Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (900)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.1.2017)
Tři herečky, rivalky, jenž se nemají příliš v lásce a zároveň se navzájem svým způsobem uznávají. Okolnostmi svázané proti společnému nepříteli. Moc pěkná výchozí situace, ze které se podařilo rozehrát spoustu bravurních scén a dialogů. Zvláště řekněme první polovina má skvělé tempo a dokáže dobře strhnout. Závěr je pak bohužel již slabší, trochu se tápe, natahuje a chybí přeci jen údernější zakončení. Přesto však za mě stále hodně povedené, určitě i díky výborným výkonům L. Skopalové, V. Žilkové a I. Uhlířové. Takhle dobrou souhru jsem už dlouho neviděl. 75%
(zadáno: 29.2.2024)
Povedené! Musím přiznat, že tady se u mě J. Mikulášek opět po čase dobře trefil. Moc se mi líbila celková poetika, kterou si tato inscenace v celém průběhu krásně drží. První část s uměleckou soutěží považuji za hodně vydařenou. Nádherná přehlídka rozličných postav, jejichž potenciál se povedlo vytěžit opravdu na maximum. Druhá část v hotelu pak má takový přízračný mysteriózní nádech ala Twin Peaks. Hra k tomu postupně dále rozvíjí osudy jednotlivých postav, což jako celek zdařile udržuje divákovu pozornost. Po herecké stránce rozhodně skvělá souhra všech aktérů. A nelze nepochválit i výtečnou hudbu a jednotlivé písně. Rád doporučuji. 75%
(zadáno: 22.11.2017)
Opravdu velmi vydařená satira. Dobře zpracovaná, správně vystavěná a bez slabších míst. Spousta trefných narážek a přirovnání, k tomu svým způsobem též hezky vtipné, ale s výrazným mrazivým podtextem. Nijak se zde neparoduje, ani neshazuje, ba naopak spíše vážně upozorňuje na podceňovanou sílu jednoduché manipulace. Celé je to pak dobře vztaženo k aktuálním problémům a současné situaci. V hlavní roli zde podává přesvědčivý výkon O. Kavan, jenž skvěle pracuje s gesty, pohyby i tónem hlasu. Výrazně tak přispívá k silnému dopadu, jenž tato hra dokáže u diváka zanechat.
(zadáno: 20.11.2023)
S hrami, kde vás míjí jejich vyznění, účel a obsah, to není úplně jednoduché. Příliš si z daného představení pak neodnesete. Netvrdím, že není chyba u mě, dost možná jsem jen špatně četl mezi řádky, nebo si měl více přečíst program či jít na besedu s tvůrci. Určitě platí, že hry B. Brechta nejsou často úplně lehce stravitelné, ale musím přiznat, že jsem již viděl o dost lepší zpracování jeho děl. A to třeba i zde v Dlouhé, kde šlo o Hovory na útěku. Z této inscenace chválím hlavně výbornou hudbu a pak herecké výkony J. Sklenáře a S. Tomana. Jinak ale mnoho jiných důvodů pro návštěvu nevidím.
(zadáno: 16.5.2017)
Již samotným textem se jedná o dosti silnou a emotivní inscenaci. Výtečným hereckým projevem, především v podání D. Krejčíka, se tento počin povýšil ještě o něco výše a dokáže diváka správně pohltit od začátku do konce. Samotná délka je možná trochu příliš, jsou zde místa kdy je těžší udržet pozornost, nicméně není jich mnoho a zaujetí pro samotný děj u mě vždy jasně zvítězilo. I samotná scéna zaslouží pochvalu, jednoduchá a dobře účinná. Z mého pohledu dosti silný divadelní zážitek. 75%
(zadáno: 10.3.2014)
Velmi slušné komorní psychologické drama, jehož hlavní klad jsou výborné herecké výkony obou představitelů. Samotná hra má trochu slabší rozjezd, první třetina mi přišla dost šroubovaná a měla trochu násilné dialogy pro navození výchozí situace na vymyšlenou zápletku. Naopak po jejím propuknutí přišla série velmi silných scén. Samotný závěr sice nebyl nijak překvapivý či šokující, ale i tak hezky zapadl do načrtnutého schématu. Celkově inscenace, která jistě nikoho nezklame.
Pozn: souhlas s kolegou J. Landou na jedné scéně, která nemá větší logiku či opodstatnění a zbytečně mění vyznění hry.
(zadáno: 13.1.2014)
Náročnější hra, která klade značný důraz na divákovu pozornost a orientaci v textech. Zároveň ale též dobře pobaví notnou dávkou černého humoru. Autor si bere na paškál ledacos ze současné společnosti: rodinné vztahy, svoboda projevu, ochrana soukromí, posedlost léky a zdravou výživou, snaha o dokonalé tělo a další. Na všechny témata nahlíží originálním způsobem a dobře je reflektuje. Většina dialogů je velmi povedená a zazní i několik pěkných písní. Nicméně hlavní zradou je přílišná délka, kdy spousta zajímavých pasáží ve výsledku začne lehce nudit a nabytá pozornost se pomalu vytrácí. 65%.
