Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (900)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.3.2017)
Hlavním kladem je zde bezpochyby naprosto skvělá T. Dočkalová, která roli Nory zvládla opravdu výborně. Inscenace jako taková funguje také dobře, nijak nenudí a určitě zaujme. Byť ve vypjatějších pasážích má trochu rezervy a výsledný dojem by mohl být ještě o něco silnější. Stejně tak i výkony a pojetí vedlejších postav, jenž jsou místy málo výrazné. Povedeně hodnotím jednoduchou a funkční scénu, stejně tak i použité kostýmy. Celkově za mě vydařená inscenace, kterou zde na Palmovce komukoli rád doporučuji.
(zadáno: 2.2.2014)
Veselé a hravé, divadlu v Dlouhé se to opět povedlo. Nápadité a dobře udělané scénky, u kterých se pobaví jak děti tak dospělí. Výtečná babička J. Vlčková a obecně skvělá práce celého souboru. Ale hlavním kladem pro mě byla jednotlivá hudební vystoupení, ty jsem si užil asi nejvíce. A ani jsem nečekal, že tam uslyším takové legendy jako Ray Charles, Pink Floyd, Simon and Garfunkel nebo Zuzanu Navarovou. Jako rodinné představení prostě výtečné.
(zadáno: 8.2.2016)
Kvituji nápad s rozdělením hry do třech různých prostor, jejich rozdílnost a jednotlivé přesuny do jiných prostředí vylepšili celkovou atmosféru hry. Téma strachu a zapomnění je zde docela dobře čitelné, ale přesto se najdou místa, kdy hra působí poněkud nejistě a rozpačitě. Celkově však spíše pozitivní dojem potvrzují kvalitní herecké výkony, hlavně v případě M. Kerna, E. Salzmannové a P. Vaňka. 65%
(zadáno: 6.4.2022)
Dobře napsaná hra, jež vcelku pěkně reflektuje současnou společnost, nastavuje zrcadlo tak trochu každému z nás. Je zde jasná snaha upozornit na někdy až příliš se rozevírající nůžky, šíření nenávisti a opovržení. Trefně se daří popsat řadu aktuálních témat, se správnou dávkou humoru a odlehčení, ale nesklouzává se k nějaké laciné podbízivosti, naopak si hra drží svůj satirický nadhled. Herecky výborný hlavně M. Sitta a N. Boudová. Ocenil bych snad jen místy hlubší záběr některých témat, což by přeci jen více zasáhlo a zanechalo ještě silnější dojem. Ale samotný závěr myslím hodně vydařený a určitě zapůsobí. 75%
(zadáno: 17.1.2018)
Z mého pohledu určitě působivé zpracování se spoustou silných scén a momentů. Syrové betonové prostředí sálu DUP39 přidalo celé inscenaci na silnějším prožitku. A také dobře zvolená doprovodná hudba navodila tu správnou atmosféru. Snad jen některé dějové zvraty byly znázorněny poněkud nejasně a nebo až příliš symbolicky, alespoň pro mě jako diváka co nezná knižní předlohu ani filmové zpracování. Přesto inscenace dokáže zasáhnout a to i díky velmi dobrým hereckým výkonům, v čele se skvělou G. Pyšnou. 74%
(zadáno: 9.12.2019)
Svým způsobem opravdu ten správný "divadelní bizár". Je to absurdní a strhující, šílené a pohlcující. Určitě bude dost individuální co si z toho kdo odnese. Pro mě pohled do života lidí, kteří pohrdají vlastními životy, ale nejsou schopni si to sami přiznat a připustit. Sourozenci, jenž se nenávidí a obviňují, ale nejsou schopni bez sebe žít. Ne vždy je to jasně čitelné, nicméně je to rozhodně zajímavý pohled do lidské duše a svůj odraz tam může spatřit každý. Pochvala za jednoduchou a výraznou doprovodnou hudbu a výtečné herecké výkony všech aktérů. Hlavně S. Rašilov měl několik skvělých výstupů. 75%
