Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (798)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.7.2018)
Příjemná nenáročná komedie, která dostojí tomu co se od ní očekává. Samotná hra je dobře napsaná a dává příležitost pro řadu vtipných momentů. Nakonec to ani nebylo tak "crazy" jak jsem se obával a většina situací pobaví i bez zbytečného eskalování trapností či jiného zesměšňování. Zdejší zpracování ničím neurazilo a hra utekla bez větších hluchých míst. Vynikající R. Štabrňák je hlavním tahounem, jenž zastíní i jinak též velmi dobrého F. Blažka. Z ostatních zaujali ještě L. Pernetová a M. Slaný. Určité rezervy bych viděl u L. Krále či J. Ployhara z jejichž rolí se dalo vytěžit myslím i více.
(zadáno: 12.6.2018)
Rozhodně velmi zajímavé spojení antiky se současným světem, které se povedlo moc pěkně skloubit dohromady. Díky tomu vzniká řada unikátních obrazů, replik a narážek, jenž jsou hlavní devízou této inscenace. Zároveň, paradoxně, mi toto částečně bránilo k nějakému silnějšímu prožitku, neb jsem to bral hlavně jako fikci a nenašel si k tomu osobnější vazbu. Mísí se tady jak satira, tak antické drama a syrový obraz aktuální světové politiky, ale vlastně to není pořádně ani jedno. Přesto všechno ale platí, že to dokáže zaujmout a vyvolat otázky. Navíc musím pochválit výbornou doprovodnou hudbu.
(zadáno: 8.6.2018)
Příjemně snové a tak trochu i hezky poetické. Není lehké to nějak specifikovat, ale popsal bych to jako takovou cestu do hlubin nenarozené duše a její pohled na své budoucí já ze světa tam za zrcadlem. Má to své specifické kouzlo a pokud se podaří naladit na tu správnou notu, tak i dobře pohlcující atmosféru. Ale hrozí i opak. Kdo je už před začátkem unaven, tak tohle ho rozhodně neprobere, spíše naopak. Určité soustředění je zde potřeba neb většina obrazů je spíše uspávací. Co se nejvíce povedlo je myslím hudební složka, jež je hodně působivá. Jinak dost záleží jak to komu sedne. 65%
(zadáno: 15.5.2018)
Vtipná a zábavná, občas trochu zběsilá, jízda do poloviny devadesátých let. Sice to bylo na můj vkus místy, zvláště ke konci, až příliš chaotické a některé momenty byly pro mě jen o tom dostat do hry ještě nějaký další symbol dané doby. Ale zase o těch odkazech na ně to je a většina byla opravdu povedená, často i se slušně vážným či smutným podtextem. K tomu všemu nelze nepochválit skvěle zvolený playlist doprovodných písní, jenž celkové atmosféře hodně pomáhají. Celkově lze říci, že pokud jste vyrůstali na Beverly Hills, pak vás tahle inscenace nemůže nijak zklamat.
(zadáno: 25.4.2018)
Povedené spojení života a díla Philipa K. Dicka do jednoho funkčního příběhu s celou řadou odkazů na slavné sci-fi filmy a také na spoustu kultovních věcí z 80. let. Je to zajímavé, vtipné i dojemné. Jen, alespoň pro mě, též trochu natahované a místy překombinované. Občas se střídají skvělé a slabší momenty a byť mě to celkově zaujalo, nemohu tvrdit, že by mě to zcela strhlo. Jinak potěší hudební doprovod a z hereckého hlediska výborná K. Trnková, v několika menších rolích pak také R. Fiala. Myslím, že kdokoli, jenž má alespoň trochu rád dílo tohoto autora, nebude zklamán.
