, že to nic nového nepřináší, tak samotný závěr rozhodně nezklamal. Velmi silný kolektivní herecký výkon všech zúčastněných. 75%
(zadáno: 31.10.2018)
Ve výsledku přeci jen vydařený počin. Je to vtipné, servilní, trefné, na paškál si toho ze současné společnosti bere opravdu hodně a máloco je ušetřeno. První část mi však přišla až zbytečně chaotická, ve snaze dostat tam co nejvíce odkazů na všechno možné se trochu vytrácí nějaká stavba samotného děje. V druhé půli je to pak přeci jen výrazně kompaktnější a také daleko lépe zacílené. Přesto u mě převládají spíše jednotlivé povedené scény a narážky nad sourodým vyzněním inscenace jako celku. Po herecké stránce potom výtečný J. Hána a též skvělá hudba D. Krále spolu s výbornou ústřední písní.
