Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1597)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.12.2018)
Naprosto unikátní atmosféra!
(zadáno: 6.12.2018)
Vrchol roudnického festivalu. Kateřina Humhalová vzala ústřední postavy (a jejich milostná trápení) z Puškinova Evžena Oněgina, Goetheho Utrpení mladého Werthera a Mussetovy Zpovědi dítěte svého věku, přesadila je do současnosti a jednotlivé linky propletla... A ono to až překvapivě dobře funguje. Navíc se v Humhalové režii představili ostřílení členové souboru, z nichž někteří již studují na DAMU a JAMU, což výsledku dodalo další rozměr (u Elišky Vocelové jsem zíral, jakou uvolněnost a jistotu za ten rok získala).
(zadáno: 6.12.2018)
65 % Nevím, jak inscenace působila v HarOLDu, ovšem v roudnickém dřevníku tato scéna podpořila syrově drsné vyznění, navíc se během mnou viděného představení objevila i velmi zákeřná rekvizita - rozbitá židle - a oceňuji, jak se s ní herci průběžně vypořádávali, i to vlastně pozitivně přispělo k vykreslení mikrosvěta rodiny, o níž se hrálo.
(zadáno: 6.12.2018)
Ano, Daniel Krejčík má obdivuhodnou schopnost udusit vás vlastní niterností... No jo, jenže co z toho? Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
74,99 % Maxim Oweyssi a Maria Bláhová přesvědčivě ztělesňují Michala s Věrou - pár žijící jen proto, aby udělal dojem. A to v promyšlené koncepci Ondřeje Kulhavého, který tentokrát usedl do režisérského křesla (no, v rámci OLDstars spíše na režisérskou stoličku), baví mě, jak o inscenaci přemýšlí. Viděno dvakrát a snad bude ještě další šance.
(zadáno: 6.12.2018)
No, můj dojem z inscenace byl o něco pozitivnější než u kolegy Holubce, leč určitý prvek nedotaženosti tam skutečně byl.
(zadáno: 6.12.2018)
Výsledek kolektivního přemítání o tmě kolem nás a v nás. Takové východisko je rizikové, nezřídka bývá výsledek možná osobní, leč pro nezainteresovaného diváka nezajímavý. V tomto případě je opak pravdou, jednotlivé obrazy jsou sice fabulací, leč přesvědčivě vykreslenou i zahranou.
(zadáno: 6.12.2018)
Pokus rozšířit tvorbu OLDstars o pohyb a zpěv. Ze začátku jsem z toho byl v šoku, ale když jsem to rozdýchal, uvědomil jsem si, že bych byl rád, kdyby se tento soubor naznačenému směru věnoval soustavněji. A vlastně bych Slečnu Fifi viděl rád znova.
(zadáno: 6.12.2018)
54,99 % Tohle pro mě byl především souboj jistoty herců s nejistotou hereček... A za tento zásadní rozpor už nedohlédnu.
(zadáno: 6.12.2018)
Hlavními devizami této inscenace jsou zdatný ústřední pár Samuel Toman - Anežka Šťastná a režijní uchopení Tomáše Staňka. Toto jsou Romeo a Julie dneška, mladí, vtipní i dojemní... Tak proč tak nízké hodnocení? Protože ten text prostě fakt nemám rád, vydávat splašené hormony za velký milostný příběh je vyloženě absurdní.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % No, asi to nebyl žádný herecký majstrštyk, ale jako celek mě to prostě bavilo a jsem rád, že jsem si po roudnickém zhlédnutí mohl dát ještě repete v Celetné.
(zadáno: 6.12.2018)
54,99 % Souboj Martina Satoranského - dramaturga, který se chopil nevhodného textu, s Martinem Satoranským - režisérem, který se z něj pokusil dostat něco jevištně atraktivního, což se mu aspoň v pár obrazech podařilo. A na které straně byli herci? Jak kdo a jak v čem.
(zadáno: 6.12.2018)
Mám pocit, že v textu by se mohl skrývat určitý potenciál. Ovšem pozvolné tempo z této inscenace vytvořilo vysavač divácké energie, největší výkon podalo publikum, jež neusnulo.
(zadáno: 6.12.2018)
Přiznejme si, že tohle se prostě nepovedlo.
(zadáno: 6.12.2018)
Příliš dokonalá inscenace. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
Zvláštní zážitek, pamatuju si, že mě to docela bavilo, ale po pěti měsících si vybavím leda scénu... A to ještě dost matně. Takže sorry, ale více k tomu nemám co říct.
(zadáno: 6.12.2018)
54,99 % Inscenace, na níž je nejspíše nejzajímavější výchozí myšlenka, již se však nepodařilo přesvědčivě přenést na jeviště. Celkem zdařilé školní cvičení, účel splnilo, život jde dál.
(zadáno: 6.12.2018)
54,99 % Koukám, že osazenstvo této inscenace zde má velmi silný fanklub... Ale ne, ve srovnání s jinými inscenacemi této hry to byl dost slabý čajíček.
(zadáno: 6.12.2018)
55 % Zvláštní zážitek, na jedné straně děj skvěle zasazený do prostoru bytového divadla, věrohodné herecké výkony, několik zdařilých režijních vychytávek, atmosféra ponorky z nestandardního složení obyvatel jednoho bytu... A přesto mě to celé nějak minulo, aniž bych vlastně věděl proč.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % A Bintou tančí, růže rozkvetlá na hnojišti slumu, s trny smrtelně ostrými. Z inscenace ve mě zůstal jen mlhavý pocit, který ale stojí za to.
(zadáno: 6.12.2018)
Největší problém této inscenace pro mě osobně spočívá nejspíše v tom, že tento typ divadla - "kolektivní monolog" - prostě nemusím, ač uznávám, že tématem jde o pro tento soubor mimořádně dobrou volbu textu. A závěrečný efekt? Týýý jo.
(zadáno: 6.12.2018)
74,99 % Moderní loutkařina, spojení loutkohry s činohrou, převážně přesvědčivé herecké výkony, hladké propojení Erbenových balad, suverénní tempo... Jo, na tohle si zajděte, i když si myslíte, že vám loutky nic neříkají. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % Pro mě herecky převážně zdařilá inscenace Wildovy hry s potřebným tahem na branku, kterou však zbytečně degradovaly některé režijní výstřelky. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
64,99 % Walshova komorní hra přetavená v celosouborovku. A ono to docela fungovalo, dobrá práce.
(zadáno: 4.12.2018)
Není pěkné tuto inscenaci označit jako Torpédo pro tebe 2, ale nemohu si pomoci, prostě je to tak. Oproti jedničce však Oskar Bábek napsal Richardu Juanovi Rozkovcovi a Janu Búrikovi rovnocenné role a obsadil je proti typu, což překvapivě docela funguje. Zůstalo rozebírání chlapské duše v tajemných kulisách, jednoduše přímočarý koncept, který se opět podařilo naplnit. Shrnuto, není to sice Torpédo, ale rád jsem to viděl.