PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Jan Pařízek
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (900)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 4.6.2018)
Pro mě ve výsledku spíše rozporuplné dojmy. Nenudil jsem se, svoji náležitou pozornost si hra dokázala docela dobře udržet, v závěru se pak podařilo vytvořit, i za přispění vhodně zvolené doprovodné hudby, velmi silnou atmosféru. Ale i tak za tím vším stále hlodá myšlenka "Proč to všechno?", význam a smysl tohoto sdělení mi bohužel trochu unikl. Obsahově je to vše zajímavě absurdní, to ano a možná ani více není třeba hledat. V každém případě jsou zde dobře napsané a ještě lépe zahrané charaktery všech postav. Asi nejvíce pak zaujme menší, ale o to výraznější, role I. Uhlířové. 65%
(zadáno: 15.5.2018)
Vtipná a zábavná, občas trochu zběsilá, jízda do poloviny devadesátých let. Sice to bylo na můj vkus místy, zvláště ke konci, až příliš chaotické a některé momenty byly pro mě jen o tom dostat do hry ještě nějaký další symbol dané doby. Ale zase o těch odkazech na ně to je a většina byla opravdu povedená, často i se slušně vážným či smutným podtextem. K tomu všemu nelze nepochválit skvěle zvolený playlist doprovodných písní, jenž celkové atmosféře hodně pomáhají. Celkově lze říci, že pokud jste vyrůstali na Beverly Hills, pak vás tahle inscenace nemůže nijak zklamat.
(zadáno: 14.5.2018)
Moc pěkné zpracování jednoho dosti působivého životního příběhu, jenž vás dozajista zasáhne. Je zde krásně propojena složitost struktury života se složitostí struktury mezilidských vztahů. A hezky poukázáno, že bez nových objevů v této oblasti, se náš život nikam neposune. Po divadelní stránce oceňuji povedenou scénu a s ní i dobře využité projekce. K tomu velmi sympatické herecké výkony všech aktérů v čele s přesvědčivou E. Elsnerovou. Za mě rozhodně vydařená inscenace, která zanechá nemalý dojem.
(zadáno: 9.5.2018)
Ze všeho nejvíce mě zaujala hudební složka, jenž asi jako jediná ve mě vyvolala nějaké větší emoce. Po obsahové stránce mě bohužel tento počin spíše minul. Většina scén je zajímavá hlavně svoji obrazovou hodnotou, ale samotný příběh, jednání a motivace postav, to jsou prvky, které se mi v tom všem poněkud ztrácely. Není to tak, že by se herci nesnažili, ale prostě jsem necítil nějaké silnější napojení na osud titulního hrdiny i jeho tragický rozměr. Pro mě tedy přeci jen nevyužitý potenciál.
(zadáno: 7.5.2018)
Hra o vztazích a životě, jak z pohledu dnešní generace, tak té předchozí. Je lepší mít ve dvaceti děti a ve čtyřiceti rozvod nebo být ve čtyřiceti sám a bezdětný? Máme svobodu, volnost, kariéru, cestování, emancipaci...ale jsme spokojenější? Nastoluje se zde spousta trefných a podnětných témat a též řada pěkných myšlenek. Nechybí dobré tempo, zajímavý vývoj i vtip a humor. Některé scény jsou sice složitější na pobrání a délka je tak trochu na hraně, přesto celkový dojem je rozhodně velmi pozitivní. A jako třešnička jeden geniální monolog v podání vynikající P. Štorkové. Rubín strikes back!
(zadáno: 27.4.2018)
Silná hra s parádním hereckým výkonem. M. Řezníček dokázal prakticky z ničeho, přímo vedle vás, vytvořit krásný, dojemný a strhující životní příběh. Čisté, obnažené herectví v té nejlepší možné podobě. Konečným výsledkem je potom nádherný divadelní zážitek.
(zadáno: 25.4.2018)
Povedené spojení života a díla Philipa K. Dicka do jednoho funkčního příběhu s celou řadou odkazů na slavné sci-fi filmy a také na spoustu kultovních věcí z 80. let. Je to zajímavé, vtipné i dojemné. Jen, alespoň pro mě, též trochu natahované a místy překombinované. Občas se střídají skvělé a slabší momenty a byť mě to celkově zaujalo, nemohu tvrdit, že by mě to zcela strhlo. Jinak potěší hudební doprovod a z hereckého hlediska výborná K. Trnková, v několika menších rolích pak také R. Fiala. Myslím, že kdokoli, jenž má alespoň trochu rád dílo tohoto autora, nebude zklamán.
