Jiří Koula

34,99% Zápletka první hry spočívající ve "všichni všechno vědí, jen nevědí, že to vědí" mi přišla k uzoufání (či k usnutí) nedramatická, dění na jevišti mi bylo "totálně ukradené", v kombinaci s poklidně smířlivým vyústěním "těžká nuda". U druhé pak musím obdivovat autorky zde odkazovaných recenzí (studentpoint a topzine), jež dospěly k jednoznačné interpretaci. Mě napadly hned čtyři, pro každou z nich najdu argumenty pro a bohužel též proti. Výsledkem je mlhavé vyznění, jež klidně mohlo být záměrem či berličkou autora i režiséra - třeba si ani oni sami celek nebyli schopni vysvětlit.

25% Chápu, že z této inscenace může být někdo nadšený, třeba spoludivačka v zadní řadě, jež se roztleskala ve chvíli, kdy se na scéně objevil Jiří Bartoška. Někomu stačí ke štěstí málo... A málo je přesně to, co jsem viděl.

34,99% viz blog

25% viz blog

Poněkud absurdní, leč příliš předvídatelný příběh o pěti outsiderkách spojených jedním mužem, který jim odkázal zchátralé divadlo. Postavy mě nepřesvědčily, komická čísla zakomponovaná jen proto, aby to bylo delší a diváci se smáli, nejsou to, co zrovna vyhledávám, vážnější linii se dostalo méně prostoru, než by si zasloužila... A třešničkou na dortu je Jana Krausová, která opět řádí.

Ale je to řachanda a nepochybuji, že se tomuto kusu dostane "tisíců děkovných dopisů" od diváků, kteří se přijdou prostě jen zasmát.

Příběh, jenž se z do nejvyšších otáček vytočené absurdity vysmekne tím nejbanálnějším možným způsobem, aby diváka dorazil rádobymetafyzickou tečkou.

Karel Roden setrvává ve své standardní póze, která se hodí do Bernhardových Starých mistrů či ke ztvárnění Scrooge ve Vánočním zázraku, v komediální rovině se však její potenciál rychle vyčerpává.

Jana Krausová by pak na své kreace v obecném smyslu spadající pod pojem herectví měla mít zbrojní pas... A ten by jí měl být po přezkoumání nezávislou komisí odborníků odebrán.

Western, pohádka, muzikál, romantická komedie či politická satira? Nic z toho, podivný slepenec vypadající jako výsledek spolupráce Jana Schmida se Zdeňkem Troškou.

Schmidova Ypsilonka v plné polní, (ne)herci vyskytující se na jevišti bez zjevného důvodu jen proto, aby po minutě pronesli nějaký vtipek, slovní hříčky servírované tak, aby došly každému stůj co stůj, výstupy, u nichž není jasné, zda jde o poloimprovizované jednání profesionálů či výsledek náhodných procesů... To vše pak korunováno opakovanými vtípky o Lábusově plynnatosti či žertíky "černý humor" či "černý pasažér" ve spojení s Maximem Mededou.

A samotná Twainova hra? Ta v tom všem tak nějak zanikla.

25% Spojení Lucie Ferenzová - Roman Zach, jež výborně zafungovalo v projektu Miusee@poetrymusical, v Kolonii naprosto selhává. Ze snahy v podobné poetice poukázat na osud kolonie Buďánka skrze vzpomínky starousedlíka vzešla jen chaotická změť střípků minulosti laděná do polohy, jež pro daný materiál vyznívá spíše nepatřičně. Pochybuji, že toto "angažované divadlo" vzbudí zájem o své téma v někom, kdo s ním již nepřichází do divadla. Já osobně nenašel jediný důvod zůstávat na popřestávkovou diskusi.

Všech 25% jde Romanu Zachovi za hudbu.

25% Ano, hudba výborná, podařených nápadů i jinak dost, sehraní herci si to užívali... Ale já se zoufale nudil a čekal na vysvobození děkovačkou... Nevěřil bych, že to napíšu, ale ve srovnání s tímhle zlatý Lear v Národním.

Jedenáct let od premiéry? A ono se to stále hraje? Naháči, Nahniličko, Blboun, Kapsy plný šutrů... A Láska. Přidávám nový "klenot" do sbírky a jdu zapomenout.

Do závěru této estrády se propašovala trocha poctivého divadla, jež celkový dojem vytáhla skoro na třicet procent.

Už jsem si připravoval jízlivý blog, ale i tak už mi tato inscenace vzala více času, než by si zasloužila, a jediné, po čem nyní toužím, je zapomenout...

viz blog

Znáte ten pocit, když se diváci kolem smějí, herci čekají, až se publikum ztiší, a vy čekáte, až to celé skončí? Opět jsem zabloudil na hru, jež nebyla napsána (či přesněji hrána, umím si představit provedení, jež by mě zaujalo, jistý potenciál tam je) pro mě.

viz blog

viz blog

viz blog

24,99 % Reklama prokládaná zoufale banálními příběhy plnými klišé a stereotypů. Proč se kvůli tomu trmácet do divadla a ještě za to platit, když totéž můžu mít doma v televizi jen za cenu proudu?

24,99 % Divadlo Artur se posunulo z kategorie "tak špatné, že to musíte vidět" k prostému "špatné", aspoň že Braňo Polák nezklamal (naopak je mi líto Kristýny Podzimkové, že v něčem takovém účinkuje, snad za to byly aspoň slušné peníze). Klíčovou otázkou však je, proč takovéto "příběhy", jimž by nejlépe slušel formát vtipu, vůbec inscenovat.

Inscenace snažící se být natolik vtipná tak nevybíravým způsobem, až z toho na mě padl smutek. Vcelku výstižný je výrok pronesený jednou slečnou směrem ke svému příteli, když spolu o přestávce prchali z divadla: "Myslela jsem, že to bude mnohem lepší než Holubová, a jsem velice zklamaná."

24,99% Neskutečně iritující inscenace, kde mi kromě Vendulky Křížové vadili úplně všichni účinkující.

15% viz blog

15% Už jsem si zvykl, že "lehké letní komedie" jsou stavěny na postavách, jež sice předstírají formální dospělost a svéprávnost, ale jednají jako žáci zvláštní školy. Též jsem se opakovaně přesvědčil, co (ne)můžu čekat od Jany Krausové.

Ovšem když navíc do hry vstoupí autor, jenž doufá v zalátání děr ve struktuře hry nejspíše čímsi, co dodají inscenátoři, a režisér s dramaturgyní, kteří tuto výzvu nechají nepovšimnutu, stává se nepsaná dohoda "My vás budeme bavit, ale vy se za žádnou cenu nesnažte myslet." ještě důležitější než obvykle.

viz komentář Jiřího Landy a blog

Umím si představit, že za určitých okolností (k nimž bohužel pro mě nedošlo) by můj dojem z první části útočil možná i na padesát procent. Ovšem to, co se (ne)dělo po přestávce, snese srovnání s loňskými "majstrštyky" jako Jeppe z vršku či dokonce Ženy přežijí!. Osobně vřele doporučuji tuto inscenaci považovat za aktovku a na druhou půlku se nevracet, ostatně (ne)uzavřenost "příběhu" bude v obou případech srovnatelná. A dobrá rada nad zlato - přístavek stojí 199 Kč, což je i tak více, než si tento počin zaslouží.