PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Jan Pařízek
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (900)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 20.7.2021)
Opravdu krásně provedená groteska. Je to správně hravé a vtipné, není to nijak podbízivé a nejde to zbytečně do absurdna. Žádná fraška ve stylu laciného humoru, zde má vše svůj smysl a opodstatnění. Pěkné střídání vyhrocenějších a klidnějších pasáží, hra si tak drží dobré tempo a ani na okamžik nijak nenudí. Po herecké stránce je to pak radost sledovat. Vynikající zvláště V. Dyk, jenž skvěle střídá jednotlivé polohy, výborná práce s hlasem a mimikou. Ale ani T. Dyková nezaostává a společně jim to funguje více než dobře. Celkově po všech stránkách vydařená inscenace, co zlepší jakoukoli náladu.
(zadáno: 27.2.2017)
Na můj vkus až příliš poetické a melancholické. Životní příběh jednoho obyčejného a slušného člověka, který vlastně není vůbec obyčejný, natož k tomu slušný. V tomto směru inscenace podává určitou reflexi lidského života a vyvolává otázky a náměty k zamyšlení. To vše je rozhodně dobře, ale zvolené tempo hry není příliš šťastné, i přes kratší délku je to dost náročné na udržení pozornosti a nelze se občas ubránit spacím momentům. Po herecké stránce však potěšil svým sympatickým výkonem M. Hruška a z ostatních pak hlavně M. Pospíchal. 55%
(zadáno: 11.11.2015)
Relativně náročná hra, která se pouští hned do několika tíživých témat současné společnosti. Nosným prvkem je zde homosexualita a to jak se s ní vyrovnává společnost i samotní jedinci. Ale nejde jen o tuto tématiku. Pocity zrady, osamění, nenaplněného života jsou společné pro všechny. Navozených životních situací je zde opravdu hodně. Až si i říkám, že by hře prospělo určité škrtání a zkrácení. Po herecké stránce však nemám výtek, nikdo z aktérů rozhodně nezklamal. Hodně vydařená je hudební stránka celé inscenace, výborně zapadá do jednotlivých scén a krásně doplňuje atmosféru celé hry.
(zadáno: 19.1.2012)
Pěkná procházka historií tohoto divadla. Líbila se mi zvolená forma kabaretu kde se střídali jednotlivé scénky a písničky. A krom toho se člověk i leccos užitečného dozvěděl :) Mohu doporučit všem fanouškům této scény i těm, kteří se o ní chtějí dozvědět více a ještě se při tom slušně pobavit.
(zadáno: 22.7.2015)
Pro ty co si chtějí nostalgicky připomenout oblíbený dětský seriál toto jistě nebude žádným zklamáním. Dobře obsazené jednotlivé postavy, výborné kostýmy i celá scéna, několik dobrých dialogů, povedené stepové číslo a k tomu skvěle sehraná ústřední píseň (i v maďarštině!). Toť hlavní klady, které bez problémů postačí pro příjemně strávený večer. Ale neočekával bych nic silnějšího, po dějové stránce je to v nejlepším případě průměr, spousta scén stojí jen na té nostalgii a několika památných "hláškách". Nic víc, nic míň. Rozhodně ale neodsuzuji, zavzpomínal jsem si a pobavil se.
(zadáno: 7.3.2016)
Bezesporu opravdu dobře napsaná hra, jejíž ztvárnění se rozhodně vydařilo. Nelehké téma vyrovnání se s minulostí je zde velmi účelně zobrazeno na konkrétním případu, jež dokáže vzbudit různorodé emoce. Jednotlivé scény jsou dobře vystavěny, není zde slabší místo a pečlivě budovaná atmosféra strachu, nenávisti či lítosti je s postupem času o to více intenzivní. Nelze nevyzdvihnout vynikající výkon L. Štěpánkové, která má na výsledném dojmu největší zásluhu. K tomu ji oba mužští aktéři po celou dobu velmi zdatně sekundují. Celkově silný a působivý kulturní zážitek.
(zadáno: 13.12.2019)
V mnoha ohledech řemeslně povedený kus. Krásně vykresleny jednotlivé charaktery, jejich jednání a motivace. V tomto směru výtečná ústřední čtveřice, tedy oba Donutilové, Z. Kronerová a V. Dvořák. Hlavní myšlenky jsou zde myslím jasně a srozumitelně podány. Celoživotní honba za něčím u čeho nakonec zjistíme, že nemá takový význam. Obelhávání sama sebe, obviňování druhých či život na dluh. Je tam toho hodně a jako divák jsem se určitě nijak nenudil. Přesto chybělo tomu něco co by z toho udělalo silnější zážitek. Samotný konec je dobře zvládnutý, ale myslím nijak nepřekvapí a vede k němu delší cesta než délka hry snese.
