Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3027)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.6.2022)
Pokud se tvůrci chtěli vymezovat k současnému stavu společnosti, měli napsat nový text a neroubovat tyto myšlenky do látky o Homolkových. Ačkoli byla snaha tandemu Jankovcová-Svozil evidentní a i herecký soubor se snažil z postav vykřesat maximum, na jevišti byl k vidění podivný inscenační slepenec, který ke mně nepromlouval. Nepovedly se ani hromadné scény, v nichž Homolkovi mluví jeden přes druhého - na nich se přesně ukázalo, že to, co lehce funguje ve filmu, divadlo nemůže zprostředkovat... Fenomén převodu známých filmů na jeviště z producentského hlediska chápu, nicméně pokaždé není možný. Stejně jako u dramatizací prozaických děl.
(zadáno: 29.1.2020)
Soudě dle ohlasů níže jsem neměl vůbec štěstí na reprízu, a to vůbec. Na mém představení se totiž herci včele s J. Kretschmerovou bezradně a nekoordinovaně pohybovali po jevišti, navíc jsem zcela postrádal jakýkoli smysl režijní (ne)koncepce. Jednotlivé inscenační složky spolu nesouznily. Pár bodů si inscenace zaslouží snad jen díky výkonu L. Přichystalové. Velký a nepodstatný význam bude v mém případě, přiznávám, hrát i fakt, že mě zcela míjela poetika Feldekova přepisu původní předlohy.
(zadáno: 9.8.2018)
Špatný výkon S. Stašové, která s každou další premiérou sklouzává ke stále větší a větší herecké povrchnosti. Inscenace "Vězně" je už hodně za hranicí dobrého vkusu. Herečka se po jevišti pohybuje nekoordinovaně, repliky pouze "vyštěkává", o promyšleném logickém rámci postavy nelze vůbec hovořit. Režijně je inscenace pouze lehce nahozená, její stavba není promyšlená, což u jména režiséra V. Strniska zamrzí. Kéž by se S. Stašová vzdala svých dramaturgických (a možná i režijních) tendencí a vrátila se k opravdovému herectví, které vždy bylo její silnou stránkou. Ona i diváci by si to zasloužili.
(zadáno: 4.10.2016)
Tohle se hodně nepovedlo. Samotná hra má sice jistý (i když mizivý) potenciál, ovšem je napsaná tak absurdně, že se naprosto příčí na jevišti viděnému "realistickému" herectví (možná kdyby byly postavy vedeny podobně jako výstup V. Hybnerové s V. Záveským v druhé části inscenace, mohlo by to dopadnout trochu líp). Co je však horší: nikdy jsem na divadle nezažil, aby mi vulgarity přišly tak vulgární... Celé to trápení korunuje naprosto nezvládnutý závěr, kdy divák hledí nevěřícně na jeviště. Jak je možné, že takoví divadelníci jako Hybnerová, Pechlát, Etzler a Záveský vytvoří něco podobného?
(zadáno: 29.8.2015)
Vydávat toto prapodivné balábile plné notoricky známých pravd, navíc na sebe nelogicky poskládaných, za dramatický text je prostě nesmysl. J. Kriegel sice zpočátku velmi dobře napodobuje, co se týče gest i mimiky, J. Duška, ovšem výsledky jejich prací se diametrálně liší (nelze však neuznat, že se herec snaží a je pro danou věc zapálený). Všechno zachraňuje hudba skupiny No Name, ty čtyři songy se fakt příjemně poslouchají.
(zadáno: 5.4.2015)
(zadáno: 5.4.2015)
(zadáno: 16.11.2014)
Po zhlédnutí Kapky medu pro Verunku by mě nenapadlo, ze obdobný tým dokáže vyprodukovat něco tak amatérského jako je prý crazy komedie Svatba (ne)bude vyznačující se dětinsky úsměvnými texty a vachrlatým libretem inscenačně protahovaným do neúnosné délky tří hodin. Navíc všechny ty jednoduché rýmovačky zdobila podobně složitá hudba, přičemž sladkobolně kýčovitá píseň Nehoupej mi v hlavně zní ještě po týdnech. Mnohem hůře však dopadla choreografie, proti níž byly již zmiňované texty vrcholem básnictví. Díky aspoň za solidně hrající R. Mašatu a M. Sejnovou. Ovšem Růža B. Rajnišové NEVER MORE.
(zadáno: 22.1.2014)
Jakubem Nvotou nešťastně přepsaná a stejně tak zrežírovaná McNallyho komedie neměla vůbec vzniknout. Čím blíž spěla ke konci, tím víc byl pohled na jeviště děsivější. Těch 10% dávám jen za vynaloženou energii herců. Nejhorším zážitkem z představení byly glosující spermie, které režie přivedla na scénu po pauze. A proč si herci v druhé části přehodili role? Kdo ví?!
