Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (2970)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 10.7.2011)
(zadáno: 24.11.2022)
Tvůrčí tým v čele s režisérem Š. Páclem dokázal text K. Čapka oprostit od nánosů času. Vznikla tak moderní inscenace hry, která ani po tolika letech od svého vzniku neztrácí nic na své aktuálnosti. Naopak. Bohužel... Vyrovnaným hereckým výkonům z logiky věci dominují T. Groszmannová a T. Šulaj. Brněnská inscenace se může chlubit i dalšími složkami jako je scéna, kostýmy, světelný design... Mimořádný počin, který vyvrací nesmyslná tvrzení, že Čapek patří už jen do muzea. Není to pravda. A nejsilnější zážitek si režisér nechal na samý závěr. Matku Š. Pácla považuji za jednu z nejzdařilejších činoherních inscenací loňské sezony.
(zadáno: 11.6.2022)
Podobných inscenací, kterým není co vytknout, během sezony vznikne naprosté minimum. V Rokoku nyní jednu takovou nastudoval M. Amsler, jenž se soustředil na budování atmosféry, situací a svoji pozornost v maximální možné míře věnoval hercům. Vznikla tak inscenace se silně vyrovnanými hereckými výkony, jimž dominuje N. Horáková v hlavní roli, která ústřední postavu provází s neskutečnou suverenitou velkým vývojovým obloukem. V pravém smyslu toho adjektiva lze její výkon označit za strhující. Amslerovo nastudování Stonovy Yermy má všechny parametry jak festivalové, tak divácké inscenace. A taková kombinace se na jevištích jen tak nevidí.
(zadáno: 6.5.2022)
85 % Tohle se opravdu povedlo. Neskutečně vtipný, ale zároveň laskavý humor v projektu, jenž nabíjí energií. Co víc si přát?! J. Lesák vytvořil inscenaci jedoucí na retro vlně, v níž se najde téměř každý, ať už byl fanouškem či odpůrcem dané skupiny, nebo jen přihlížejícím rodičem... Navíc propojení s obecnějším pohledem na další podivnosti "devadesátek" bylo trefnou přidanou hodnotou. Čtveřici herců vévodil právě J. Lesák, zvlášť jeho zajímavé pohybové variace mě bavilo sledovat. Vždycky jsem rád, když odcházím z představení, které se snaží dívat na věci objektivně, a neuráží. Toto byl přesně ten případ.
(zadáno: 29.1.2020)
85 % Inscenace vyznačující se vrcholnou symbiózou všech divadelních složek, a to včetně vyrovnaného herectví mladších i straších členů souboru. Oceňuji též nápad SKUTRu zarámovat inscenaci baladou Záhořovo lože, čímž došlo k působivému scelení všech vybraných Erbenových balad v kompaktní tvar. Výsostně poetická podívaná, která na rozdíl od jiných počinů režijního tandemu klade důraz na text a snaží se poselství autorových slov zvýraznit...
(zadáno: 7.11.2019)
Režijně do detailů propracovaná inscenace se dvěma neskutečně vyrovnanými výbornými výkony L. Adama a R. Pekárka. Druhý jmenovaný mě zaujal možná o něco více, a to zejména tím, jak přesně vystihl charakter zvrhlého a vypočítavého uvažování postavy Richarda. Oba herci na jevišti rozehráli opravdové strhující drama, ze kterého místy doslova mrazilo. Herecky i pěvecky maximálně přesvědčivé. Představení, na které se nezapomíná.
(zadáno: 30.1.2019)
Dramatik a režisér J. Havelka na podkladě jedné klasické schůze SVJ vytvořil nejen zábavnou komedii s vycizelovanými dialogy, které na sebe bryskně navazují, přičemž jsou nositeli mnoha originálních "hlášek", ale zároveň prostřednictvím rozdílných lidských charakterů poukazuje na etiku současné společnosti, aniž by nějak moralizoval. Přesná souhra všech herců v obsazení je obdivuhodná, inscenace navíc hned na začátku nabere takové tempo, že diváka donese k závěru neskutečnou rychlostí. Jedna z nejlepších českých her za poslední roky. Už teď se těším na film.