(zadáno: 12.4.2018)
Nelehký kus, který ale dokáže zapůsobit. Byť nejsem znalec tohoto díla, tak si dokážu představit, že od "klasického Fausta" je toto zpracování poněkud vzdálené a leckdo může být trochu v šoku z toho co se mu dostalo. Místy je to opravdu pekelná jízda, zvláště v první polovině. Často přes různé symboliky trochu zaniká obsah a není lehké udržet si alespoň nějakou orientaci v ději. Nicméně jsou tam silná místa, i přes větší délku to nijak nenudí a z hlediska scénografie je to bezpochyby hodně zajímavý počin. V neposlední řadě pak také výtečně démonický S. Rašilov. 66%
(zadáno: 21.3.2018)
Pro mě osobně silná a dobře napsaná hra. Moc pěkně ukazuje jak snadno lze lidi přesvědčit o tom čemu chtějí sami věřit. Promyšlená manipulace prostřednictvím zneužití víry rozhodně byla, a svým způsobem stále je, velmi silná zbraň k ovládání davu. A i v tomto zpracování je to dobře ukázáno, hra nemá příliš hluchých míst, dokáže zaujmout pozornost prakticky po celou dobu. Snad jen v závěru by se mohlo dosáhnout větší katarze, ale i tak jde o velmi emotivní vyústění. Velká pochvala pro T. Pavelku, jenž spolehlivě táhne většinu scén. Z ostatních zaujali hlavně T. Terberová, I.Řezáč a I.Bareš. 75%
(zadáno: 19.3.2018)
Povedený komorní muzikál, ze kterého opravdu krásné sálá to nadšení, které muselo stát za jeho vznikem. Nemohu sice tvrdit, že mě to po hudební stránce nějak výrazně zasáhlo, ale přesto velmi oceňuji energické výkony všech tří aktérů i živý hudební doprovod. Zvláštní uznání si pak zaslouží T. Vaněk, který zde krásně ukazuje širokou paletu svého pěveckého záběru i znamenité střídání různých poloh. Od všech pak vychází hodně pozitivní energie, díky níž vás tento počin v každém případě dobře zasáhne.
(zadáno: 12.3.2018)
Byť trochu zvláštní, v každém případě však nemálo zajímavý, rozbor zapisování vlastního deníku. Moc hezky znázorněný střet dvou lidských rovin, emocionální a racionální, intuice vs. rozum. K tomu též i strach a úzkost o bezpečí deníku a rozkol jaké informace a v jaké míře deníku sdělovat. Vše je podáno skrz výborné herectví I. Uhlířové a M. Kerna, jenž mají oba velkou zásluhu na mém celkově pozitivním divadelním zážitku.
(zadáno: 17.2.2018)
Solidní inscenace, ve které se šikovně pracuje s tématem "hra ve hře", tedy držení diváka v nejistotě co je divadelní realita a na co si herci jen hrají. Dobře stupňované napětí, zdařilé střídání tempa a rytmu, přechody z mrazivých pasáží do odlehčeného humoru a herecky velmi dobří oba protagonisté. To vše udržuje divákovu pozornost a rozhodně tato hra nijak nenudí. Ale přeci jen nebylo to pro mě tak silné a zdrcující jako třeba u her Blackbird či Venuše v kožichu, jenž pracující s podobnou tématikou. I tak je zde závěr stále dobře provedený a dokáže překvapit.
(zadáno: 14.2.2018)
Kleopatra a její 3 osudoví muži v kontextu dnešní doby. Neotřelý pohled na egyptskou královnu, který přináší řadu skvělých scén, dialogů i situací, jež lze od takovéto inscenace P. Kolečka očekávat. Nabízí se srovnání s částečně podobnými hrami a to Kauza Médeia a Salome, jenž ale obě mají přeci jen silnější dramaturgický podklad. Naproti tomu zde je to spíše jednoduší, uvolněnější pojetí bez nějakého většího přesahu. Za to ale doplněno vydařenými písněmi z dílny M. Malátného. Škoda jen pro mě slabší třetí části s Marcusem Antoniem, kde již inscenace ztrácí dobře nastavené tempo. 65%
(zadáno: 6.2.2018)
V konečném součtu převládla spokojenost, ale přijde mi, že tato hra má přeci jen větší potenciál než se zde podařilo využít. Zvláště tragický rozměr hlavní postavy a její bezmoc opustit tu svoji klec ve které je chtě nechtě držena. Ale pak už by to nejspíše nebyla taková docela milá a úsměvná hra, jak mi to vyznívá nyní. Dobře se pracuje s nejistotou, ve které je od začátku divák držen vzhledem ke vztahu mezi jednotlivými postavami. Snad jen role O. Nováka mohla být o něco lépe a čitelněji uchopena, zvláště vůči J. Štěpánkové. Svým výkonem naopak potěší výborný F. Němec. 67%
(zadáno: 17.1.2018)
Z mého pohledu určitě působivé zpracování se spoustou silných scén a momentů. Syrové betonové prostředí sálu DUP39 přidalo celé inscenaci na silnějším prožitku. A také dobře zvolená doprovodná hudba navodila tu správnou atmosféru. Snad jen některé dějové zvraty byly znázorněny poněkud nejasně a nebo až příliš symbolicky, alespoň pro mě jako diváka co nezná knižní předlohu ani filmové zpracování. Přesto inscenace dokáže zasáhnout a to i díky velmi dobrým hereckým výkonům, v čele se skvělou G. Pyšnou. 74%
(zadáno: 12.1.2018)
Originální, vtipné, zábavné. Spousta výborných hlášek a odkazů na různé kultovní filmy či seriály. Zároveň i trochu té nostalgie a dojemnosti v závěru inscenace. To všechno se povedlo a primárně první část je skoro bez chyb, ve výborném tempu a s překvapujícím dějem. V té druhé se však vše začne postupně až zbytečně moc komplikovat a ve snaze dostat do toho co nejvíce dimenzí a symboliky se to přeci jen trochu natahuje a vleče, dobré tempo se pak poněkud vytrácí. Ale oceňuji snahu také o vážnější tón a reálnější vykreslení minulé doby. Jako celek určitě stále velmi dobrá inscenace.