(zadáno: 23.3.2016)
Za sebe mohu říci, že jsem se po celou dobu nijak nenudil. První třetina byla tedy trochu zdlouhavá, až jsem se začal bát, že to začne být příliš monotónní. Ale dá se říci, že s příchodem J. Meduny nabrala inscenace dobré tempo, které si udržela až do konce. M. Isteník v titulní roli nijak nezklamal, zahrál velice přesvědčivě a právě díky němu má závěr hry onen potřebný silnější dopad. Vedle něj byla též výborná V. Lazorčáková, jejich společné dialogy patřily k nejlepším. K tomu dobře podbarvovaly atmosféru "doprovodné/davové" scény všech aktérů. Z mého pohledu určitě spokojenost. 75%
(zadáno: 9.1.2014)
Takový pěkný příběh z českého vesnického Bronxu. Originální a vtipné, Rubín opět nezklamal. Především první třetina je skoro dokonalá. Poté inscenace trochu ztrácí dech a počáteční náboj, ale naštěstí není zbytečně natahovaná. Nijak zde tedy nehrozí, že by mohla začít nudit. Velkou zásluhu na tom mají také všichni tři účinkující, jejichž herecké výkony jsou opravdu výtečné.
(zadáno: 9.5.2018)
Ze všeho nejvíce mě zaujala hudební složka, jenž asi jako jediná ve mě vyvolala nějaké větší emoce. Po obsahové stránce mě bohužel tento počin spíše minul. Většina scén je zajímavá hlavně svoji obrazovou hodnotou, ale samotný příběh, jednání a motivace postav, to jsou prvky, které se mi v tom všem poněkud ztrácely. Není to tak, že by se herci nesnažili, ale prostě jsem necítil nějaké silnější napojení na osud titulního hrdiny i jeho tragický rozměr. Pro mě tedy přeci jen nevyužitý potenciál.
(zadáno: 1.2.2024)
Obyčejně neobyčejný příběh jedné ženy. Postupné objevování, rozkrývání, skládání...myšlenek, obrazů, pocitů. Vyrovnávání se se smrtí, vyrovnávání se sám se sebou. Inscenace co dokáže upoutat a vtáhnout, dobře využívá daný prostor a prostředků co nabízí. Výtečná I. Uhlířová se svým barvitým, přirozeným, sugestivním přednesem. P. Uhlík ji pak dobře doplňuje. V konečném důsledku určitě máte při odchodu o čem přemýšlet.
(zadáno: 18.1.2012)
Komedie potvrzuje opět svoji kvalitu. Celkově velmi dobrá hra. Dobře zpracovaná scéna, připomínající mi styl kabaretu. Příběh trefně reflektuje aktuální problémy a přeci jen trochu konzumní společnosti. Vše diriguje skvělá G. Míčová a zdatně jí sekundují M. Finger, M. Pelchát, S. Majer či J. Černý. Všichni to zahráli moc dobře a nemám jim co vytknout. Více takovýchto povedených představení.
(zadáno: 6.2.2017)
Dobře napsaná hra, která má jedno dosti jasné a silné téma, jenž dokáže správně umocnit a srozumitelnou formou předat k zamyšlení. Od začátku do konce pěkně vystavěné, bez slabších míst a s poutavým dialogem, který spolehlivě udrží diváckou pozornost. Po herecké stránce skvělé výkony od obou protagonistů, kteří na sebe slyší a společně jim to funguje více než dobře. Nelze jinak než doporučit, další kousek v Řeznické co stojí za vidění.
(zadáno: 24.10.2013)
Vynikající, skoro bych řekl strhující, výkon Karla Dobrého. Ostatní herci mu "pouze" zdatně sekundují. Ale i samotná hra je velmi dobrá a nemá výraznějších slabších míst. Moc pěkně ukazuje, že hranice mezi genialitou a šíleností je velmi tenká a často jde oboje spíše ruku v ruce. V jistém ohledu je to též dobrá sonda do historie moderní psychologie. Každopádně po všech stránkách silná a zajímavá inscenace.
