Redakce

Jiří Koula

redakční zkratka: jko

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 8 9 10 11 12 13 14 15 16 > >>

(zadáno: 19.9.2016)
Usnula jsem, ale nespím - Divadelní loď Tajemství: 60 %
64,99 % Vizuálně působivá inscenace zaujme i kontrastem tématu a přístupu k němu, z těchto důvodů má rozhodně smysl. Z pohledu dospělého diváka je sice poněkud prostá (leč ne tak jako ryze dětská představení, jde skutečně o rodinnou podívanou), dětské publikum ji ale sledovalo se zájmem.
(zadáno: 19.9.2016)
Univerzální sci-fi - BuranTeatr: 60 %
Na tuto inscenaci jsem se coby fanoušek sci-fi i divadla těšil, ve výsledku však pro mě je poněkud nestravitelná právě tím, že se snaží říct mnohé o obou z těchto oborů zároveň, přijde mi, že by z toho mohly být dvě inscenace každá zvlášť lepší než výsledný celek.
(zadáno: 19.9.2016)
Tsunami blues - MeetFactory: 70 %
74,99 % Inscenace, jež má atmosféru a pevně stojí na hereckých výkonech všech zúčastněných, sice neobsáhne předlohu a některé pokusy o začlenění dodatečných informací můžou vyznít rozpačitě, přesto však pro své klady za návštěvu rozhodně stojí.
(zadáno: 19.9.2016)
Taxistyx / Přízrak - Divadlo Letí: 60 %
Dvojice textů vzniklých u příležitosti oslav deseti let Divadla Letí a uvedených formou scénického čtení, tentokrát coby "opravdová inscenace". Pro fanoušky Divadla Letí asi zajímavá událost (i když bych osobně vybral jiné kandidáty), ale přijde mi, že záměr omezené série pěti představení je zdravě sebekritický přístup, Taxistyx Davida Košťáka něco do sebe má, ale na Přízraku Saary Turunen je až moc vidět, že vznikl stylem "Chtějí po mně, abych něco napsala, ale já zrovna nemám co.", a byť je to plně přiznané, omlouvá to možná autorku, ale už ne realizační tým.
(zadáno: 19.9.2016)
Smrt a dívka - Divadlo Ungelt: 80 %
Tento text jsem prvně zhlédl v NoDu, zaujal mě, ale tamější inscenace mě nepřesvědčila. Když jsem se chystal do Ungeltu, obával jsem se, jak si se svou rolí poradí Lucie Štěpánková, o to hlouběji se klaním, protože obstála na výbornou a přehrála své kolegy (byť ne o moc). Navíc Jiří Svoboda svou režií dal textu prostor, který mu náleží, takže jeho sdělení jasně vyznělo. Tuto inscenaci můžu vřele doporučit, má vše, co dobré divadlo potřebuje.
(zadáno: 19.9.2016)
Služky - BuranTeatr: 50 %
45 % Největším kladem této inscenace je jednoznačně scéna. Škoda jen, že se v ní odehrává Genetův text v monotónně zběsilém tempu, kdy je režisérce jedno, v jaké rovině se příběh zrovna odehrává. A je mi to líto i kvůli herečkám, které podle mě mají na víc, než co v této koncepci mohly předvést.
(zadáno: 19.9.2016)
Slečna Julie - Divadlo U stolu: 70 %
Výtky Pavla Širmera nemohu potvrdit, mně inscenace přišla skrze vnější projev vnitřně pravdivá, toto zpracování Strindbergovu textu sluší.
(zadáno: 19.9.2016)
Šlabikář - BuranTeatr: 40 %
44,99 % Inscenace, na níž je vidět, proč tvůrci chtěli, aby vznikla. A mohla by to být opravdu výborná inscenace, akorát by ji musel dělat někdo jiný. Takhle je k vidění bezradné potácení se od nápadu k nápadu, jednotlivé působivé myšlenky, motivy a výjevy se topí v kaši zmatku, až by snad bylo lépe, kdyby onen potenciál nebylo vidět, kontrast mezi "je" a "mohlo by být" je až fyzicky bolestný.
(zadáno: 19.9.2016)
Skugga Baldur - Studio Hrdinů: 70 %