(zadáno: 18.3.2022)
Odpověď na smysl života zde asi nenajdete, ale určitě vás to donutí k nějakému zamyšlení o něm. Inscenace ve které se na smrt nahlíží z všemožných úhlů. Jak s ní žít, jak se s ní vyrovnat, jak si ji způsobit či jak si ji neklást za vinu. Není to úplně lehce stravitelný počin, ale má co říct a dokáže zaujmout. Občas je to hezky vtipně odlehčeno, občas zase správně syrově podané. V rámci zpracování je dobře využitá živá kytara i jednoduchá funkční scéna. Po herecké stránce není žádných výtek. Celkově jsem asi přeci jen očekával větší katarzi či silnější vyznění, nicméně i tak návštěvy nijak nelituji. 65%
(zadáno: 15.6.2014)
Zajímavý motiv, který se však, dle mého názoru, nepovedlo dobře zpracovat. Spousta scén působí nejasným či zmateným dojmem. Sekvenci s trpaslíky i video projekci bych osobně zcela vypustil, samotného hře to nic nepřineslo, spíše naopak. I. Uhlířová však nezklamala a přináší několik vydařených scén, také J. Kniha v roli myslivce předvedl dobrý výkon. Celkově však převládají spíše rozpačité či negativní pocity.
(zadáno: 14.5.2018)
Moc pěkné zpracování jednoho dosti působivého životního příběhu, jenž vás dozajista zasáhne. Je zde krásně propojena složitost struktury života se složitostí struktury mezilidských vztahů. A hezky poukázáno, že bez nových objevů v této oblasti, se náš život nikam neposune. Po divadelní stránce oceňuji povedenou scénu a s ní i dobře využité projekce. K tomu velmi sympatické herecké výkony všech aktérů v čele s přesvědčivou E. Elsnerovou. Za mě rozhodně vydařená inscenace, která zanechá nemalý dojem.
(zadáno: 21.9.2015)
Pro mě především velmi dobrá choreografie spojená se snad ještě lepší hudbou. Oboje se výborně doplňovalo, takže v tomto směru opravdu příjemný divadelní zážitek. Významy některých scén či gest jsem nejspíše úplně nepobral, ale to hlavní je zde myslím jasné...což mi stačí na to, abych si to náležitě užil.
(zadáno: 18.4.2011)
Dalo by se říci, že v jednoduchosti je krása. Povedená scéna (hra výborně zapadá do prostředí zdejšího studia), světla i doprovodná hudba. Dobře zahrané, zvláště Miroslav Hruška se mi hodně líbil. Příběh je samozřejmě sám o sobě dost silný, ale bez tohoto všeho by mě do sebe určitě tak nevtáhl.
(zadáno: 1.5.2023)
Opravdu příjemná, dobře napsaná, jednoaktovka. Pohled na nelehkou dobu očima jedné, vcelku prostší, dívky, která neřeší politiku, není hrdinka a chce prostě jen žít pokud možno pohodlný spokojený život. Trochu nečekaně hodně vtipné, dobře odlehčené. Až sem si říkal, zda dojde i na vážnější notu, ale naštěstí došlo a bylo to dobře uchopeno, vtip se neztratil a krutost dané doby trefně dotváří samotný příběh. Velmi dobrá E. Hacurová, jíž moc pěkně sekunduje neméně skvělá B. A. Mikeschová. To vše v doprovodu krásné živé hudby na klavír hrajícího O. Rychlého. Určitě dobře strávený večer.
(zadáno: 21.2.2011)
Určitě povedená hra, ve které se mi líbilo celkové zpracování a spousta dobře napsaných dialogů. Zasazení hry do televizního studia a vyprávění hrůz zajateckého táboru v rámci životního příběhu dvou žen, jež právě válka spojila dohromady. To vše odlehčené lehkým inteligentním humorem, který nijak nezesměšňuje prožité utrpení.
A k tomu rozhodně výborný herecký výkon od obou hlavních představitelek.
A k tomu rozhodně výborný herecký výkon od obou hlavních představitelek.
