Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1596)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 16.1.2013)
85% Ano, byl jsem ten rebel, jenž jediný v sále Divadla v Celetné při děkovačce povstal... Ale nemohl jsem jinak, tuto inscenaci považuji za skvost a to nejen díky Norbertu Lichému, síla Bezručů tkví v souboru jako celku.
(zadáno: 21.9.2012)
V A studiu Rubín se zrodil další hit. Nebudu jmenovat žádný z povedených detailů, protože by mi to bylo líto kvůli těm, které bych vynechal. Tohle prostě musíte vidět.
(zadáno: 25.2.2012)
85% Silná hra podtržená precizními výkony Petry Špalkové a Petra Lněničky. A slzy první jmenované stékající jí po tváři ještě v půlce děkovačky? Tomu říkám sžítí se s rolí, bravo.
(zadáno: 12.1.2012)
85% viz blog
(zadáno: 18.12.2011)
85% viz blog
(zadáno: 9.10.2011)
Útok na bránici vedený ve velkém stylu, o tom se nedá psát, to se musí vidět.
(zadáno: 3.9.2011)
viz blog
(zadáno: 1.6.2011)
Možná trochu guilty pleasure, ale nemohu jít níže. Fantastický Tomáš Kobr, výborní ostatní, úžasná práce s jazykem, to vše v inscenaci pomocí opravdu drsné nadsázky trefně pranýřující stav dnešní společnosti.
(zadáno: 27.5.2011)
viz blog
(zadáno: 26.5.2011)
viz blog
(zadáno: 21.5.2011)
viz blog
(zadáno: 16.5.2011)
Inscenace plná nápadů, jež nepotřebuje vykrádat klasiku či se po ní alespoň drápat na výsluní, zejména proto, že vykrádá divadlo jako takové.

Ovšem tuto loupež za zšeřelého večera tvůrcům velmi rádi odpustíte.

Po druhém zhlédnutí musím zvýšit hodnocení o deset procent.
(zadáno: 29.4.2011)
viz blog
(zadáno: 8.4.2011)
Představení, které mě chytlo, vypralo, vyždímalo a pověsilo doschnout v sušárně zpytování principů tvorby vlastního úsudku.
(zadáno: 6.4.2011)
viz blog
(zadáno: 6.4.2011)
Živelnost Nataši Burger v kontrastu s neskutečně klidným a přirozeným projevem Jaroslava Duška tvoří bohaté naplnění hry, jež je sama o sobě docela svěžím pohledem na stokrát proprané a vyždímané téma stereotypnosti letitého manželství a pohybuje se v širokém prostoru mezi komedií a intimním tragičnem. No prostě tip jak vyšitý.
(zadáno: 11.3.2011)
viz blog
(zadáno: 25.2.2011)
viz blog
(zadáno: 14.2.2011)
viz blog
(zadáno: 25.1.2011)
viz blog
(zadáno: 29.12.2010)
viz blog
(zadáno: 18.12.2010)
Hra sladěná po všech stránkách, jedinou "výtku" mám k Lence Veliké a to, že nebyla tak fantastická jako všichni ostatní, kdyby se nadšení dalo rozdávat, rád bych se podělil, neboť mám na rozdávání...
(zadáno: 14.12.2010)
Jan Vondráček je prostě fenomén a "eskalátorový" monolog po právu patří do mé síně slávy divadelních scén. Viděno dvakrát a doufám, že ne naposled.
(zadáno: 14.12.2010)
viz blog