65 % Kus mrazivého severu v Praze, možná až příliš autonomní vesmír, který působí přesvědčivě, ale je obtížně přístupný, protože se nesnaží publiku nic ulehčit, vysvětlit. Byť v něm Tereza Hofová působí vskutku přirozeně (aby ne, praxi má), celek je přesto nepřipravenému divákovi vzdálen.
(zadáno: 19.9.2016)
Skleněný zvěřinec - BuranTeatr: 70 %
65 % Inscenace sází na vnitřní věrohodnost charakterů, což díky přesvědčivým hereckým výkonům (v čele s Michalem Isteníkem) vychází. Příchod Jaroslava Matějky v závěru tuto koncepci ale narušuje a byť sám o sobě pobaví, celku zrovna dvakrát neprospěje.
(zadáno: 19.9.2016)
Shylock - Divadlo Na Jezerce: 70 %
Milan Kňažko je přesvědčivý a zvládne to celé utáhnout. Nic jiného mu taky nezbývá, Radek Balaš je zde v roli režiséra stydlivého, skrývajícího se. Musím říct, že mě to dost bavilo, ale že bych si z toho něco odnesl, to zase ne, byl to takový příjemný večer.
(zadáno: 19.9.2016)
Rozárčina postýlka - Divadlo D21: 60 %
64,99 % Hana Mathauserová musela být vskutku rozkošná holčička... Počkat, pořád je!
(zadáno: 19.9.2016)
Rod Glembayů - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Inscenace se dvěma problematickými prvky. Prvním je samotný Krležův text, postavy většinu času jen postávají a hovoří o tom, co bylo včera či před lety (a Martin Huba se to ani nesnažil maskovat), to se hodí pro román, méně už pro živé umění. Druhým je výkon Dagmar Havlové-Veškrnové, na niž jsem nejdříve nebyl schopen se napojit, nevěřil jsem jí postavu, když se ukázalo, že to s ní není tak, jak se na první pohled zdálo, zaradoval jsem se, třeba to byl záměr... Jenže tohle mé míjení se pokračovalo dál.
(zadáno: 19.9.2016)
Prometheus - Spolek Mezery: 60 %
Inscenace sestává ze tří částí, první mě příjemně naladila, příběh rozehrávající se v daných kulisách byl působivý, z druhé jsem byl vyloženě nadšený, zde opravdu dávalo smysl co, kde a jak se hraje. Pak přišla část třetí, jež se snažila obsáhnout celý prostor tovární haly, jenže mně se v něm děj utopil, přeskakování mezi jednotlivými výjevy se mi neposkládalo v celek.
(zadáno: 19.9.2016)
Posedlost - Divadlo Na zábradlí: 60 %
Šel jsem na trio Mikulášek - Viceníková - Cpin a přesně to jsem dostal (samozřejmě plus herce, kteří odvedli svou práci tak, jak to umějí). Vítězem pro mě je Marek Cpin, dvouúrovňová scéna působivě rozšířila prostor, v němž se mohlo hrát, naopak zbylým dvěma vytýkám, že tento sled scének mohl být o polovinu kratší či delší a vyšlo by to nastejno.
(zadáno: 19.9.2016)
Pornogeografie - Lachende Bestien: 80 %
75 % Schwabův text přetékající slovními hříčkami, v nichž se však skrývá hlubší smysl (a zde poklona překladatelům), v němž se pod taktovkou značně umírněného (a o to soustředěnějšího) Michala Háby setkali bardi Pařízkovy Komedie s mladou generací, slavnost jazyka i divadla, radostná událost.
(zadáno: 19.9.2016)
Plešatá zpěvačka 2015 - Díra na trhu: 60 %
64,99 % Tak první dvě třetiny jsem byl nadšený i zaražený z toho, jak se Ionescův text podařilo aktualizovat a jak původně zcela absurdní repliky mohou zasazeny do vhodného kontextu nabýt smyslu. Jenže pak přišel závěr a s ním vlastní verze absurdna, v němž jsem se zcela ztratil.
(zadáno: 19.9.2016)
Pan Theodor Mundstock - Studio Hrdinů: 60 %
