Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1600)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.1.2016)
45 % Po zhlédnutí této inscenace si myslím, že by se Jan Mikulášek s Dorou Viceníkovou měli v Divadle Na zábradlí věnovat čistě autorskému divadlu. Ani Pasternakův román jim totiž nezabránil, aby ho vzali jen jako rezervoár situací, na nichž však rozehráli vlastní hru. Důsledkem je, že o Živaga tu vlastně ani moc nejde, což je přístup, který se mi opravdu nelíbí (nejde-li tedy o dílo, které již bylo inscenováno tolikrát, že v "umírněném rozsahu" už s ničím novým přijít nelze).
(zadáno: 5.1.2016)
Soukromý postřeh z reprízy v Divadle v Dlouhé, zatímco Anne Franková dokázala vydržet potichu hodiny a hodiny v kuse, tři puberťačky v řadě za mnou to souvisle nezvládly ani deset minut. Pravda, jí šlo o život a jim nejspíše jen o to odsedět představení do konce, aby pak mohly opsat anotaci do čtenářského deníku, i tak jde ale podle mě o zajímavý základ k porovnávní, dalším tématem může být přístup ke vzdělání, úcta ke starším... A vezmeme-li v úvahu, že Anne v úkrytu trávila "neklidné mládí", dodává to její situaci další rozměr, možná dějinně banální, avšak lidsky podstatný.
(zadáno: 5.1.2016)
Šílená jízda s maximálním nasazením, během níž jsem však duševně stál opodál a lehce nevěřícně ji pozoroval, jako lepší nápad mi přijde inscenovat přímo Masłowské hru, než se snažit o dramatizaci jejího románu.
(zadáno: 5.1.2016)
84,99 % Inscenace ukazující to, co nechceme vidět. Je snadné říci "To se mě netýká." a distancovat se tak od čehokoliv nepohodlného, nakolik ale přemýšlíme o tom, jaké má tento přístup důsledky? Můžeme se zaklínat možností svobodné volby, měnit neřest ve ctnost formulkou o respektování soukromí, ale i tak někde hluboko v sobě víme, že tím lžeme především sami sobě. Projekt, jehož smysl přesahuje hranice divadla.
(zadáno: 5.1.2016)
64,99 % Já nevím, něco na tom textu prostě je, snad ta rozdílnost sester, odkrývání jejich minulosti, uvědomění si promarněných příležitostí, myšlenka letité věrnosti, neobratně nepatřičné námluvy pokročilého věku, snad všechno dohromady, ale ač má inscenace pro někoho až uspávající tempo a není to vyloženě skvost, mě bavila.
(zadáno: 5.1.2016)
64,99 % Asi to nemohlo dopadnout jinak, Talebova kniha se zabývá primárně společností, makromechanismy (byť jejich podstata je "kolektivně individuální"), divadlo má však v hledáčku konkrétní jednotlivce. Průnikem jsou historky ve stylu "Chceš-li pobavit boha, pověz mu o svých plánech.", z nichž sice Braňo Holiček vcelku obratně komponuje inscenaci, její vyznění ale důsledkům předlohy může leda z dálky nesměle zamávat.
(zadáno: 5.1.2016)
64,99 % Ondřej Brousek umí zahrát rozporuplnou postavu. Jenže jsem den předtím zhédl Rod Glembayů a říkám si, je to skutečně schopnost pojmout a vystihnout vzájemně neslučitelné tenze, nebo jakási "univerzální póza rozervanec"? Asi si budu muset dát pozor, abych jeho role navštěvoval s dostatečným časovým odstupem. Pokud jde o další "prvky", je krásné vidět na této spíše konzervativní scéně takovéto divadlo, nemohu se ale ubránit otázce, nakolik jsou Čičvákovy nápady nosné ve smyslu hlubšího významu a nakolik jde o duplikaci již znázorněného, tedy kudrlinky v jevištním rukopisu.
(zadáno: 5.1.2016)
64,99 % Nesmírně zvláštní zážitek, vezměte libovolnou scénu a nemohu proti ní prakticky nic namítnout, nemám ani co vytknout žádnému z herců, oceňuji zcivilnění a zesoučasnění, respektuji i "výstřelky", které by někomu mohly připadat nadbytečné. Jenže bráno jako celek jsem neviděl inscenaci, nýbrž volný sled scén, jež se "náhodou" odehrály v chronologicky přijatelném pořadí. A přiznávám, že toto "neustále začínání" bylo pro mě dosti únavné.
(zadáno: 5.1.2016)
Kvalitní činoherní muzikál, poctivé řemeslo od všech zainteresovaných, přesto ve mně inscenace nezanechala tak hluboký dojem, jak bych očekával.
(zadáno: 5.1.2016)
Sociálně angažovaná stand-up komedie? Proč ne, dnes už je všechno možné, příště může přijít na řadu šoa, rwandská genocida či etnické čistky v bývalé Jugoslávii, případně "národně uvědomělé konečné řešení uprchlické krize" (je libo nebozez a letenku ke Středozemnímu moři?), ať jsme aktuální. Ale nakonec je možná nejdůležitějším sdělením této inscenace přiznání si, že jakékoliv téma je dnes možno širšímu publiku předat jen jako součást zábavy, masmédia to nevysloveně praktikují už řadu let. Jo a Tigran Hovakimyan je sympaťák.