(zadáno: 4.12.2018)
85% Zatím nejlepší režie J. Ryšánek Schmidtové, kterou jsem měl možnost zhlédnout. Režisérka velmi přesvědčivě vyložila charaktery postav, domyslela situace (zajímavě zpracovaný závěr i možnost náznaku, že by se kávy napila také apod.) a především pak vyšla na výbornou její práce s herci, kteří svým postavám vtiskli věrohodnost. Silnému hereckému vyrovnanému obsazení suverénně kralovala P. Gajdošíková coby Maryša, ale i N. Lichý jako Lízal, K. Krejčí v roli Strouhalky či Francek V. Říhy. Promyšlené prostorové řešení. Takto si představuji moderní, a zároveň smysluplné nastudování klasiky.
(zadáno: 17.4.2017)
Přesně takto si představuji syntézu všech inscenačních složek - ať už se jedná o hudební stránku, herectví, zpěv, ale také lihgt design a především filmové dotáčky, které jsou v tomto případě nedílnou a především obohacující součástí muzikálu. Celému dění vládne M. Horká, která naprosto přesně vystihla charakter své postavy paní Danversové, navíc si zdařile pohrávala s její "tajemnou vizáží". V podobných superlativech lze hovořit i o hlavní dvojici T. Novotný a V. Prášil Gidová. Ostatně celé početné obsazení bylo velmi vyrovnané. V Ostravě je k vidění muzikálová inscenace světových parametrů.
(zadáno: 29.12.2015)
85% Snad ještě nikdy jsem nesledoval Shakespearovu hru s takovým zaujetím. I. Krejčí vytvořil nadmíru zábavnou komedii, v níž se ovšem neztratilo ani hlavní téma zneužití moci. Přestože byly na jevišti občas k vidění i trochu obehrané vtípky, režie si i s nimi poradila tak lehce, že pobavily. V hlavní roli knížete se představil Š. Kozub, který věrohodně ztvárnil obě tváře této postavy. Vyrovnanému obsazení dále dominovali M. Cisovský, P. Cisovský a A. Čuba. Radost pohledět na takovou inscenaci. Díky režii také vynikl zdařilý překlad M. Hilského, jenž patří do skupiny těch hodně povedených.
(zadáno: 4.11.2015)
Tandem SKUTRU s J. Burkiewiczovou vybudoval neskutečně poutavou, energickou, poetickou a zároveň vtipnou podívanou, při níž se několikrát díky fakticky skvostným artistickým výkonům všech účinkujících vysloveně až tají dech (např. přehazování dítěte přes vysoké lavice, lezení jednoho z tanečníků na velmi nestabilní pyramidu z lavic apod.) - a to především právě ve scénách, kdy je v hlavní roli osmiletý klučina – nesmírně nadaný K. Unger. Sehranost týmu a nasazení by si zasloužilo maximální hodnocení. Popravdě vlastně ani nevím, proč ho nedávám. Rozhodně stojí za návštěvú.
(zadáno: 23.5.2014)
85% Strhující divadlo, skvělá režie, výborné herecké výkony všech právě končících studentů DAMU. Podle mého názoru tuto partičku čeká slibná budoucnost. J. Mikulášek by se měl zamyslet, zda tuto inscenaci nezačlenit do repertoáru DNz. Myslím, že by se tam víc než hodila...
(zadáno: 25.4.2014)
95% Od sere mě, přes mrzí mě, stydím se až po doufám a k poznání, že jinak to nejde... Ano, tak nějak funguje život a studentům KALDu včele s režisérem J. Havelkou a spol. se tohle všechno povedlo vtěsnat do necelé hodinky a půl. Jedná se o intenzivní inscenaci v plné zbroji prostřednictvím skvěle disponovaných mladých herců atakující na diváky. Navíc ta paralela s kardiografem a katarzní závěr klauniády přináší nefalšované a nekýčovité dojetí. Vlastně nevím proč nedávám 100%, asi proto, že jsem před lety viděl v DNz Léblova Strýčka Váňu...
