Jiří Koula

84,99 % viz blog

Viz blog.

Přečtěte si blog Lukáše Holubce, k němu už není co dodat.

74,99 % Inscenace podle mě rozhodně stojí za návštěvu, neboť na zdánlivě malém prostoru nabízí poměrně komplexní obraz dnešního světa, tedy aspoň těm, kteří jsou ochotni vidět, ty zajímavé tahy štětce jsou totiž vcelku subtilní. Ti, kteří už inscenaci viděli a mají dlouhou chvíli, mohou pokračovat blogem.

viz blog

30 % hercům, kteří se ve chvílích, kdy měli co hrát, opravdu snažili. Ale proč tenhle text vznikl a proč se ho ve Švandově divadle rozhodli uvést (přičemž hlavní starostí Viktorie Čermákové muselo být natáhnout ho tak, aby výsledek časově obstál jako samostatná inscenace), to asi zůstane jednou z nepochopitelných záhad, které život přináší.

74,99 % Sečteno a podtrženo, nedílnou součástí scénických čtení je obvykle i jejich neopakovatelnost, snaha zafixovat to, co se povedlo, by snadno mohla vyústit v nevěrohodnost. Přesto mě však v tomto případě mrzí, šlo-li o jednorázovou akci, a to hlavně kvůli všem těm možným divákům, kteří u toho nebyli. Je-li však ztracena forma, snad se ještě někdy někde objeví obsah, tedy samotný text, protože i přes mou výhradu přílišného zaměření se na Žannu navzdory jeho struktuře si zaslouží být uváděn. Více viz blog.

Zapomněl jsem, že sedím v hledišti, a ponořil se do dění, lačně jsem hltal každé gesto, vpíjel se do pohledů, nechal se unášet slovy a zmítat dějovými zvraty a přechody mezi společenskou a osobní rovinou. Více viz blog.

64,99 % Sonda do absentujících vztahů jedné nefunkční rodiny, inscenace zajímavá svým scénickým řešením. Více viz blog.

84,99 % Po Audienci další inscenace tria Bábek - Búrik - Rozkovec, z níž jsem odcházel nadšený. Více viz blog.

65 % Tři Mrożkovy absurdní aktovky v jednom večeru, v němž jsou pánové o něco přesvědčivější než dámy (což může být dáno i tím, že závěrečný text je divácky přístupnější). Více viz blog.

Gogol vtipný, Gogol rychlý, Gogol aktuální, Gogol na český a studentský způsob. Více viz blog.

Tahle inscenace stojí za návštěvu kvůli Colemanovi Josefa Žárského. Více viz blog.

64,99 % Titul i anotace sice hrozí, že půjde o další inscenaci "divadelníci sobě", ovšem to je pro Wojtyszka jen odrazový můstek k cestě do hlubších vod obecného lidství. Herecky mě více přesvědčila Eliška Vocelová, Martině Haluzové sedla linie naivní loutkářky, v poloze "zásadních odhalení" jsem se s ní ale občas míjel.

54,99 % Možnost seznámit se s Kunderovým textem a nahlédnout pod pokličku divadelní tvorby. Více viz blog.

Místy působivě velkolepá podívaná, leč Macbetha jsem z technických důvodů nezahlédl. Více viz blog.

Zdařilá inscenace povedeného textu, co když je sebevražda skutečnou možností, svobodným rozhodnutím? Více viz blog.

Formálně nádherná inscenace, v níž však text vyznívá jinak, než bych si představoval. Více viz blog.

Obsahově pro mě dosti kontroverzní byť zajímavá inscenace, kterou ale určitě chcete vidět kvůli hereckým výkonům. Více viz blog.

64,99 % Bartlettův text v úpravě, která ho nechá vyznít, k tomu přesvědčivý Ondřej Kulhavý coby majitel takového zvláštního byznysu. Více viz blog.

74,99 % Vtipný text, výborná herecká souhra, komedie, kterou si užijete. Více viz blog.

Inscenace, jež měla smysl v danou chvíli na daném místě, obávám se však, že tato atmosféra je nepřenositelná. Více viz blog.

Scéna se do NoDu sice těsně, ale vešla (aspoň to nabralo opravdu intimní ráz), Karolína Vágnerová je podařená náhrada za Lucii Valenovou (mé počáteční obavy velice rychle rozptýlila), celkově trvá mé nadšení vyjádřené u původní inscenace v Disku.

Strhující Miloslav König, kterému obratně kryje záda Nataša Mikulová, zpověď dnešního muže, inscenované čtení zde je záměrnou divadelní formou, která textu přesně padne, byla by škoda snažit se to jakkoliv dotáhnout. Viděno poprvé a pokud Rubín dá, tak ne naposled.

Největším kladem této inscenace je text (či jeho překlad), takže bravo Elfriede Jelinek, bravo Zuzano Augustová. A to je zároveň i její největší problém, rád bych se na mnoha místech zastavil, nechal se unášet vlastními asociacemi a pak dychtivě pokračoval čekaje, zda jsem dospěl k témuž jako autorka. Jenže to v divadelní inscenaci není možné, tady tempo určovala Lucie Ferenzová a já měl pocit dítěte taženého od hračky k hračce, aniž by si mohlo s kteroukoliv pohrát dle svého.