Redakce

Kateřina Jírová

redakční zkratka: kac

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (304)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 16.6.2018)
Velmi zdařilá adaptace známé pohádky. Povedené je snad úplně vše. Adaptace, loutky, herecké nasazení, živá hudba. Střídají se emoce veselé scény a napětí, dočkáme se i téměř akrobatických výkonů. A Bajaja bojuje se třemi draky, a nakonec ještě pomůže králi zvrátit zdánlivě ztracenou bitvu! Když se Bajaja stane králem, sníží daně!
(zadáno: 6.5.2018)
Ač tuto inscdnaci režíroval Jiří Jelínek, inscenace vpodstatě navazuje na inscenaci Karel - táta vlasti. I zde je příběh zjednodušen až malinko trochu "jako pro blbý". Ale pro chlapce je tam spousta bojů, takže tato část publika byla spokojena. Podle mě tam bylo málo princezen. Inscenace je interaktivní, s hezkými loutkami a zpěvy.
(zadáno: 29.3.2018)
Úžasné převedení klasiky do současné řeči.
(zadáno: 20.3.2018)
Komerční agenturní herci, putující od štace ke štaci, neobchodují s ničím jiným, než se Shakespearem (ten se prodá vždycky). Hned na začátku je předesláno, že se jedná o divadelní fastfood a žádné vybrané ústřice nebudou. A jak řekli, tak udělali. Přesto trio Martin Matejka, Miroslav Táborský a Jan Vondráček dokáží naplnit něco jako stand up komedii energií a nejrůznějšími legráckami. Je úžasné, že všichni tři pánové i po deseti letech hraní této inscenace prokazují úctyhodnou tělesnou zdatnost a pružnost. (Třeba v zápase v hokeji na kolečkových bruslích, kde je místo puku královská koruna.)
(zadáno: 17.9.2017)
V Divadle pod Palmovkou jsem dlouho nebyla, a proto na mě tato inscenace zapůsobila jako zjevení. Podle ohlasů se zdá, že v běžné produkci Palmovky to nečekané zjevení je. Nora Terezy Dočkalové je vypodobněna jako rozkošná cukrová panenka, s parukou platinové blondýnky, v roztomiloučkých šatičkách a střídající spoustu bot na podpatkách. Jakoby jediným klíčem k inscenování Ibsenových her byly hromady bot. Brunetka Nora hraje blondýnku Noru jak o život. A to vše se odehrává na jevištní šikmě, tedy šikmé ploše křivého vztahu Holmerových, po které Dočkalová obdivuhodně běhá v nepohodlných botách.
(zadáno: 16.9.2017)
Divadlo Letí kromě domácké Vily vytvořilo i zájezdovou verzi cenami ověšené inscenace Olga. Přesto se v první půli zdálo, že prostor Malé scény plzeňského divadla je pro soubor moc velký. Po přestávce herci ožili a bylo jasné, proč je inscenace tak ceněná. Tvůrčí tým připravoval text dva roky, a je to vidět, vše je dobře pojmenované, načasované, sdělné a čitelné. Titulní postavě Olgy (úžasná Pavlína Štorková) zdatně přikulují tři herci, nacházející se v nejrůznějších rolích, od Olžina psa obranáře, který by rád kousnul estébáka do p..... zadní části těla, až po trojici manželových milenek.
(zadáno: 16.9.2017)
Kabarety mají v Divadle v Dlouhé dlouhou tradici. Nezbývá než obdivovat, že umělecký soubor opět našel zcela novou a provokativní podobu téhož. Do plzeňského divadla Alfa se rozměrově výborně hodila. Však také hlediště Alfy bylo úplně plné (přijeli umělci z Prahy). Inscenace se lomí na dvě scény, na scénu a předscénu. Na "hlavní" scéně se odehrává pokleslý kabaret nejhrubší zrna, až takové "fujíky". Na předscéně pak probíhá hospodský dialog rozkolísaného intelektuála Oty (Miloš Kopečný) a dělníka Wintra, sedícího pevně na zadku. Velmi povedené, ulítlé, až přenášející diváka do jiné dimenze.
(zadáno: 14.9.2017)
Krásné, čisté, typicky dobové ztvárnění současného českého venkova a velkoměstských krokodýlů. Tvůrčí tým upravil text tak, že vše podstatné zůstalo či bylo vyjádřeno opakováním několika slov, nebo za pomoci dobových šlágrů. (Zvláště pak "Vody, co ma držá na vodou", během které Samko dospěje.) Opět výtečná držitelka Thálie Blanka Luňáková, která je v roli Mešjanovky na zabití. I nová posila týmu Tomáš Jereš se na jevišti nikterak neztrácí. Při přenesení děje do současnosti se Eva zabije, protože dluhy, vzniklé z podnikání s Mánkem, ji stáhly pod vodu. Zhlédnuto na festivalu DIVADLO.
(zadáno: 17.5.2017)
Krásné pohybové představení, a dokonce dojde i na loutky. Dětské publikum reagovalo hned na první pohyb na jevišti a velmi si představení užívalo.
(zadáno: 24.4.2017)
Na představení pro školy v dubnu 2017 usazené představení, které děti bavi. Dobrá práce se zvukem, výborná práce se světly.
(zadáno: 6.4.2017)
Nenáročná srozumitelná pohádka, která zaujme děti i dospělé. Vtipné, s dobrými gagy. Nejlepší loutkové divadlo, které jsem v poslední době viděla. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 3.4.2017)