(zadáno: 29.5.2017)
Z hlediska hudby a tance nemám žádných výtek, ba právě naopak. Vynikající orchestr Melody Makers a několik opravdu povedených swingových a stepařských čísel. Myslím, že kdo jde na inscenaci hlavně kvůli těmto prvkům, tak nemůže být zklamán. Z hlediska činoherních pasáží, a jejich zapojení do celkového konceptu inscenace, je zde cítit jistá rezerva. Zvláště ve druhé části, jenž měla potenciál zasáhnout v tomto směru výrazně více. Nicméně i tak dokáže zaujmout, zvláště díky velmi dobrému výkonu I. Orozoviče a vedle něj též P. Beretové. Celkově docela pěkná pocta Jiřímu Traxlerovi. 65%
(zadáno: 22.3.2012)
Přiznávám, že tohle pro mě byla trochu silná káva a úplně vše jsem tak nějak nepobral. Chyba byla, že jsem si program přečetl až po představení, jinak bych byl o něco chytřejší. Ale i tak oceňuji zajímavé zpracování i herecké výkony a určitě se našlo hodně myšlenek, které zaujaly a které mi i něco řekly.
Jen menší varování: opravdu si zde zjistěte na co vlastně jdete ať nejste překvapeni formou hry stejně jako postarší pár vedle mě, kterému se to očividně od začátku nelíbilo a po skončení chvatně opouštěl sál...
(zadáno: 15.4.2016)
Životní příběh jedné dívky viděný jak z vnitřního tak vnějšího pohledu. Oba tyto světy nemohou být více odlišné. Jeden krutý, smutný a šílený. Druhý veselý, naivní a pohádkově-romantický. Jejich střet přináší opravdu hodně silné a místy až šokující momenty. A právě v tom je hlavní půvab této inscenace. Díky fantastickému výkonu D. Tonikové, která velmi přesvědčivě zvládla zahrát spoustu různých poloh své postavy, bude zážitek z této hry ještě intenzivnější.
(zadáno: 21.12.2016)
Výrazně nenadchlo, ale ani neurazilo. Příjemně dobrý K. Roden a vedle něj výborná H. Seidlová, která hlavně pěvecky byla nejlepší ze všech účinkujících. Zaujala také Z. Mauréry (byť u ní si myslím, že by to bylo ještě lepší kdyby zpívala v rodné slovenštině). Po hudební stránce slušné a poslouchatelné, nejvíce určitě potěší živý orchestr, který je zde hodně znát a slyšet. Dějově a obsahově nemám příliš výtek, první část je občas možná až příliš popisná, druhá má určitě lepší tempo a je celkově svižnější. V součtu za mě stále milé předvánoční představení s jehož návštěvou se chyba neudělá.
(zadáno: 26.3.2024)
Bohužel tato inscenace nebyla můj šálek čaje. Hlavní problém vidím v samotné hře, která postrádá něco výraznějšího, čím by diváka více upoutala. Určitě tam bylo několikero povedených momentů, ale jako celku tomu chybí větší vtažení do příběhu. Není to ani dostatečně vtipné, ani dostatečně dramatické. Pokud něco, tak to u mě vyvolalo soucit, ale to není to co od divadla očekávám. Elvisovy výstupy tomu též nikterak nepomáhají a možná kdyby nebyly, hra se zkrátila a byla bez přestávky, měla by silnější dopad. Co ale mile rád vyzdvihnu je výkon P. Gajdošíkové, která hraje skvěle, dává do toho vše a hlavně díky ní to není úplná ztráta času. 35%
(zadáno: 23.10.2022)
Hodně mi sedla zvolená forma zpracování, typ ala rozhlasové hry. Skvěle vynikly jednotlivé dialogy, motivace, vztahy mezi postavami. Dobře odvedená práce také na pohybové složce a využití prostoru jeviště. K tomu výborná doprovodná hudba, jež místy dotvářela opravdu krásně bizarní scény. V neposlední řadě pak výtečné po herecké stránce. Všichni aktéři zaslouží potlesk, mile rád pak vyzdvihuji Z. Stivínovou, P. Beretovou a R. Mikluše. Určitě to nesedne každému, ale za mě povedené. 75%
(zadáno: 6.1.2011)
Rozhodně netradiční a jiné, ale pro mě ne špatné. Tedy kdybych musel srovnávat, tak "klasické" pojetí co jsem viděl ve Vinohradském divadle s Danielou Kolářovou se mi líbilo o něco více. Nicméně i toto představení má své silné stránky. Audiovizuální dojem je opravdu působivý. Několikrát mě kombinace hudby a obrazů na scéně vtáhla silně do hry. Uznávám, že z Čapka jako takového to tolik nemá, ale i přesto to u mě fungovalo. K tomu všemu výborná Soňa Červená. Krom ní bych vyzdvihl ještě Pavlu Beretovou a Jan Bidlase.
