PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Jan Pařízek
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (798)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
Celkově hodnotím spíše pozitivně. Byť hra nedosahuje takových kvalit jako jiné tituly v tomto divadle.
Druhá hra se mi líbila více. A to hlavně díky tomu, že mi v ní přišli lepší herečtí představitelé Pavel Tesař a Marie Turková. Samozřejmě ani Tomáš Turek a Magdalena Zimová nebyli v první hře špatní, ale některé jejich projevy mi přišly už moc hysterické. Případně jejich některá gesta až příliš silná...byť toto bylo nejspíš v popisu daných postav. Celkově ale obě aktovky velmi dobré situační komedie či frašky (jak kdo chce :)).
Druhá hra se mi líbila více. A to hlavně díky tomu, že mi v ní přišli lepší herečtí představitelé Pavel Tesař a Marie Turková. Samozřejmě ani Tomáš Turek a Magdalena Zimová nebyli v první hře špatní, ale některé jejich projevy mi přišly už moc hysterické. Případně jejich některá gesta až příliš silná...byť toto bylo nejspíš v popisu daných postav. Celkově ale obě aktovky velmi dobré situační komedie či frašky (jak kdo chce :)).
(zadáno: 14.1.2020)
Ač nemám nic proti invenčním zpracováním, tak zde jsem s tím bohužel často bojoval. Hodně scén pro mě vyznělo tak trochu do ztracena a nemělo potřebnou sílu adekvátní danému textu. Spousta různé symboliky a scénografických prvků, jenž mi nebyly vždy jasné a až moc odváděly pozornost od samotných postav a jejich činů. Zjednodušeně řečeno mi zde zvolená forma až příliš přebila skvělý obsah, který je pro mě na této hře to hlavní. Nicméně byly i momenty co považuji za vydařené: obecně všechny hudebně-recitační pasáže, ztvárnění věštců a samotný závěr, jenž zapůsobil a zanechal svoji stopu. 55%
(zadáno: 15.11.2019)
Upřímně mohu prohlásit, že jsem se několikrát dobře zasmál, to ano. A rozhodně to nepostrádá několik dobrých, trefných momentů. Ale také je to až příliš upovídané, roztahané. Je zde vidět snaha dostat tam co nejvíce témat, upozornit na spoustu věcí, ve výsledku je z toho pak tak trochu jeden velký guláš, nebo zde spíše slepice na paprice a ne moc dobře okořeněná. Často mi to taky přišlo příliš prvoplánové a laciné a určitě se nedá říct, že by mě to nějak více zasáhlo nebo donutilo k zamyšlení. Spíše u mě pak převládalo čekání na konec, což není to co bych si chtěl pamatovat. 45%
(zadáno: 9.5.2018)
Ze všeho nejvíce mě zaujala hudební složka, jenž asi jako jediná ve mě vyvolala nějaké větší emoce. Po obsahové stránce mě bohužel tento počin spíše minul. Většina scén je zajímavá hlavně svoji obrazovou hodnotou, ale samotný příběh, jednání a motivace postav, to jsou prvky, které se mi v tom všem poněkud ztrácely. Není to tak, že by se herci nesnažili, ale prostě jsem necítil nějaké silnější napojení na osud titulního hrdiny i jeho tragický rozměr. Pro mě tedy přeci jen nevyužitý potenciál.
(zadáno: 4.4.2018)
Dobře rozdílné postavy, každá s jinou zvýrazněnou charakterovou vlastností, jenž by dohromady mohly tvořit různé nálady jedné plnohodnotné osobnosti. Bylo pěkné sledovat jejich interakce a tu hezky rozehranou hru se slovy a o slovech. Nicméně zvolené tempo na mě bylo místy až příliš uspávací, obsah některých konverzací vyžaduje značné soustředění a pozornost, přičemž nejsou jasné motivy jednotlivých postav nebo jakékoli směřování hry jako celku. Je pak těžké získat k nim nějaký vztah a lépe probíhající scény vnímat a pochopit. Celkově jistě zajímavé, ale pro mě hůře stravitelné.
(zadáno: 29.3.2018)
Bohužel z mého pohledu to bylo celé dost ploché a prázdné. Byť z hlediska obsahu proběhla řada emočních scén, tak musím přiznat, že mě žádná výrazněji nezasáhla, osud všech postav mi byl relativně lhostejný a jakékoli směřování celé inscenace jsem vnímal dosti neurčitě. Povedlo se však vykreslit docela zajímavou dekadentní společnost a zobrazit dobře odlišné charaktery. Po herecké stránce též velmi slušné výkony, takže bez zajímavosti tato hra určitě není. 55%
(zadáno: 2.11.2017)
Musím přiznat, že s tímto mě P. Zelenka spíše zklamal. Z mého pohledu je hra příliš plochá, dosti předvídatelná a emočně slabá. Jsou tam obsahově silná témata, ale nedokáží zasáhnout neb zde není prostor vybudovat si k nim výraznější vztah. V první části je postava Věry hezky načrtnuta v prvních scénách, ale pak se již skoro nikam neposune. V druhé přichází očekávaná změna, která je ale dějově lehce nelogická a i zde si pak vývoj drží neměnný styl. I přesto však má hra co nabídnout, minimálně několikero povedených vtipů a dialogů a také dobré herectví v podání I. Chýlkové. 55%
(zadáno: 9.8.2017)
Aniž bych chtěl nějak snižovat jinak jistě dobrý výkon S. Stašové, tak zvolené pojetí mi pro tuto hru nepřišlo šťastné. V některých místech svými silnými gesty, změnami hlasu či zvolený tónem, danou situaci příliš odlehčila a posunula tím její vyznění. Též jsou zde dosti upozaděni oba sourozenci, zvláště pak role dcery. Jejich dialogy sníženy na minimum a díky tomu také nejsou tak jasné jejich motivy a jednání. V konečném důsledku pak nevycházejí tolik jako oběti jednání své matky a tím se i posunul celý význam této hry. Nicméně přese všechny výtky má hra stále svoji sílu a dokáže zaujmout.
(zadáno: 3.7.2017)
Určitě to není z mého pohledu úplně špatné zpracování, ale přesto mě to příliš nezasáhlo. Líbil se mi zvolený humor i způsob pojetí Hamletova šílenství. Zvláště v první části vzniklo několik velmi povedených scén a mohu říci, že jsem se nijak nenudil. Nicméně zvolené tempo v druhé části působilo až příliš uspávacím dojmem. Více škrtů způsobilo též složitější interpretaci některých činů a motivů postav. Závěrečnou scénu jsem tak sledoval již spíže s odtažitým dojmem. Nemohu však nepochválit skvělého J. Plesla, jenž si mě ve své titulní roli rozhodně získal. 55%
(zadáno: 20.3.2017)
Tato inscenace mě bohužel nějak minula. Samotný děj, jednotlivé postavy a jejich činy nebo motivy, to vše kolem mě pohodlně proplulo a nezanechalo nějaký větší zásah. Nicméně bylo tam několik dialogů či scén, které pobavily nebo nějakým jiným způsobem zaujaly. Oceňuji také herecký přínos všech aktérů, zahráno to bylo určitě dobře. Potěšila zejména dvojice R. Jašków a E. Josefíková. V konečném součtu však převládají spíše rozporuplné pocity a vtíravá otázka "K čemu to vše bylo dobré?".
