Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1600)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.12.2018)
74,99 % Téma střetu malého člověka s mocí a těmi, kdo ji zneužívají, bude bohužel vždy aktuální, to se podařilo na jeviště působivě přenést. Oceňuji též scénu Mariany Kuchařové, v inscenacích Divadla Spektákl se výtvarníci střídají, ale snad vždy je to trefa do černého. A pokud jde o herce, tak byť jsem měl v obsazení jiné favority, musím vyzdvihnout Jakuba Koudelu, půlku představení jsem měl problém se srovnat s tím, že je to on, tak přesvědčivé bylo jeho přetělesnění.
(zadáno: 7.12.2018)
74,99 % Budiž klišé, herecký koncert Zuzany Stivínové a Pavly Beretové (ano, viděl jsem to už před nějakým časem). Surová a syrová komedie, je to našlápnuté, vtipné, ale i dojemné, v rámci repertoáru MeetFactory velmi příjemné překvapení.
(zadáno: 7.12.2018)
Příběh cizince mezi lidmi, inscenace, jejíž bezesporu největší předností byl výkon Michala Balcara. Viděno ve Strašnicích, na Stalinu to zdá se byl ještě silnější zážitek.
(zadáno: 7.12.2018)
Mám poznamenáno hodnocení, z něhož plyne, že mě toto zpracování zaujalo více než Synáčci. Ovšem už vůbec netuším proč a vzhledem k tomu, že je inscenace po derniéře, už je to jedno.
(zadáno: 7.12.2018)
74,99 % Přiznávám, že tvorba Tygra v tísni mě většinou neoslovuje, ovšem v tomto případě Marie Nováková se Zuzanou Burianovou vytvořily inscenaci, která prostě má smysl. Situace žurnalistů za protektorátu je východiskem umožňujícím zobrazit lidi ve chvíli, kdy se pod tlakem okolností odhalují jejich charaktery. Navíc otázka motivací a postojů novinářů je dnes opět palčivě aktuální, o důvod více na inscenaci vyrazit.
(zadáno: 7.12.2018)
Něžné pohlazení, hřejivé jako panák na uvítanou, měkké jako babiččina duchna, výjimečné zastavení v čase a prostoru.
(zadáno: 7.12.2018)
Výtrysk vulgárního primitivismu, z něhož by na leckterého diváka mohl jít infarkt... Jenže do Rubínu to skvěle sedí. A navíc to má vtip a švih. A Petra Vančuru.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % No, asi to nebyl žádný herecký majstrštyk, ale jako celek mě to prostě bavilo a jsem rád, že jsem si po roudnickém zhlédnutí mohl dát ještě repete v Celetné.
(zadáno: 6.12.2018)
74,99 % Moderní loutkařina, spojení loutkohry s činohrou, převážně přesvědčivé herecké výkony, hladké propojení Erbenových balad, suverénní tempo... Jo, na tohle si zajděte, i když si myslíte, že vám loutky nic neříkají. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % Pro mě herecky převážně zdařilá inscenace Wildovy hry s potřebným tahem na branku, kterou však zbytečně degradovaly některé režijní výstřelky. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % Nevím, jak inscenace působila v HarOLDu, ovšem v roudnickém dřevníku tato scéna podpořila syrově drsné vyznění, navíc se během mnou viděného představení objevila i velmi zákeřná rekvizita - rozbitá židle - a oceňuji, jak se s ní herci průběžně vypořádávali, i to vlastně pozitivně přispělo k vykreslení mikrosvěta rodiny, o níž se hrálo.
(zadáno: 6.12.2018)
Ano, Daniel Krejčík má obdivuhodnou schopnost udusit vás vlastní niterností... No jo, jenže co z toho? Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
Příliš dokonalá inscenace. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
74,99 % Maxim Oweyssi a Maria Bláhová přesvědčivě ztělesňují Michala s Věrou - pár žijící jen proto, aby udělal dojem. A to v promyšlené koncepci Ondřeje Kulhavého, který tentokrát usedl do režisérského křesla (no, v rámci OLDstars spíše na režisérskou stoličku), baví mě, jak o inscenaci přemýšlí. Viděno dvakrát a snad bude ještě další šance.
(zadáno: 6.12.2018)
Výsledek kolektivního přemítání o tmě kolem nás a v nás. Takové východisko je rizikové, nezřídka bývá výsledek možná osobní, leč pro nezainteresovaného diváka nezajímavý. V tomto případě je opak pravdou, jednotlivé obrazy jsou sice fabulací, leč přesvědčivě vykreslenou i zahranou.
