Jiří Koula

44,99% Kvůli indisponovanému Martinovi Zahálkovi jsem viděl pouze druhou a třetí miniaturu, ovšem přiznávám, že už nejspíše nenajdu sílu zajít si i na první.

Herci se sice snažili a bylo to poznat, ale... Odmítám viděné nazývat aktovkami, což evokuje hotová díla, tohle byly spíše takové domácí úkoly ze semináře dramatické tvorby.

64,99% Takový "standardní Švanďák", v němž se vedle stálic objevují nové posily souboru a dohromady jim to vcelku šlape, nevyrovnanost tempa inscenace půjde spíše za panem režisérem.

65% Na jednu stranu silná hra bez rukaviček se trefující do všeho kolem divadla v kontextu dnešní společnosti balancující na pomezí kritiky a sebeparodie. Na druhou stranu závěrečný výjev z Kukurova mládí jsem téměř prozíval.

Zcela souhlasím s touto větou z hodnocení Jiřího Landy: "Ačkoli tento styl nepatří k mým oblíbeným, musím ocenit nasazení herců a zdařilou muziku, kterou mě bavilo poslouchat." Proto aspoň těch 40%.

Schmidova Ypsilonka v plné polní, (ne)herci vyskytující se na jevišti bez zjevného důvodu jen proto, aby po minutě pronesli nějaký vtipek, slovní hříčky servírované tak, aby došly každému stůj co stůj, výstupy, u nichž není jasné, zda jde o poloimprovizované jednání profesionálů či výsledek náhodných procesů... To vše pak korunováno opakovanými vtípky o Lábusově plynnatosti či žertíky "černý humor" či "černý pasažér" ve spojení s Maximem Mededou.

A samotná Twainova hra? Ta v tom všem tak nějak zanikla.

Pokud holdujete hravému pohybovému divadlu bez hlubšího smyslu, pak to asi může být pecka. Můj případ to ale není, mohu tak jen ocenit prozíravost, s jakou si soubor zvolil svůj název - tohle prostě byly takové veselé skoky (ač uznávám, že v podání některých účinkujících vskutku působivé).

24,99% Sonda do hlubin českého národa? Nebo snad anální sonda do trpělivosti a vkusu diváka? Ne, to zní jako něco vytrženého z viděné inscenace.

Stále nejsem s to pochopit, proč se soubor, v jehož inscenaci se může objevit vtip "v chaosu je krása, říká Mandelbrot", převážně uchyluje k tak neskutečně primitivnímu humoru v tak mučivě zmateném podání.

Nejlepší odpověď, která mě dosud napadla, je "lidi to chtěj". A bojím se, že by to tak opravdu mohlo být (i když jiná napadnuvší mě vysvětlení jsou ještě děsivější).

65% Sympatický pokus dlouhodobě uvadajícího Divadla Na zábradlí dává šanci hercům této scény ukázat, že "na to mají". Jen ten závěr byl možná až příliš intelektuálský, určitě by se dala najít i stravitelnější poloha, jež by se vymezila oproti předchozím dvěma a vytvořila s nimi přitom konzistentní celek.

Pro mě nadmíru sympatické herecké obsazení a velmi mi sedl i humor dvojice Jiří Janků - Petr Svojtka. Škoda jen, že v závěru inscenaci silně docházel dech.

25% Spojení Lucie Ferenzová - Roman Zach, jež výborně zafungovalo v projektu Miusee@poetrymusical, v Kolonii naprosto selhává. Ze snahy v podobné poetice poukázat na osud kolonie Buďánka skrze vzpomínky starousedlíka vzešla jen chaotická změť střípků minulosti laděná do polohy, jež pro daný materiál vyznívá spíše nepatřičně. Pochybuji, že toto "angažované divadlo" vzbudí zájem o své téma v někom, kdo s ním již nepřichází do divadla. Já osobně nenašel jediný důvod zůstávat na popřestávkovou diskusi.

Všech 25% jde Romanu Zachovi za hudbu.

