Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1598)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 8.5.2011)
Ovšem musí na to mít člověk zrovna náladu...
(zadáno: 8.5.2011)
Nemálo dobrých nápadů, jež však jako celek působí poněkud rozpačitě, stále váhám, zda se myšlenky z jeviště do hlediště přenášely navzdory formě nebo díky ní...
(zadáno: 8.5.2011)
Opravdu vtipná komedie s přesahem do vážnějších témat, jež se někdy týkají každého z nás, herecký koncert Jitky Smutné a Jana Hartla s Janou Strykovou v nevelké, leč přesto výrazné a doslova klíčové roli.
(zadáno: 8.5.2011)
Deset procent je za Plastiky, představení samotné na jednu stranu poskytlo některé zajímavé herecké výkony, na druhou stranu však nedrželo pohromadě jako celek, rozpadaly se i scény, kde byly pohromadě víc jak tři postavy... A snahy o vyobrazení reálného socialismu byly úsměvné. Či směšné?
(zadáno: 8.5.2011)
(zadáno: 1.5.2011)
Dal bych o deset procent méně, ale protože jsem měl štěstí na alternace a v rolích relativně normálních přátel Sally a Harryho jsem viděl věčné jevištní rozervance Janu Strykovou a Igora Chmelu (a já tak konečně zjistil, že civilnější polohu též zvládnou), musím hodnocení zvednout.
(zadáno: 1.5.2011)
Kristus sestoupil na zem, aby spasil ty, které sice vidíme, ale jejichž životy nás nezajímají. Příběh, který se nikdy nestal, zejména proto, že neexistuje svědectví nikoho, komu bychom chtěli věřit.
(zadáno: 1.5.2011)
Příběh maloměšťáctví ve velkoměstě, nenaplněných tužeb, siláckých řečí a slabošských činů, postaviček, jež nikdy nenaplní osud člověka.
(zadáno: 1.5.2011)
Genius loci Karlova náměstí? Noc, v níž se setkaly osudy lidstva? Horečnatý sen jednotivce? Možná to bylo pokročilou hodinou, ale přiznávám, že tohle jsem prostě nepobral.
(zadáno: 30.4.2011)
Z představení jsem odcházel s pocitem "pěkný nástin něčeho, z čeho by mohlo být docela zajímavé drama". Sice chápu, že inscenace má formát dle gusta Davida Jařaba a koncepce Pražského komorního divadla obecně, ale v tomto případě se nemůžu zbavit dojmu, že jsem byl o mnohé "okraden".

Navíc Tereza Voříšková se vůbec nechová tak, jak je Lulu v úvodu líčena, její osudovost a jinakost mi přišla zřejmá spíše z chování mužů kolem než z projevu jí samotné, což ve mně budí otázku, proč z ní byli vlastně všichni "paf"?
(zadáno: 29.4.2011)
Vlastně nevím, proč hodnotím tak nízko, něco mi tam chybělo, ale jak si tak procházím jednotlivosti, z nichž se skládá inscenace, nemůžu to najít.
(zadáno: 29.4.2011)
viz blog
(zadáno: 28.4.2011)
viz blog
(zadáno: 25.4.2011)
viz blog
(zadáno: 25.4.2011)
Původně jsem chtěl dát ještě o deset procent více, ale to už bych trochu blafoval, hra sice nabízí dobře vykreslené a ještě lépe zahrané charaktery (a to včetně Václava Neužila, kde dle mého nesympatie diváků k uchopení postavy pramení do značné míry z faktu, že postava sama je prostě protivná), osobně mě velmi potěšilo, že se k souboru Dejvického divadla přidal Hynek Čermák (jenž se mezi ostatními herci rozhodně neztratil), nějak mi tam ale chyběl hlubší rozměr příběhu, hra zůstala v rovině (byť vydařeného) rozboru mužského světa.
(zadáno: 22.4.2011)
Přidám se k davu, nebýt druhé poloviny, šel bych s hodnocením výše. Ovšem i tak ji nepovažuji za úplně zbytečnou, jen by se dal její přínos shrnout do pětiminutového přílepku k první.
(zadáno: 20.4.2011)
Ano, Jiří Hána je výborný, ostatní zdatně sekundují, Lubomíru Lipskému bych 88 let fakt nehádal, je tam dost opravdu dobrých nápadů... Přesto vzhledem k lyričnosti/nedramatičnosti předlohy to roztaženo na dvě a půl hodiny byla místy docela nuda.
(zadáno: 17.4.2011)
Martin Finger je prostě (doplňte si oblíbený superlativ).
(zadáno: 17.4.2011)
viz blog
(zadáno: 16.4.2011)
Hra je prostorem pro nezaměnitelné herectví Petra Nárožného, jež mám opravdu rád, bez něj by to byla průměrná hra o zašmodrchaných vztazích.
(zadáno: 16.4.2011)
(zadáno: 16.4.2011)
Znáte ten pocit, když se diváci kolem smějí, herci čekají, až se publikum ztiší, a vy čekáte, až to celé skončí? Opět jsem zabloudil na hru, jež nebyla napsána (či přesněji hrána, umím si představit provedení, jež by mě zaujalo, jistý potenciál tam je) pro mě.