(zadáno: 6.12.2018)
65 % A Bintou tančí, růže rozkvetlá na hnojišti slumu, s trny smrtelně ostrými. Z inscenace ve mě zůstal jen mlhavý pocit, který ale stojí za to.
(zadáno: 4.12.2018)
74,99 % Nápad Lukáše Pečenky vyštelovat všechny tři polohy Wedekindova textu - dětskost, školometství a sexualitu - na maximum vytvořil prostor, v rámci nějž mohly postavy fungovat jako lidé bez ohledu na dobu, čímž pro mě obhájil, proč tento text dnes uvádět. Přidejme k tomu změnu závěru s ústupem od deus ex machina k vystačení si s vnitřními zdroji a věrohodné výkony většiny herců a ejhle, vznikla podařená inscenace.
(zadáno: 4.12.2018)
Viz blog.
(zadáno: 4.12.2018)
Není pěkné tuto inscenaci označit jako Torpédo pro tebe 2, ale nemohu si pomoci, prostě je to tak. Oproti jedničce však Oskar Bábek napsal Richardu Juanovi Rozkovcovi a Janu Búrikovi rovnocenné role a obsadil je proti typu, což překvapivě docela funguje. Zůstalo rozebírání chlapské duše v tajemných kulisách, jednoduše přímočarý koncept, který se opět podařilo naplnit. Shrnuto, není to sice Torpédo, ale rád jsem to viděl.
(zadáno: 4.12.2018)
Mají-li inscenace Divadla Spektákl něco společného, pak je to rozhodně působivost výtvarné složky. Nejinak je tomu i v této inscenaci, rád přiznávám, že mi scéna Pavly Kamanové učarovala. A to až tak, že se mi při prvním zhlédnutí poněkud ztratil obsah. Až napodruhé mi tak došlo, že se Jan Holec s Davidem Košťákem zaměřili na nitro postav v čele s Krisem Kelvinem Jiřího Štrébla. A tak je to správně, protože ač žánr sci-fi nabízí nepřeberné množství technických vychytávek a vzdálených světů, v centru pozornosti vždy stojí (či by měl stát) člověk, stejný dnes jako za tisíc let.
(zadáno: 4.12.2018)
Jasně, je to sprosté, primitivní, přitažené za vlasy... A všechno je to záměr, takže komu se to nelíbí, ať si... Zajde na něco jiného, protože je to zároveň lidské, dojemné a chytře poskládané. Já se náramně bavil, což byla vedle textu též zásluha herců, jimž jednoznačně kraloval Roman Blumaier, jeho úchylný úředník Karel je kreace, jež se rodí jednou za... dlouho. A musím zmínit i Irenu Kristekovou, jež svou Zdenkou potvrzuje (obnošenou pravdu), že není malých rolí (ale abych byl fér, prostor jí k tomu poskytl Petr Josefa Poláška).
(zadáno: 4.12.2018)
Dámský krejčí patří k těm lepším záměnovým komediím a inscenace v Pidivadle se povedla. Chcete-li se nezávazně pobavit, máte možnost tuto inscenaci navštívit ve Skautském institutu, kam ji herci přenesli pod hlavičkou divadelního spolku La Pardon, rozhodně stojí za návštěvu.
(zadáno: 4.12.2018)
Myšlenku rozdělit Christophera na vnitřní a vnější složku sice proslavili SKUTŘi svou inscenací v Kalichu, ovšem o sezónu dříve s ní přišla Zuzana Malá Horáková v OLDstars. A přidala k tomu ještě střídání hereček v jednotlivých rolích a čistě ženské obsazení... Inscenaci jsem viděl až po několika letech, takže nevím, jak vypadala na začátku, ale vím, že dozrála a nyní je radost ji sledovat, pokud se ještě někde objeví, doporučuji ji navštívit.
(zadáno: 4.12.2018)
Lenka Vagnerová prostě umí, to není nic nového. Stejně jako to, že má zdatné tanečnice. Funguje též propojení s hudbou i hudebníky. Přesto nejsem z celku tak nadšený jako ostatní, sice jsem viděl strhující energii, ale nestrhla mě, snad šlo o projev mé nechuti redukovat člověka na elementární násilí, snad byla Vagnerová v naplnění svého záměru až příliš dobrá.