(zadáno: 11.1.2018)
Knižní předlohu jsem bohužel nečetl, takže v tomto směru nemohu srovnat. Nicméně některé scény, hlavně v první části, mi přišly už zbytečně přehnaně parodující či zesměšňující a na můj vkus až příliš narušovali směřování inscenace. Většina děje je však dobře pojatá a z mého pohledu dosti trefně zobrazuje okolní svět a hlavní problémy 14letého kluka. Spousta povedených dialogů a situací, ve kterých se myslím leckdo leckdo najde. Herecky opravdu výtečný J. Burýšek, jenž se do toho vžil více než dobře. Vedle něj pak také skvělá P. Gajdošíková a v lehce bizarní roli rozhodně zaujme L. Melník. 67%
(zadáno: 27.11.2017)
Intenzivní nářez syrovosti, výbušnosti, bojovnosti, síly a násilí. Bij, zabij! Já nebo ty! Je to bezpochyby strhující a některé scény vás doslova pohltí. Zvláště v kombinaci s impulsivní, nabitou hudební složkou, které všechny scény krásně doplňuje. Přesto místy toho na mě bylo už přespříliš a měl jsem i pocit, že se to nikam moc neposouvá. Což v zásadě ano a nemusí to být nutně jen špatně. V každém případě se L. Vágnerové povedl další výtečný kus, jenž je opět originální a dosti odlišný vůči těm předchozím. 75%
(zadáno: 24.11.2017)
Za mě určitě vydařená inscenace. Dobře napsané, hezky vykresleny jednotlivé postavy i vztahy mezi nimi. Některé situace jsou už možná trochu více přestřelené, ale hře to spíše prospívá a nejde to zase nikam do absurdna. Vcelku je to vše docela reálné a jakoby ze života, takže se s tím jde lépe ztotožnit. Celkově to nijak nenudí, v průběhu dobře graduje a donutí i k zamyšlení nad vlastní rodinou nebo nad tím, jak důležité rodinné vztahy jsou. Herecky výtečný R. Jašków a vedle něj též L. Veselý a B. Kaňoková.
(zadáno: 15.11.2017)
Je to určitě svým způsobem zvláštní hra. Na jedné straně jsou zde oplzlosti, nadávky, alkohol, nesympatické chování postav. Ale tak nějak za tím vším jsou vidět také silné emoce, vnitřní rozpolcenost a utrpěné jizvy na duši. Po nějaké době si jednotlivé postavy získali moje sympatie a byl jsem dobře vtažen do děje. Sice není dlouho jasné zda za tím bude něco více, ale nijak to neruší od sledování celého příběhu. A nakonec je myslím hezky ukázáno, že jiskru života lze zažehnout třeba i z popela. Výtečné herecké výkony, zvláště T. Vilišová, V. Lazorčáková nebo O. Pavelka. Stojí za vidění.