(zadáno: 5.11.2013)
Dramaturgii se podařil opravdu husarský kousek, poněvadž tak nezajímavý text se musí jistě hledat dost dlouho. Těžko říci, co mohl překladatel s podobným materiálem učinit, nicméně aspoň by snad bylo možné zlidštit klišovité a rádoby filozofické dialogy a monology. J. Deák se snažil svoji inscenaci vyšperkovat „novinkovými“ postupy, jenže z toho nakonec vznikl velký guláš dobrý leda tak pro kočku. Všichni účinkující se snaží seč mohou, plní režijní vizi včetně nesmyslné choreografie, ale co naplat, když inscenace nemá zásadní myšlenku či ji aspoň z výsledku není možno rozklíčovat.
(zadáno: 23.10.2013)
Velmi špatný text, který měl zůstat uschován někde hodně hluboko v autorově šuplíku, vlastně nikdy neměl spatřit světlo světa. Se ctí z projektu vyšli J. Potměšil (ne že by se na tuto roli typově hodil) a J. Stryková. I. Chýlková se nechala pohltit úrovní nabízené látky a svým výkonem se hře přizpůsobila. Nikdy jsem ji neviděl tak vysloveně špatně hrát, což se nepíše nijak lehce. Smutné na tom všem ovšem je, že jsem měl z jejího projevu podobné pocity již i v Činoherním klubu na repríze Masky a tvář (19.10.). Byla by velká škoda, kdyby zůstala věrná jen projektům kvality Studia Dva.
(zadáno: 2.8.2013)
"Komedie" je syntézou všech možných hlášek a situací z filmů (např. Marečku, podejte mi pero!, Jáchyme hoď ho do stroje), ale třeba i rozhlasové Tlučhořovic rodinky. O notoricky obehraných vtipech nemluvě. A spoustu dalších "výpůjček" jsem určitě nerozklíčoval. Celé je to pak zabaleno v laciném secondhandovém stylu. A herecké výkony? Řekněme to slovy klasika: "Byl to nářez!" Na druhou stranu mě však potěšilo, že jsem si na střeše Harfy mohl před začátkem zblízka prohlédnout přistávající letadlo. Nikdy jsem ho ještě neviděl letět mně tak blízko nad hlavou. Inu, je třeba radovat se z maličkostí.
(zadáno: 30.7.2013)
J. Štědroň neměl tuto komedii vůbec uvádět, při jejím sledování se totiž v divákovi zmocňuje nepříjemný pocit trapna a to jak za autora, tak za umělce, jež na novince nějakým způsobem participovali. Nenapomáhají jí ani herecké výkony, které vyjma M. Zehrerové nemají daleko k amatérismu. Divadlo Semafor by mělo přece jen aspoň trochu dbát na úroveň inscenací, jimž své prostory pronajímá. S předchozí povedenou Štědroňovou komedií Ten čtvrtek platí se Jsme tým nedá vůbec poměřovat.
(zadáno: 17.5.2013)
Špatné.
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 12.1.2013)
Pominu-li plagiátorství autora, jenž se chytře přiživuje na úspěchu Sluhy dvou pánů a doslova až diletantskou režii (nikdy jsem od A. Procházky neviděl nic horšího), tak nejnovější premiéra Palmovky v praxi krásně demonstruje, jak pokřivený je současný systém financování pražských divadel...
(zadáno: 20.12.2012)
Klasická ukázka toho, co se stane, když si inscenátoři neuvědomí, že ne všechny knihy, i kdyby byly sebekrásnější, lze převést na divadlo. V jevištní mluvě, za což může i nepovedená adaptace, se totiž repliky a myšlenky Sofiina světa stávaly nechtěně směšnými, čemuž ani trochu nenapomohla zmýlená režie. V představení se také skoro vůbec nevyskytovaly loutky, třebaže se jedná o Divadlo loutek. Zdejší herci si s činohrou, jak už několikrát potvrdili, moc nerozumějí, nechápu proto, proč se do podobných projektů stále znovu pouštějí (výjimku v tomto případě tvořila L. Macharáčková v roli Sofie).
(zadáno: 9.8.2012)
Verze Divadla Artur mě oslovila mnohem víc, než původní inscenace F. R. Čecha. A v tomto nastudování byl dokonce navíc i bonus v podobě vystrkování holé zadnice přímo do publika.
(zadáno: 18.5.2012)
Umělecký kolaps pramenící především z textu samotného.
(zadáno: 2.3.2012)
Režie se snažila Havlovy texty inscenačně přetvořit na velmi zvláštní druh grotesky, což bylo v základu nešťastné. Havlův velmi specifický typ dramatiky se prostě podobným realizacím přímo vzpírá. Z inscenace se tak zcela vytratily autorovy myšlenky, což zvýrazňovalo i nepřirozené herectví M. Enčeva. Nezachránil to ani celkem solidní L. Burian, v jehož postavách se dal „Havel“ přece jen občas vystopovat. Ovšem jeho režijní nápady (např. němá postava Bohdalky v Audienci) nepatřily ke zdařilým. Tohle se prostě nepovedlo.
(zadáno: 28.2.2012)
Nepochopeno... Prý se jednalo o komedii. Nevím...
(zadáno: 15.12.2011)
Na tohle je i slovo kýč krátké.