(zadáno: 23.4.2018)
Povedený kus, zvláště celá první polovina, ve které se podařilo skvěle vybudovat atmosféru určité post-apokalyptické společnosti a i dějově to velmi dobře vtáhlo a upoutalo moji pozornost. Po přestávce to již více a více směřovalo do absurdna, což není nutně špatně a jiných cest ani moc nebylo, ale již se to začalo tak nějak samo bortit a postrádat jakýkoli koncept, závěr potom dobře šílený, nicméně z mého pohledu až příliš v křeči a bez nějakého zajímavého vyústění. Herecky zaujali hlavně K. Bartoš, J. Dudziaková a V. Vodochodský. 65%
(zadáno: 15.4.2018)
Byť samotný Sofoklésův text mi nepřijde sám o sobě nějak geniální, tak musím přiznat, že toto zpracování mě opravdu zasáhlo. Jednoduchá syrová scéna, výborná zvuková kulisa, skvěle sladěný ženský chór v podání K. Sedláčkové-Oltové, M. Turkové a M. Zimové. A nad tím vším potom excelentní výkon E. Hacurové v titulní roli. To vše z toho pro mě učinilo velice působivou inscenaci a doslova mě to pohltilo od začátku do konce. Po delší době jsem opět zažil intenzivní divadelní zážitek. Děkuji a tleskám.
(zadáno: 12.4.2018)
Nelehký kus, který ale dokáže zapůsobit. Byť nejsem znalec tohoto díla, tak si dokážu představit, že od "klasického Fausta" je toto zpracování poněkud vzdálené a leckdo může být trochu v šoku z toho co se mu dostalo. Místy je to opravdu pekelná jízda, zvláště v první polovině. Často přes různé symboliky trochu zaniká obsah a není lehké udržet si alespoň nějakou orientaci v ději. Nicméně jsou tam silná místa, i přes větší délku to nijak nenudí a z hlediska scénografie je to bezpochyby hodně zajímavý počin. V neposlední řadě pak také výtečně démonický S. Rašilov. 66%
(zadáno: 4.4.2018)
Dobře rozdílné postavy, každá s jinou zvýrazněnou charakterovou vlastností, jenž by dohromady mohly tvořit různé nálady jedné plnohodnotné osobnosti. Bylo pěkné sledovat jejich interakce a tu hezky rozehranou hru se slovy a o slovech. Nicméně zvolené tempo na mě bylo místy až příliš uspávací, obsah některých konverzací vyžaduje značné soustředění a pozornost, přičemž nejsou jasné motivy jednotlivých postav nebo jakékoli směřování hry jako celku. Je pak těžké získat k nim nějaký vztah a lépe probíhající scény vnímat a pochopit. Celkově jistě zajímavé, ale pro mě hůře stravitelné.
(zadáno: 29.3.2018)
Bohužel z mého pohledu to bylo celé dost ploché a prázdné. Byť z hlediska obsahu proběhla řada emočních scén, tak musím přiznat, že mě žádná výrazněji nezasáhla, osud všech postav mi byl relativně lhostejný a jakékoli směřování celé inscenace jsem vnímal dosti neurčitě. Povedlo se však vykreslit docela zajímavou dekadentní společnost a zobrazit dobře odlišné charaktery. Po herecké stránce též velmi slušné výkony, takže bez zajímavosti tato hra určitě není. 55%
(zadáno: 21.3.2018)
Pro mě osobně silná a dobře napsaná hra. Moc pěkně ukazuje jak snadno lze lidi přesvědčit o tom čemu chtějí sami věřit. Promyšlená manipulace prostřednictvím zneužití víry rozhodně byla, a svým způsobem stále je, velmi silná zbraň k ovládání davu. A i v tomto zpracování je to dobře ukázáno, hra nemá příliš hluchých míst, dokáže zaujmout pozornost prakticky po celou dobu. Snad jen v závěru by se mohlo dosáhnout větší katarze, ale i tak jde o velmi emotivní vyústění. Velká pochvala pro T. Pavelku, jenž spolehlivě táhne většinu scén. Z ostatních zaujali hlavně T. Terberová, I.Řezáč a I.Bareš. 75%
(zadáno: 20.3.2018)
Vcelku povedená a zajímavá sonda do světa vysokých pozic a nadnárodních korporací. Vtipnou formou s notnou dávkou nadsázky se zobrazuje trápení a těžké osudy propuštěných manažerů, jenž to řeší třeba pobytem na Maledivách nebo zakoupením nového Porsche, což je hezky úsměvné. Ale podařilo se zde správně zdůraznit, že ač často dáváme vinu primárně svému okolí, tak hlavní příčina může být spíše u nás, ať už ve vztahu k rodině, ženě, kolegům nebo sobě samému. Jen škoda, že inscenace má slabší místa, těžko se s někým ztotožníte, natož aby vám záleželo jak to celé vlastně dopadne.