(zadáno: 9.11.2017)
I z mého pohledu docela vydařené zpracování této světové klasiky. Hlavní klady jsou dobře hrající živý orchestr a vedle něj pak opravdu skvěle zvládnutá choreografie. Snad všechny hromadné scény vyzařují svojí silnou energií a jsou moc pěkně pohybově sladěné. Po pěvecké stránce také není co vytknout. Výtečná především K. Falcová v hlavní roli Marii. Vedle ní zaujali také L. Jagerčíková a O. Černý. Bohužel je zde ale řada činoherních scén a ty už byly citelně slabší. V tomto směru je zde velká rezerva. Díky tomu spousta silných momentů nevyzněla tak silně jak měla a to je přeci jen škoda. 67%
(zadáno: 30.10.2017)
Několikero zajímavých a silných témat, jenž se povedlo dobře pospojovat a s nemalým dopadem přednést divákovi. Námětů k zamyšlení zde každý dostane dosti a v hlavě mu pak budou rezonovat ještě dlouho po skončení inscenace. Ať už jde třeba o přehnanou snahu být lepším člověkem za místy absurdní cenu, nebo přehlížení útlaku s vidinou budoucího zisku, hledání viníků a míru ovlivněnosti médii. Je toho více, ale není to chaotické a dohromady to dává svůj smysl. Samotná hra pak dokáže upoutat pozornost a nijak nenudí. Svůj podíl na tom mají i zdařilé herecké výkony všech aktérů. Povedený kus.
(zadáno: 18.10.2017)
Na jedné straně sice trochu extrémní, nereálné a těžko uvěřitelné, ale na druhé straně správně šokující, trefné a alarmující. V každém případě však dobře vystavěné, z neurčitého začátku se hra postupně hezky proměňuje a s tím i správně graduje atmosféra. Samotný konec je sice trochu rozporuplný, ale i přesto tato inscenace zanechá jistě nemalý dojem. Pomáhají tomu též dobré herecké výkony, zvláště pak skvělý M. Balcar. Vedle něj zaujali také J. Albrecht s G. Pyšnou. 67%
(zadáno: 9.10.2017)
Bohužel pro mě spíše lehké zklamání. Díky nadšeným ohlasům jsem měl příliš vysoká očekávání. Z mého pohledu určitě stále vydařený muzikál, ale bez nějakého silnějšího dopadu a s relativně průměrnou hudbou. První část příliš natahovaná, rozvleklá a relativně předvídatelná. Druhá má sice poloviční délku, ale je dvakrát tak silnější a zajímavější. Herecké a pěvecké výkony však veskrze velmi dobré, zvláště pak skvělá M. Horká a V. Prášil Gidová. Trochu slabší mi přišel T. Vlček. Hodně povedená je rozhodně celá výprava: scéna, kostýmy i projekce. Opravdu škoda, že chybí výraznější hudební motiv.
(zadáno: 21.9.2017)
Jsem rád, že jsem mohl vidět Racka i v tomto zpracování. Je to jiné, ale stále dosti působivé. Jen zde hraje prim spíše vizuální stránka, doplněná povedenou hudební složkou. Vzniká tak spousta krásných obrazů na které se moc pěkně dívá. Samotný obsah v tom bohužel místy zaniká více než by bylo zdrávo, ale celkově se daří udržet vyznění jednotlivých pasáží na dobré úrovni a hlavně druhá část přeci jen emočně zasáhne. Po herecké stránce pochvala hlavně pro M. Poulovou, K. Sedláčkovou-Oltovou, M. Zimovou a J. Vondráčka. Celkově pro mě originálně a neotřele zpracovaná klasika.
(zadáno: 12.9.2017)
Velmi slušně vybudovaná atmosféra strachu, který musel v dané situaci jistě panovat. K tomu také hodně přesvědčivé herecké výkony od obou protagonistů a dobře udělaná, funkční scéna. To vše spolehlivě upoutá vaši pozornost po celou délku hry a nenechá příliš slabých míst. Snad jen některé reakce, a také přehnané změny postojů obou aktérů, mi přišly místy přespříliš, i vzhledem k dané situaci. Stejně tak mi stále nešlo do hlavy proč byste odposlouchávali někoho, kdo ví že to děláte a vy víte, že to ví. Ale to nejspíše jen potvrzuje tu šílenou absurditu dané doby. 75%
(zadáno: 13.6.2017)
Začátek je vyloženě pozvolný a nemohu říct, že by mě probíhající děj nějak více strhl. Naštěstí to dobře zachraňuje herecký um H. Maciuchové a P. Stacha, jejichž dialogy patří k nejlepším scénám této inscenace. Postupně se přeci jen zvýší dramatičnost a směřování hry dostane jasnější směr, byť s větším melancholickým vyzněním v druhé části. I tak se na to však pěkně kouká a téma vzpomínek, vlastního sebezastřeného pohledu na vše proběhlé, je zde velmi dobře vykresleno. Donutí vás to tak trochu podívat se na sebe očima z minulosti a popřemýšlet o tom co se vám vykreslí. A to není málo.