Výborné pohybové divadlo, srozumitelné i pro děti. Dva činoherci, (A. Bubníková a P. Smolárik), vlastně poněkud překáží pohybové složce inscenace. Ale jsou velmi dobří. Zdlouhavé jsou scény s květinářkou a koupěchtivou paní růží, a scény s pitomými květinami. (Vedle Narcise a Tulipána je nejzajímavější ten Modrej /Modřenec?/). Opět, po přestávce, dostává inscenace úplně jiný, a pro diváky uchopitelnější, temporytmus. Káj a Gerda, jak je znám z dětství. Ovšem nejlepší je Sob! (Ostatně, scénu se Sobem si pamatuju i ze Sněhové královny z Volkráče, tam taky patřila k nejsilnějším.)
(zadáno: 11.9.2016)
Klasika v provedení souboru, který si většinou s texty dělá co chce (a nebo si napíše vlastní). Vidět herce Dejvického divadla svázané blankversem, a přesto vymýšlet nejrůznější situační vtípky, je opravdu pohádka. (Na to jděte, paní, to si popláčete!)
(zadáno: 9.9.2016)
Děj je zasazen do chaty v zahrádkářské kolonii, kde si lze povečerech opékat buřty. V chatce mají nejen lednici a varnou konvici, ale i mohutný koženkový gauč, patrně pozůstatek lepších časů. Postavy mají velmi domácké kostýmy, pouze Jelena na sebe ještě dbá a občas se oblékne jak na manažerskou schůzku. Přestože se postavy ruského historického dramatu pohybují v takovýchto rekvizitách, je celé jejich jednání snadno uvěřitelné a plnokrevné.
(zadáno: 10.6.2016)
Mirka Bělohlávková vytvořila svoji další inscenaci pod hlavičkou Studia Damúza. Tentokrát se na inscenaci podíleli celkem 4 členové klanu Bělohlávkových. Pouze jeden člen tvůrčího týmu, bez kterého by inscenace nevznikla, je uveden v programu jako: hlídání dětí během zkoušek: Babi Hradecká. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 14.3.2016)
Neznám historická fakta natolik, abych vedla polemiku. Skvělé, úžasné, skvostné.
(zadáno: 2.2.2016)
Vše už bylo napsáno, zhodnoceno, oceněno. Výborné herecké výkony I. Trojana, D. Novotného, K. Melíškové, E. Bouškové. Komedie, ze které mrazí.
(zadáno: 18.10.2015)
Vančura by zíral. Lehká inscenace, která zdánlivě nerespektuje mnohdy až příliš těžkou, slovy zahlcenou předlohu (při vší úctě). Podle mého názoru byl duch litery zachován, a úžasně převeden do nové jevištní formy cirkusového pohybového divadla. Na jevišti se vyskytují pouze tři performeři, divka ztělesňuje Annu, a dva mladíci představují vypečený Vančurův trojlístek. Kromě dokonalého řemesla, kterou muži předvádějí především v žonglování, a Kristýna Vlčková v dechberoucím provazochodectví, se daří krásně divadelně rozehrávat drobné etudy na téma muž a žena, a dva rivalové.
(zadáno: 15.9.2015)
75% Komorní rytmika z tvůrčí dílny Jiřího Adámka. Pro "velký" sál Malé scény Nového divadla v Plzni byl však výzkum zvukomalby příliš titěrný. Opět jsem se kochali zněním různých slov, opět bylo vše promyšlené a procítěné. Avšak oproti prvním inscenacím (laboratořím) už nic nového, pokud tedy nepočítám velkou jemnost, která se v daném prostředí ztrácela a k jejímuž zachycení bylo třeba velkého soustředění. Dodatek: tato dílna je provozována jednou, max. dvakrát za rok, a proto byly vstupenky na MFD podpultové zboží, a režiséra neustále pronásledovaly vstupu chtivé zástupy.
(zadáno: 11.4.2015)
75% Velmi povedený přepis známých večerníčkových příběhů. Akorát ovčí babička mohla být trochu hezčí, vzhledem k tomu, jak půvabně vypadali Beránek a Ovečka ve svých postýlkách. Ale co to bylo s tím drbáním zad? Můj téměř čtyřletý syn udržel pozornost celou hodinu. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 13.9.2014)
Zdařilý přepis, výtečně výkony P. Děrgela a Z. Onufrákové, a dokonce i K. Halbich dokázal proměnit své krátké výstupy. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 11.9.2014)
Na téměř prázdné scéně se odehrává loutkové divadlo v režii Georgese Duroye. Vypravěč a paparazzi Guy vše odvypráví, a herci na scéně šablonovitě předvedou. Ovšem "odilustrují" řečené s takovým nasazením, že se jedná o výlučnou inscenaci. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 5.7.2014)
Na přehlídce inscenací Studia Damúza v rámci festivalu Loutkářská Chrudim vynikající představení. Tři dámy, Vaňousová, Čičmanová, Vítková, předvedly krsánou živelnou komedii o Jonášovi, velrybě a námořnících.
(zadáno: 29.5.2014)
Oh, Mannitou. Howgh!
(zadáno: 5.4.2014)
Viz blog a hodnocení J. Pařízka (více v článku na blogu)

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>