(zadáno: 19.3.2018)
Povedený komorní muzikál, ze kterého opravdu krásné sálá to nadšení, které muselo stát za jeho vznikem. Nemohu sice tvrdit, že mě to po hudební stránce nějak výrazně zasáhlo, ale přesto velmi oceňuji energické výkony všech tří aktérů i živý hudební doprovod. Zvláštní uznání si pak zaslouží T. Vaněk, který zde krásně ukazuje širokou paletu svého pěveckého záběru i znamenité střídání různých poloh. Od všech pak vychází hodně pozitivní energie, díky níž vás tento počin v každém případě dobře zasáhne.
(zadáno: 12.3.2018)
Byť trochu zvláštní, v každém případě však nemálo zajímavý, rozbor zapisování vlastního deníku. Moc hezky znázorněný střet dvou lidských rovin, emocionální a racionální, intuice vs. rozum. K tomu též i strach a úzkost o bezpečí deníku a rozkol jaké informace a v jaké míře deníku sdělovat. Vše je podáno skrz výborné herectví I. Uhlířové a M. Kerna, jenž mají oba velkou zásluhu na mém celkově pozitivním divadelním zážitku.
(zadáno: 7.3.2018)
Rozporuplná hra. Na jednu stranu je zde moc pěkně znázorněný ten cílený kontrast v jakém stylu a klidu všechny dámy sedí a pijí svůj odpolední čaj a přitom vedou ony zvláštní, dosti zneklidňující, občas i apokalyptické, řeči. Na stranu druhou celá forma a způsob zpracování není příliš šťastná a je velice náročné a složité se na hru více soustředit nebo se v ní pokusit alespoň trochu orientovat. To v kombinaci s pomalejším tempem vede k lehce uspávacímu působení celé inscenace. A je to opravdu škoda, neb předváděné herecké výkony jsou určitě velmi dobré. 55%
(zadáno: 5.3.2018)
Další působivá podívaná z dílny Losers. Nosným prvkem je opět precizní akrobacie, tentokrát postavená, hezky tematicky, hlavně na vzrůstu a pádu. Na ní je napojena velmi dobře sladěná choreografie a celé je to dokresleno krásně podmanivou hudbou. Pokud něco vytknout, tak přeci jen ještě trochu větší práci s tématem kolapsu. Ale i tak jsou zde k vidění nádherné, a též emočně silné, scény. Výtečná práce všech aktérů z nichž bych rád vyzdvihl hlavně P. Horníčka, jenž mi přijde, že celou tuto skupinu táhne hodně kupředu. Nelze jinak, než jen a jen doporučit. 85%
(zadáno: 28.2.2018)
Bang - Divadlo Letí 80 %
Velice poctivě opepřená inscenace s pořádnou dávkou té správné ironie a satiry, beroucí si na paškál dnešní (nejen) evropskou společnost a její budoucí směřování. Hodně trefné a výstižné. Z mého pohledu kvalitní hlavně po textové stránce aneb výborně napsáno i přeloženo. Nicméně nelze opomenout herecké výkony v čele s T. Kobrem, kterému skvěle sekundují J. Böhm s B. Kaňokovou. Ano, jak zde bylo řečeno: "Už moc dlouho je tu klid, v té naší přemírové Evropě a začíná to být hrozná nuda. Je třeba s tím co nejdříve něco udělat!". Tak nechť je více takovýchto počinů. Doporučuji.