(zadáno: 5.1.2016)
75 % Působivá sonda do duše moderní ženy. Hodně se napsalo o krizi mužství, emancipace žen muže připravila o mnohá "výsostná území", díky nimž mohli ve vztahu "nosit kalhoty", zároveň se pod praporem rovnoprávnosti apeluje, aby byli citlivější, nakonec přestává být jasné, co to dnes vlastně znamená být mužem a jak toho dosáhnout. Jenže nezapomnělo se v těchto úvahách na ženy? Vymanění se z pout ekonomického područí nám dnes zní jako samozřejmý vývoj, což je ale nebezpečné, protože se tak přehlíží otázka, co to dnes znamená být ženou a jak toho dosáhnout.
(zadáno: 5.1.2016)
Jo, je to svižná a vtipná inscenace, jen mě trochu mrzí, že vyznívá cyničtěji než předloha, "sluníčkoví lidičkové" by soucitně poznamenali, že tvůrcům musel v životě někdo hodně ublížit.
(zadáno: 5.1.2016)
84,99 % Konečná obhajoba Michala Kolesy, nyní už snad tento český kříženec Forresta Gumpa a Malého prince odpočívá v pokoji, byl příliš naivní pro svět, tím spíše pro internetové diskuse.
(zadáno: 3.1.2016)
64,99 % Seškrtat to na dvě a půl hodiny, mohlo z toho být působivé drama s shakespearovskými ingrediencemi rodového předurčení, osudovosti a doteku nadpřirozena. Dodo Gombár se však rozhodl na jeviště převést celou Tučkovou, což se mu sice povedlo, můj osobní problém však je, že mě dílo v celém svém rozsahu nezaujalo (kdyby ano, přečetl bych si knihu).
(zadáno: 3.1.2016)
Jsem rád, že jsem tuto Shakespearovu hru zhlédl, a herectví souboru Dejvického divadla mě baví. V samotné hře se objevují témata předchozích autorových dramat a i teatrologové nemají zcela jasno, kam ji žánrově zařadit, což koresponduje se stylovou rozháraností inscenace. Přesto na mě výsledek působí spíše jako služba divadlu než autonomní tvar snažící se něco sdělit, vyjádřit.
(zadáno: 3.1.2016)
64,99 % Velkorysá variace na Ionescovy Židle, svébytná atmosféra, zajímavé proměny Petra Lněničky. Není těch nápadů ale až příliš mnoho? Nezhroutí se nakonec celá konstrukce v divákově mysli vlastní vahou? Ale třeba je správné, že nevím, co si s inscenací počít, ostatně to přece odpovídá předloze.
(zadáno: 3.1.2016)
54,99 % Nepříliš přesvědčivé, nepříliš zapamatovatelné, postrádal jsem zřetelné napětí, naléhavost.
(zadáno: 3.1.2016)
Spatřil jsem proroka a jeho jméno je Rainer Maria Rilke! Vezmeme-li v úvahu, že jeho předloha byla vydána roku 1910, tedy před veškerými podstatnými událostmi bouřlivého dvacátého století, potom je mrazivě zarážející, jak pocity hlavního hrdiny korespondují s citovaným dílem Zygmunta Baumana, sociologa našich časů. Ve vývoji techniky je deset let věčnost, ve vývoji člověka je století minutou. Pro plné vstřebání inscenace je však nutné si buďto Rilkeho román předem přečíst, nebo se do Studia Hrdinů vydat aspoň dvakrát.
(zadáno: 3.1.2016)
74,99 % Inscenace, u níž jsem si uvědomil, jaký potenciál by mohlo mít spojení nového cirkusu s klasickou činohrou, obsahovala totiž několik tak silných divadelních obrazů, že jejich užití v běžné inscenaci by mi nepochybně přivodilo divácký orgasmus. Bez jasně artikulovaného významu však zůstává zážitek příjemný, leč nikoliv vrcholný.
(zadáno: 3.1.2016)
65 % Krásná ukázka, jak udělat rozhlasovou hru na jevišti. Škoda jen, že je to "drábkovina", míra "ujetosti" postupně přesáhla pro mě snesitelnou úroveň.
(zadáno: 3.1.2016)
Jo, takhle má vypadat Tučková převedená na jeviště, byť v Brně pro domácí publikum inscenace jistě vyzní důvěrněji než při hostování v Praze. Na druhou stranu mám pocit, že by se z tématu dalo vytěžit o dost víc.
(zadáno: 3.1.2016)
Ale jo, vcelku využitá příležitost mladých hereček (a herců) si vyzkoušet divadelní práci, divácky nikoliv nezajímavý počin, který mi ale v mysli příliš neutkvěl.
(zadáno: 3.1.2016)
Nešťastná inscenace, pokus o skloubení Shakespearova Macbetha s pohledem na Vladimira Putina (či moderního diktátora obecně), který ale tak docela nevyšel, nejvýraznější je právě ona snaha. Ovšem nemohu popřít, že vizuálně jde o inscenaci působivou.
(zadáno: 3.1.2016)
64,99 % Začalo to slibně a já se těšil, že Jan Mikulášek v Dlouhé zopakuje svůj úspěch Lásky a peněz. Jenže ve druhé půli se utrhl ze řetězu a jeho nespoutané skotačení mě začalo nudit. Argument, že Mikulášek předvádí, co vše dnes na jevišti projde, neberu, alternativnější scény už hranice posunuly tak daleko, že by musel Mikulášek hodně přitvrdit, aby se jim aspoň přiblížil.
(zadáno: 3.1.2016)
84,99 % Žena, muž a vše mezi nimi, dominance a submisivnost, tíživé erotično, text nutící vás několikrát přehodnotit průběžně se tvořící názor, bravurní herecké výkony... Co víc si přát? Inscenace, kterou byste si neměli nechat ujít.