Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1600)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 31.10.2016)
viz blog
(zadáno: 5.1.2016)
84,99 % Konečná obhajoba Michala Kolesy, nyní už snad tento český kříženec Forresta Gumpa a Malého prince odpočívá v pokoji, byl příliš naivní pro svět, tím spíše pro internetové diskuse.
(zadáno: 4.12.2018)
64,99 % Na tuto inscenaci jsem se hodně těšil, zřejmě až moc. Jasně, Braňo Holiček podchytil "problémy doby", scéna Nikoly Tempíra ve své jednoduchosti funguje, závěrečné propojení divadla s realitou je líbivý a zároveň smysluplný prvek. Naproti tomu je repetitivnost formy poněkud ubíjející a závěrečné poselství nevybočuje z mezí očekávatelného. Uznávám ale, že výsledný dojem promarněné šance vlastně dobře souzní s obsahem.
(zadáno: 19.9.2016)
54,99 % Tvar na pomezí inscenace a kabaretu plně těžící především z možností obou herců. Nesouhlasím s Pavlem Širmerem, že to vypadá, jako by autorem byl Petr Kolečko, ten psával skutečné divadelní hry. Ač to je vůči všem zúčastněným nefér, právě tento "kolečkovský aspekt" mi zde hodně chyběl, takhle je to po částech dobré, ale celek spíš nic než moc.
(zadáno: 3.1.2016)
Mé oproti ostatním vysoké hodnocení je oceněním imitace Jaroslava Duška Jindřichem Kriegelem během úvodní čtvrthodiny, která byla téměř perfektní. Bohužel pak přišla samotná inscenace, jejíž text je výškrabkem ze dna sudu, z něhož popíjejí Paulo Coelho, Don Miguel Ruiz a další hlasatelé pradávné leč prosté moudrosti.
(zadáno: 25.8.2013)
Čtrnáct obrazů ztraceného zoufalství, o nichž nemůžu říct, že jsem je všechny rozklíčoval. Působivé, leč ne bezprostředně oslovující.
(zadáno: 5.1.2016)
Jo, je to svižná a vtipná inscenace, jen mě trochu mrzí, že vyznívá cyničtěji než předloha, "sluníčkoví lidičkové" by soucitně poznamenali, že tvůrcům musel v životě někdo hodně ublížit.
(zadáno: 4.12.2018)
54,99 % Ukázkový případ tvorby Jakuba Čermáka. Je to vtipné, ujeté i promyšlené... Ale je to dlouhé, příliš dlouhé, protože Čermák není schopen vzdát se jakéhokoliv nápadu bez ohledu na kvalitu. Kdyby měl k ruce schopného dramaturga, mohla by to být pecka, takto pro mě jen lehký nadprůměr.
(zadáno: 9.1.2013)
54,99% Inscenace nesnažící se ani předstírat, že jde o víc než provokaci a testování, co ještě divák vydrží. Tato mez je jistě u každého nastavena jinak a slabší povahy by tento kus měly rozhodně vynechat, za sebe ale musím ocenit, že se herci celou dobu drželi na území pro mě "bezpečném", ač se nejednou k hranici přiblížili více, než jsou jinde vůbec schopni uvažovat.
(zadáno: 12.8.2012)
Na to, že pohybové divadlo zdaleka není mým nejoblíbenějším žánrem, jsem byl překvapivě celou dobu zaujat děním na jevišti. Výsledný tvar byl sevřený a uhlazený, k celku i jednotlivostem jsem si v průběhu spontánně přiřazoval interpretace... Škoda jen, že posledních pět minut mi zcela zbořilo veškeré konstrukce, ve výsledku tak vlastně nevím, co jsem viděl (tedy přesněji co jsem vidět měl). Nicméně nemůžu vyloučit, že si na inscenaci zajdu znova, neboť mě (ač lehce váhavě) přesvědčila, že by si druhý pokus zasloužila. Pro jedno zhlédnutí ovšem určitě doporučuji.
