Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (319)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Poslední hra Ivy Peřinové jistě stojí za zhlédnutí, ale jistě by režie mohla vytěžit z dané látky více vděčných scén.
(zadáno: 21.9.2021)
Adaptace Vesnického románu Karoliny Světlé je do přestávky zdařilá, dobře převádí na jeviště postavy a vztahy mezi jednajícími postavami. Obě matky, Rychtářka a Jírovcová, se ke svým dětem chovají stejně krutě. Jírovcová se pak jako hezky chová ke svým vnoučatům, ale té fanatické babě není možno věřit žádnou dobrotu. V druhé půli se dramatizace od předlohy odklání, aniž nabídne nějaký logický závěr. Slavná country píseň Sedm dostavníků v tomto kontextu působí až otravně.
(zadáno: 18.9.2021)
Tato inscenace divadla DRAK poněkud pokulhává za svými slavnými sestřičkami. Hraje se s maňásky, ale tentokrát se nedaří vymyslet dostatek loutkářských vtípků. Urputný boj zlé sudičky dostat se na hrad je sice originální, ale nedokáže diváky strhnout. Pak už jen tradiční otočná scéna, tradiční filmové projekce, a v našich krajích ne zcela tradiční svatba patnáctileté (stopatnáctileté) nevěsty.
(zadáno: 17.12.2019)
Příjemná vánoční hra s koledami a kašírovanými loutkami. Čert je správně zlý, Josef a Marie jako svatí jsou o něco větší než prostí smrtelníci. Dvě papírové stěny sloužící jako portál se postupně promění v živé město.
(zadáno: 13.8.2019)
Výjimečný krátkodobý projekt, který je třeba nahlížet v souboru architektury Sovových mlýnů, výstavy Meda, ambasadorka umění a oslav stých narozenin výjimečně nekrátkodobé ženy. To, že přední řady měli varietní stolovou úpravu s jídlem a pitím, bych brala jako součást narozeninového večírku.
(zadáno: 23.6.2019)
Standartní drakácká inscenace. Osvědčený rámec, zde tři herečky coby mořské víly, hrají s loutkami u kulatého stolu. Jelikož je režisér i mnoha cenami ověnčený scénograf, je scéna plná hry světel a barev, ať už pod mořem, na moři, na ledu nebo na ostrově. Ubohý racek!
(zadáno: 22.5.2019)
Slavná lužicko-srbská pověst, skvěle zfilmovaná, a předlohu jsem i několikrát četla (chtěli jsme ji kdysi zdramatizovat pro loutkové divadlo). Inscenace je dostatečně temná a strašidelná, výborná práce se světlem, do poloviny běží vše podle představ starší části publika, ale v polovině jakoby spadne řemen a dál už je to docela nuda. Mladší část publika odměnila herce ovacemi ve stoje. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 25.1.2019)
Vynikající Svatopluk Skopal, a dokonce jeho zajímavé interakce s F. Skopalem. Jaroslava Tvrzníková hrála Jaroslavu Pokornou, a hrála ji dobře. Jelikož se jedná o zájezdovku, je scéna sice statická, ale na zájezdovku nadprůměrně výmluvná. Pokud jde o Simonu Stašovou, nevím, co nám tím vlastně chtěla říci.
(zadáno: 15.9.2018)
Ambiciózní adaptace se poněkud vzpírá původnímu smyslu textu. Nahrávací studio mi nijak nepřekáželo, nijak jsem ho nevnímala. Zajímavé jsou dialogy Vávry (Prachař) a Lízala (Javorský). Lízalka (Medvecká) je krásně ledová bílá socha, ale více nemá co hrát. Nejživější je neurvalá Strouhalka, která se neštítí demonstrovat ani fyzickou převahu. Maryša (Beretová) dobře hraje pubertálního fracka, který si chce ještě užívat přiměřeně svému věku. Přerod v dospělou ženu se jí moc nedaří. Nakonec všemi otloukaná Maryša Vávrovi ani to kafe neuvaří.