Syntézu námluv a pohřební atmosféry, již jsem si interpretoval jako zdůraznění myšlenky, že svatba je vraždou svobodného života, bych s nadšením přijal, zmnožené dohazovačce Tekle svou stylizací evokující všudypřítomného anděla smrti bych zatleskal... Jenže to množství dalších obtížně vysvětlitelných motivů už bylo prostě moc.

Ale i když to pan režisér Morávek poněkud "přepísk", přece jen dám nadprůměrné hodnocení. A oceňuji též odvahu, s níž odehrál při derniéře úlohu Nenažraného za indisponovaného Martina Zahálku.

Kdysi dávno možná délka byla skutečně 1:35x, mně se však dostalo vánočního speciálu 3:15. A bavit se tři hodiny vtipy na témata hetero sex, homo sex, jak říkat penisu, plešatění a povadlé břišní svaly, na to jsem byl příliš střízlivý.

Jediná dramatická linie, která rozhodně měla šanci zaujmout, se v té záplavě testosteronového humoru tentokrát utopila.

"Teď už se tu bavíme jen my tři." (Maroš Kramár ke svým kolegům po jedné z delších než krátkých improvizací)

44,99% Těžko mi někdo vyvrátí tezi, že jediným smyslem této inscenace bylo "vytřískat z lidí zblblých vánoční atmosférou prachy". Nejkýčovitější kýč, triviální příběh nerozvíjející jedinou z nadhozených myšlenek, dost slabé písně dopsané pro tento muzikál... Ale Linda Rybová s Filipem Blažkem mi prostě sedli a oproti některým hrůzohrám v předešlém týdnu mě to vlastně ani moc neuráželo a hlavně nenudilo.

Klady inscenace jsou samotná předloha a herečky fungující jako (dobrý) tým. A to je vlastně vše, ostatní složky tvořící inscenaci jako by chyběly... Co na to režisér? Že mlčí?

Muzikál je obvykle syntézou zpěvu a činohry. V tomto případě je pro diváka obtížné vnímat tyto složky dohromady, neovládá-li zrovna romštinu. Nezahalen do hudebního hávu je tak příběh ve své nahotě usvědčen z až neuvěřitelné schematičnosti, pointa je navíc v kulturním kontextu majority mírně řečeno nepochopitelná. Ale aspoň za tu hudbu průměr dám.

64,99% Štěpán Pácl se nezapřel a propašoval do inscenace nejeden obtížně interpretovatelný motiv, uchopení hosta Václava Šandy mi nepřišlo úplně nejšťastnější (a jde to na vrub též panu režisérovi), Pavle Dostálové chvíli trvalo, než našla správnou polohu... A Anna Losová jako "miss mokré kalhotky" nabídla pozornému divákovi pohled na divadle nevídaný.

Celkově bych ale doporučil tuto inscenaci k návštěvě nejednomu profesionálnímu souboru k možné inspiraci, kudy vede cesta.

Ne.
.
.
.
Prostě ne.

44,99% viz blog

55% Milá komedie o dvou nerudných dědcích.

Eliška Balzerová fantastická, hra samotná je ale citelně slabší než Rok magického myšlení a opravdu docenit ji může asi jen rozvedená padesátnice.

A o poznání více na mě zapůsobila i Shirley Valentine Simony Stašové, jež je této inscenaci více než trochu podobná.

viz blog

44,99% tohle že je Feydeau? Tohle že je záměnová komedie? Spíše nějaké cvičení, jež snad ani nebylo zamýšleno k inscenování, sice řemeslně výborné, ale... Diváci si mohli ruce utleskat, mně však v hlavě zůstal jeden velký otazník.

Cesta do nitra afrického kontinentu? Ne, cesta do nitra každého z nás, před dvěma tisíci let moudří pohlédli do srdce temnoty a vymysleli křesťanství, aby zkrotili lidskou bestii.

Ray Cooney komedie umí... Ale Fidlovačka (nebo možná spíše pan režisér?) se (bohužel) nezapře.

55% Souhlasím s Michalem Novákem, představení je opravdu příjemné... Ale za sebe bych dodal ještě jeden přívlastek - tak trochu zbytečné.