Redakce

Kateřina Jírová

redakční zkratka: kac

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 26.5.2017)
Pro mě dost kontroverzní inscenace. Ze zadních řad je většina dění, odehrávající se na podlaze jeviště, v podstatě neviditelná. Táhne se to jak širá ruská step, a některé dramatické momenty (Zarečná je neúspěšná a zemře jí dítě, Treplev se zastřelil), se odšumlují tak nenápadně, že ne každý je chytí. Inscenace je hezky výtvarně pojatá, hezky se tam svítí a Racci s Arkadinovou působí esteticky. Na druhou stranu, Klára Oltová podává velmi dobrý výkon, (který bych od ní ani nečekala, a to ji znám už od JAMU.) Velmi výrazná je i nevýrazná uťáplá Pavlína Madly Zimové.
(zadáno: 17.5.2017)
Krásné pohybové představení, a dokonce dojde i na loutky. Dětské publikum reagovalo hned na první pohyb na jevišti a velmi si představení užívalo.
(zadáno: 24.4.2017)
Na představení pro školy v dubnu 2017 usazené představení, které děti bavi. Dobrá práce se zvukem, výborná práce se světly.
(zadáno: 6.4.2017)
Nenáročná srozumitelná pohádka, která zaujme děti i dospělé. Vtipné, s dobrými gagy. Nejlepší loutkové divadlo, které jsem v poslední době viděla. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 3.4.2017)
Výborné pohybové divadlo, srozumitelné i pro děti. Dva činoherci, (A. Bubníková a P. Smolárik), vlastně poněkud překáží pohybové složce inscenace. Ale jsou velmi dobří. Zdlouhavé jsou scény s květinářkou a koupěchtivou paní růží, a scény s pitomými květinami. (Vedle Narcise a Tulipána je nejzajímavější ten Modrej /Modřenec?/). Opět, po přestávce, dostává inscenace úplně jiný, a pro diváky uchopitelnější, temporytmus. Káj a Gerda, jak je znám z dětství. Ovšem nejlepší je Sob! (Ostatně, scénu se Sobem si pamatuju i ze Sněhové královny z Volkráče, tam taky patřila k nejsilnějším.)
(zadáno: 2.4.2017)
Zajímavý nápad zasadit děj pohádky do uhlířské šatny. Ale to je asi tak všechno. Herci se pohybují alternativně po jevišti, na sobě kostým loutky, ale hlava loutky je předmět (havířská svítilna), a tak vlastně vzniká tvor o čtyřech končetinách a dvou hlavách. V silnějších chvílích inscenace se v dole setmí, jsou vidět jen svíticí hlavy loutek, a konečně nejsou vidět jejich vodiči. Radůzin text celkem pěkný, občas i vtipný, ale neúnosně dlouhý. Možná se text měl využít jako rozhlasová hra. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé. Viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.4.2017)
Veselá taškařice s vděčnými profesionálně propracovanými klaunskými výstupy. Ne že by to bylo úplně hodnotné divadlo pro děti, které nás obohatí a posune skrze katarzi dál, ale děti se výborně bavily a udržely pozornost od začástku do konce, a dospělí se také často přidali ke hře. Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 2.4.2017)
Stolové divadlo s jednou herečkou a loutkami. Některé scény byly povedené, například křupání vajec při líhnutí kachňat a jednoho labutěte, ale většinou bylo převyprávění známé pohádky poněkud nudné. Potěšil romantický rybník, kde se labutě učilo plavat. Ovšem přetvoření ošklivého káčete v krásnou labuť okomentovala jedna holčička trefnou větou: "Ošklivé káčátko, ošklivá labuť." Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 18.3.2017)
Muzikál by se měl v Kongresovém centru zakázat. Tak příšerné zvukové podmínky jsou muzikálu nedůstojné. Ze čtvrtého balkonu je na jevišti vidět hemžení lidiček, takové plané naše pinožení. Zvuk je na balkoně o něco lepší, než v jiných částech hlediště. Občas je však obtížné přiřadit hlas k mluvící osobě. První půlka tvoří zdlouhavé entreé k závěrečnému fascinujícímu finále. L. R. Simon je jak zjevení z jiného světa, tedy, působí jak z jiné operety. Herecky i pěvecky ostatní o hlavu převyšuje. Rocky J. Kříže má velmi příjemný hlas, a H. Holišová se při zpěvu škrtí dle role nenápadné naivky.
(zadáno: 15.9.2016)
Příjemná podívaná, většinou se jedná o pantomimu. Střídání scének připomíná trojrozměrný veselý komiks. Některé scény jsou drastické (stařenka žádá o zavěšení telefonu, ale pečovatel to poplete a pověsí na zeď stařenku).
(zadáno: 15.9.2016)
75% Příjemná relaxační podívaná pro děti jakéhokoliv věku. Stáváme se součástí moře, kolem plují medúzy, moře šumí, a ještě k tomu jsou pěkné verše.