(zadáno: 7.9.2022)
Příjemná a dosti vydařená konverzačka, která nijak nenudí, má správné tempo a postupně dobře graduje. Potenciál by nejspíše byl na ještě o něco silnější dopad a mrazivější zážitek, ale i tak hra přináší řadu silných témat, které šikovně rozehrává a jenž myslím budou u diváků rezonovat. A to ať už jde o sebeúctu, přiznání si vlastních chyb, touhu po úspěchu, vypořádání se s vlastní minulostí či některá další. Po herecké stránce zdařile obsazeno, chemie mezi herci funguje jak má a celá skupina podává velmi dobrý výkon. Nejvíce mě zaujal Š. Krupa a vedle něj také O. Malý. Celkově za mě inscenace co stojí za vidění. 75%
(zadáno: 12.7.2016)
Vydařená komedie, jež rozhodně nijak nezkazí krásný letní večer. První třetina je sice poněkud nezáživná a i v druhé polovině se objeví scény se zbytečně chaotickými či nudnějšími pasážemi, ale jinak převažují vtipné a svižně působící momenty s povedenými dialogy. Celou hru velmi dobře táhne trojice M. Pechlát, P. Stach a V. Kopta, které patří největší podíl na mém pozitivním zážitku. Z ostatních potom nejvíce zaujala svěží a energická M. Timková. Celkově tedy za mě opravdu příjemné letní představení.
(zadáno: 1.7.2020)
Vcelku příjemná nenáročná konverzační oddychovka. Má to spád, dobře to plyne, nijak neurazí a slušně pobaví. Jen z mého pohledu měl daný námět přeci jen větší potenciál. Až příliš často se zde opakuje schéma: hádka, rozčílení, uražení, odlehčení a usmíření. Když by se to mohlo někam posunout, tak se to většinou shodí, někdy i zbytečně laciným, humorem. I samotné postavy pak nejsou tolik uvěřitelné. V tomto směru z toho nejlépe vychází postava J. Holíka, jenž pro mě byla nejvěrohodnější. Ale samotné herecké výkony všech aktérů, i sladěnost celé trojice, jsou více než dobré. 65%
(zadáno: 10.9.2014)
Originální a netradiční pohled na život Václava Havla. Pro mě opravdu hodně vydařené zpracování, spousta dobrých nápadů a myšlenek. Nijak to nesklouzává k nějakému patosu, zveličování či moralizaci. Jednotlivé písně to pěkně doplňují, mix různých žánrů tomu přidal na pestrosti. Herecké výkony pak na jedničku. Bezesporu výtečný M. König, ale též P. Jeništa a M. Spurná. Inscenace která zaujme snad skoro každého.
(zadáno: 2.6.2023)
Za mě opravdu dobře napsaná hra, která pokud se jen trochu slušně zpracuje, tak umí zasáhnout. A zde se to povedlo určitě i více než slušně. Začátek možná ještě trochu rozpačitý, ale postupně si to hezky sedlo a nabralo to správné tempo, chytlo vaši pozornost a již ji nepustilo. Moc krásná práce s gradací napětí a jeho postupným dávkováním směrem k výbornému závěru, jenž dokáže strhnout. A herecky rozhodně výtečná souhra obou aktérů, bez níž by to celé nebylo možné. Slyší na sebe, je tam ta správná chemie a oba si zaslouží beze sporu svůj potlesk. Po všech stránkách tedy inscenace co mile rád doporučuji.
(zadáno: 15.4.2015)
Ze začátku nenáročná konverzačka při zkoušení jedné divadelní hry. Ale postupně se to opravdu dobře stupňuje, emoce stoupají a čím dál více splývá hra a realita. Dost mě to pohltilo a vtáhlo, nejsem si vědom žádných slabých míst a samotný závěr měl potřebnou sílu. Velmi dobré herecké výkony od obou protagonistů, přesto o něco lépe hodnotím výbornou J. Pidrmanovou. Celkově určitě hra co stojí za vidění.
(zadáno: 2.11.2017)
Musím přiznat, že s tímto mě P. Zelenka spíše zklamal. Z mého pohledu je hra příliš plochá, dosti předvídatelná a emočně slabá. Jsou tam obsahově silná témata, ale nedokáží zasáhnout neb zde není prostor vybudovat si k nim výraznější vztah. V první části je postava Věry hezky načrtnuta v prvních scénách, ale pak se již skoro nikam neposune. V druhé přichází očekávaná změna, která je ale dějově lehce nelogická a i zde si pak vývoj drží neměnný styl. I přesto však má hra co nabídnout, minimálně několikero povedených vtipů a dialogů a také dobré herectví v podání I. Chýlkové. 55%
(zadáno: 27.11.2023)
Veskrze zajímavá výměna názorů s trochou toho filozofování o věcech různě (ne)důležitých. Nemůžu říct, že bych si odnášel nějaké velké myšlenky, nicméně i tak to byla velmi příjemná podívaná. Značný podíl na tom má výtečná souhra M. Königa a V. Vašáka, funguje to mezi nimi znamenitě a oba předvádí krásné herecké výkony. Druhá pochvala je za výbornou scénu a její po všech stránkách rozmanité využití, které v několika momentech dokáže velmi mile překvapit. Dohromady to tvoří funkční celek, u kterého jsem se nijak nenudil a odcházel pozitivně naladěn. 75%