Redakce

Jiří Koula

redakční zkratka: jko

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (1565)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>

(zadáno: 4.12.2018)
Vhodná inscenace pro úvodní seznámení se s Wedekindovým textem, který je sice proškrtaný (v jednom místě až příliš), naproti tomu jej ale inscenace nechává vyznít se všemi jeho klady i zápory. A navíc jsem měl (na rozdíl od kolegy Širmera) štěstí na obsazení.
(zadáno: 4.12.2018)
44,99 % Tak toto byl takový úlet, že se ani nebudu snažit tvářit, že jsem to pochopil. Ostatně spojení čtyřlístku Bárta - Vanišová - Krušelnický - Samec už mi mohlo předem napovědět, že to nebude divadlo pro mě.
(zadáno: 4.12.2018)
64,99 % Vcelku zajímavý jevištní experiment s mimořádně působivým závěrem.
(zadáno: 4.12.2018)
64,99 % Vskutku obdivuhodně poctivá práce Jakuba Čermáka na přenesení Stroupežnického do dnešní doby, za to smekám. I tak se ale nemohu zbavit dojmu, že se v této inscenaci měšťák vysmívá vidlákům. Ano, tento pocit si s sebou nesu z inscenací Stroupežnického v Dlouhé a Národním divadle, ale budiž mou výtkou, že i přes aktualizaci ve mně přetrval i v této inscenaci.
(zadáno: 4.12.2018)
Viz blog.
(zadáno: 4.12.2018)
54,99 % Inscenace, v níž bohužel až příliš zřetelně vítězí výprava Jozefa Huga Čačka, jíž se podřídili i herci a děj se mi tak poněkud ztratil.
(zadáno: 4.12.2018)
Oceňuji vyváženost pohledů na téma propojení mysli a těla, stejně jako jakési přiznání, že tvůrkyně vlastně nemají jasný názor. Naproti tomu v kombinaci s rozvolněnou formou je výsledkem obtížně uchopitelná inscenace, u níž je necháno na divákovi, zda a co si z ní odnese. Milá hříčka, jež neurazí, ale ani nevyprovokuje k hlubšímu promýšlení.
(zadáno: 4.12.2018)
54,99 % Takový ten pocit, když jasně vidíte, co chtějí tvůrci sdělit, ale samotná forma sdělení už tak jasná není. Nakonec jsem tak rád, že jsem se zúčastnil reprízy, během níž selhala technika a publikum bylo na chvíli odveleno na bar, to bylo milé rozptýlení.
(zadáno: 4.12.2018)
Kolegové už to popsali, tak jako má Ondřej Sokol cit pro Martina McDonagha, rozumí Marek Němec zase Marku O'Rowovi. Přihoďme k tomu, že O'Rowe ví, jak napsat strhující text, a pozornosti hodné výkony Jana Holíka a Ondřeje Rychlého a výsledkem je inscenace, kterou prostě chcete vidět.
(zadáno: 4.12.2018)
Viz blog.
(zadáno: 4.12.2018)
Svatý Grál Havelkova divadelního zkoumání, inscenace tak výstižná, že nemohla dojít náležitého uznání, právě její rozpačité přijetí bylo třešničkou na dortu její výpovědi.
(zadáno: 4.12.2018)
Viz blog.
(zadáno: 4.12.2018)
75 % Z popela chaosu povstal Fénix řádu, inscenace obdivuhodná souzněním formy a obsahu, Sůl nad zlato na konci času, ve světě bez naděje zbývá jen zázrak... Zdařilé to bylo.
(zadáno: 4.12.2018)
55 % Rozmělněné Stíny (Eurydiké říká). Zatímco Stíny byly hektickou jízdou bez místa k nadechnutí, Vztek si zvolil pozvolnější tempo. Vyjevení dnešního úpadku skrze historickou dekadentnost je zajímavý (byť ne tak úplně originální) nápad, který rozhodně funguje, jenže ani ten nezakryje během představení se vtírající myšlenku, že Jelinek je lepší si přečíst než vidět na jevišti.
(zadáno: 4.12.2018)
Zhlédl jsem neplánovanou derniéru. Negativa už popsali jiní, takže budiž kontrapunkt, jsem rád, že jsem to ještě stihl, protože přes všechny nedostatky mě fascinuje, jak prorocký byl v textu Jan Kačer, pokud jde o přijetí této své tvorby. To, co by bylo lze jinak označit za klišé, tak skrze (ne)přijetí inscenace publikem získalo smutné, ale i dojemné potvrzení.
