Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1598)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.10.2011)
Na jednu stranu nemožno srovnávat s filmem, fidlovačkovské manýry stylu "vtip per do diváka tak dlouho, dokud se směje" tu probleskují, výsledek byl nicméně vcelku milým překvapením.
(zadáno: 17.10.2011)
Jedenáct let od premiéry? A ono se to stále hraje? Naháči, Nahniličko, Blboun, Kapsy plný šutrů... A Láska. Přidávám nový "klenot" do sbírky a jdu zapomenout.
(zadáno: 12.10.2011)
Velmi milé překvapení v podaném výkonu Kláry Sedláčkové-Oltové, někde za ní Dana Batulková, Hynek Čermák a Jaromír Nosek, puritánským starousedlíkům jsem bohužel příliš nevěřil.
(zadáno: 12.10.2011)
84,99% Pro třicátníky a "přilehlé okolí" naprostá nutnost, návrat do dob, kdy Tereza Pergnerová náctiletým diktovala, co je to hudba. Byl to věk nenudy, nečasu, nedne a nenoci. Byl to nevěk.
(zadáno: 12.10.2011)
74,99% O trochu slabší závěr trilogie, v němž najdete odpověď na otázku, co se mohlo stát se členy chlapeckých kapel, jež hořely příliš jasně a rychle na to, aby se staly stálicemi. Štěstěna je vrtkavá, ovšem každý má právo na druhou šanci... Umí ji ale využít?
(zadáno: 12.10.2011)
Intermezzo z města, v němž chcípl pes a jehož rytmem je tupé dunění, změna prostředí a ústředního tématu umožnila tvůrcům vrátit se kvalitativně k prvnímu dílu.
(zadáno: 12.10.2011)
Na jevišti se sešly mé oblíbené herečky, aby předvedly pozornosti hodné výkony, to vše bohužel v inscenaci, jež je příliš přímočará a bezzubá na to, abych mohl o celku pět ódy.
(zadáno: 12.10.2011)
To, že je hra samotná zasvěcena jedné emoci, ještě neznamená, že by inscenace nemohla rozpracovat i nějaké vedlejší motivy. Racek ve Stavovském divadle je ale monolitem, kde je vše podřízeno jediné myšlence.

A tip redakce? Nu což, byla by to na světě pekelná nuda, kdyby každý souhlasil se vším.
(zadáno: 12.10.2011)
75% Po všech stránkách mladší verze Nejlepších kamarádek z Komorní Fidlovačky, po druhém zhlédnutí ale musím zvýšit hodnocení.
(zadáno: 11.10.2011)
A to je vše? Kdyby se na tom zapracovalo (v mnoha ohledech), mohla by z toho být opravdu výborná inscenace.
(zadáno: 11.10.2011)
Linda Rybová zpočátku slabší, ale v průběhu představení našla správnou polohu a po příběhem opuštěné póze ctnostné panny se dostavil klid v kritickém koutku mé mysli.

Hynek Čermák stejně jako v Lorně a Tedovi dokazuje, že byl k hraní jednodušších, leč v jádru dobráckých chlapů stvořen, snad by je ani neuměl zahrát na méně než sto procent.

A k tomu jednoduše geniální a geniálně jednoduchá a přesto funkční scéna, mé divácké srdéčko plesá radostí.
(zadáno: 11.10.2011)
S každým dalším hodnocením inscenace Pražského komorního divadla budu více a více zasmušilejší z blížícího se konce této výjimečné scény.

Agnes zdatně nese prapor hledání nových postupů a forem, nemůžu si ale pomoci, k vrcholným inscenacím tohoto souboru jí něco chybí.
(zadáno: 11.10.2011)
A kdo bude hodnotit níže, tak je primitiv, jenž si neumí patřičně vychutnat (místy ne až tak) kvalitní pičung.
(zadáno: 11.10.2011)
Veronika Kubařová si u mě touto inscenací zajistila hlas ve výroční anketě, s povděkem kvituji, že veškeré zmínky o matematice byly podivuhodně smysluplné a nešlo o plkání na téma "jak si obyčejný člověk představuje teoretickou matematiku", plusové body dávám též za symetrii stěny táhnoucí se přes scénu s provokativně asymetrickými dveřmi. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že se z tématu dalo vytěžit o poznání více.
(zadáno: 11.10.2011)
viz blog
(zadáno: 11.10.2011)
První polovina vypadala jako skladiště divadelních nápadů, kde vedle sebe náhodně leží myšlenky dobré i slabší. Druhá polovina sice určitá tvar nabídla, podivných výstřelků se ale zcela nezbavila. Tohle si soubor Divadla v Dlouhé prostě nezaslouží.
(zadáno: 11.10.2011)
viz blog
(zadáno: 11.10.2011)
Zcela standardní a předvídatelná komedie o záměně, šance pro komediantsví Radka Holuba, jenž si roli jaksepatří užívá, s hereckými výkony, jež v paměti neulpí. Jen Tereza Němcová mě svou nepřesvědčivostí upoutala stejně jako v Mandragoře.
(zadáno: 9.10.2011)
Útok na bránici vedený ve velkém stylu, o tom se nedá psát, to se musí vidět.
(zadáno: 9.10.2011)
Tak už vím, jak dlouho vydržím vtípky vařené z téže vody - půl představení. O přestávce jsem si pohrával s myšlenkou na 70%, bohužel mlácení téže slámy v druhé půli v kombinaci s poněkud rozvláčným čekáním na závěr mé hodnocení sráží na průměr. I tak jsem ale mile překvapen, oproti Blbounovi výrazný pokrok.
(zadáno: 9.10.2011)
Výborně typově obsazené, leč hra samotná má co nabídnout asi jen posledním fanouškům Depeche Mode v Čechách... Alespoň dvě takové fanynky za našimi zády si inscenaci ušislyšně užívaly minimálně na osmdesát procent.
(zadáno: 9.10.2011)
Inscenace s na Ypsilonku překvapivě inteligentním a nevtíravým humorem poskytující poměrně komplexní náhled do divadelního zákulisí s okamžiky zábavnými i vážnými, navíc důstojně zahraná. Pro mě jednoznačně vrchol tamější produkce.
(zadáno: 9.10.2011)
Scénický výzkum, který nenabízí odpovědi. Bohužel ani otázky, alespoň ne nové. Nadprůměr za komplexnost uchopení "romské otázky", jinak si ale přínosem tohoto kusu nejsem jist.
(zadáno: 9.10.2011)
Myšlenkově velmi chudá hra, snažící se vytvořit něco z ničeho. To se může povést jen díky extrémně dobrým hereckým výkonům, což se částečně i daří. Nejsem si ale jist, nakolik je načrtnutá mentalita postav blízké té naší, o věrohodnosti a ztotožnění diváka s postavami nemůže být moc řeč, zbývá rovina čiré absurdnosti, na niž jsem osobně přistoupil jen nerad. Závěrečná pointa vyzněla poněkud slabě, především kvůli nevhodnému uspořádání scény.