Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1598)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 27.1.2017)
Sečteno a podtrženo, odmyslíme-li si onu jednu nešťastnou scénu, jde o přesvědčivou interpretaci působivého textu a jsem rád, že jsem konečně zjistil, že by mě Caryl Curchill mohla zajímat. Více viz blog.
(zadáno: 3.1.2016)
S. d. Ch. napsal neotřelý bytostně divadelní text, Barbara Herz ho oblékla do slušivého operně opulentního kabátku. Jenže co se za tím skrývá? Co si z toho odnést? Na diskusi po představení Barbara Herz hovořila o existenciálním podtónu her tohoto autora. Ano, ten byl přítomen, ale spíše jako naléhavá otázka než co jiného.
(zadáno: 18.3.2013)
75% Realita, fikce a fikce na druhou, tři roviny prolínající se v dráždivě neostrých přechodech... Lahůdka.
(zadáno: 11.10.2011)
Veronika Kubařová si u mě touto inscenací zajistila hlas ve výroční anketě, s povděkem kvituji, že veškeré zmínky o matematice byly podivuhodně smysluplné a nešlo o plkání na téma "jak si obyčejný člověk představuje teoretickou matematiku", plusové body dávám též za symetrii stěny táhnoucí se přes scénu s provokativně asymetrickými dveřmi. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že se z tématu dalo vytěžit o poznání více.
(zadáno: 16.1.2013)
Když psal Anton Pavlovič Čechov Dvě sestry, přispěl ke konečné podobě oné hry Jára Cimrman nevinnou otázkou, zda dvě nejsou málo. V případě této inscenace se vnucuje otázka, zda Bernarda Alba musí mít pět dcer, dle mého by stačily tři.
(zadáno: 27.12.2014)
Depresivní, bezútěšné, marné, bezvýchodné. Ale též zajímavé, podnětné, vyzývavé, poutavé. Stejně jako Jirkanovi mi vadilo přetahování realismu s "divadelností", ovšem není nakonec i to součástí poselství? K ostatním konfliktům by to vlastně celkem pasovalo.
(zadáno: 9.1.2013)
Příklad, jak se zajímavá myšlenka coby základ hry může stát zároveň pastí, do níž se lapí. Nejspíše nutným důsledkem zvolené koncepce je, že i banální přímočarý příběh nakyne do časově neúměrných rozměrů. A jak takovou disproporci divák přijme? Přiznejme si, že to do jisté míry může ovlivnit tvůrčí tým, Fidlovačka se ale drží své rutiny a výsledkem je další inscenace, jež si najde "svého diváka" a jiné ambice nemá.
(zadáno: 21.10.2018)
Sečteno a podtrženo, Divadlo X10 se se žánrem site-specific utkává průběžně už čtyři roky. Někdy se zadaří více, jindy méně, v tomto případně jde však jednoznačně o porážku. Více viz blog.
(zadáno: 27.12.2014)
54,99% Inscenace ze stejného soudku jako Romeo a Julie, hříčka pro fanoušky ústeckého spolku, ovšem vyvážet ji mi přijde lehce nešťastné.
(zadáno: 3.1.2016)
Jiří Landa to napsal dost výstižně, jen se spletl v procentuálním hodnocení, tohle je jasných 70 %.
(zadáno: 17.3.2014)
Silná hra zkoumající otázku kolektivní paměti, či spíše časté kolektivní amnézie. Koho dnes zajímají minulé křivdy? Život jde dál a lid se chce bavit, jak připomenout minulost? Je to možné? A je to vůbec žádoucí?
(zadáno: 20.9.2012)
Vrchol (asi nejen letošních) Letních shakespearovských slavností, komedie, v níž jinde vybočující kabaretní čísla bezešvě zapadají do celku. Využití slovenskočeské koprodukce k jazykovému rozlišení postav dle měst původu považuji za myšlenku ve své jednoduchosti a zároveň působivosti geniální.
(zadáno: 17.3.2012)
Chápu uživatelských 80%, je snadné nechat se strhnout sílou textu. Nicméně těch drobných nedostatků i některých vyloženě zabitých podstatnějších momentů bylo příliš mnoho na to, abych mohl jít nad 60%.
(zadáno: 8.5.2011)
Opravdu vtipná komedie s přesahem do vážnějších témat, jež se někdy týkají každého z nás, herecký koncert Jitky Smutné a Jana Hartla s Janou Strykovou v nevelké, leč přesto výrazné a doslova klíčové roli.
(zadáno: 1.10.2016)
Zapomněl jsem, že sedím v hledišti, a ponořil se do dění, lačně jsem hltal každé gesto, vpíjel se do pohledů, nechal se unášet slovy a zmítat dějovými zvraty a přechody mezi společenskou a osobní rovinou. Více viz blog.
(zadáno: 26.2.2011)
Na divadelní prostředky poměrně skoupá komedie s detektivní zápletkou, jež neuráží vkus a až na závěr ani inteligenci diváka.

Poslední čtvrthodina sice trpí obvyklou potřebou vysvětlit vše tak, aby to pochopil opravdu, ale opravdu každý, nicméně věřím, že Fidlovačka zná svého diváka a ten to ocení.
(zadáno: 25.3.2015)
45% viz blog
(zadáno: 15.2.2011)
Z oněch 70% je 30% čistě za fantastickou Gabrielu Vermelho (a za hlavní přínos tohoto představení považuji, že ji pro mě objevilo), 10% za rytmičnost Vojtěcha Kudrnáče... A 30% za vše ostatní (druhý přínos tohoto představení pro mě je, že už vím, co jsem tušil, Veselé skoky sice umí, ale ne to, co bych vyhledával).
(zadáno: 9.10.2010)
Hra by se měla jmenovat spíše Edith (a Marlene), Edith... a Marlene, nebo nejlépe prostě Edith. Jednak proto, že Marlene je v příběhu "jen" nejvýraznější vedlejší postavou, jednak proto, že Hana Seidlová svým výkonem ostatní herce zcela zastiňuje.

Tak jako jsem dal Simoně Stašové za Shirley Valentine absolutní hodnocení, rád bych je dal Haně Seidlové za ztvárnění Edith Piaf (za herecký výkon i její zpěv působící na mě silněji než samotná Edith), musím však zohlednit, že v tomto případě nemělo jít o "one woman show".
(zadáno: 24.9.2018)
85 % Sečteno a podtrženo, píšu to podezřele často a nepopírám, že pro Divadlo Cylindr a Ivetu Duškovou mám velkou slabost, ale vydejte se na Kampu, inscenace Edith Piaf: Dnes nechci spát sama za to opravdu stojí. Více viz blog.
(zadáno: 4.1.2018)
Výtky kolegů chápu, ale vem je čert (tedy ty výtky), mě to prostě bavilo. A z Šárky Vaculíkové mě vyloženě mrazilo, její šílené oči už z hlavy nejspíš nedostanu.
(zadáno: 20.9.2012)
74,99% Náročný text, který se ale Štěpánu Páclovi podařilo přiblížit dnešnímu divákovi, promluvu Miloslava Königa k otrokům bez váhání zařazuju do soukromého zlatého fondu monologů.
(zadáno: 27.12.2014)
64,99% Inscenace tak dobrá či špatná jako Ortenova sbírka, pro seznámení s tímto dílem lze ale doporučit.
(zadáno: 28.9.2021)
45 % Tady se prostě nemůžu přenést před naprostou nevěrohodnost textu, výsledku nepomohl ani koncept střídání hereček. Inscenace vzniklá čistě pro potřeby hereckého "procvičování".
(zadáno: 27.12.2018)
84,99 % Viz blog.