(zadáno: 4.12.2018)
"Nadále bloudit. Být trvale zmatený." To není jen motto této inscenace, ale i trefné vyjádření mého vztahu k tvorbě Miroslava Bambuška. Po Díle jsem napsal, že se s ním loučím, leč zlákala mě spolupráce s Divadlem X10. No, moje chyba. Ač uznávám, že Stopy zbloudilých mají svou atmosféru a pohled na lidské hemžení z pozice budoucího pozorovatele vnímajícího už jen odlesky minulých dějů je sympatické východisko, takto uchopeno to zkrátka není nic pro mě.
(zadáno: 4.12.2018)
Jasně, je to sprosté, primitivní, přitažené za vlasy... A všechno je to záměr, takže komu se to nelíbí, ať si... Zajde na něco jiného, protože je to zároveň lidské, dojemné a chytře poskládané. Já se náramně bavil, což byla vedle textu též zásluha herců, jimž jednoznačně kraloval Roman Blumaier, jeho úchylný úředník Karel je kreace, jež se rodí jednou za... dlouho. A musím zmínit i Irenu Kristekovou, jež svou Zdenkou potvrzuje (obnošenou pravdu), že není malých rolí (ale abych byl fér, prostor jí k tomu poskytl Petr Josefa Poláška).
(zadáno: 4.12.2018)
Ano, toto byla skutečně série bezdůvodných aktů, z nichž první byl, že jsem na tuto inscenaci vůbec vyrazil. I když, z divadla jsem odcházel s nejasným pocitem, že za tím vším něco je, jen to zrovna neumím uchopit, proto dávám vyšší hodnocení než kolegové. Bohužel tento dojem vyprchal dříve, než jsem stihl si ho konkretizovat.
(zadáno: 4.12.2018)
Myšlenku rozdělit Christophera na vnitřní a vnější složku sice proslavili SKUTŘi svou inscenací v Kalichu, ovšem o sezónu dříve s ní přišla Zuzana Malá Horáková v OLDstars. A přidala k tomu ještě střídání hereček v jednotlivých rolích a čistě ženské obsazení... Inscenaci jsem viděl až po několika letech, takže nevím, jak vypadala na začátku, ale vím, že dozrála a nyní je radost ji sledovat, pokud se ještě někde objeví, doporučuji ji navštívit.
(zadáno: 4.12.2018)
Zachycení bodu zlomu, bezčasí mezi dvěma epochami, dobře napsané, dobře zahrané, škoda, že už to znova neuvidím.
(zadáno: 4.12.2018)
64,99 % Miniatura, jež je mi s každým dalším zhlédnutím sympatičtější, takže jsem od původního "No tak si Satoranský zkusil alternu, budiž mu to přáno." přes "No, vlastně na tom něco bude." dostal až k ocenění východiska, tedy poskytnutí prostoru Lukrécii. Souhlasím však s Pavlou Haflantovou, že aby inscenace vyzněla v plné síle, potřebovala by zvuková složka řádnou péči.
(zadáno: 4.12.2018)
Koncept Petry Tejnorové byl určitě odvážný a originální (ostatně při inscenování Churchill něco takového potřebujete)... Ale pro mě prostě nezafungoval.
(zadáno: 4.12.2018)
84,99 % Je to ten starý Krysař, jehož jsem miloval. A zároveň je nový, vytuněný. A navíc má Přemysla Pálka, dámy a pánové, ano, tohle je Krysař.
(zadáno: 4.12.2018)
Této inscenaci imho velice prospělo její strhání Martinem C. Putnou po zhlédnutí dvaceti minut, po nichž premiéru přerušil déšť. To na její obhajobu zmobilizovalo kulturní frontu, přičemž více než kvalita inscenace se řešilo, jak si to Putna mohl dovolit (a jak to mohly DN zveřejnit). No, já to viděl celé a lituji, že při mé repríze bylo sucho. Proč? Protože vrchol inscenace přišel právě po těch dvaceti minutách a pak jsem hodinu a půl čekal na konec. Uznávám, že se občas objevil záblesk něčeho zajímavého, ale jinak to pro mě byla aktualizace bez hlubšího smyslu, paralela na první dobrou.

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>