(zadáno: 16.6.2020)
Série scén a obrazů, jenž dokážou velmi dobře zasáhnout. Na mě každopádně zapůsobily a zanechaly nemalý pozitivní dojem. Skvěle postavená scéna, úžasně podmanivá hudba a v neposlední řadě ony krásné verše. To je ta účinná kombinace, která zde z mého pohledu rozhodně funguje. K tomu též po herecké stránce je to moc pěkná souhra všech aktérů. Nenamáhal jsem se příliš pojmout to jako celek, spíše si naopak užít ty jednotlivé pasáže a odcházel jsem spokojený. Za sebe takto doporučuji.
(zadáno: 15.4.2024)
Inscenace má až příliš pomalý rozjezd a i když postupně graduje a dochází k očekávanému střetu, tak to není tak silné, aby to ve mě zanechalo nějaký hlubší zážitek. I závěrečná katarze či vyústění vyznělo tak trochu do ztracena. Celá ta zápletka na mě místy působila dosti nereálným dojmem a až příliš uměle vystavěna. Přesto ústřední dvojice M. Hanuš a M. Donutil má řadu povedených momentů a jejich vzájemná slovní přestřelka drží divákovu pozornost docela spolehlivě. Většina vedlejších postav však působila lehce nadbytečně. Jako komorní hra pro dva na malé scéně typu Ungelt by to mohlo mít přeci jen silnější dopad. 55%
(zadáno: 19.12.2016)
Musím přiznat, že z toho mám trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně zajímavá, působivá scéna a v tomto směru i celý způsob zpracování, jenž mě rozhodně zaujal a hodnotím ho dosti kladně. Na straně druhé právě mé možná až příliš velké zaujetí formou, výkladem jednotlivých scén a zvolených symbolik, mě více odtáhlo od vnímání obsahu. Nebylo to pro mě následně tak šokující a mrazivé, jak bych si u této hry představoval a ani příliš emočně vypjaté. Nicméně rozhodně nenudilo a po herecké stránce nikdo nezklamal. Zaujal mě především V. Javorský, jehož výkon byl pro mě nejvíce přesvědčivý. 65%
(zadáno: 6.6.2016)
(zadáno: 16.11.2010)
Tato hra opravdu není jen tak pro někoho a kdo se na ní vypraví musí se připravit na trochu jiný zážitek než z klasického divadla.
Přesto v rámci dané myšlenky je tato hra zpracovaná velmi dobře. Herecké výkony všech představitelů jsou též prakticky bez chyby. Nemohu říci, že bych se "bavil" celou dobu, ale rozhodně jsem odcházel spokojený.
Co mi ale vadilo více byly reakce některých lidí z publika, kteří se smáli snad by při každé replice herců, případně měli nevhodné poznámky. Při takovéto hře to lze pochopit, přesto to nepotěší.
Přesto v rámci dané myšlenky je tato hra zpracovaná velmi dobře. Herecké výkony všech představitelů jsou též prakticky bez chyby. Nemohu říci, že bych se "bavil" celou dobu, ale rozhodně jsem odcházel spokojený.
Co mi ale vadilo více byly reakce některých lidí z publika, kteří se smáli snad by při každé replice herců, případně měli nevhodné poznámky. Při takovéto hře to lze pochopit, přesto to nepotěší.
(zadáno: 10.6.2022)
Nádherná pocta jedné výjimečné ženě. Od T. Dianišky moc pěkně napsáno, bez nějakého přikrášlení a s citem. I přes trochu delší stopáž to dobře drží pohromadě, nijak to nenudí a má to své silné momenty. Byť ano, uznávám, že konec je trochu na sílu, ale emocionálně funguje opravdu dobře. Některé momenty pak mohly jít více do hloubky, přesto i takto za mě spokojenost. Ale těžko by to zanechalo tak výrazný dojem, nebýt výborného výkonu M. Matulové, jenž paní Špinarovou zvárnila opravdu neskutečně. Z ostatních zaujali též J. Burýšek, J. Goetzová a J. Kučera. Celkově krásný počin, který myslím jen málokoho nezasáhne.
(zadáno: 19.11.2015)
Ve všech scénkách je myslím docela dobře vystihnuto ono téma být si blízcí a zároveň určitým způsobem odcizeni. Pokaždé jinou, lehce šokující či netradiční, formou, pokaždé v jiné situaci. Kdo to nebude čekat, může být místy nemile překvapen větší mírou vulgarit a obscénností. Ale díky tomu hra funguje. Po herecké stránce není výtek, líbili se mi všechny dvojice. Ale je těžší si z této hry odnést něco víc. Sice jsem se nenudil, ale nezanechalo to u mě nějaký trvalejší dojem. Samotná třetí scénka mi přišla, oproti předchozím, slabší i z hlediska dialogů a srozumitelnosti obsahu. 65%
