Jiří Koula

Vzpomínám si, jak mě kdysi zasáhl film... Současné nastudování v Karlíně je jeho odraz přes několik zrcadel, sice je pořád vidět, že "to tam je", ale je to z většiny zásluhou originálu, inscenace jako zesilovač nefunguje, spíše naopak.

65% Michal Novák tuší, proč se inscenace jmenuje Jezdci... Já naopak přiznávám, že netuším, co měla většina scén zobrazovat. Ale nepopírám, že to bylo působivé.

74,99% Nesourodost a chybějící přesah vytýkané kolegy nemohu potvrdit, mně se inscenace pospojovala a ten přesah z ní tak nějak trčí sám o sobě. Téma výpravy z ušmudlaného postkomunistického zapadákova na hojností oplývající západ je vlastně (meta)tématem snažení Divadla Komedie a osobně spíše oceňuji, že tamější inscenace nejsou "zápaďácky načančané", ale forma roste z obsahu.

84,99 % Sečteno a podtrženo, tuto inscenaci jsem zhlédl v předpremiéře na festivalu v Roudnici nad Labem, navštívil jsem premiéru v Košické a těším se na další setká(vá)ní, protože to za to prostě stojí. Více viz blog.

Tereza Szkatulová položila zásadní otázku: "Co by zbylo z inscenace bez Jiřího Dvořáka?" Fakt, že je třeba se takto ptát, už mluví sám za sebe, text totiž rozhodně nesází vše na jednu kartu, Michal Vajdička ale ano.

54,99% Falstaf Norberta Lichého skutečně zaujal a královsky pobavil, není ale poněkud smutné, že by si v této inscenaci zasloužil korunu právě on?

Tato inscenace je především nádhernou přehlídkou divadelních možností, jak úsporně a přitom názorně charakterizovat jednotlivé postavy či spřízněné skupiny, v tom Filipu Nuckollsovi tleskám vestoje, díky těmto prostředkům jsem neměl problém se v postavách orientovat, byť herci zastávali současně několik rolí. Potěšil i typický humor Činoheráku. A Markéta Anny Fišerové v závěrečné scéně je snad tím nejerotičtějším, co jsem kdy na jevišti viděl, v kontrastu k "namachrované" Johance nadpozemská transformace.

55 % Velmi jsem se těšil, až Činoherní studio tuto inscenaci do Celetné přiveze. Bohužel oproti prvnímu dílu tradičnější pojetí sice možná znamená, že byl děj přehlednější, ale hlavně mě to osobně mnohem méně bavilo, navíc z toho "činoherácké úlety" občas poněkud trapně trčely.

Seriál jsem viděl minimálně desetkrát... Hra není špatná, jen tak nějak zbytečná, příznivci tohoto druhu humoru nejspíše již seriál viděli a hra nenabízí nic navíc.

viz blog

64,99 % Sonda do absentujících vztahů jedné nefunkční rodiny, inscenace zajímavá svým scénickým řešením. Více viz blog.

75 % Inteligentní, leč vůbec ne intelektuální komedie, promyšleně vystavěná, líčící pasti na divákův úsudek, do nichž se spolehlivě chytíte, aniž byste to měli autorovi za zlé. Přičtěte k tomu zdařilou režii i nadstandardní herecké výkony a je jasné, že tohle chcete vidět. Kdyby všechny komedie byly takovéto, snad bych i připustil, že smyslem divadla může být "jen" diváka pobavit.

45% Standardní Palace - realistický pokoj s mnoha dveřmi, záměnová komedie, Jiří Langmajer hraje opět Jiřího Langmajera-komika se vším, co k tomu patří, Adéla Gondíková nasadí na začátku jeden výraz a ten urputně drží až do konce nereagujíc na jakékoliv podněty k možné změně. David Punčochář ovšem hraje jak o život a též obě zbylé herečky podávají velmi zajímavé výkony. Nicméně ten pocit "stokrát viděného" zůstává.

Nechápu tu hysterii zdejšího "lidu", nechápu ani to zaujetí proti Lucii Šoralové.

74,99 % Originální přístup režiséra a dramaturga Martina Satoranského k tradičně strukturovanému monodramatu spolu s výkonem Marie-Luisy Purkrábkové důsledně naplňující zvolenou koncepci způsobí, že se namísto obvyklé trojkombinace smích-dojetí-zapomnění budete s viděným muset vypořádat, nějak si to sami pro sebe přebrat. A byť k tomu můžu mít své výhrady, inscenaci rozhodně doporučuji k návštěvě.

Málokde je k vidění tak dokonalá souhra obsahu a formy! Mohlo by se zdát, že je to lichotka, avšak v tomto případě je to trochu problematické, abyste si inscenaci opravdu vychutnali, musíte předem přijmout to, o čem vypráví, což ale pro diváka, který neví, do čeho jde, není zrovna snadné. Doporučuji tedy nejdříve přečíst si knihu a bude-li se vám líbit, vydejte se na inscenaci, budete pravděpodobně nadšeni.

Vcelku příjemné překvapení, pravda, hra je, řekněme, nekomplikovaná, ale manýry opakujících se vtípků jsou omezeny na jediný a ani ten není reprízován po celou dobu, herci tvoří řetěz bez slabých článků... Jen si vzhledem k tématu hry neodpustím uštěpačnou poznámku - při premiéře před devíti lety tato inscenace svým obsazením odpovídala přece jen poněkud více než dnes.

84,99 % viz blog

Scéna se do NoDu sice těsně, ale vešla (aspoň to nabralo opravdu intimní ráz), Karolína Vágnerová je podařená náhrada za Lucii Valenovou (mé počáteční obavy velice rychle rozptýlila), celkově trvá mé nadšení vyjádřené u původní inscenace v Disku.

Nevím, pro jaké zatmění mysli jsem dal po prvním zhlédnutí 34,99 %, po druhém už to bylo na dvojnásobek. A derniéra? Škoda, že se inscenace v tomto stavu nedá zafixovat a uvádět další sezónu, kdo u toho nebyl, neuvěří. Děkuji všem zúčastněným na jevišti i v zákulisí, byla to jízda! Více viz blog.

54,99% Oceňuji, že se mladí činoherci pustili do muzikálu. Výsledek není vyloženě marný, přesto však u mě převládají rozpaky.

Zcela souhlasím s touto větou z hodnocení Jiřího Landy: "Ačkoli tento styl nepatří k mým oblíbeným, musím ocenit nasazení herců a zdařilou muziku, kterou mě bavilo poslouchat." Proto aspoň těch 40%.

64,99% Viz komentář Jiřího Landy.

75% Písně a k nim kontrastní fragmenty hry Ubu se baví vytváří "plnokrevný celek" nedovolující divákovi ustrnout v jedné poloze.

viz blog