(zadáno: 23.5.2016)
Byť mě trochu zaskočil určitý kabaretní formát představení, tedy sled rozmanitých scének z různých období jejího života, tak musím přiznat, že to funguje velmi dobře. Jednotlivé obrazy nejsou samoúčelné, ale naopak většinou originálně pojaté, vtipné a trefně reagující na důležité životní momenty. Jako celek to pak dává dohromady docela výstižný pohled na to jak tato žena žila a co vyznávala. Po herecké stránce skvělá P. Štorková a vedle ní též všichni tři mužští aktéři. Za sebe určitě doporučuji.
(zadáno: 26.11.2014)
Výborné sladění pohybů a hudby. Mělo to silný náboj, čišela z toho energie a několikrát mě pěkně zamrazilo, jak mě to pohltilo. Především samotný závěr je strhující. Měl jsem V. Kotlíkovou a rozhodně nezklamala. Opravdu výtečné představení.
(zadáno: 16.7.2010)
Hra je to rozhodně zvláštní. Ze začátku divák pořádně nechápe o co tam vlastně jde, ale postupně se mu před očima skládá velmi zajímavý obraz, stejně jako u origami. První polovina vynikající, takový psychologický thriller s krimi zápletkou ve výborném tempu a napětí. Druhá pro mě bohužel o něco slabší. Hra zde zachází již více do absurdit, je těžší pochopit co se na jevišti vlastně děje. Krimi zápletka jde trochu ztranou a stává ze z toho spíše psychologické drama. Přesto stále velmi dobrá hra, určitě i díky výborným výkonům Pavla Batěka a Heleny Dvořákové. O něco hůře, ale stále velmi dobře zahrála též Vilma Cibulková.
Viděno na Letní scéně. Věřim, že zvláště ta druhá polovina by na komornější kamenné scéně Ungeltu vyzněla o něco lépe.
(zadáno: 13.11.2012)
Hra bez chuti a bez zápachu. Příliš jsem se u toho nepobavil, což by asi bylo v pořádku. Ale ani jsem necítil žádné jiné emoce. Chybí napětí, náboj či prvek překvapení. Ač je to trochu kruté, tak většinu času jsem se hlavně nudil. Sice je představení krátké, ale i tak jsem měl v polovině pocit, že by neuškodilo kdyby již přišel konec. Herecké výkony většinou průměrné. Nic proti S. Majerovi, snaha se mu rozhodně nedá upřít, ale jediný kdo dle mě předvedl opravdu dobrý výkon byl J. Ornest. Celkově spíše zklamání.
(zadáno: 16.3.2015)
Před měsícem jsem na stejných prknech (Celetná) viděl provedení této hry v podání divadelního spolku Kašpar, takže o srovnání nebylo nouze. A z mého pohledu je toto zpracování od Bezručů přeci jen o něco lepší. Hra má rychlejší tempo a spád, což přispívá k intenzivnějšímu vnímání příběhu. Představitelé obou bratrů se svých rolí zhostili dobře a jejich vzájemné hádky mají potřebnou sílu a emocionální náboj. O něco málo přesvědčivější mi však přišel L. Melník. K tomu pochvala pro D. Urbana, který svoji roli zlomeného kněze zvládl velmi dobře. Jako celek vydařené zpracování této irské klasiky.
(zadáno: 11.2.2015)
Svým způsobem jistě povedené zpracování. Inscenace nijak nenudí, zaujme a vtáhne diváka do příběhu, což není málo. Ale přesto nelze se zbavit dojmu, že tato hra má přeci jen potenciál ještě větší. Z mého pohledu se jedná o jednu z nejlepších McDonaghových her, která je opravdu výborně napsaná. Proto mi zde přišla trochu slabší, konec neměl potřebnou sílu, monolog faráře též postrádal na dramatičnosti. I tak se však herci snaží a nehrají nijak špatně. Nejvíce zaujala, trochu nečekaně v nejmenší roli, T. Rumlová, která ve svých scénách jasně dominovala. 65%