(zadáno: 25.3.2015)
viz blog
(zadáno: 17.3.2014)
Snaha inscenačního týmu o "vysvětlivky" dle mého celku spíše uškodila, zvláště proto, že Orwellův odkaz je aktuální i dnes a ukotvení v bývalém režimu je tak jen "část pravdy". Divadelně jde ale o šťastné spojení Jana Mikuláška s Bezruči.
(zadáno: 14.5.2013)
Inscenace, v níž mi opravdu "sedl" Lukáš Šolc - naivní "rebel", jenž je ve skutečnosti loutkou, to je jeho ideální poloha.
(zadáno: 27.12.2014)
Úsporná forma (scénické čtení) nabádá k plnému soustředění se na text, který je v tomto případě rozhodně tím podstatným. Zajděte si na inscenaci, zamyslete se nad Gabčíkem, Kubišem ale i všemi, kteří jim pomáhali... A pak vedle nich postavte Mašíny, bude to působit poněkud nejapně.
(zadáno: 26.12.2010)
Dvě studie nevěry. První zcela banální, sloužící jen jako kulisa pro herecké sólo Karla Heřmánka, který ví, co umí a jak to prodat.

Druhá sice bohatší postavami i dějem, nicméně celek na mě působil dojmem deky ušité ze starých hadrů nalezených v truhle kdesi v koutě zaprášené půdy, zůstává jen otázka, zda neuvěřitelnost postav byla způsobena výhradně jejich podstatou, či zda přispěli i herci.
(zadáno: 4.3.2017)
74,99 % Sečteno a podtrženo, 3 sestry jsou pozoruhodnou inscenací, již doporučuji navštívit minimálně jednou kvůli Satoranského režii a Purkrábkové scéně, minimálně dvakrát pak kvůli zhlédnutí všech alternací. A děkuji za možnost nahlédnout, že Čechov skutečně psal komedie. Více viz blog.
(zadáno: 27.12.2014)
84,99% Dala by se vyzdvihnout už předloha, šlo by chválit herecké výkony... Hlavní hvězdou této inscenace je však souhra scénografa Karla Čapka s režisérem Mikolášem Tycem, tak "rozmanitý minimalismus" se jen tak nevidí, sem by se mohli mnozí chodit učit.
(zadáno: 16.4.2011)
(zadáno: 3.1.2016)
Jedna z těch inscenací, jež by měl každý vidět... A pokud možno se nad zhlédnutým důkladně zamyslet. A na základě výsledků změnit svůj život. Může mít však divadlo v dnešní době takový účinek? To už je ale otázka odvádějící pozornost od tématu. Zajděte na inscenaci a uvidíte.
(zadáno: 30.12.2018)
Sečteno a podtrženo, to, že budoucnost vidím jinak, je dost slabý důvod k odmítnutí této jinak zdařilé inscenace, takže se na ni vydejte a konfrontujte se s ní sami. Více viz blog.
(zadáno: 7.12.2018)
Naprosto unikátní atmosféra!
(zadáno: 3.1.2016)
Výstižná leč místy snad zbytečně přehnaná zpráva o citovém rozpoložení lidí našich časů.
(zadáno: 7.11.2011)
74,99% Poněkud (leč ne přehnaně) ztřeštěná komedie plná zmatku a kamufláží, kde však divák neztratí nit, s vyrovnanými hereckými výkony, radost pohledět.
(zadáno: 22.10.2017)
Sečteno a podtrženo, spojením smysluplného aktuálního textu a precizní práce kmenové dramaturgyně Marie Špalové, sotva ze školy vyšlého režiséra Adama Svozila a pečlivě vybraných hereček z ne až tak viditelných vod hereckého rybníčku vznikla inscenace, jíž Divadlo Letí výrazně utvrzuje svou pozici na špici progresivního českého divadla a jež rozhodně stojí za (nejednu) návštěvu. Více viz blog.
(zadáno: 28.9.2021)
Na daný text překvapivě roztříštěná inscenace (k čemuž mohl přispět prostor, v němž byla inscenace v rámci roudnického festivalu uvedena) s velmi nevyrovnanými hereckými výkony. I tak jsem ale rád, že jsem měl možnost se s tímto textem opět potkat.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>