(zadáno: 22.2.2018)
Svým způsobem dosti působivý pohled na nedávné nelehké historické období skrz osudy sedlácké rodiny na jižní Moravě. Z řemeslného úhlu pohledu je to opravdu povedený kus práce, ale místy se pak dostavil trochu odtažitý pocit jako při sledování zajímavého dokumentu. Chyběla mi tam nějaká silnější citová vazba k jednotlivým postavám a trochu více vykreslené vztahy mezi nimi. Zároveň i poslední dějství bylo z mého pohledu spíše navíc a i díky němu vyznění celé inscenace nevnímám tak silně. Po herecké stránce ale nelze příliš vytknout, skvělý je zde hlavně J. Erftemeijer. 65%
(zadáno: 19.2.2018)
Pro mě neuvěřitelně pozitivní inscenace, která dobře zvolenou formou sděluje jednu hezkou myšlenku: ať už jsme jakýkoli a děláme různé divné věci, tak to hlavní je abychom se cítili šťastní, nezávisle na tom co si o nás myslí ostatní. Vtipné, trefné, odlehčující. Pro někoho možná pobuřující a urážlivé, ale mně osobně to přijde spíše naopak. Je to určitá pocta všem, jenž jsou v této inscenace nějakým způsobem zmíněni. Tři brilantní monology ve skvělém podání L. Juřičkové, J. Boušové a J. Bidlase, jenž jim vtiskli opravdu výtečnou podobu. Není třeba dodávat více, prostě buďte v pohodě.
(zadáno: 17.2.2018)
Solidní inscenace, ve které se šikovně pracuje s tématem "hra ve hře", tedy držení diváka v nejistotě co je divadelní realita a na co si herci jen hrají. Dobře stupňované napětí, zdařilé střídání tempa a rytmu, přechody z mrazivých pasáží do odlehčeného humoru a herecky velmi dobří oba protagonisté. To vše udržuje divákovu pozornost a rozhodně tato hra nijak nenudí. Ale přeci jen nebylo to pro mě tak silné a zdrcující jako třeba u her Blackbird či Venuše v kožichu, jenž pracující s podobnou tématikou. I tak je zde závěr stále dobře provedený a dokáže překvapit.
(zadáno: 14.2.2018)
Kleopatra a její 3 osudoví muži v kontextu dnešní doby. Neotřelý pohled na egyptskou královnu, který přináší řadu skvělých scén, dialogů i situací, jež lze od takovéto inscenace P. Kolečka očekávat. Nabízí se srovnání s částečně podobnými hrami a to Kauza Médeia a Salome, jenž ale obě mají přeci jen silnější dramaturgický podklad. Naproti tomu zde je to spíše jednoduší, uvolněnější pojetí bez nějakého většího přesahu. Za to ale doplněno vydařenými písněmi z dílny M. Malátného. Škoda jen pro mě slabší třetí části s Marcusem Antoniem, kde již inscenace ztrácí dobře nastavené tempo. 65%
(zadáno: 7.2.2018)
Velmi dobře zpracovaný pohled na vývoj a důsledky Alzheimrovy choroby. Způsob jakým je inscenace pojata, tedy střídaní postav, časových rovin i různých prostor, vyvolává u diváka ten správný pocit zmatení a alespoň částečně tak simuluje stavy způsobené touto vážnou nemocí. Výsledný dojem z celého představení je pak o to silnější. Nemálo tomu pomáhá i dobře postavená scéna a hlavně výtečný výkon J. Vlasáka v titulní roli. Jemu též zdatně sekunduje i V. Gajerová jako jeho dcera. 77%
(zadáno: 6.2.2018)
V konečném součtu převládla spokojenost, ale přijde mi, že tato hra má přeci jen větší potenciál než se zde podařilo využít. Zvláště tragický rozměr hlavní postavy a její bezmoc opustit tu svoji klec ve které je chtě nechtě držena. Ale pak už by to nejspíše nebyla taková docela milá a úsměvná hra, jak mi to vyznívá nyní. Dobře se pracuje s nejistotou, ve které je od začátku divák držen vzhledem ke vztahu mezi jednotlivými postavami. Snad jen role O. Nováka mohla být o něco lépe a čitelněji uchopena, zvláště vůči J. Štěpánkové. Svým výkonem naopak potěší výborný F. Němec. 67%
