Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (316)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 2.4.2017)
Veselá taškařice s vděčnými profesionálně propracovanými klaunskými výstupy. Ne že by to bylo úplně hodnotné divadlo pro děti, které nás obohatí a posune skrze katarzi dál, ale děti se výborně bavily a udržely pozornost od začástku do konce, a dospělí se také často přidali ke hře. Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 17.3.2013)
75% V divadle Kámen poprvé režíroval inscenaci jiný režisér, než principál Macháček. Výsledek je uspokojivý. Tentokrát není inscenace založena na zvuku a slově, minimalismu se dociluje jinými postupy, především pomalým temporytmem a až chvílemi do trapnosti protahovaným tichem a nečinností na jevišti. Zajímavě hraje i do inscenace neplánované těhotenství jedné z hereček. Barevná symbolika "Kamenných" inscenací zůstává zachována pouze v závodnických boxech. Není úplně jasné, jak inscenace vlastně končí, ale vzhledem k jasné symbolice provazu se smyčkou asi špatně. Matice se asi nepřevlékla.
(zadáno: 5.7.2014)
75% Na přehlídce inscenací Studia Damúza v rámci festivalu Loutkářská Chrudim vynikající představení.
(zadáno: 13.9.2019)
Bravurně napsaná černá komedie Tracyho Lettse Zabiják Joe s detektivní zápletkou. Samé krásné role. Michal Čapka coby nezaměstnaný Ostravak klátící se sem a tam, westernové rameno spravedlnosti Josefa Kaluži a proradná děvka Terezy Cisovské, která v pudu sebezáchovy profesionálně olizuje i kostičku z kuřátka z KFC. A na závěr happyend nasvícený jako romantický západ Slunce na Divokém západě.
(zadáno: 3.6.2013)
75% Není to povrchní, pod povrchem se skrývají vášně a pravdy, které nechceme slyšet. Hraje se v uzavřeném prostoru "na baru", a tak jsou herečky velmi blízko divákům. I emoce jsou velmi blízko. Rozhodně stojí za vidění.
(zadáno: 30.4.2013)
Zdařilé scénické čtení slovenské sekce Divadla v Dlouhé. Opět aktuální téma, nyní o závislostech na plyšácích, mobilech, i-podech a otázkách Martina Matejky. Každý z účinkujících se blýskne v nějaké roli: Magdalena Zimová v roli globální teenagerky, Martin Veliký v roli závislého managera, Martin Matejka v roly Pavola Habery a Peter Varga v roli Janošíka. Pardon, v roli antiglobalisty. Vivat Slovakia!
(zadáno: 31.10.2013)
Inscenace vykazuje kvalitativní znaky starého dobrého Zábradlí před paranoiou. Derniéra byla krásné, čisté divadlo, postavené na přesném textu a s pěknou výpravou. Převažovalo černobílé ladění scény, avšak další barvy tam přeci jen byly: smetanová a pastelově modrá. Hlavním hybatelem děje byly ženy, před přestávkou dlouhovlasé a v bílém. Zvláště laškovný rozparek na sukni až skoro nahoru M. Sidonové v roli Šárky byl podnětný. Po přestávce nasadily ženy černé šaty a krátkovlasé paruky, ale přesto zůstaly ženami. Vynikající V. Helšus v roli Otce byl možná výraznější než J. Ornest.
(zadáno: 13.9.2013)
viz blog Shlédnuto na MF DIVADLO Plzeň.
(zadáno: 11.9.2016)
Klasika v provedení souboru, který si většinou s texty dělá co chce (a nebo si napíše vlastní). Vidět herce Dejvického divadla svázané blankversem, a přesto vymýšlet nejrůznější situační vtípky, je opravdu pohádka. (Na to jděte, paní, to si popláčete!)
(zadáno: 6.4.2017)
Nenáročná srozumitelná pohádka, která zaujme děti i dospělé. Vtipné, s dobrými gagy. Nejlepší loutkové divadlo, které jsem v poslední době viděla. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 5.7.2012)
(zadáno: 19.6.2013)
Milé hudební divadlo. Dále viz blog Mateřinka ´13.
(zadáno: 3.11.2019)
Krásné dřevěné loutkové divadlo. Natálie Vaňová a Filip Bednár hrají s různými typy loutek, hlavní postavy Maminky a Zuny jsou řezbované marionety na drátě, avšak bez vodicích nití, zlí týpci jsou jávajky, a rozkošné duo růžovoučkých dešťoviček je vlasně také jávajka. Příběh vypráví o touze po dítěti, a to jak u Maminky, tak u Čarodějnice, která chce mít ze Zuny svou nástupkyni. Děti se nejvíce baví dešťovkami a jejich dilaogy se Zunou.