Redakce

Jiří Koula

redakční zkratka: jko

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (1565)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 14.12.2019)
Sečteno a podtrženo, Gerta je jen jedna a stojí sama mimo jakékoliv srovnání, takže... Děkuji. Více viz blog.
(zadáno: 4.12.2018)
Svatý Grál Havelkova divadelního zkoumání, inscenace tak výstižná, že nemohla dojít náležitého uznání, právě její rozpačité přijetí bylo třešničkou na dortu její výpovědi.
(zadáno: 28.11.2018)
Nekompromisní divadlo co do obsahu i formy, divadlo chudé a kruté, temné hlubiny ženskosti servírované s mužskou soustředěností, každé slovo i gesto naplněné významem, oáza v poušti i duševní waterboarding, modlitba, sen a pád na tvrdou dlažbu reality. Divadlo, jež vás nutí instinktivně stavět obranné valy kolem vlastního ega, protože když se mu otevřete, rozloží vás na prvočinitele... A proto to za to stojí. Více viz blog.
(zadáno: 20.11.2015)
Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem vytvořili fiktivního génia Járu Cimrmana, přičemž v souboru nesoucím mistrovo jméno dostali šanci i neherci. Jaroslav Sypal zkouší jejich vtip zopakovat a posunout dále, když národ mystifikuje existencí dalšího "geniálního dramatika Járy", totiž sebe samého (přičemž i v jeho inscenacích dostávají prostor neherci). Mé procentuální hodnocení budiž součástí této hry (a pokud byste chtěli namítnout, že opakovaný vtip přestává být vtipem, pak proti této tezi staví Sypal svoji vlastní, totiž že opakováním vtip zraje), protože tohle se vážně opravdu brát nedá.
(zadáno: 25.8.2013)
Bráno čistě divadelně bych se dostal na slabších 70%, jenže v tomto případě jde o divadlo, které má opravdu smysl, víc takových projektů a mohli bychom se začít bavit o divadlu sloužícímu občanské společnosti a demokracii.
(zadáno: 14.5.2013)
Kodaň považuji za nejlepší vážné divadlo, jež je dnes v Praze k vidění. Pro plné pochopení se však hodí vědět něco o kvantové mechanice, proto jsem sepsal blog, v němž se snažím potřebné informace zprostředkovat ve (snad) relativně přístupné formě.

Ač je v něm obsaženo mnoho informací, věřím, že neprozrazuje nic podstatného ze hry samotné, to, o čem převážně mlčí, je "lidská stránka", i bez "technického balastu" je totiž Kodaň "výjimečně silným divadlem".
(zadáno: 18.12.2011)
95% Profesionální po všech stránkách, má ještě po takovémto zážitku vůbec smysl jít na nějaký pražský muzikál?
(zadáno: 15.4.2011)
Původní představení mi bohužel uteklo, po obnovené premiéře jsem ho viděl třikrát a snad ne naposled. Ladislav Spilka sice s titulní rolí ze začátku dost válčil, ovšem postupně našel správnou polohu a můj dojem je nyní absolutní, takto má vypadat muzikál.
(zadáno: 17.2.2011)
Deset let stará recenze Michala Nováka je stále aktuální a není k ní vlastně co dodat. Hra je prostě kouzelná, ani jako odpůrce "zábavy pro celou rodinu" nemůžu dát nižší než absolutní hodnocení, i kdyby se snad celkový dojem blížil devadesáti procentům, Tesařův Neckář a lampová zvonkohra to s přehledem dorovnají.
(zadáno: 9.2.2011)
Sto procent je žalostně málo, jsou věci, jež se do prosté matematické stupnice nevejdou. Paní Balzerová, děkuji.
(zadáno: 2.10.2010)
Že bude Ivan Trojan coby Teremin bravurní, jsem tak nějak předpokládal, méně už, že s ním budou ostatní zdatně držet krok.

Během dnešního představení se sice objevilo možná až nečekané množství drobných škobrtnutí, ovšem to, jak se s těmito situacemi dokáže ansámbl Dejvického divadla vypořádat, je důvodem, proč (společně s ostatními dojmy ze hry a též samotného tereminvoxu) nemůžu dát nižší než absolutni hodnocení.
Fantastická hra, jakou jinde jen tak nenajdete, skvělé vyrovnané herecké výkony, maximální spokojenost.
(zadáno: 27.7.2020)
Je to prča. A taky je to megachytré a megadivadelní. Více viz blog.
(zadáno: 10.12.2018)
85 % Sečteno a podtrženo, Tajemství je kontemplací, zjevením Člověka, pohledem do tisíce kilometrů vzdálené společnosti stejně jako do nitra každého z nás. Více viz blog.
(zadáno: 24.9.2018)
85 % Sečteno a podtrženo, píšu to podezřele často a nepopírám, že pro Divadlo Cylindr a Ivetu Duškovou mám velkou slabost, ale vydejte se na Kampu, inscenace Edith Piaf: Dnes nechci spát sama za to opravdu stojí. Více viz blog.
(zadáno: 3.1.2018)
Tohle nejde popsat, tohle musíte vidět, mág pantomimy a fyzického divadla čaruje a očarovává publikum, nechte se jím provést rozličnými světy imaginace a lidské zkušenosti.
(zadáno: 22.10.2017)
Sečteno a podtrženo, spojením smysluplného aktuálního textu a precizní práce kmenové dramaturgyně Marie Špalové, sotva ze školy vyšlého režiséra Adama Svozila a pečlivě vybraných hereček z ne až tak viditelných vod hereckého rybníčku vznikla inscenace, jíž Divadlo Letí výrazně utvrzuje svou pozici na špici progresivního českého divadla a jež rozhodně stojí za (nejednu) návštěvu. Více viz blog.
(zadáno: 25.8.2013)
85% Pro mě jednoznačně vrchol tvorby Cabaretu Calembour, kadence a nápaditost hříček v druhé části je srovnatelná snad jen s nejlepšími písněmi skupiny Jananas.
(zadáno: 16.1.2013)
85% Ano, byl jsem ten rebel, jenž jediný v sále Divadla v Celetné při děkovačce povstal... Ale nemohl jsem jinak, tuto inscenaci považuji za skvost a to nejen díky Norbertu Lichému, síla Bezručů tkví v souboru jako celku.
(zadáno: 21.9.2012)
V A studiu Rubín se zrodil další hit. Nebudu jmenovat žádný z povedených detailů, protože by mi to bylo líto kvůli těm, které bych vynechal. Tohle prostě musíte vidět.
(zadáno: 25.2.2012)
85% Silná hra podtržená precizními výkony Petry Špalkové a Petra Lněničky. A slzy první jmenované stékající jí po tváři ještě v půlce děkovačky? Tomu říkám sžítí se s rolí, bravo.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>