(zadáno: 23.4.2014)
85% Přestože A. Kubátová podala taktéž vynikající výkon, „srostlost“ G. Mikulkové s oběma herci dává inscenaci celkově jistější výraz. A i po zhlédnutí upravené verze DNz stále platí můj názor, že se podobně výjimečná inscenace rodí jen jednou za pár let.
(zadáno: 12.4.2014)
(zadáno: 2.12.2013)
Skoro dokonalé nastudování Gogolových Hráčů. Nikdy jsem lepší neviděl. Vlastně nechápu, proč nedávám 100%. Jedná se spíš o pocit, než o konkrétní důvod - přiznávám. Ukázková inscenace, v níž souzní všechny její složky, a herecké výkony jsou naprosto vyrovnané. Režie promyšleně vytváří jednotlivé scény, které na sebe krásně lehce navazují, až divák zapomene, že vlastně sleduje jen divadlo. I. Krejčí dovedl KSA k samotnému vrcholu. Vlastně ani nevím, zda je možno stoupat ještě výš. Snad tedy tato v Čechách nevídaná kvalita vydrží výše zmiňovanému divadlu pokud možno co nejdéle.
(zadáno: 2.12.2013)
Chytrá a vtipná hra, která dává nahlédnout do života současných lidí žijících v Rusku na chátrajícím panství (výtečně si s výtvarnou stránkou poradil M. Černý), u něhož kdysi stával višňový sad, byla skvostně uchopena. Režisér spolu s vynikající desítkou herců vytvořil prvotřídní podívanou. Vyrovnané výkony přece jen trochu převyšovaly A. Sasínová-Polarczyk a D. Fialková coby Marjána, která dokázala velmi citlivě ztvárnit komičnost své figury mísící se se smutkem z promarněného života. Všechny odkazy na Čechova tak krásně fungovaly! Kéž by tato inscenace znamenala Rajmontův "režijní" návrat...
(zadáno: 26.4.2013)
Šťastné spojení M. Vajdičky a DD pokračuje. Ačkoli se hraje téměř bez škrtů a délka inscenace dosahuje tří a půl hodin, jedná se o živé divadlo s výraznými hereckými výkony a se zajímavými výklady postav. V prvních dvou dějstvích mě též oslovilo decentní, ovšem trefné posílení humorné stránky textu. Herecky zaujali kromě výborné K. Melíškové i V. Kubařová, I. Trojan, L. Krobotová a v menší roli Z. Žádníková, jež detailní mimikou dokázala i na tak malém prostoru vyjádřit tragiku své postavy. Výborně vymyšlená obrazová scéna P. Andraška. Nejlepší verze Racka z těch jedenácti, co jsem zhlédl!
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 19.12.2012)
85% Excelentní a nebojím se použít ani přívlastek dechbroucí výkon R. Krajča, kterému výtečně „sekundoval“ D. Švehlík. Krajčo vytvořil maximálně věrohodnou postavu, která vám coby divákovi prostě nedává možnost uniknout z jejích spárů. Na scéně o dvou židlích se odehrává herecký dvojkoncert, na nějž budete po zhlédnutí vzpomínat ještě hodně dlouho. Krásné divadlo, nejen J. Klimsza si za tuto inscenaci zaslouží velké uznání.
(zadáno: 15.12.2012)
Jeden z brněnských muzikálových vrcholů s perfektním A. Slaninou v titulní roli.
(zadáno: 9.2.2011)
Výborná inscenace - perfektní scénář, skvělé výkony Václava Vašáka a Jiřího Vyorálka, stejně tak Gabriely Mikulkové, dokonalé kostýmy, úžasné scéna a samozřejmě prvotřídní režie. Ještě by to chtělo trošku dopilovat výběr hudby a stovka to jistí. Jedním slovem zážitek.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>