Inscenace, jež mě bavila zvenčí. Vojtěch Dyk je rozhodně jiný Mundstock než ten Fuksův, ale to ničemu nevadí, podstatné je, že to je Mundstock Horanského, v daném výkladu mi přišel přesvědčivý. Stejně tak jsem věřil jejich postavy i Gabriele Míčové a Daně Polákové, ovšem vše poněkud izolovaně, vnitřně se mi to nějak neposkládalo.
(zadáno: 19.9.2016)
Pan Halpern a pan Johnson - Divadlo Ungelt: 70 %
74,99 % Až mi (opět) bude někdo tvrdit, že nějakou inscenaci nemůžu docenit, protože nemám zkušenosti, o nichž se hrálo, nabídnu mu tuto jako protiargument. Ač se s pány Halpernem a Johnsonem těžko ztotožním, jejich příběh mě díky Goldsteinovu textu i výkonům Petra Kostky a Františka Němce oslovil ve všech smyslech toho slova. Toto je divadlo schopné divákovi nabídnout pohled do cizího soukromého vesmíru, toto je divadlo, jež má smysl.
(zadáno: 19.9.2016)
Olga (Horrory z Hrádečku) - Divadlo Letí: 80 %
75 % Inscenace, v níž je Olga Havlová nejvýrazněji zastoupena právě v titulu, jinde jí takové výsadní místo nenáleželo v životě a nenáleží jí ani v inscenaci. Přesto je však Pavlína Štorková v této roli nepřehlédnutelná a nezapomenutelná. Dalšími klady jsou vyvážený pohled na Václava Havla, práce se scénou, zbylí herci v rozličných rolích... Tohle prostě chcete vidět.
(zadáno: 19.9.2016)
Nevzdávej to - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Musím říct, že mě tahle inscenace bavila, přesvědčivá analýza doby v časově velkorysém pojetí, jež ponechalo dostatek prostoru si vše průběžně vychutnat a promyslet. Chápu, že kdo chodí do divadla na "lidské příběhy", musel být zděšen či znuděn, ale mé analytické já vrnělo blahem.
(zadáno: 19.9.2016)
Nevim - A studio Rubín: 80 %
75 % Tak tohle je lahůdka, Štěpánkův text je sice trefný a myšlenkově podnětný i pravdivý, přesto však předvídatelnější, než bych řekl, že je mi milé. S blížícím se závěrem jsem se začal obávat, jak vyzní předem tušená pointa, jenže i když bylo jasné, co přijde, výkon obou hereček způsobil, že jsem se i tak dojal. A stejně silný byl můj zážitek i při druhém zhlédnutí, když už jsem předem věděl vše. A rád si na tuto inscenaci do Rubínu zajdu i potřetí.
(zadáno: 19.9.2016)
Maso - A studio Rubín: 80 %
75 % Nedoceněná inscenace. Klimáčkův text pracoval s kontrasty - muži versus ženy, staří s výsledky versus mládí s touhou, zralá rafinovanost versus mladistvá přímočarost. Jan Frič je výborně zvýraznil vedením herců a spolu s Davidem Ouporem je zviditelnili i ve scéně (velkolepá pracovna Maestra versus "forbína", na níž se odehrávaly životy Kláry a Jany). A Julie Goetzová, Eva Josefíková i Rudolf Stärz svým postavám dodali potřebnou pravdivost.
(zadáno: 19.9.2016)
Maryšo! Evo! Dom! - Divadlo Spektákl: 80 %
Esence klasiky, vytažený motiv revoltujícího mládí tak, jak to mladí tvůrci cítí, nápadité a bláznivé, divadlo, které jde očividně ze srdce, nadmíru sympatický počin.
(zadáno: 19.9.2016)
Lessons of Touch - Tantehorse - physical mime theatre: 60 %
64,99 % První dvě části (sólo Radima Vizváryho i jeho souhra s Ninou Vangeli) bylo radost sledovat a též ke mně promlouvaly. Třetí experimentální část s účastí neherců už byla o poznání problematičtější, sem tam jsem zahlédl působivý moment, leč jako celek to bylo rozpačité. Ale s tím se asi musí počítat.

Další stránky hodnocení: << < 8 9 10 11 12 13 14 15 16 > >>