(zadáno: 15.9.2016)
Výpravné zpracování Vojcka ve velkém a vysokém šedivém betonovém bunkru. Často se odehrává několik dějů na jednou, divák neví co sledovat dříve. Výtvarně je to krásné, ale přeci jen trochu nudné.
(zadáno: 11.9.2016)
Klasika v provedení souboru, který si většinou s texty dělá co chce (a nebo si napíše vlastní). Vidět herce Dejvického divadla svázané blankversem, a přesto vymýšlet nejrůznější situační vtípky, je opravdu pohádka. (Na to jděte, paní, to si popláčete!)
(zadáno: 10.9.2016)
(65%) Jedná se další inscenaci trojice Jan Nebeský, David Prachař a Lucie Trmíková, a z jejich tradiční tvorby se vymyká poklidností a srozumitelností. Hereckou dvojici Prachař-Trmíková doplňuje tentokrát Alois Švehlík, který na sebe suverénně strhává pozornost.
(zadáno: 9.9.2016)
Zdařilý pokus o přepis kultovního románu, avšak jistě se dalo z předlohy vytěžit více. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.9.2016)
Opět přesná hra s loutkami a manekýny. Zdařilé převedení francouzské klasiky pro dnešní publikum, a to hlavně pro publikum kolem 12 let, které už umí leccos ocenit. Výborná hudba. Opět skvělá Blanka Joseph-Luňáková v roli utahané matky tří dětí a jejich nezbedného otce. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 9.9.2016)
Děj je zasazen do chaty v zahrádkářské kolonii, kde si lze povečerech opékat buřty. V chatce mají nejen lednici a varnou konvici, ale i mohutný koženkový gauč, patrně pozůstatek lepších časů. Postavy mají velmi domácké kostýmy, pouze Jelena na sebe ještě dbá a občas se oblékne jak na manažerskou schůzku. Přestože se postavy ruského historického dramatu pohybují v takovýchto rekvizitách, je celé jejich jednání snadno uvěřitelné a plnokrevné.
(zadáno: 11.6.2016)
Tradičně kvalitní inscenace divadla DRAK, se zpěvy, tanci a stínohrou.
(zadáno: 11.6.2016)
Příběh plzeňských patriotů. Hrají vězni z věznice na Borech, a nehraje se o nic menšího, než o recept na vaření Pilsner Urquell. Vše nakonec dobře dopadne, mimojiné zásluhou záhadné sekretářky Marie.
(zadáno: 11.6.2016)
Inscenace, která se mi těžko hodnotí, neboť ve mně vzbuzuje příliš mnoho asociací, související např. s dějem Franklovy knihy A přesto říct životu ano. Na jednoduchém paravánu se nejdříve odehrávají řečnické kousky různých vykutálenců, kteří jsou zobrazeni jinak mírumilovnými zvířátky, čápem, myškou a vrabčáčkem. Když se však na industriálním řečnickém pultě (svisle postavené kolečko) objeví odporně industriální skřet, nebo snad vetřelec, tedy něco zkaženého, další vývoj děje neslibuje nic dobrého. Projdeme strachy Židů, Němců, a nakonec WM z uprchlíků. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 11.6.2016)
Tedy, čekala jsem více. Principy jsou použité i v jiných inscenacích, v čele s vysoko nad horizontem čnějícím Havelkovým Méliésem. Jan Kohout s pomocí stříbrného plátna obstará všechny role, včetně roztomiloučkého King Konga. Bonusem je vstup do zákulisí filmových kouzel a triků. Hlavně pozor na ty dráty, doktore Frankensteine! Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 11.6.2016)
Oblíbená legenda severních bratrů Slovanů v rukou Jakuba Maksymova. tentokrát však meotar nevadí, neboť inscenaci neválcuje, ale slouží jí. Všichni tři herci se drží své pololoutkové a výtvarné stylizace. Krásné lužickosrbské zpěvy, stínové divadlo, poetika, romantika, i trocha děsu. zkrátka Krabat, jak má být. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 10.6.2016)
Mirka Bělohlávková vytvořila svoji další inscenaci pod hlavičkou Studia Damúza. Tentokrát se na inscenaci podíleli celkem 4 členové klanu Bělohlávkových. Pouze jeden člen tvůrčího týmu, bez kterého by inscenace nevznikla, je uveden v programu jako: hlídání dětí během zkoušek: Babi Hradecká. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 10.6.2016)
Veselá taškařice, promyšlených vtípků a poučených animací a stínového divadla. Inscenace si neklade vyšší cíl, než pobavit, a tento záměr naplňuje excelentně. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 10.6.2016)
Nesourodí tři králové s márami, zemřelou matkou a svatební košilí. Avšak publikum zalknuté. Čas, který jsem v životě chtěla strávit s divadlem Handa Gote, už vypršel. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>